Přímá volba starostů

[hurchy]

Zdravím, jsem zastáncem přímé demokracie, ale podle mě vše má své pro a proti. A jsou věci, které jsou za daného systému přímou demokracií neřešitelné. Jednou z nich je podle mě volba starostů. Vezměme v potaz následující příklad. V obci Horní Dolní vyhraje volby poměrně suverénně strana X. Starosta však bude zvolen v přímé volbě z opoziční strany Y. Starosta je tak v situaci, kdy nemá podporu zastupitelstva a není schopen nic prosadit. Nezbude mu nic jiného, než na svoji funkci rezignovat a zcela logicky ji ponechat vítězné straně. Nebo máte nějaké jiné řešení této situace? Nenašel jsem nikde v programu Pirátů řešení takovéto situace. Pokud jsem pouze špatně hledal, tak se omlouvám.

Zároveň bych chtěl upozornit na poměrně malou volební účast (hlavně u voleb do senátu či EU). Pokud přibude řada dalších voleb (starostové, ředitel ČT, atd.) plus několikrát do roka nějaké to referendum, tak existuje riziko, že lidé již budou neustálými volbami znechuceni a volební účast se často sníží na tak mizivé procento, že i ne příliš početné, ale za to dobře organizované uskupení, bude schopno ovlivnit výsledek voleb. Toho se nebojíte? Protože např. taková referenda o vystěhování Rómů, o přistěhovalectví, atd. mohou být snadno zneužita extremistickými skupinami. (Za samozřejmost považuji možnost volby přes internet, která by mohla účast zvýšit, ale i tak by účast nemusela být závratná a tyto skupiny by díky nim mohly prosazovat svůj program).

Děkuji za odpovědi.

[Vaclav.Malek]

Proč by rezignoval kvůli tomu, že přes zastupitelstvo nic neprosadí? Pokud to budou dobré věci a zastupitelstvo to bude brzdit jen kvůli stranické příslušnosti, tak to lidé uvidí (opět otázka transparentnosti a kroků před přímou demokracíí) a odvolají zastupitele, ne?

[MilanM]

Samostatná volba starostů, hejtmanů apod. by neměla zvýšit počet voleb - budou voleni společně se zastupitelstvem.
Co se nemožnosti nic prosadit týče; starosta je samostatnou mocí výkonnou a měl by míti možnost spoustu věcí správních provádět bez zastupitelstva.

A co se referend o některých otázkách týče, teoreticky ano, ale referendum nesmí v zásadě měnit demokratickou podstatu státu a jít proti lidským právům a svobodám. Což některé vámi prezentovaná témata jistě nesplňují.

Co se nižší volební účasti týče, ono je občas otázkou, jaký smysl má volební účast vysoká. Cílem, je, aby v hlasováních rozhodovali zejména voliči informovaní a kteří vědí, o čem vlastně hlasují. Při masové účasti tomu tak často být nemusí.

[odis]

Já se na to dívám ve smyslu "dostal bych právo si volit člověka, který má velké pravomoce přímo, místo abych měl pravomoc(jako teď) zvolit si někoho kdo za mě bude volit člověka, který dostane tyto pravomoce."

Takže Přímá volba starosty ANO.

P.S. a co jezdím za příbuznými na Slovensko pak je to lepší. Lidé ví kdo co udělal, tedy kdy chyba byla na rozhodnutí starosty a kdy mu to zastupitelstvo neschválilo, protože ho nemělo rádo a naopak.

[svadov 4]

o přímé volbě starostů a primátorů není pochyb. Lidi si vyberou toho, co něco dokázal a je zárukou rozvoje obce pro všechny její obyvatele a ne pouze dle pokynů své partaje zcela mimo zdravé chápání. Také by měl starosta odpovědnost za svá rozhodnutí a zodpovídal by se přímo voličům. V podstatě by zastupitelstvo početně minimalizované mohlo pouze doporučovat a iniciovat a nikoliv rozhodovat. Chtělo by to také omezit počty obcí a O.Ú. na 1/5 současného stavu, protože chybí odborníci a nyní tam špatně rozhodují laici ! Také by se značně ušetřilo na veřejných výdajích v řádech stovek miliard. Obce by neutrácely také za nepodložené investice, ale pouze za nezbytné a ty by musely mít podporu většiny obyvatelstva obce. Tak by se nestávalo, že by se stavěly drahé nesmysly jenom proto, že z nich zhotovitel dává štědré provize ! Starosta by mnohem více pracoval s občany obce a těm by byl odpovědný ! Pokud by závažně porušil platné právní normy byl by odvolatelný ! a nebo by sám rezignoval. Totéž by platilo také pokud by neplnil pracovní úkoly sociálně ekonomického rozvoje obce a nebo spravování veřejného majetku obce s péčí hospodáře ! Takový starosta v podstatě ztrácí svoje opodstatnění a rovněž tak obec s O.Ú. V takovém případě by obecní úřad vykonával pověřený úřad ! Píši to z titulu letitého uvolněného funkcionáře obce s odborným vzděláním opravňujícím k výkonu funkce. Civilní škola nemůže v řádném případě toto vzdělání nahradit ani náznakem a absolventi těchto škol zde platí za laiky bez odborného vzdělání. VČ humanitního směru je navíc naprosto nevhodná pro výkon funkce starosty místostarosty !

[klivan]

Přímou volbu starostů zavedlo Německo, Polsko a Slovensko., Rakousko tak by jsme měli hledat cesty jak.
Viz příloha podle analýzy může být starosta zároveň i odvolán občany (Např .na Slovensku (str. 11;) může to být v případech, kdy "o to peticí požádá alespoň 30 % oprávněných voličů, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než 6 měsíců"). Rovněž o osudu starosty mohou občané rozhodnout přímo i v Polsku (str. 14).

Ukazuje se tak, že vedle způsobu volby a exekutivních kompetencí může v postavení starostů hrát roli
1) souběh volebního období,
2) odvolatelnost starosty
3) vztah ke stranickému systému s ohledem na většinu v zastupitelském grémiu.
viewtopic.php?f=566&t=39445&p=547279&hi ... AF#p547279

[klivan]

Zdravím, jsem zastáncem přímé demokracie, ale podle mě vše má své pro a proti.

Přímou volbu starostů tlačí hlavně SPD, takže opatrnost je jistě na místě. Je zde řada nevyřešených otázek.
1) jak se bude starosta volit.? jednokolově ? dvoukolově?
2) jak se bude starosta odvolávat_? V případě odvolání, kdo ho bude zastupovat.?
3) jaké budou kompetence starosty a jaké zastupitelstva, velice pečlivě vyvážit,?
4) bude starosta členem zastupitelstva?
5) bude předsedat zastupitelstvu, když nebude členem zastupitelstva?
6) jak se bude volit rada? Komu bude odpovědná rada?
7) přímo volený starosta by měl mít větší kompetence? Nebo ne?
8) měla by se zavést přímo volení starostů do všech sídel, i těch nejmenších měst? Máme nadefinováno, co jsou nejmenší města_?

Pokud se rozhodnem pro přímou volbu, asi by se to mělo odzkoušet na několika malých, středních a velkých městech, než se zavede tento experiment plošně. Pak to vyhodnotit a rozhodnout se, čeká nás ještě dlouhá diskuse, prosím, zapojte se.

[Karel666]

Zdravím, jsem zastáncem přímé demokracie, ale podle mě vše má své pro a proti.
...
Pokud se rozhodnem pro přímou volbu, asi by se to mělo odzkoušet na několika malých, středních a velkých městech, než se zavede tento experiment plošně. Pak to vyhodnotit a rozhodnout se, čeká nás ještě dlouhá diskuse, prosím, zapojte se.

Nebylo by lepší, když by zde napsal zkušenost někdo ze slovenska? Mají to tam pár let, takže mají zkušenost s tím co je dobré i špatné, zda by to zrušil a proč/za by to zachoval a proč.
Když je tato možnost a to u státu jehož lidé mají +-stejné myšlení a minulost (jeden stát), a tepreve pak debatovat obecně a pak prakticky jak to zavést nebo nezavést

[klivan]

Zdravím, jsem zastáncem přímé demokracie, ale podle mě vše má své pro a proti.
...
Pokud se rozhodnem pro přímou volbu, asi by se to mělo odzkoušet na několika malých, středních a velkých městech, než se zavede tento experiment plošně. Pak to vyhodnotit a rozhodnout se, čeká nás ještě dlouhá diskuse, prosím, zapojte se.

Nebylo by lepší, když by zde napsal zkušenost někdo ze slovenska? Mají to tam pár let, takže mají zkušenost s tím co je dobré i špatné, zda by to zrušil a proč/za by to zachoval a proč.
Když je tato možnost a to u státu jehož lidé mají +-stejné myšlení a minulost (jeden stát), a tepreve pak debatovat obecně a pak prakticky jak to zavést nebo nezavést

Lepší by byly zkušenosti z Rakouska, protože Československo bylo vlastně umělý stát a před r. 1918 jsme byli součástí tzv. Předlitavka, s odlišnou tradicí, ( po 1000 let se Slovensko vyvíjelo odlišně jako součást Horních Uher - pak Zalitavska) . My jsem byli součásti Rakouska- Předlitavska, je nám tedy blíže Rakousko.

cituji z Bakalářské práce Nedvědové oddíl 2.2.2.

5. března 1862 byl vydán rámcový říšský zákon o obecním zřízení č. 18/1862 ř. z.[22], na který v
příštích letech navázala obecní zřízení, české, moravské, slezské. Byla jím rozdělena působnost
obcí na samostatnou a přenesenou. Obec byla i nadále chápána jako jeden z nutných a přirozených
základů státu. Vydání rámcového říšského zákona a následné vydání prováděcích zákonů pro jednotlivé
země můžeme chápat jako počátek formování definitivní podoby územní samosprávy.


tj. Předlitavska a tj. s jinou tradicí. Samospráva, se od poloviny 18. stoleti vyvíjela poněkud odlišným způsobem- tj. s jinou tradicí, ne ž na Slovensku.
např. Nové obecní zřízení:
* Znalo dvojí působnost obce – samostatnou a přenesenou.
* Umožňovalo slučování dvou a více obcí (a naopak rozdělení obcí, které byly spojeny dle zákona
ze 17. března 1849).
* Stanovilo, že každý občan monarchie musel být příslušný do některé obce. V obci se rozlišovaly
tři druhy občanů – příslušníci obce, kteří mají k obci domovské právo, společníci obce, kteří
z nejrůznějších důvodů mají s obcí společné zájmy (např. daňové) a dále osoby přespolní, které
neměly právo volit členy orgánů obecní samosprávy a nemohly mluvit do hospodaření obce.
* Záležitosti obce spravovaly orgány obecní samosprávy, kterými byly obecní výbor a
představenstvo v čele se starostou.
* Představenstvo se skládalo ze starosty a nejméně dvou obecních radních.
* Členy obecního výboru volili oprávnění voliči. Platil-li někdo alespoň šestinu přímé daně
v obci, měl tzv. virilní hlas (privilegovaný hlas). Jednání obecních výborů byla veřejná. Obecní
výbor měl právo zřídit si poradní a přípravné sbory v podobě komisí.
* Počet voličů byl směrodatný pro stanovení počtu členů orgánů zastupitelstva obecní samosprávy.
* Délka volebního období obecního výboru a představenstva byla tři roky, avšak členové orgánů
obecní samosprávy zůstávali ve funkci tak dlouho, dokud nebyly zřízeny orgány nové.
* Zvláštní skupinu obcí tvořila statutární města, která se nemusela řídit obecním zřízením.
Jednalo se o města, která měla být sídlem budoucích krajských vlád (např. Brno, Olomouc apod.).
Tato města obdržela r. 1850 vlastní statuty. Nejdůležitějším rozdílem mezi obcemi a statutárními
městy spočívala v tom, že statutární města plnila i funkci politického úřadu prvního stupně, tzn.
okresního hejtmanství.

https://is.muni.cz/th/170979/pravf_b/Ba ... vedova.txt

[Karel666]

To chápu, vím aj, že dost zákonů sjednotili až komanči, ale faktem zůstává, že je to "bratrský stát" co měl do roku 1993 stejné zákony, a od 1993 se teprve postupně začali měnit, takže mají zkušenost nejvíc podobnou. Proto říkám, zeptat se na zápory, výhody a souhlasím, řešení nevýhod pak řešit na základě zkušeností třeba rakouska. Lze to udělat i tak, že se vezme rakouská zkušenost a konzultuje ji pak jako opoment slovák na základě reálné zkušenosti co má ze slovenka.
Na základě tohoto pak teprve dál pokračovat v diskusi ČR "ano přímá volba/ne přímá volba", a jestli ano, pak teprve pokčovat ná základě předchozích překladů a oponentních řečí slováka jak to zavést konkrétně. Ale asi to dopadne tak, že se bude připomínkovat to co dá ANO+SPD+KSČM+ČSSD a na piráty se vysere bílej tesák...