Pokládám za lepší takto obecnou a vyčerpávající formulaci. Na přímé volbě mnohých postů dnes ještě není možné najít konsensus, případně by to mohlo i destabilizovat stát, zároveň není vhodné zatěžovat voliče volbou všech důležitých funkcí, proto se nabízím připravit v nejbližších týdnech s pracovní skupinou Přímé demokracie podrobné stanovisko obsahující
Systém rozdělení moci mezi staré struktury důsledně nahradíme demokracií. Demokracie vyžaduje přímou volbu a možnost odvolání vedoucích představitelů, zákonodárnou iniciativu, referenda a zapojení občanů do všech fází přípravy a schvalování legislativy.
Prosazujeme:
Parametry referenda a zákonodárné iniciativy budou vycházet ze švýcarského modelu. Ústavní zákon stanoví způsob kladení otázek v referendech, omezenou frekvenci rozhodování o stejných otázkách, návrhy vyžadující povinné referendum, požadavky na vzdělání a praxi kandidátů na vysoká úřednická místa (např. nejvyšší státní zástupce, ústavní soudci, guvernér) a konkrétní počty podpisů v peticích tak, aby byla přímá demokracie reálně využitelná. Hlasování o aktuálních otázkách budou probíhat v předem určené dny několikrát za rok.
- Přímou volbu vysokých státních úředníků a manažerů na vysokých pozicích (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, ÚOHS, kontrolory NKÚ, nejvyššího státního zástupce apod.) významných politických i stranicky nezávislých postů legislativy, exekutivy, justice, státních úřadů, správních rad a kontrolních orgánů.
- Možnost odvolání přímo volených představitelů vysoce postavených státních představitelů na základě petice s podpisy voličů a následného hlasování. U nepřímo volených orgánů mají občané právo na základě petice rozhodnout o předčasných volbách. Zástupci občanů tak nebudou moci ignorovat ztrátu důvěry a dá se očekávat, že vyvodí odpovědnost sami.
- Zákonodárnou iniciativu, která dává občanům možnost sepsat petici s návrhem zákona. Tak lze například ochránit zájmy občanů, které jsou politickým stranám lhostejné. Na základě petice se musí návrhem zabývat parlament nebo zastupitelstvo, a pokud požadavkům nevyhoví v roční zákonem stanovené lhůtě, rozhodne referendum. Každá změna Ústavy bude možná pouze na základě zákonodárné iniciativy, abychom vyloučili účelové změny ústavy, o které se politici opakovaně pokouší schvalována v referendu.
- Závazná referenda na úrovni celého státu, krajů a obcí. Občané v nich rozhodnou o návrzích zákonodárné iniciativy nebo o zásadních návrzích parlamentu (mezinárodní smlouvy, členství v mezinárodních organizacích, vojenské základny apod.). Stát nebude předem podporovat žádné stanovisko; pro každé referendum občan obdrží stručný posudek od navrhovatele pro přijetí a posudek od odpůrců proti přijetí návrhu.
- Lidové veto, které občanům umožní předložit ve stanoveném termínu petici požadující zrušení zákona schváleného parlamentem nebo zastupitelstvem. Hlasování nebude možné vyvolat u zákonů schválených kvalifikovanou většinou.
- Naplnění ústavní zásady poměrného zastoupení odstraněním překážek znevýhodňujících malé strany. Volební systém má být jednoduchý a srozumitelný pro voliče a zároveň mu umožnit skutečně ovlivnit výsledek voleb. Zejména usilujeme o zrušení volební klauzule, zavedení druhého skrutinia, aby nebyly znevýhodněny menší volební kraje, posílení tzv. kroužkování, volné kandidátní listiny (panašování) a jednokolové většinové volby na základě preferenčního hlasování.
Pro větší zapojení veřejnosti chceme využít elektronické informační technologie a propojení se sítí kontaktních míst veřejné správy. Ačkoliv elektronická diskuse a hlasování jsou skvělým způsobem, jak přímou demokracii uskutečnit bez velkých nákladů, v případech, kde to je možné, prosazujeme i místní shromáždění angažovaných občanů k participativnímu rozpočtování, diskusi aktuálních problémů a společných zájmů.
-které funkce konkrétně chceme volit přímo prioritně a které v dlouhodobém výhledu
-stručný návrh podmínek a průběhu volby a odvolávání konkrétnních funkcí
Odvolatelný by měl být každý vysoce postavený státní zaměstnanec (ponechávám stranou zastupitele volené na stranických kandidátních listinách, na jichž způsobu odvolání panuje neshoda). Neelzekaždou funkci volit přímo (viz minulý odstavec), ale mělo by být možné z ní odvolat, pokud ztratí důvěru, odmítá rezignovat a nadřízené orgány jej neodvolají. Zároveň považuji za přínosné voliče upozornit, že přímá demokracie je často spíš páka na volené zástupce kterou stačí pohrozit, nebude to znamenat, že se neustále bude volit a odvolávat (analogicky nebude "o všem referendum", jak nás různí lidé obviňují).
Proč právě rok? Pokud bude iniciativou schváleno už hotové znění zákona nebo se bude jednat o naléhavější jednoduchý problém, mělo by stačit půl roku, pokud iniciativa pouze zadá zpracovat rozsáhlejší reformu, nechal bych roky klidně dva. V zákoně by podmínky měly být rozlišené.
Zarazilo mě, že veto v programu nemáme, proto jej doplňuji. Účel je myslím zjevný, zabrání se tak tomu, aby těsná většina poslanců schválila zákon, proti kterému se staví většina veřejnosti. Inspirací může být například stát Colorado, kde také existuje tzv. "bezpečnostní klauzule" - pokud je zákon schválen s ní, nemůže být vetován v referendu. Otázka je, za jakých podmínek by mělo být možné schválit jej s touto klauzulí: ponechat na libovůli zákonodárců, zda znemožní zrušení zákona by v při úrovni naší demokratické kultury mohlo znamenat stejný výsledek jako v Coloradu, kde takto byly zákony od 30. do 90. let schvalovány automaticky. Naše nikoliv vrcholná demokratická kultura je však zároveň důvod, aby srovnatelná pojistka existovala - proto navrhuji, aby, pokud se zákonodárci shodnou, že je natolik závažný, že jej odhlasují s dostatečnou většinou (60%), hlasitá menšina nemohla způsobit odložení jeho platnosti.
Pro ty, kdo neabsolvovali diskusi, vysvětluji, že II. skrutinium znamená, že v (krajských) volebních obvodech se rozdělí celé mandáty na které subjekt získal dostatek hlasů a zbylé hlasy se potom sečtou na celorepublikové úrovni, kde jsou rozděleny zbylé mandáty, takže ani rozparcelování na více volebních obvodů nemá negativní vliv na menší strany. Panašování funguje na komunální úrovni. Ve většinových volbách by volič seřadil kandidáty, ve chvíli, kdy je jeho první preferovaný kandidát vyřazen, protože má nejméně hlasů, hlas připadne jeho druhé preferenci, poté třetí atd., dokud někdo nezíská nadpoloviční většinu. Volit lze, aniž by volič kroužkoval, panašoval nebo řadil kandidáty, tudíž je to dobrovolné a voliči to volbu nezkomplikuje. Opět zpracujeme a srozumitelně vysvětlíme v podrobném stanovisku.
Při schvalování komponenty před rokem a půl se objevila připomínka
Ukázalo se, že takovéto rozdělení je nepraktické a vymezení se posunulo. Neprosazujeme dva oddělené druhy demokracie, nýbrž zastupitelskou demokracii s prvky přímé. Podle původního konceptu by se nestranické většinové volby řadily sem (ačkoliv i v nich volíme zastupitele), poměrné spíše do komponenty Politické strany, Senát napůl, volba starostů a hejtmanů odděleně od voleb do zastupitelstev...což je dost neefektivní. Proto se stalo zvykem, že volební systémy se řeší zde. Pod Politické strany podle mého pochopení patří problematika legislativního vymezení pol. stran, hnutí, koalic, sdružení atd. a jejich fungování, financování, kandidatury v poměrných volbách,... a pochpopitelně jsou obě komponenty úzce provázané. Vojta Pikal jako pověřený garant Politických stran s tím souhlasí.Jakub Michalek píše:Propagujeme dva typy demokracie, přímou a zastupitelskou. Přímé demokracii se věnuje kapitola nadepsaná přímá demokracie, zastupitelské se věnují kapitoly dělba moci a politické strany. Vzhledem k tomu, že uzavírací klauzule patří výlučně k volebním systémům, kde se volí skupiny zástupců, tak je přirozeně zařazena do komponenty politické strany.
Elektronické tam nějak nezní...
Participativní rozpočet zmiňuji jako specifickou a stále rozšířenější možnost (rozhodnout o směřování části rozpočtu) zapojení občanů do rozhodování. "Společnými zájmy" se opět pokouším o pozitivnější přístup, neřešit jen už nastalé problémy, ale měnit svoje životní prostředí k lepšímu.
Abych vás ušetřil hledání, zde je důvodová zpráva k původnímu znění komponenty.
dodatečné komentáře:
Politici by měli mít možnost navrhovat změny ústavy a nenechávat to na voličích, pokud to slíbí nebo se to ukáže jako potřebné. Musí ale být schváleny v referendu, aby se zabránilo té účelovosti a aby, když už půjde před všelidové hlasování, pokud možno nešlo jen o záplatování, ale změny promyšlené. Zároveň jsem se pokusil o zkrácení.Další pokus o zkrácení o pasáž, která byla kdysi začleněna jakože protože to zní dobře a důvěryhodně. Inspiraci čerpáme z více zemí a do souvisejících materiálů jsem zařadil odkaz na po KOSS pozůstalý dokument Závazné obecné referendum dle švýcarského modelu. Takže by vypuštění nemělo napáchat škodu.
Pokud se vám budou zdát zbytečné a dlouhé i jiné pasáže, dejte vědět.
