LexČEZ a Piráti

[MirekS]

Zdá se mi, že v případě restrukturalizace ČEZu je v případě Pirátů "ticho po pěšině". Docela by mě zajímalo, jaké stanovisko k restrukturalizaci ČEZu a způsobu jejího provedení Piráti zaujímají.

[MirekS]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... ani-224774

[gust]

V nějaké diskuzi na finance jsem psal, že vytěsnění minoritních akcionářů není už z principu dobrý nápad, protože stát neumí moc efektivně řídit svoje firmy, a jeden z hlavních důvodů, proč ČEZ, jakožto obchodní společnost, šlape více méně jak má, jsou právě minoritní akcionáři, kteří se aktivně podílí na kontrole firmy. A žádný jmenovaný člen dozorčí rady by nikdy nedělal svou práci tak svědomitě, jako jí dělají lidé typu Michal Šnobr.

Důvody pro vytěsnění ve stylu možného prodeje el. v době krize za státem určenou cenu jsou úplně zcestné, stabilní ceny jsou především otázkou zvládnuté en. bezpečnosti, navíc většina el. byla prodána už dávno v dlouhodobých kontraktech, takže za stanovenou cenu by stejně nebylo moc co prodávat.
Pokud jde o výstavbu jaderných el., tak problém je to hlavně kvůli tomu, že je díky dotacím a garantovaným výkupům OZE pokřivený trh. Holt stát by také musel poskytnout určité garance, protože investoři prostě těžko mohou mít důvěru, že ten trh v horizontu 30 let z nějakých aktivistických důvodů EU nebo stát zase nepodtrhne, když už tu ta zkušenost je. Na druhou stranu, cena plynu bude přece jen vyšší kvůli nutné diverzifikaci směrem k LNG, takže budou vyšší ceny závěrné elektrárny a tím pádem i cena el. obecně, takže pokud někdo trh nerozvrátí úplně, tak ty ceny budou dost vysoké na to, aby si byl ČEZ vydělat i z prodeje a nepotřeboval využívat garance.
Celkem obrovskou podporu a tím snížení nákladů může stát zajistit aniž by ho to stálo jedinou korunu tak, že výstavbu zafinancuje ze státních dluhopisů... Tím sníží nezbytnou úroveň garantované ceny a tedy i riziko a ev. objem dotací později vyplacených z garancí.

[MirekS]

Dle mého soudu je proces vytěsnění minoritních akcionářů tzv. "mimo mísu", tedy tímto postupem se neřeší podstata problému (abnormálně vysoké ceny elektřiny), ale skutečnost, jaký vlastník bude realizovat mimořádné zisky v budoucnosti.

Podstata problému však tkví v konstrukci cen elektřiny na burze. V této souvislosti bych navrhoval, aby minimálně došlo k segmentaci burzovního trhu dle typu elektrárny. O cenu by se soutěžilo pouze v rámci stejného technologického postupu výroby elektřiny od nejlevnějšího segmentu (větrné elektrárny) po nejdražší segment (plynové elektrárny), čímž by se eliminovaly mimořádné zisky vyplývající právě z toho, že se doposud na technologické hledisko výroby elektřiny nehledí.

[gust]

Segmentace trhu je opět jen snaha o řešení symptomů a ne příčiny, která by navíc byla v zásadě nefunkční.

1) Obecně jakákoli segmentace trhu vede k neefektivitám trhu a spekulativnímu obchodování s nimi (lidi jako Janeček vydělali na finančních trzích miliardy díky segmentaci a obchodování rozdílů - na burzách se hraje o rozdíly v exekuci příkazů v mikrosekundách).

2) A jak myslíte, že by to fungovalo? Že by výrobci z levných zdrojů prodávali za výrobní ceny a obchodníci šli na trh smíření s tím, že tam skoro nic nenakoupí a že budou směřovat poptávky na trh s vyšší cenou? To je tak dětsky naivní... A jak byste vůbec poptávky uspokojoval, protože na levném trhu by nikdy nemohla vzniknout rovnováha?
Tak si to pojďme zkusit - logické se jeví uspokojit poměrnou část, ale to by logicky vedlo k tomu, že obchodníci budou poptávky násobně nadhodnocovat, aby si urvali co největší díl za levno. Navíc by se zde objevilo obrovské množství spekulantů, kteří by elektřinu prodali se ziskem jinde (třeba v zahraničí). Výrobci by si samozřejmě uvědomovali převis poptávky, který nezmizí dokud cena nepřekročí cenu na trhu, který je další v pořadí resp. na trhu, který první dokáže uspokojit nabídku, takže by museli být padlí na hlavu, kdyby nabídkovou cenu nezvyšovali na úroveň jen o něco nižší, než se obchoduje na ostatních trzích...

A výsledek? Několik trhů s cenami odlišnými o jednotky EUR za MWh, velké množství derivátů a zejména mnohem větší prostor pro spekulace s komoditami.

3) elektřina z nejdražších (závěrných) elektráren se za normálních okolností stejně obchoduje jen na krátkodobých trzích - je to pochopitelné, protože až teprve když je známá předpověď, tak je zřejmé, jestli bude potřeba energie i z nich nebo naopak bude el. kvůli OZE naopak přebytek. To ovšem nevylučuje možnost, že v praxi někdo s levnějším zdrojem může spekulovat na vyšší cenu v budoucnu a s nabídkou čekat nebo dát tak vysokou cenu, že se nezobchoduje.
Místo ní by se tak mohla klidně zobchodovat energie z dražšího zdroje, což asi nebude příliš časté. Důležitější je však to, že k "přelévání" mezi trhy popsané v bodě 2) dochází de facto už i na stávajícím trhu. Proč by někdo nabízel el. z JE v dlouhodobých kontraktech za nákladovou cenu, když si při dlouhodobém převisu poptávky může být jistý, že jí prodá na krátkodobém trhu násobně dráž...

Reálně se to projevuje tak, že nerostou jen ceny na krátkodobém trhu, ale rostou i ceny na forwardových trzích, přestože se tam elektřina z nejdražších zdrojů neobchoduje - v reálu tak vidíme přelévání ceny z určujícího trhu (ten který nakonec uspokojí poptávku) na jiný...

4) naprosto zapomínáte na signální funkci ceny na trhu - pokud jde cena nahoru je to signál pro dodavatele, že se vyplatí investovat do výroby, protože lze očekávat, že se investice při dané hladině vrátí se ziskem. To znamená, že na trh po nějakém čase vstoupí produkce, která bude schopná saturovat poptávku za nižší cenu a tím snížit cenovou hladinu na trhu. Kapacity porostou a cena bude klesat dokud nepoklesne tak, že další nový zdroj už by nedokázal produkovat za cenu nižší, než je aktuální cena na trhu...
A co se stane, pokud by se náhodou povedlo trh segmentovat a prodávat el. za ceny přiměřené výrobním nákladům v daném sektoru? V každém sektoru vč. nejlevnějšího by cena klesla natolik, že by přestala být motivující k výstavbě nových zdrojů. Možná ne všech, třeba by se jich část vybudovala - 1/4, 1/2, kdo ví... určitě však né všechny, které by se vybudovali při tržní ceně, né ty, které by sice byly nad prodejní cenou na levném trhu, ale stále výrazně levnější než na jiných trzích, a měli tak potenciál snížit celkovou průměrnou cenu energii. Navíc by se zpomalila návratnost kapitálu a tedy snížil objem prostředků, které by investoři mohli do nových zdrojů reinvestovat.

A výsledek? Z dlouhodobého hlediska zdražení výroby a tedy cen na trhu. Potenciálně i hrozba nedostatku energie - myslím, že své by o tom mohli vyprávět na západě USA, zejména v CA...

5) velmi podceňujete roli stabilního prostředí pro jakékoliv podnikání/investice a dlouhodobé jako en. dvojnásob. Byl by to jen další signál, že si můžete plánovat, co chcete, my kdykoliv budeme chtít změníme pravidla a vy si pak můžete business plánem akorát tak víte co... Je to přesně ten důvod, proč dneska nikdo není ochoten v Evropě investovat na čistě komerční bázi do velkých projektů v energetice, proč investoři celkem pochopitelně požadují státní garance. A ve chvíli, kdyby tak trochu svitla naděje, že by ceny mohly začít plnit svou funkci a motivovat k investování chcete trhu a investorům dát tzv. ránu z milosti a utvrdit v nich přesvědčení, že do energetiky bez státních garancí ani za nic...

A výsledek? Dlouhodobá podinvestovanost energetiky, nedostatek zdrojů, rostoucí ceny, nízká stabilita sítě a reálné riziko výpadků (totéž USA)...

Prostě chtělo by to trochu reflexe státních zásahů - já fakt nevím, že ani příklad Maďarska minulý rok nebyl dost odstrašující... Možná je to tím, že v energetice se změny neprojeví za pár měsíců, projevují se až po mnoha letech, někdy až po několika desítkách let, ale v principu je to taky trh, na kterém fungují investoři jako na kterémkoli jiném. Stát by se měl starat primárně o energetickou bezpečnost (diverzifikaci zdrojů), stabilitu podnikatelského prostředí a pochopitelně vytvářet i podmínky.

[MirekS]

Segmentace trhu je opět jen snaha o řešení symptomů a ne příčiny, která by navíc byla v zásadě nefunkční.

Nelze do cenového mechanismu zahrnout všechny možné příčiny cenových špiček, co však lze je jejich zmírnění úpravou burzovního cenového mechanismu. Na základě čeho tvrdíte, že by segmentace trhu byla v zásadě nefunkční? Zatím jste vyslovil názor nepodložený argumenty.

1) Obecně jakákoli segmentace trhu vede k neefektivitám trhu a spekulativnímu obchodování s nimi (lidi jako Janeček vydělali na finančních trzích miliardy díky segmentaci a obchodování rozdílů - na burzách se hraje o rozdíly v exekuci příkazů v mikrosekundách).

Trh s energiemi (jak s plynem, tak elektřinou) je specifický tím, že jeho účastníci musí získat licenci. Myslím, že to je/měla by být dostatečná bariéra spekulativnímu obchodování s nimi, jinými slovy lze dosáhnout stavu, kde na jedné straně jsou prodejci energií (výrobci), kteří mají/by měli mít možnost energii pouze (na burze) prodávat a kde jsou na druhé straně nákupčí (zprostředkovatelé konečné spotřeby), kteří mají/by měli mít možnost energii (na burze) pouze nakupovat. Nesrovnával bych to tedy s finančními trhy. Že lidi jako Janeček vydělávají miliardy je výsledkem obchodování rozdílů a prakticky neomezeného přístupu účastníků na finanční trhy, nikoliv segmentace.

2) A jak myslíte, že by to fungovalo? Že by výrobci z levných zdrojů prodávali za výrobní ceny a obchodníci šli na trh smíření s tím, že tam skoro nic nenakoupí a že budou směřovat poptávky na trh s vyšší cenou? To je tak dětsky naivní... A jak byste vůbec poptávky uspokojoval, protože na levném trhu by nikdy nemohla vzniknout rovnováha?

Nechápu, proč podsouváte, že by výrobci levných zdrojů prodávali za výrobní ceny a naopak že by obchodníci v levnějších segmentech nic nenakoupili. Prostě by výrobci činili nabídkové ceny (určitě ne pod výrobními cenami, jelikož v levnějších segmentech by měla být poptávka vyšší nabídky) proti poptávkovým cenám obchodníků. Mám za to, že stropem nabídkových cen by principiálně byla nejnižší poslední známá cena "sousedního" dražšího segmentu. Připouštím, že toto je "úzké místo" burzovní cenotvorby. V případě, že by takto tvorba cen nefungovala, postrádala by segmentace vůbec smysl.

Tak si to pojďme zkusit - logické se jeví uspokojit poměrnou část, ale to by logicky vedlo k tomu, že obchodníci budou poptávky násobně nadhodnocovat, aby si urvali co největší díl zalevno. Navíc by se zde objevilo obrovské množství spekulantů, kteří by elektřinu prodali se ziskem jinde (třeba v zahraničí). Výrobci by si samozřejmě uvědomovali převis poptávky, který nezmizí dokud cena nepřekročí cenu na trhu, který je další v pořadí resp. na trhu, který první dokáže uspokojit nabídku, takže by museli být padlí na hlavu, kdyby nabídkovou cenu nezvyšovali na úroveň jen o něco nižší, než se obchoduje na ostatních trzích...

A výsledek? Několik trhů s cenami odlišnými o jednotky EUR za MWh, velké množství derivátů a zejména mnohem větší prostor pro spekulace s komoditami.

Souhlasím, co se týče "šponování" cen, ale stále by to bylo po mém soudu lepší, než je současné uplatňování "jednotné" ceny závěrné elektrárny. Spekulace s komoditami musím odmítnout, viz vysvětlení v ad) 1.

3) elektřina z nejdražších (závěrných) elektráren se za normálních okolností stejně obchoduje jen na krátkodobých trzích - je to pochopitelné, protože až teprve když je známá předpověď, tak je zřejmé, jestli bude potřeba energie i z nich nebo naopak bude el. kvůli OZE naopak přebytek. To ovšem nevylučuje možnost, že v praxi někdo s levnějším zdrojem může spekulovat na vyšší cenu v budoucnu a s nabídkou čekat nebo dát tak vysokou cenu, že se nezobchoduje.
Místo ní by se tak mohla klidně zobchodovat energie z dražšího zdroje, což asi nebude příliš časté. Důležitější je však to, že k "přelévání" mezi trhy popsané v bodě 2) dochází de facto už i na stávajícím trhu. Proč by někdo nabízel el. z JE v dlouhodobých kontraktech za nákladovou cenu, když si při dlouhodobém převisu poptávky může být jistý, že jí prodá na krátkodobém trhu násobně dráž...

Časovou spekulaci segmentace neřeší, ta je možná i teď. Je třeba si uvědomit, že tato spekulace je dvousečná tím, že se může/nemusí naplnit. Ve vztahu dlouhodobých kontraktů ke krátkodobým dle mě platí "lepší vrabec v hrsti než holub na střeše". Jinými slovy toto by segmentace nevyřešila.

4) naprosto zapomínáte na signální funkci ceny na trhu ...

Proč myslíte? Opět, jsem toho názoru, že by segmentace neřešila pohyb cen, jen by mírnila cenu energií oproti současné úrovni ceny závěrné elektrárny, čímž by odbourala tzv. maximalizaci zisků, viz. dnešní stav, na kterém je názorně vidět, že státy EU mají snahu nikoliv využít zisky k reinvesticím do energetického průmyslu, ale k odčerpávání prostředků k přerozdělovacím účelům ze sociálních, ale i výrobních důvodů.

A co se stane, pokud by se náhodou povedlo trh segmentovat a prodávat el. za ceny přiměřené výrobním nákladům v daném sektoru?

To může nastat jedině v případě, že daný segment je posledním v uspokojení celkové poptávky po energiích.

5) velmi podceňujete roli stabilního prostředí pro jakékoliv podnikání/investice a dlouhodobé jako en. dvojnásob. Byl by to jen další signál, že si můžete plánovat, co chcete, my kdykoliv budeme chtít změníme pravidla a vy si pak můžete business plánem akorát tak víte co...

Pravidla se nemění, kdykoliv chcete, ale v případě, kdy se projeví (nečekaná?) anomálie, což je v tomto případě, kdy hrozil/hrozí sociální a výrobní kolaps v EU.

[gust]

Tak musím konstatovat, že jste to pěkně rozsegmentoval a hledal, jak se vymezit proti něčemu, co tam není...

Vyslovil jsem pouze hypotézu, že pokud by hypoteticky měl trh fungovat tak, jak uvádíte, že by více či méně (do značné míry) muselo platit to, co je uvedené v hypotézách u jednotlivých bodů, a pak jsem "zkoumal", co by se ve skutšnosti stalo, a pokoušel se tak dokázat sporem, že ta hypotéza je chybná. A vzhledem k tomu, že výsledkem indukce je, že by to nefungovalo - zejména jde o body 2 a 3, které se zabývají samotným fungováním trhu, s čímž překvapivě souhlasíte - tak postrádá smysl rozporovat to, co je uvedeno v té hypotéze..

Jen pokud souhlasíte s tím, že by se časové hledisko projevoval stejně jako dnes a že...

Mám za to, že stropem nabídkových cen by principiálně byla nejnižší poslední známá cena "sousedního" dražšího segmentu.

Jen s drobnou technickou poznámkou, že neexistuje žádná NEJNIŽŠÍ poslední známá cena sousedního dražšího trhu, existuje pouze závěrečná cena (nebudu komplikovat kontinuálním obchodováním) a tou je fakticky nejvyšší nabídková cena nezbytná k tomu, aby se zobchodovalo poptávané množství. Tzn. nejvyšší cena každého z trhů, tedy cena, za kterou by se díky logickému převisu poptávky kontrakty reálně zobchodovaly, by se řidily cenou, za kterou se skutečně zobchodoval následující trh. To by se rekurzivně opakovalo až po nejvyšší trh, kde by teprve nastal převis nabídky, který by tak určil nejvyšší a tedy skutečnou cenu obchodu na témže trhu a tím pádem i každého nižšího tzn. všech nižších trhů. Velmi komplikovaným způsobem jste došel k úplně stejnému výsledku jaký je dnes (což jsem se na bodech 2 a 3 pokoušel ukázat sporem).

Takže

Připouštím, že toto je "úzké místo" burzovní cenotvorby. V případě, že by takto tvorba cen nefungovala, postrádala by segmentace vůbec smysl.

... tak opravdu nevím, co tu řešíme.

Jen technické poznámky

• nemůžete na burze vydat licence jen na "prodej" nebo "nákup" a to v případě nákupu jen k nákupu pro nějaký segment zákazníků. Výrobce musí mít možnost nakoupit, protože musí vždy nějak splnit své kontrakty a to v případě výpadku svého zdroje může udělat jen nákupem energie od někoho jiného, BTW to byl důvod, proč ČEZ potřeboval desítky mld. na záruky za burzovní obchody, protože musel složit jistinu, ze které by v případě neplnění kontraktu plnila jménem výrobce sama burza nákupem u jiného výrobce a pochopitelně jako záruka nestačily peníze za obchod utržené, ale ČEZ musel sumu navýšit na úroveň aktuálních cen.
  Stejně tak musí mít kupující možnost prodat přebytky, pokud je spotřeba z jekéhokoli důvodu nižší, než předpokládal, také musí mít možnost zobchodovat přebytky, nebo potřebu energie na dením trhu, protože futures jsou pouze base load a peak load, které jsou specifikované jako stabilní výkon 1 MW v určitém období 24h pro base a 8h pro peak, ale TDD do tohoto schématu nedokážete dokonale vtěsnat. A v neposlední řadě nemáte jak zakázat, aby obchodnik prodal energii na jiném trhu v rámci společného Evropského trhu...

• s tím souvisí, že jsme se nebavili o situaci s pravě jedním vrabcem v hrsti, kterého potřebuji, ale o stiuaci, že bych mohl mít v hrsti dva vrabce a zjistit, že díky slunečnému dni potřebuji jen jednoho, resp. pokud by to udělali všichni, tak by se v předstihu zobchodovali i nejdražší závěrné zdroje, které určili cenu, talže bych měl v hrsti dva pávy (přinejlepším vrabce a páva) a najednou zjistil že potřebuju jednoho vrabce a na burze je už zájem jen o mouchy. Proto se za normálních okolností v předstihu prodají jen vrabci a pávi se nakupují až ve chvíli, kdy je zřejmé, že vzhledem k počasí budu potřebovat nějakého ptáka navíc. Uznávám, že tohle je teď trochu teorie, protože díky nesmyslné energiewende mají Němci takový nedostatek jiných zdrojů, že pálí plyn i za letních slunečních dnů, kdy v minulosti kvůli přebytku el. z OZE padala cena k nule. Takže i v takových dnech tahají cenu vysoko nejen u sebe, ale i na sousedních trzích a výkyvy ceny na dením trhu a trhu s vyrovnávací energií způsobují skutečně čistě špičkové zdroje jako PVE, které samozřejmě násobí cenu plynových zdrojů faktorem vlastní účinnosti. No a klasické VE s možností provozu ve špiškovém režimu (prakticky všechny el. Vltavské kaskády mimo el. vyrovnávacích nádrží, ty logicky musí jet v průtočném režimu), jsou vyloženě zlatým dolem...