ČNB selhala v péči o cenovou stabilitu. Nemovitosti ustřelily.

[MirekS]

...

Tedy se názorově rozcházíme. Že ČNB nemůže reálně zkrachovat, ještě neznamená, že si může dovolovat dosahovat nekonečné kumulativní ztráty. Jak bys takovou ztrátu interpretoval z makroekonomického hlediska?

I když nákupy devizových aktiv neproběhly v jednu chvíli, dá se odhadnout, že byly realizovány v kurzu pod úrovní 27 EURCZK. To, že šlo o operace neobvyklé a problematické nijak nezpochybňuji.

Chápu, že nafukování devizové rezervy je proinflační, ale její držení? To by mě zajímal Tvůj detailnější náhled.

S tím, že ČNB dlouhodobě není schopná inflaci cílovat, souhlasím.

Nepochybuji, že fundament inflace je zahraniční, podotýkám jen, že jsou zde i vlivy domácí.

ECB se řídí dle inflace eurozóny jako celku nebo ne?

Škodovka nestojí kvůli výši cen vstupů, ale proto že některé vstupy na trhu nejsou.

[Jan.Zavadil]

Tedy se názorově rozcházíme. Že ČNB nemůže reálně zkrachovat, ještě neznamená, že si může dovolovat dosahovat nekonečné kumulativní ztráty. Jak bys takovou ztrátu interpretoval z makroekonomického hlediska?

Neinterpretoval bych ji nijak, pokud nedosahuje nějakých astronomických hodnot - pak bych hledal systémové příčiny v práci banky. Centrální banka není komerční subjekt. Jejím úkolem není vytvářet zisk, respektive pseudozisk, protože zisk z peněz, které si sám naemituji, už ze své podstaty nesvědčí o nějaké schopnosti, efektivitě, podnikatelském záměru apd.

I když nákupy devizových aktiv neproběhly v jednu chvíli, dá se odhadnout, že byly realizovány v kurzu pod úrovní 27 EURCZK. To, že šlo o operace neobvyklé a problematické nijak nezpochybňuji.

Jak jsem psal, většina deviz byla nakoupena za za tím účelem téže bankou vyemitované koruny na konci závazku, tedy kolem 27 CZK/€. Ne, že by to bylo podstatné - jak jsem psal, úkolem ČNB ze zákona (ani logiky) není vytvářet "zisk".

Chápu, že nafukování devizové rezervy je proinflační, ale její držení? To by mě zajímal Tvůj detailnější náhled.

Psalo se o tom již v době zahájení závazku, kdy transakce byly ještě malé, a už někteří ekonomové oprávněně upozorňovali na růst peněžní zásoby (což je samozřejmě pro-inflační jev). I samotná banka opatrně připouštěla, že v nějaké míře tomu tak je, ale údajně to není možné díky diverzitě nových držitelů korun dobře zkalkulovat a údajně to nebylo záměrem banky. Je to ale celkem učebnicový případ zvyšování peněžní zásoby.

Co ale bezpečně víme, že podobná emise "probublává" skrze přebytek likvidity bank, jejich investice a zejména úvěry, do reálné ekonomiky.

Ty peníze se nikam nevypařily, nikam nezmizely. Na trhu peněz je o 2000 mld. Kč více, než by jinak bylo. ČNB je nedrží, ta drží devizy, které si za ně od soukromých subjektů koupila. To závaží tam stále je a bude, dokud a) růst produktivity práce nedožene tento super-skok - nerealistické, b) ČNB významnou část umělé vyemitovaných korun nestáhne zpětným odkupem. Pak se zmenší velikost peněžní zásoby, což je protiinflační.

Nepochybuji, že fundament inflace je zahraniční, podotýkám jen, že jsou zde i vlivy domácí.

ECB se řídí dle inflace eurozóny jako celku nebo ne?

Bezpochyby tu domácí vlivy jsou, ale s ohledem na např. růst maloobchodních tržeb nebo objemu vkladů, a taktéž při zvážení míry růstu HDP, nemyslím, že by hrály zásadní roli. Jediné, co je velmi špatné je značně přehřátý trh práce, který byl ale zakonzervován různými anti-covid opatřeními a je českým specifikem dlouhodobě.

ECB se řídí IMHO hlavně situací na jižním křídle EU, kde by růst sazeb znamenal potencialně významné problémy. Nevidím tak v blízkém horizontu možnost, že by se úrokový diferenciál EU-ČR zásadně snižoval.

Škodovka nestojí kvůli výši cen vstupů, ale proto že některé vstupy na trhu nejsou.

Některé jsou, ale jsou dražší. Na jiné si Škoda chytře zrušila forecasty, takže pro ní nebyly vyrobeny, resp. byly prodány někomu jinému.

Kdo zná situaci na trhu např. velké bílé, spotřební nebo výpočetní techniky, včetně telekomunikací, tak ví, že dostupnost se neustále zhoršuje, zboží se neustále zdražuje a zdražuje se i jeho doprava. Čeká nás zásadní nabídkový šok, ještě to bude gradovat. A sazby ČNB s tím opravdu nehnou - možná spíše povedou paradoxně k vyššímu růstu cen, protože zhorší nákladovou situaci firem a při nedostatku na straně nabídky rozhodně nebudou efektivně působit proti růstu ceny - spíše naopak.

Podle mého skromného odhadu půjdeme v 1. kvartálu k inflaci kolem 6,5%, možná i více. Pohonné hmoty, energie, suroviny, to vše a mnoho dalšího se propíše do dalšího růstu.

A ČNB má nástroj, jak snížit objem peněžní zásoby a snížit cenu vstupů ze zahraničí, má )

Mluvit o zdražení exportu je za stavu nedostatku obrovského množství surovin, dílů i dopravy, při vědomí míry poptávky v EU a USA, zbytečné. Škoda by prodala stejně všechny funkční vyrobené vozy, ať už by stály 70 tis. € nebo 75 tis. €. V současném stavu nabídky je to nepodstatné.

[Jan.Hrebicek]

A ČNB má nástroj, jak snížit objem peněžní zásoby a snížit cenu vstupů ze zahraničí, má )

K vaší diskusi jsem napsal článek o situaci ČNB, kde je několik variant, jak může postupovat. https://www.kurzy.cz/zpravy/611950-cnb- ... me-udrzet/

U varianty snížení objemu devizových rezerv jsem dospěl k tomuto závěru:

"Přiznat minulou chybu a část natištěných peněz stáhnout zpět z oběhu. Tím by se rychle dostala měnová i ekonomická situace dostala do rovnovážné polohy stálé, ale finanční ztráty České republiky by byly rovněž obrovské. Zároveň by došlo k extrémním ziskům zahraničních subjektů a ke ztrátě kreditu ČNB nicméně doprovázeného jeho částečnou obnovou z důvodu přiznání chyby."

Tedy uvádím to jako jedno z možných řešení. Ale pro kontext je lepší si přečíst ten článek celý.

[Jan.Zavadil]

...

Jsem rád, že se shodneme, že "ufouknutí" toho polštáře by bylo docela elegantním řešením.

Na čem se neshodneme je to "přiznání chyb" a "obrovské finanční ztráty Česke republiky". Co se týče chyb, já osobně jsem kurzový závazek vnímal jako chybu a zcela jasnou chybou se stal v momentu, kdy trval déle než půl roku (od boku), kdy trvalo riziko deflace. Nejsem přítelem toho kroku a myslím, že se negativně podepsal na prosperitě občanů České republiky a přibližování se životní úrovni EU.

Úplně něco jiného je ale "přiznání chyby" ze strany ČNB. Pokud ČNB do 2017 depreciovala korunu na exportní dumping a proti-deflační lince, tak v momentu zásadních změn okoností je na místě v roce 2021 zaujmout jinou strategii. To je absolutně přirozené. Buffer, který vznikal s odůvodněním boje proti deflaci, může být upuštěn v zájmu boje proti inflaci, a lze si při tom zachovat morální integritu. Já osobně bych to za přiznání chyby nepovařoval a můžeme si být jistí, že by to tak neinterpretovala ani ČNB.

Pokud jde o "obrovské ztráty ČR". Nevidím je. Kurzová ztráta z operací ČNB by se pohybovala někde v intervalu 0-150 Mld. Kč v závislosti na velikosti zpětného odkupu koruny a kurzu, v jakém by byl realizován. Je třeba ale započíst také kurzové zisky, resp. zisky z operací a držení aktiv, výnosy, které ČNB za X let inkasovala. To celkovou kumulovanou ztrátu zásadně sníží. Zároveň připomínám, že toto číslo je ve výsledku reálně virtuální. Nijak zásadně neovlivňuje ČR ani samotnou ČNB. Na straně druhé přínosy takové operace zásadně převyšují její náklady, ať už ve formě potlačení inflace skrze snížení ceny vstupů (nebo jejich nižšího růstu), tak snížením nákladů na obsluhu veřejných dluhů atd. atd.

Pořád se mi to jeví jako zdaleka nejlepší možný krok, který "trh korun" přiblíží rovnovážnému stavu a potlačí negativní projevy, které nyní cítíme a budeme cítit ještě silněji v 1Q a možná i 2Q příštího roku.

EDIT: Pro zasmání - trvalo to jen 9 let - a samozřejmě stále MÁLO... Dinosaurus se začíná pomalililinku probouzet: https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove- ... ch-rezerv/

[MirekS]

Psalo se o tom již v době zahájení závazku, kdy transakce byly ještě malé, a už někteří ekonomové oprávněně upozorňovali na růst peněžní zásoby (což je samozřejmě pro-inflační jev). I samotná banka opatrně připouštěla, že v nějaké míře tomu tak je, ale údajně to není možné díky diverzitě nových držitelů korun dobře zkalkulovat a údajně to nebylo záměrem banky. Je to ale celkem učebnicový případ zvyšování peněžní zásoby.

Ty peníze se nikam nevypařily, nikam nezmizely. Na trhu peněz je o 2000 mld. Kč více, než by jinak bylo. ČNB je nedrží, ta drží devizy, které si za ně od soukromých subjektů koupila. To závaží tam stále je a bude, dokud a) růst produktivity práce nedožene tento super-skok - nerealistické, b) ČNB významnou část umělé vyemitovaných korun nestáhne zpětným odkupem. Pak se zmenší velikost peněžní zásoby, což je protiinflační.

Takže použiji odkazy na sdělení centrálních bankéřů ohledně provádění operací během intervencí, z nichž poměrně jasně vyplývá, že valná část z oněch 2 bilionů Kč byla stažena. Jestliže intervence proti CZK ovlivnily růst peněžní zásoby, tak k tomu došlo "v rozumných mezích":

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Devi ... rekvapive/
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Mnoz ... lni-banka/
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Naru ... ych-penez/
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Tak- ... a-rotacce/

A ČNB má nástroj, jak snížit objem peněžní zásoby a snížit cenu vstupů ze zahraničí, má )

Z výše uvedeného taktéž vyplývá, že ten nástroj v podstatě nemá, poněvadž odprodej devizových rezerv by fakticky znamenal nutnost ponížení rezerv obchodních bank u ČNB.

[MirekS]

Musím se trochu opravit (aby mi bylo rozuměno), samozřejmě odprodej devizových rezerv by měl vést k tomu, že by kurz hlavně CZK k EUR zpevnil, avšak je otázka, do jaké míry z devizových rezerv upouštět, aby se zachovala "rozumná odpovídající masa" rezerv obchodních bank u ČNB. Rozhodně výše tohoto titulu by se neměla vracet až na úroveň před intervencemi.

[anonym73980]

Ústava ČR
HLAVA VI.
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
Čl. 98
(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

ČNB toto dlouhodobě neplní. Vyšší dividendy zahraničním korporacím (viz žebříček exportérů https://byznys.hn.cz/c1-66691550-export ... -varnsdorf )
díky úsporám na mzdových aj. nákladech ze zákona NENÍ úlohou ČNB - zato je to starost o to, JAK přežijí miliony nízkopříjmových domácností nadcházející covidovou zimu (>1,5M domácností je dlouhodobě v exekuci!!!)...

[MirekS]

Výše uvedené precizuje § 2, odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů:

Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.

Je dobré si uvědomit, co je cenová, finanční a co hospodářská politika a jaké role příslušné instituce v nich hrají.

[Jan.Zavadil]

...

Já jsem ty články už četl. Je vždy zajímavé se podívat 4-7 let zpět a porovnávat tehdy vydávané a vykládané informace a očekávání s následující realitou.

ČNB sama přiznává v oněch článcích, že jí naemitované peníze vstoupily do bilančních sum komerčních bank, a vedly k navyšování objemu poskytovaných úvěrů - tedy se skutečně staly v nějaké své části peněžní zásobou. Na straně druhé ČNB také říká - peníze, které jsme vyemitovali, banky z velké části uložily zpět do ČNB prostřednictvím různých nástrojů a ČNB za to komerčním bankám platí. Objem prostředků, které takto ČNB zaplatila komerčním bankám, by stál za analýzu. Bavíme-li se o stovkách miliard uložených nad předchozí úroveň po takovou dobu, pak je nutné do nákladů celé operace třeba započítat vysoké desítky miliard vyplácených privátním bankám. Peníze emitované ČNB vygenerovaly v důsledku další peníze.

Je zde také problém definiční. Do peněžní zásoby se nepočítají prostředky držené nerezidenty nebo prostředky držené mimo český bankovní sektor.

Logicky jistá část držených korun "změnila" majitele (nezanikla) v průběhu času tak, jak koruna posilovala z 27CZK/€ až k současné hranici a předchozí držitelé korun postupně realizovali a realizují svůj kurzový zisk. Můžeme celkem dobře sledovat objemy obchodů s korunou v době, kdy přirozeně posilovala, jak tento růst byl brzděn zpětnými prodeji koruny.
Z toho by se dalo abstrahovat, jaký vliv měla a stále má intervence na současný kurz koruny a tedy cenu zahraničních vstupů. Ty jsou významné dražší, než by mohly být, pokud by intervence neproběhla nebo její důsledky byly zvráceny opačným postupem ČNB po ukončení závazku. To je samozřejmě zejména v současnosti fakt, který znatelně přispívá k míře inflace, kterou prožíváme.

Přirozeně by bylo možné tu nerovnováhu snížit částečným prodejem devizových aktiv ČNB vygenerovaných v důsledku kurzového závazku.

ČNB prostřednictvím zvyšování kurzového diferenciálu stahuje likviditu z bank (čímž zhoršuje úvěrovatelnost), tedy ve své podstatě se SNAŽÍ snížit peněžní zásobu. Působí tak zvláštním dojmem, když na jednu stranu ČNB říká, že růst peněžní zásoby byl logický a nebyl téměř nijak ovlivněn jejími intervencemi, říká, že ten objem je zdravý a postavený na správných fundamentech, ale zároveň se likviditu (draze) pokouší z trhu stahovat, ačkoliv má nástroj, jak přebytek (české) likvidity bank snížit logičtějším a jednodušším způsobem, který by zřejmě vedl také k nižšímu podhodnocení koruny a snížení ceny zahraničních vstupů - což by domácím subjektům a spotřebitelům zase ulevilo. Byla by to win-win operace.

V kontextu hodnocení kroků ČNB a jejich hodnocení by bylo vhodné se podívat objem devizových rezerv ČNB a srovnat jej s jinými centrálními bankami (ve vztahu k HDP). Dojdeme k zajímavému výsledku, že devizové rezervy ČNB jsou relativně jedny z největších má světě mezi centrálními bankami. Má takový extrém odůvodnění? To je velmi důležitá otázka. A rozlišil bych odpověď na tu otázku na situaci před třeba sedmi nebo pěti lety a nyní.

Hodně zajímavé by zároveň bylo v bilanci ČNB porovnat růst míry korunkových "vkladů" bank u ČNB, a míru růstu devizových rezerv ČNB. Teoreticky, platí-li předpoklad ČNB, že všechny peníze stáhla do vkladů k sobě, by měly být oba ty růsty absolutně ekvivalentní. Což IMHO nejsou.

Samozřejmě je třeba při tom porovnání ještě vedle zvážit růst bilancí bank - protože intervence ČNB samozřejmě nebyla jediným faktorem, který je třeba zvážit.

Když vybřednu z makroekonomického filosofování, kde nutně mohou zaznívat různé názory, faktem zůstává, že koruna je díky akcím ČNB slabší, než by být mohla, a že by její posílení bylo za současného stavu proti-inflačním krokem, který by ulevil domácí ekonomice a českým subjektům, a zřejmě by i psychologicky vedl k nižšímu inflačnímu očekávání u nás. Inflační očekávání je jednou z klíčových věcí, pokud chci inflaci skutečně snižovat.

Shodli jsme se na tom, že ČNB v péči o cenovou stabilitu vytrvale selhává. To je její dominantní měnové politický úkol a selhává v něm. Obávám se, že růst ceny úvěrování např. bydlení povede k dalšímu jeho zdražování, což je významný pro-inflační jev a už nyní jsme v tomto na smutné špici Evropy, analyzujeme-li nákladnost pořízení bydlení ve vztahu k příjmům populace.

[anonym73980]

ČNB má bohužel prsty i v bublině na realitním trhu - pokud by pořádně zvýšila úrokové sazby tak, aby reálné sazby (úrok mínus inflace) začaly být kladné, lidé by začali spořit na účtech. Teď se jim dlouhodobě úspory znehodnocují a nezbývá jim nic jiného než nakupovat nemovitosti (a akcie). Toto je důsledek letité měnové politiky centrálních bank po celém světě, které se nulovými úroky snaží odvrátit bankroty předlužených států a dalších subjektů.