Antonino píše: ↑05 črc 2019, 16:28
Řešením, o kterém nějakou dobu přemýšlím, je monetizace udržování či zachovávání lesů a pralesů, které jsou jakousi formou pozitivní externality s nulovým hospodářským přínosem. Je to hodně idealistické, ale ekonomicky a globálně IMHO systémové.
Země s nízkou mírou zalesnění (definovalo by se přesně podle typu, objemu biomasy atd., aby to dávalo smysl a bylo fér) by platily do "zeleného fondu", ze kterého by dostávaly prostředky země s vysokou mírou zalesnění. Tímto by byly tyto země motivovány k udržování lesů pro blaho celé planety. Jsou to obvykle země rozvojové a chudé, takže by to mohlo fungovat. Naopak plátci by byli z řad rozvinutých zemí, které povětšinou s bojem s klimatickou změnou neměli problém.
Výpočet by mohl pracovat i s parametry jako je plocha státu, počet obyvatel, HDP na hlavu atd., tak. aby to primárně směřovalo od těch bohatších s větší uhlíkovou stopou) k chudším. Smyslem tohoto transferu je monetizovat pozitivní externalitu v podobě lesů/zelené biomasy. Výhodou je, že tady by plátci byly hlavně ty bohaté země, které se v Kjótu apod. chovali zodpovědně. Naopak rozvojové země by na tom spíše vydělaly.
Nad tímhle taky přemýšlím, jen bych nebyl takový optimista, abych věřil v šanci na zavedení ve světovém měřítku. Ale ono by to udělalo hodně dobrého i kdybysme to zavedli na úrovni ČR, protože aktuálně to docela funguje tak, že "zalesněná oblast" = "z nouze ctnost, protože tu nejde nic pěstovat a nikdo tu nechce bydlet"
Zatím jen úvaha - dvě cesty:
1) jít cestou kyslíkové rovnováhy - co víme:
- víme kolik kyslíku spotřebuje průměrný člověk
- víme kolik lidí žije v krajích
- víme zhruba jaké území je pokryto jakým lesem (předpokládám - víme? aspoň druhovou skladbu a zhruba stáří?)
- víme kolik kyslíku vyrobí jednotlivé druhy stromů
Tedy dokážeme docela jednoduše spočítat jaká je kyslíková bilance celé republiky i jaký je souhrnný přesun kyslíku mezi kraji/okresy ČR. Když si z prstu vycucáme cenu tuny O2, tak bysme byli schopní přeúčtovat "výrobu kyslíku" např. mezi Prahou a Jeseníky. Pomohlo by to ekonomicky chudým regionům, které nám přitom zachraňují prdel (resp. plíce) a zároveň by je to motivovalo nevykácet při první ekonomicky vhodné šanci půlku lesů.
Pokud není ČR kyslíkové soběstačná, tak je to super příležitost pro dlouhodobý zelený cíl. A když ověříme jak to funguje a zjistíme kde jsou nejjednodušší místa jak fixlovat a nějak je zalepíme, tak to pak můžemě šířit do globálnějších měřítek.
2) přerozdělovat zisky Lesů ČR (nebo aspoň víc z nich) podle toho na jakém území byly získány. Je na hlavu, aby těžba lesů v zapadákovech, kde nic jiného být nemůže, krmila ekonomicky přepálenou Prahu zatímco zalesněné sudety hladoví.
