Volební program > přímá demokracie

[Michal.Cais]

Proto jsem k jakekoli vlade odborniku dost skepticky.

Neodpustím si ironickou poznámku: z úplně stejných důvodů jsem skeptický k *jakékoliv* vládě

[Brepta]

Má zkrácená citace odjinud http://www.ceskapiratskastrana.cz/forum ... rt=30#p285, ale hodí se to sem a myslím si (zatím), že to je zajímavý podnět.

"Kdo nemluví v číslech, neví, o čem mluví." řekl kdysi někdo moudrý a proto se přidávám k podpoře transparentnosti na všech frontách.

Dalším důležitým aspektem tohoto citátu je nutnost průzkumu veřejného názoru pro podporu/opozici při prosazování nějaké věci. Toto velmi dobře rozjel Obama a díky mnoha anketám věnujícím se důležitým tématům identifikoval cíle svého politického mandátu.
Má to však jeden háček - myslím si, že nelze naplnit základní demokratickou premisu, která hlásá, že "každý hlas je si roven" a to především z důvodu značně rozdílých znalostí jednotlivce o dané problematice. Díky přirozenému vývoji existuje čím dál větší propast mezi "informacemi k dispozici" a "informacemi akceptovanými a pochopenými" a není v silách jednotlivce si utvořit názor na všechny aspekty mající vliv na jeho kvalitu života.
Mám představu, že by se váha hlasu modifikovala podle nějakého krátkého testu přímo souvisejícího s rozhodovanou věcí a tím by zřetelněji reflektovala názory společnosti. Zřejmě bude velmi diskutabilní stavba a politická nezávadnost takového testu. Rovněž konstrukce otázky může snadno manipulovat její výsledek. Ale pokud občan nezná základní terminologii problematiky tak lze těžko očekávat, že se rozhodl kvalifikovaně a udělený hlas je skutečně odrazem jeho vnitřní touhy a svobodné vůle. Skoro bych řekl, že je "v jeho zájmu" aby jeho hlas zůstal vyslyšen jen z části.
Podle mě je to účinná obrana proti silným lobbystickým skupinám, které, často demagogicky, veřejně prezentují svou "preferovanou volbu" a zpravidla jen díky dostatečné líbivosti a "správně vybraným faktům" mají velké šance prosadit své.

Jako moderní straně v informační společnosti bych ČPS doporučil široce otevřené sbírání názorů pomocí propracovaných internetových anket za využití testů (viz výše) ve spolupráci s českými vysokými školami. Pro začátek i jen hlasování ve zdejším fóru může velmi pomoci.
Možnost veřejné dostupnosti jednotlivých preferencí každého anonymizovaného hlasujícího (CSV soubor?) a tím možnost vytvoření vlastního výkladu na základě upravené nebo zcela jiné metodologie ze zjištěných údajů je velmi vítaná.
Reklamní agentury pracují se zjištěnými údaji až příliš jednostranně. Bylo by možná dobré je přimět ke spolupráci se státem a podle korelací různých faktů odvodit vhodné kroky ke změně zákonů.

"Statistika nuda je, má však cenné údaje."
"Nevěřím žádné statistice, kterou si sám nezfalšuji."

P.S.: Používání slov "často", "zpravidla", "obvykle" a podobných je založeno na mém subjektivním pozorování reality dneška a nemusí se shodovat s čísly, které by vyplynuly z průzkumu veřejného názoru.

P.P.S.: Nechci nijak snižovat práci českého statistického úřadu, ale vycházím-li z pozorování, že již více než 10 let mám právo volit, žiju v Brně, chodím často po městě a nikdy v životě se mě žádný zástupce ČSÚ nezeptal na jakýkoliv názor, na rozdíl od stovek střetů se zástupci náboženských sekt, příspěvkových sbírek či prodavačů mobilních tarifů T-Mobile a jiných MLM spolků, tak mám opravdu jen pramalou důvěru v jeho výsledky. Skoro mi to přijde, že buď musí mít ČSÚ nějaké tajné agenty nebo ty informace sbírá z úplně jiných vod a ne od lidí samotných.

Z posledních příspěvků zde mě zaujalo především toto a myslím, že je to asi nejschůdnější model pro "rovnohlasé volby".

Přímá demokracie VS. rozhodování odborníků v konkrétních oblastech: můj názor je, že obojí by mělo fungovat zároveň, tzn. v návaznosti na sebe_
1. odborníci by měli udělat analýzu stavu a návrh řešení s jasnou argumentací "proč" a "jak"
2. odborníci by měli být schopni to lidem natolik jednoduše a jasně vysvětlit, aby došlo k "celospolečenskemu konsenzu"
3. lidé pak mohou přijmout/vzít za své takto navrhované změny...
Takto navržené/přijaté normy by pak měly svou vážnost a všeobecnou podporu.
(Utopie, ale hezká)

Můj "bodohlasý" model je asi těžká utopie, ale prostě si jiný efektivnější a odpovědnější způsob kolektivního rozhodování nedokážu představit. Zkuste mě vyvést z omylu...

[Michal.Cais]

Můj "bodohlasý" model je asi těžká utopie, ale prostě si jiný efektivnější a odpovědnější způsob kolektivního rozhodování nedokážu představit. Zkuste mě vyvést z omylu...

Zjednodušený, ale podobně utopistický model:
- Zajímá tě problematika? Pak si o ni něco zjisti a hlasuj. 1 člověk = 1 hlas
- Nezajmá tě to? Pak nehlasuj. 1 člověk = 0 hlas

[Michal.Cais]

Jako moderní straně v informační společnosti bych ČPS doporučil široce otevřené sbírání názorů pomocí propracovaných internetových anket za využití testů (viz výše) ve spolupráci s českými vysokými školami. Pro začátek i jen hlasování ve zdejším fóru může velmi pomoci...

+1 ... v souvislosti s tím mne napadá další slogan/prezentační myšlenka: Váš názor nás zajímá!

[Brepta]

evil: Díky. "Problémem" je "mlčící většina" a dále obecně velmi snadná zmanipulovatelnost. Co jsem četl články o ČPS v médiích, tak pokud se občan rozhoduje podle titulku v novinách, tak nás prozřetelnost ochraňuj...

Pokud podobně jako Obama dá ČPS lidem naději, že je někdo je ochoten jim skutečně naslouchat a budou pro to mít hmatatelné důkazy, tak je to dobrá cesta, jak dosáhnout vytyčených cílů.

Nelíbí se mi dělení pouze na pravé a levé. Nemohla by ČPS být "nahoře"?

[Fluidum]

já bych třeba za sebe navrhl i reformu monetárního systému neb celý náš systém na tomhle stojí a vzásadě je největší brzdou pokroku a rozvoje... ale chápu že něčím takovým by si Piráti nasadili na hlavu tunu másla a asi by byli odsouzeni k násilné smrti v mediální bouři a psychologickém nátlaku... takže alespoň když se pohne vpřed se svobodou jedince a šiřením informací bude úspěch!!8-)

[Michael.Polak]

Můj "bodohlasý" model je asi těžká utopie, ale prostě si jiný efektivnější a odpovědnější způsob kolektivního rozhodování nedokážu představit. Zkuste mě vyvést z omylu...

Zjednodušený, ale podobně utopistický model:
- Zajímá tě problematika? Pak si o ni něco zjisti a hlasuj. 1 člověk = 1 hlas
- Nezajmá tě to? Pak nehlasuj. 1 člověk = 0 hlas

Tedy, ne nutně. V zásadě je třeba ctít pravidlo zachování určité kontinuity stávajícího stavu pro lidi, kteří se o danou věc nezajímají, ale také mají svá práva. Nelze to směrovat tak, aby několik nadšenců, kteří připraví nějakou vyhlášku a vyvěsí ji ve sklepě na dveřích s nápisem "pozor aligátor!" pak prosadili "partyzánské hlasování" o něčem - takovéto aktivistické zákonodárství by v podstatě mělo vytvářet normy, které se pak týkají pouze těch, které ho se s ním seznámí a dobrovolně se dané normě podřídí. Nelze zkrátka připustit, aby menšina rozhodovala o většině - a současně nikdo nemá čas číst stovky návrhů nových právních norem ve své schránce.

Je nutné spíše zamezit tomu, aby jedinec neměl možnost zdarma, snadno a rychle (v elektronické podobě) pracovat se souhrnem všech právních norem, které se ho toho času momentálně týkají (bez nutnosti probírat se textem norem již neaktuálních) - a současně se souhrnem všech norem, které se budou projednávat nebo jsou schválené, s budoucí platností. Ale musí to být MOŽNOST - ne POVINNOST zabývat se tím. Potřebujeme, aby se stát stal skutečně "věcí veřejnou" - současná přebujelá byrokracie je občanem jen těžko kontrolovatelná, zvykli jsme si za 50 let různých totalit i za 300 let předtím ohýbat hřbet.

Já bych požadavek přímé demokracie mírně přetavil na obecný požadavek větší "demokratizace médií". Ten ovšem nelze nějak nařídit shora - tato demokratizace musí spíše proběhnout zdola,

To nic nemění na tom, že jsou témata, o kterých by se jistě mělo hlasovat v referendu - což je institut, který Ústava zatím v obecné rovině nezná. Ale chraň nás pámbu před elektronickými referendy o určitých populistických tématech... jedině nízká účast bývá ve světě ochranou před platností referend o nesmyslech či letitých kontroverzích, kde je dnes zákonodárství EU spíše na straně "osvícené menšiny" oproti "hlasu lidu"... nedělejme si iluze o všeobecném rozhledu či idealismu většiny populace.... naopak, naše téma může zaujmout spíše intelektuály - ale ti určitě volání po přímé demokracii budou mít problém vyslyšet.

[Michal.Cais]

Tedy, ne nutně. V zásadě je třeba ctít pravidlo zachování určité kontinuity stávajícího stavu pro lidi, kteří se o danou věc nezajímají, ale také mají svá práva. Nelze to směrovat tak, aby několik nadšenců, kteří připraví nějakou vyhlášku a vyvěsí ji ve sklepě na dveřích s nápisem "pozor aligátor!" pak prosadili "partyzánské hlasování" o něčem - takovéto aktivistické zákonodárství by v podstatě mělo vytvářet normy, které se pak týkají pouze těch, které ho se s ním seznámí a dobrovolně se dané normě podřídí. Nelze zkrátka připustit, aby menšina rozhodovala o většině - a současně nikdo nemá čas číst stovky návrhů nových právních norem ve své schránce.

Ale to, co popisuješ, je současný způsob přípravy zákonů. Alespoň na mne to tak působí. (Zdůrazňuji, že se jedná o pocit, nikoliv o fakta.)

Je nutné spíše zamezit tomu, aby jedinec neměl možnost zdarma, snadno a rychle (v elektronické podobě) pracovat se souhrnem všech právních norem, které se ho toho času momentálně týkají (bez nutnosti probírat se textem norem již neaktuálních) - a současně se souhrnem všech norem, které se budou projednávat nebo jsou schválené, s budoucí platností. Ale musí to být MOŽNOST - ne POVINNOST zabývat se tím. Potřebujeme, aby se stát stal skutečně "věcí veřejnou" - současná přebujelá byrokracie je občanem jen těžko kontrolovatelná, zvykli jsme si za 50 let různých totalit i za 300 let předtím ohýbat hřbet.

Souhlas. Hlavně s tím zvýrazněným. *

Já bych požadavek přímé demokracie mírně přetavil na obecný požadavek větší "demokratizace médií". Ten ovšem nelze nějak nařídit shora - tato demokratizace musí spíše proběhnout zdola,

Média jsou soukromé subjekty řízené korporátními zájmy. Nelze očekávat jakoukoliv změnu. Ani když je člověk optimista jako já, tady změna nenastane.

To nic nemění na tom, že jsou témata, o kterých by se jistě mělo hlasovat v referendu - což je institut, který Ústava zatím v obecné rovině nezná. Ale chraň nás pámbu před elektronickými referendy o určitých populistických tématech... jedině nízká účast bývá ve světě ochranou před platností referend o nesmyslech či letitých kontroverzích, kde je dnes zákonodárství EU spíše na straně "osvícené menšiny" oproti "hlasu lidu"... nedělejme si iluze o všeobecném rozhledu či idealismu většiny populace.... naopak, naše téma může zaujmout spíše intelektuály - ale ti určitě volání po přímé demokracii budou mít problém vyslyšet.

Já bych si nedělal přehnané iluze ani o všeobecném rozhledu rozhodujících menšin...

* Omlouvám se předem, pokud si někdy někde v textu špatně vyložím tvůj názor a v tom duchu následně zareaguji. Jsem zvyklý texty "rychle prolétnout očima" - deformace z práce. V těch tvých textech bývají zákeřně skryté negace negací a já to musím projít vícekrát, než mi to dá smysl Autoři anglických technických textů si vystačí maximálně s jedním záporem na celý odstavec, někdy dokonce na celou stránku

[Zdenek.Slezak]

Hlavně stop pozitivní diskriminaci.

[stys]

Sorry for double posting. Zjistil jslem, že to patří spíš sem.

Vetsina viz muj prispevek v tematu Smysl stran a spolku.

Orientace: na intenzivni a aktivni uzivatele internetu a pocitacu. To je hodne siroky zaber.

Vychodiska: Společnost je provázaná a lidí moc, probíhá stádní živelná urbanizace s niž nic neuděláme, ale nutná ani prospěšná už dávno není. Naproti tomu venkovská krajina se vylidňuje a pustne. Přitom ještě v době 2. světové války venkov energeticky zásoboval města a žila na něm většina obyvatel. V posledních 80. letech probíhala především jednosměrná komunikace ovladatelé elektronických médií -> občané. To vedlo ke kolapsu původního smyslu demokracie a její diskreditaci. Internet to technicky změnil, ale nezměnil se fakt, že člověk dobře zná maximálně 100 lidí.

Cíle:
1) Decentralizace, to jest požadovat odborné zdůvodnění pro každé centrální nařízení, zákon apod. Písemné rozbory nebo přednášky zveřejněné na internetu. Totiž, zdánlivě prozitivní zákon nebo nařízení se snadno změní v předmět každodenní šikany nebo kriminalizace. Na druhé straně nemůžeme vyhovět všem. Příklad: Už jsem ze Švédska chvíli pryč a neznám detaily momentální "implementace". Ale vím, že určitě pořád funguje možnost podívat na číkoliv daňové přiznání když přitom ukážu svou identitu. Nebo že rozesílací agentury musí udat zdroj z nějž získaly adresu. Existuje termín "typická Švédská závist". To jsou dvě strany téže mince.
Konkrétně například:
1a) Decentralizace a tím zvýšení bezpečnosti sítí: To je vlastně jediná, ale obří, námitka proti jaderné energetice. Atomová elektrárna jako zdroj vyžaduje obrovskou centralizaci řízení a stabilitu odběru, protože se těžko řídí. Vedle toho se obrovsky plýtvá místními potenciálními zdroji, přirozeně vesměs obnovitelnými. Nechci rozpoutat diskusi o dílčích techjnických řešeních, takže nebudu konkrétní. Ale určitě je bezpečnější mít všude spoustu místních zdrojů propojených sítí než jeden centrální. To je nakonec i princip internetu.
1b) Decentralizace vládnutí: Liniové stavby a sítě 1a) musí být určitě spravovány nad-obecním orgánem, ale zbytek je by měl být v rámci regulí rozhodován na co nejnižší úrovni. Centrální zákony by měly mít charakter limitů a doporučení.
1c) Zákon, který řeší všechny situace, je mýtus a dává přílš mnoho moci byrokracii. Na druhou stranu dokud bude centralizace - a ta je v České republice jedna z nejvyšších na světě, byrokracie je jediné řešení. Takže obě věci musí jít jedna s druhou, decentralizace a debyrokratizace.
2) Požadavek kvalifikovanosti. Ke každé žádosti k obecním a vyšším orgánům by měl být připojen odkaz na poskytnutá odborná zdůvodnění (viz 1) a krátké vyjádření proč a jak jsem se rozhodl a co jsem vzak v úvahu. Mnoho lidí to odradí o cokoliv žádat a na druhé straně v případě skutečné nutnosti se budou hledat, ano, tady to slovo sedí, advokáti určitého stanoviska. Někdo bude mít zdánlivě poslední slovo, ale kdo třeba používá internet, ví, že poslední technické řešení je vesměs za půl roku už zapomenuto. Na druhou stranu jsou věci dlouhodobě centrálně stabilní, třeba hlavní programovací jazyky. Takové věci jsou i v ostatních oblastech života, jen je kvůli přemíře řešení okamžitých problémů nikdo nehledá.

Utopie - snad, ale ty, které chceme oslovit, a neni jich málo, by to mělo zaujmout. Slogan by mohl znít "Informační, ne dezinformační, společnost".

Dalibor Štys