Problematika připomínkování v ČR

[Idaho]

Stále víc narážím na to, že největším problémem právních předpisů v ČR je jejich špatné připomínkování v rámci celého legislativního procesu. Tímto bych chtěl Pirátům dát podnět, jak by se věc mohla zlepšit. Předem upozorňuji, že nepoužívám úplně přesnou terminologii, jde mi v prvé řadě o nadhození principu, tak prosím v tomto nechytat doslovně za slova.

V ČR je naprosto běžné, že se v rámci zákonů dělají paskvily a je nutná častá novelizace. Často to plyne z toho, že nejprve na příslušném ministerstvu sepíší nedobrý věcný záměr a pak podle něj sepíší nedobré paragrafové znění, které dají k delšímu připomínkování pouze jiným státním orgánům a složkám. Po celou tuto dobu zákon píší a připomínkují lidé mimo konečné "uživatele" (v podstatě jednomu ministerstvu opřipomínkují zákon jen úředníci z jiných ministerstev a případně z pár samostatných institucí v rámci státu). Koneční uživatelé (tedy ti, kdo činnosti upravené daným zákonem reálně užívají, ať na straně producenta či konzumenta a jsou schopní odhalit reálné problémy s aplikací) se k připomínkování nedostanou často buď vůbec nebo jen velmi krátce.

Podle mého by v současné moderní době s počítači měla být jako součást legislativního procesu povinná připomínkovací fáze na veřejném elektronickém portálu, kde by bylo možné připomínky dávat pod ověřenými profily (registrace ověřující totožnost). V rámci těchto profilů byla uvedena profese, vzdělání a praxe připomínkujících osob, na což by navazovaly veškeré možnosti filtrace připomínek, možnosti vzájemně připomínky hodnotit +/- i s komentářem atd. Ono by se přeci jen legislativním procesem hůře tlačil předpis, který by byl fakticky strhaný lidmi z praxe i s uvedením slabin, resp. by snad konečně mohli lidé více vnímat špatně hlasující poslance a senátory, kteří by k jednoznačně relevantním připomínkám byly hluší.

Z mého pohledu je opravdu důležitá složka neanonymních ověřených uživatelů. Samozřejmě asi těžko přihlížet k ojedinělé kritice nějaké právní úpravy od člověka mimo obor nebo i více laiků, proto by bylo důležité přebírat se připomínkami zainteresovaných lidí (aby se více méně dalo jednoduše odfiltrovat něco, co by v nadsázce připomínalo diskuzi na Novinkách), ale pokud by bylo zřejmé, že například současnou chybu v zákoně o veřejném zdraví kritizuje v souvislosti s blokací pokusů v chemii učitel chemie a jeho názor je podporován lidmi z oblasti školství, lékaři, chemiky i právníky, tak by již těžko zaznívali argumenty v duchu "že si tento problém nikdo neuvědomil". Samozřejmě takováto věc by závisela na zájmu zmíněných konečných uživatelů, ale myslím, že dobře fungující centrální portál pro veškerou tvorbu právních předpisů s celostátní působností by umožnil mnohem lepší přípravu předpisů a navíc by alespoň v omezené míře mohl zahrnovat i poslanecké pozměňovací návrhy (například přidat do legislativního procesu dvojstupňovost poslanecké novely 1) přijetí k připomínkování na uvedeném portálu a až 2) hlasování o přijetí pozměňovacího návrh po minimálně dané době uveřejnění na portálu). Z dlouhodobého hlediska si myslím, že by se jednalo o nástroj k zlepšení právního prostředí.

Beru to jako velmi Pirátské téma právě s ohledem na blízkost moderních technologií. Věcně jsem o této věci přemýšlel již dlouho a mám ji promyšlenou i hlouběji, než je uvedené výše, ale jako jedinec se k realizaci stěží dostanu. Souvisí to velmi s problematikou přímé nebo spíše polopřímé demokracie a právního státu.

[Rostislav.Reha]

Ja bych to jeste rozsiril - kazdy pravni predpis by mel povinnou strukturu, kdy by byly definovany pojmy, oblasti dosahu, povinne parametrizace...aby se predchazelo tomu, ze zakony jsou nejednoznacne, umoznuji vice vykladu nebo si nekdy i v ramci jednoho predpisu protireci.

[Robert.Magni]

Příkladem je NOZ (nový občanský zákoník) - tam teoretici-akademici protlačili paskvil přes upozorňování právníků z praxí,že to bude paskvil.A výsledkem je pochopitelně paskvil....

[Idaho]

Ja bych to jeste rozsiril - kazdy pravni predpis by mel povinnou strukturu, kdy by byly definovany pojmy, oblasti dosahu, povinne parametrizace...aby se predchazelo tomu, ze zakony jsou nejednoznacne, umoznuji vice vykladu nebo si nekdy i v ramci jednoho predpisu protireci.

To by správné nebylo. To, co uvádíte, plyne většinou právě z nedostatečného připomínkování. Autory prostě něco nenapadlo - ať již nejasnost výkladu nebo třeba protiřečící si pasáže. Toto má odstranit právě důsledné připomínkování. Robert.Magni zcela správně uvádí NOZ, tam naprostá většina vážných problémů opravdu spočívá v zanedbání připomínkování nebo spíš jejího ignorování. A to ignorování by se opravdu dělo hůř při dobré elektronizaci. Ona lépe vypadá jedna připomínka s tisíci "plusů" od v dané oblasti profesionálů, než třeba desítky obdobných připomínek. Stejné množství se jich při nutnosti psaní celého textu připomínky nikdy nesejde. Třeba u NOZu měl málokterý advokát či inhouse právník čas to ve velmi krátkém čase vůbec přečíst, natož něco psát. Ale vyjádřit souhlas s dobrou připomínkou je snazší. Přitom nyní to nejde, protože připomínky se "zveřejňují" až po uplynutí lhůty pro ně. Mám to v uvozovkách, protože se u připomínek z oblasti mimo státní sféru děje, že se jednoduše zcela vyřadí z přehledu následně zveřejňovaného nebo rozesílaného s vyjádřením k připomínkám. Nebo se připomínky velmi lacině odbudou ("toto se přeci stát nemůže" -ale může, "tento výklad není možný" - ale je, a tak dále). Je jasné, že chyby při psaní dlouhých předpisů se stát musí, ale odhalit je má připomínkování a ne až průšvihy v praxi, jak se děje nyní.

Pokud jde o povinná struktura, tak ve velmi obecné rovině dodržována je (nejprve obecná úprava a pak jednotlivé dílčí oblasti). Pevně to ovšem stanovit nelze. Jednoduše řečeno jinou strukturu potřebuje trestní řád, kde upravujete procesní oblast a hlavně jen jeden typ řízení s několika fázemi než například zmíněný NOZ, který upravuje stovky vzájemně skoro nebo dokonce i vůbec nesouvisejících oblastí. On ani občanský soudní řád nemůže mít stejnou strukturu jako trestní řád, protože upravuje více typů nenavazujících řízení. Definice pojmů v zákonech jsou, problémem je, že jen stěží nadefinujete vše potřebné. Osobně jsem v této věci celkem odpůrce přílišně přesnému a obsáhlému definování pojmů, protože se vždy na něco zapomene nebo se svět časem změní a je nutná novelizace, přestože by obecnější definice nebo dokonce žádná definice dávala soudům možnost interpretace i na nové okolnosti. Neříkám, že to soudy nyní umí provádět dobře, to je jiné téma. Příliš přesnou definicí se většinou právě dostanete do toho problematického mezidobí před novelizací. Představte si, jak by to vypadalo, kdybyste měl v trestním zákoníku zbraň nadefinovanou výčtem předmětů a nikoli obecným, že zbraň je cokoli, co může udělat útok proti tělu. Pak by se vedla těžká diskuze, jestli zbraň mohla být například tablet, když zákon za zbraň tento předmět neuvádí, ale uvádí ocelový plech, dlaždičku, obkladačku, dvířka od skříňky, polici, atd. Prostě desítky podobných předmětů, ale prostě ne tablet. Takže byste buď musel stejně připustit určitou volnost ve výkladu, nebo by po nějakou dobu bylo umlátit někoho tabletem podle zákona útokem beze zbraně. Právo bohužel není matematika a i tam jsou axiomy, které fungují jinak, než celý zbytek pojmů a definic a jinak to nejde. Připomínkování je o tom, aby v definici zbraně v trestním zákoníku nebylo něčí chybou uvedené nikoli útok proti tělu, ale například pouze proti trupu. Musíme se smířit s tím, že nějaký pojem je již bez definice (v tomto případě "tělo").