Hlavní průšvihové oblasti:
1) financování regionálního školství - financování na žáka už funguje dost dlouho, nicméně bylo zrušeno omezení počtu žáků ve třídě vzhledem k minimu, tedy, když to ředitel nějak zafinancoval, mohl mít klidně v některé ze tříd třeba 12 žáků. V praxi - třída s bezproblémovými žáky třeba s 28 až 30 dětmi, vedle toho další s 12 až 15 problematickými, kteří potřebují individuální přístup. ve výsledku 20 až 22 žáků v průměru. MŠMT má pravdu v jednom - kraje se liší v tom, kolik dají na žáka, rozdíly jsou i meziroční. takže ředitel neví, co bude napřesrok. Ale: Diktovat, kolik dětí musí být ve třídě, aby byla legální, je návrat v čase. Už to tu bylo a bylo to blbě. Jedině ředitel ví, co si kde může dovolit (není třída jako třída. Negativní důsledky: rigidita, nemožnost pružně reagovat na momentální situaci (kdo pamatuje plánované hospodářství, ten ví, o čem mluvím). A hlavně velké nebezpečí v podobě rušení malých škol !!!
2) naprosto blbé projekty, které mají pouze přihrát peníze z EU kamarádíčkům, mediím v předvolebním období apod. (pro méně informované - např. projekt podporující sport měl spočívat v natočení propagačních klipů; půl miliardy na přílohy do novin, které měly vzdělávat - reklama na vzdělávání, informační letáky; testování 5. a 9. tříd, což je mimo jiné nehoráznosti i plýtvání penězi, neboť objevuje již dávno z EU zaplacené, hotové, fungující a ověřené; poslední výmysl měl být projekt proti korupci - opět formou seriálu o korupci....). Již běžící projekty, hlavně tzv. šablony, by mohly být přínosné, ale opět se na to vrhli supové, takže výběrová řízení naprosto nerespektují podmínky dané EU, ředitelé se v tom nevyznají, jsou ujišťováni, že je vše OK... probíhají výběrová řízení, kde podmínky vypisují firmy, které jsou již předem vítězi, nicméně podepíše ředitel (méně zběhlí ředitelé ani nevymažou původního autora dokumentu

Výsledek: a) 53 miliard pro školství mělo být rozmělněno na příliš mnoho projektů, což už je samo o sobě problém, ostatní státy to takhle fakt nedělají. Tím však stoupá administrativní náročnost. Jenže Dobeš šetřil tím, že propustil dost lidí, kteří se o tohle měli starat. Ti, co zbyli, ani stíhat nemohou.
b) EU zjistila, že je to velký průšvih, i varovala. V jedné chvíli chtěl Nečas Dobeše odvolat, ale zasáhl prezident. Jako že to Dobeš zvládne. Nezvládl. EU varovala opět, o dost razantněji, že by to naše vláda měla vyřešit. Tato formulace je snad dost jasná každému, ale naše vláda nepochopila, takže Dobeš dostal čas do dubna, což je ovšem stejný termín, který nám dala EU. Po tomto termínu už nám sebere všechno. Dobeš slíbil, že potom odejde, když to nezvládne. To už ale bude úplně jedno. Bude nás to stát přes 50 miliard (1,2 mld. už snad máme jistých).
c) Značná část peněz už byla zaplacena zálohově (z našeho rozpočtu) s tím, že nám to EU pošle. Když nepošle, musí to pokrýt stát, obce jako zřizovatelé škol... Zboží je nakoupeno, tak jak jinak. Ale obce na to mít nebudou, pokud jde o špatně provedené výběrové řízení, odpovídá ředitel, který to podepsal. Ředitel je v průšvihu, i když konal v dobré víře. Co si na něm kdo vezme...? Teď se pohybujeme v řádu desítek mld. (minimálně 25 - 30 mld. Kč). Náš státní rozpočet to přece unese....
3 ) Naprostá nekompetentnost ministerských rozhodnutí: Pan ministr se rozhodl udělat pořádek, neboť zavedením RVP/ŠVP už si všichni jen hrají, dělají, co chtějí, nic neumějí. Pokud byl dotázán, jak tohle ví, tak sdělil, že to přece vědí všichni.... Se zpracovávání vstupních dat si vůbec nedělá starosti, prostě někde něco slyší a hned dělá "nápravná" opatření. Velice často je v řádu hodin až dní zase ruší. Viz kauza přestávky, testování, zavádění vzdělávacích standardů, platy učitelů....
Konkrétní průšvihy: a) Testování 5. a 9. ročníků: projekt je zbytečný - z evropských peněz bylo už podobné testování vytvořeno.
Osobně mám zkušenost s testováním vytvořeným Společností pro kvalitu školy, o.s. ve spolupráci s ostravskou univerzitou. Cílová skupina stejná, pokrytí vzdělávacích obsahů stejné (čj, m, aj, nj, přírodovědné předměty), běží druhý ročník. Zaplaceno z ESF. Uživatelsky příjemné a jednoduché, příprava testování mi trvala necelou hodinu (dělala jsem to poprvé), testování dvou tříd v jedné učebně (nutné 3 skupiny) trvalo pět vyučovacích hodin, vše zvládl jeden pedagog (já - nejsem informatik),děti dostaly hned po testování zpětnou vazbu. Podrobné výsledky do týdne pro žáky a jejich rodiče a pro školu.
MŠMT připravuje de facto stejný projekt, má stát další a větší peníze, dlouhá příprava, uživatelsky náročné (tlustý klient), časová zátěž pro školu dva až tři týdny. Největší průšvih je však cíl - hodnotit, stigmatizovat, postihovat. Od podobných systémů na západě (Anglie, Amerika) ustupují, neboť se vůbec neosvědčily. Místo motivace jsou demotivační, vedou k účelovosti, jednostrannosti. Vůbec nepřispívají k rozvoji potenciálu žáků a studentů.
b) Standardy základního vzdělávání: Byly vytvořeny týmy odborníků, které měly zpracovat průběh a zkušenosti se zaváděním ŠVP, pracovat na inovacích. Ty ze dne na den Dobeš rozpustil. Standardy byly vytvořeny velmi pofiderními týmy (neznám zdaleka všechny, ale co vím, to mě děsí), výstup zcela postrádající řádnou formu, každý předmět pojat jinak, ať jde o obsah nebo kvalitu a systematičnost. Ti, co standardy zpracovali, nezvládají ani formátování prostého textu (odsazení pomocí mezerníku, konce stránek deseti Entery apod.). Standardy jsou základem testování - postup byl takovýto - zjistíme, co se dá snadno testovat, to tam dáme, co testovat neumíme, nebudeme považovat za důležité...., ověřovat nebudeme.
c) kvalita škol: VŠ - v tom se tolik neorientuji, ale se středními školami je společným jmenovatelem devalvace, ke které v posledních letech došlo nekontrolovatelným zvyšováním počtu škol a studijních míst. Tedy změna je nutná. Ale způsob jako obvykle úplně blbý. Nelze přeci nabrat studenty a změnit pravidla za běhu. Státní maturity - studium probíhalo 3 roky podle starých pravidel, potom ve čtvrťáku hysterie, po průšvihu s generálkou na podzim se naprosto změnila náročnost, neproporčně co se týče jednotlivých předmětů, nikdo nevěděl, do čeho jde. Nakonec fraška, kdy se "překvapivě " zjistilo, že gymnazisti jsou na tom líp než studenti z odborných škol. Jak překvapivé!!!! Znechuceni jsou jak studenti, tak vyučující, jen Dobeš je hrdý, že šel proti všem.
Podobné je to teď s plzeňskými právy - už dávno se ví, že je to průšvih, zrušit ano, ale studenti za to až tak nemohou (i když do Plzně se už hodně let chodí proto, že to udělá každý blbec) - MŠMT by mělo zajistit možnost dostudovat na pořádné škole, když to nechali dojít tak daleko.
d) Personální politika na MŠMT - nejdřív vyhodil všechny odborníky, dosadil věrné - sektáře, veverky, kámoše. Na vrcholných postech je např. městský strážník, ten přivedl bordelmamá (pardon majitelku nočního klubu), potom učitelka MŠ, která se ale moc neohřála, neboť byla zbouchnuta .... (omlouvám se, tady se nedokážu vyjadřovat dost seriozně)
4) VŠ - snaha bagatelizovat protesty tím, že je celá problematika redukována na školné. Proti školnému není skoro nikdo, ale jde o to proč a jak. Proč: vyhazovat z okna miliardy (viz výše) a potom nedostatek financí řešit školným je blbost. Motivační faktor - nepotkala jsem nikoho, pro koho by bylo školné motivací k lepšímu přístupu ke studiu. Zkomplikuje to plno lidem život, to jo. Systém navázání půjček na banky je naprosto zjevný tunel, škoda slov. Argument s pokladní z Kauflandu byl probrán tolikrát, že se nebudu opakovat.
Podstatné je, že Dobeš a vlastně celá vláda naprosto popírá přínos vzdělanosti pro společnost a posuzuje vše pouze z úzce ekonomického hlediska.
Snaha dostat pod vliv vlády/ekonomie/mafie (?) vzdělávání je zjevná na všech frontách. Podpora pouze oborů, které si na sebe vydělají, návrat rigidních osnov, dehonestace všeho, co se nedá měřit, vážit, vyčíslit v penězích.
Hlavní nebezpečí:
* Omezení svobody na všech úrovních - nesmyslná pravidla a omezení, vše podle peněz, vydírání omezením toku peněz, vydání vedení škol všech úrovní na pospas výmyslům naprosto nekompetentních lidí "nahoře", kteří se mění s každými volbami (nebo častěji) - žádná koncepce, jistota smysluplného vývoje, soustavnosti.
* Presumpce viny - podobné jako ACTA - na školách se neučí, jen hraje, otestujeme a uvidíte; pár dětí bylo špatně zařazeno do speciálních škol - raději je zrušíme úplně... ; pár vysokoškoláků odešlo do ciziny - všichni budou platit, abychom na ně nedopláceli....
* Ekonomizace a uznávání jen toho, co jde měřit - více než století zpět (pan ministr psycholog si nějak nevšiml chronicky známého faktu, že to, co vyleze z testů, je pouze to, že respondent zvládá testy, nic víc....), jinde už si namlátili čumáky a my s tím teď začínáme.
* Vrážení klínu mezi "vzdělance" a "nevzdělance" - studenti a téměř všichni duševně pracující a tvořící jsou paraziti; mladé a staré - tance kolem penzijní reformy a opět parazitismus na všech stranách;
* Vrážení klínu mezi jednotlivé stupně škol - začalo to tím, že ti na nižším stupni nic nenaučí a ti výše to musí napravovat, v poslední době i poukazování na to, jak se zbytečně cpou peníze do základního a středního školství na úkor VŠ (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/759331).
Co můžeme dělat:
* nenechat se rozeštvat, koordinovat postup na všech úrovních, nemůže vyhrát jedna oblast školství, když ostatní prohrají. Vysokoškoláci spolu s rodiči a učiteli ze základek a SŠ, občanská sdružení a odborné společnosti s politickými stranami.
* myslet, sbírat a třídit informace, neskákat na špek (ministerstvo má lidi na rozeštvávání - viz různé spamy, komentáře mimo mísu, nesmyslně agresivní akce, komentáře, prohlášení)
* mít pořád na paměti, o co jde - devastace školství znamená devastaci myšlení, kdo neumí svobodně myslet, je snadno manipulovatelný, líp se nechá zblbnout, okrást, zneužít - o to jde !!!
* Osvěta - vysokoškoláci nevědí, proč protesty. Mluvila jsem minimálně se šesti, je jim to nějak jedno.... Učitelé dostali přidáno (jak, to nechám bez komentáře), tak je nic jiného nezajímá - blbci byli nahoře vždycky, tak co budeme řešit, tenhle aspoň přidal....
Omlouvám se za obsáhlost, ale je to fakt jen výcuc průšvihů.