Odůvodnění:
1.Stanovy České pirátské strany se nikterak nevymezují proti kumulaci funkcí řádně zvoleného zástupce občanů České republiky, který byl na kandidátní listině Pirátů. Už vůbec nereagují na situaci zvoleného poslance ČR, který by mohl zastávat funkci člena Vlády ČR. Z titulu zakládajících listin je tento dokument nejvyšším právním pramenem strany. Ostatní předpisy strany jsou z hlediska dělení právní síly postaveny pod tento ustavující dokument. Z hlediska členění právní síly vnitřních předpisů Pirátů je Všeobecný kodex veřejného zastupitele postaven pod tento pramen vyšší právní síly. Veškeré další ujednání představitelů strany dle Článku 10 St, které zavazuje stranu jako celek vůči jinému subjektu, je v tomto postavení postaveno na roveň, a to v okamžiku, kdy jej celostátní fórum schválí viz Čl. 8 Celostátní fórum St. V případě bilaterální smlouvy (Koaliční smlouvy) není ovšem nikterak postavena nad přímo aplikovatelné vnitřní předpisy strany - ty jsou si rovny, v případě, že v nich není rozporu. Z tohoto závěru vyplývá, že uvedená Koaliční smlouva pro volby do poslanecké sněmovny konané v roce 2021 uzavřená 22. prosince 2020 mezi Českou pirátskou stranou a hnutím Starostové a nezávislí včetně všech jejich příloh má v uvedeném případě přednost před ustanoveními Všeobecného kodexu veřejného zastupitele ač některé zásady z tohoto předpisu sama implikuje 
viz 5. Povinnosti kandidátů a klouzavý mandát. § 2 Inkorporace koaliční smlouvy ProPr dále explicitně stanovuje, že Koaliční smlouva má uvnitř Pirátské strany platnost vnitřního předpisu je postavna naroveň ostatním předpisům, které si nemohou odporovat. S ohledem na ustanovení § 3 Specialita úpravy týkající se koalice je důležité, aby Koaliční smlouva a Prováděcí předpis ke koaliční smlouvě mezi Piráty a STAN nebyly v rozporu s ostatními vnitřními předpisy Pirátů, pakliže jsou použije se primárně Koaliční smlouva, sekundárně ostatní předpisy včetně Všeobecného kodexu veřejného zastupitele. "Nestanoví-li koaliční smlouva či tento prováděcí předpis něco jiného, použijí se ostatní vnitřní předpisy".
Koaliční smlouva pro volby do poslanecké sněmovny konané v roce 2021 uzavřená mezi Českou pirátskou stranou a hnutím Starostové a nezávislí (dále jen "koaliční smlouva") byla schválena jakožto zásadní návrh v rámci řízení CF 25/2020, jako zásadní návrh v rámci řízení CF 3/2021 byl též přijat ProPr, který v § 2 přiznává koaliční smlouvě právní povahu a sílu vnitřního předpisu. Oproti tomu všeobecný kodex veřejného zastupitele (dále jen "kodex") byl přijat usnesením CF 12/2019, které ale nebylo přijato jako zásadní. Dojde-li proto ke konfliktu norem obsažených v kodexu a v koaliční smlouvě či ProPr, je nutno určit, jaká norma kterého předpisu bude mít přednost. Ačkoli stanovy nezakotvují formální hierarchii mezi tzv. zásadními usneseními ve smyslu čl. 6 odst. 5 stanov a prostými usneseními, k jisté praktické formě hierarchie přesto dochází. Stanovy výslovně zapovídají možnost změny zásadního usnesení s běžným usnesením. Opačný postup, tj. změna prostého usnesení zásadním usnesením možná je, a to i v případě, že předpis přijatý jakožto zásadní usnesení neupravuje výslovně ustanovení dřívějšího předpisu přijatého jakožto běžné usnesení. Nebylo-li by tomu tak, pak by platilo, že by zásadní usnesení mohlo být měněno dříve přijatým prostým usnesením, což by prolamovalo čl. 6 odst. 5 stanov. Aplikuje-li se proto interpretační pravidlo "lex posterior derogat legi priori", pak představuje později přijatý zásadní návrh nepřímou novelizaci dříve přijatého prostého návrhu. Tak je tomu v této věci a proto dojde-li ke kolizi ustanovení v koaliční smlouvě, ProPr a kodexu, mají přednost ProPr s koaliční smlovou.
2.Všeobecný kodex veřejného zastupitele je přímo závazný pro všechny volby do veřejných funkcí, tedy i pro ty osoby, jež byly ve volbách do obecního zřízení, krajského zřízení či ve volbách do poslanecké sněmovny, Senátu či v přímé volbě prezidenta zvoleny. Tento předpis je tak přímo aplikovatelný na všechny osoby, jež získaly ve volbách od občanů České republiky uvedený mandát, podle příslušného volebního období. Koaliční smlouva navíc v Příloze č. 2 "Kodex spolupráce" uvádí zásadní ustanovení, které je obsaženo v Článku 1. odst. 1.2., které stanoví, že "koaliční strany respektují vnitřní mechanismy druhého partnera, kterými musí projít odsouhlasení některých úkonů, zejména odsouhlasení smluv příslušným orgánem strany, vnitrostranický postup výběru kandidátů na funkce, přijímání zaměstnanců atd." Toto ustanovení v sobě implikuje zejména povinnost respektovat demokratické zásady a systémy druhého politického subjektu, tj. mimo jiné i respektovat Všeobecně aplikovatelný předpis veřejného zastupitele. Uvedený "Kodex spolupráce" v Článku 5. Povinnosti kandidátů stanovuje další povinnost, která navazuje na Bod 6. Kumulace funkcí Všeobecného kodexu veřejného zastupitele, a to sice, že se kandidát koalice zavazuje, že v případě zvolení Čl. 5.2.5. "bude brát práci poslance, případně člena vlády jako prioritu, a zařídí si své ostatní aktivity (práce v samosprávě, studium, podnikání, výuka atd.) tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času; z funkcí zastupitelů na obci či kraji je přijatelný souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí. V souladu s výše uvedeným není např. možný souběh funkcí poslance a člena vlády ČR. možný rozpor Koaliční smlouva vs. vnitřní sbírka předpisů Pirátů viz bod 1. Bod 6 kodexu vylučuje souběžný výkon funkce více než jedné uvolněné funkce, za kterou demonstrativně označuje funkci poslance, senátora, člena vlády, prezidenta republiky, uvolněného zastupitele. V souladu s kodexem tudíž není možné souběžně vykonávat některé z uvedených uvolněných funkcí, mimoto uvádí též povinnost veřejného funkcionáře vyhradit si na výkon veřejné funkce potřebný čas. Koaliční smlouva oproti tomu v bodu 5.2.5. přílohy č. 2 zakotvuje podobně byť jinými slovy povinnost vyhradit veřejné funkci dostatečný čas, dále pak stanoví, že u koaličních kandidátů je v případě zvolení možný souběh nejvýše s jednou funkcí neuvolněného obecního či krajského zastupitele. Koaliční smlouva tudíž v jednom případě stanoví přísnější režim oproti kodexu, tj. v oblasti souběhu funkce poslance resp. člena vlády s funkcí neuvolněného obecního či krajského zastupitele - kde kodex žádnou neslučitelnost s jakýmkoliv počtem neuvolněných funkcí nestanoví (maximálně v rovině povinnosti vyhradit si pro výkon funkce dostatek času, kde lze u souběhu uvolněné funkce a dvou neuvolněných funkcí již mít pochybnosti o časové kapacitě). Zde proto dochází ke konfliktu norem obsažených v obou citovaných ustanoveních, ve kterém postupem výše pod bodem 1. převáží norma obsažená v bode 5.2.5. přílohy č. 2 koaliční smlouvy.
Kde ovšem k žádné kolizi nedochází, je zbytek bodu 6 kodexu s bodem 5.2.5. přílohy č. 2 koaliční smlouvy, je souběh funkce poslance a člena vlády, neboť tomu se citované ustanovení přílohy koaliční smlouvy (ani zbytek koaliční smlouvy či ProPr) nijak nevěnuje. Ani není ze znění ProPr či koaliční smlouvy patrné, že by norma obsažená v bodě 5.2.5. přílohy č. 2 koaliční smlouvy měla mít absolutní přednost před ustanoveními jiných předpisů. Ani ze znění kodexu není zřejmé, že by se neměl vztahovat na pirátské kandidáty, naopak v uvozovacím usnesení CF 12/2019 je výslovně uvedené, že se kodex schvaluje jako společný volební program mimo jiné pro sněmovní volby - že se v tomto případě jednalo o koaliční volby z hlediska aplikovatelnosti kodexu neobstojí. Prvně totiž došlo k vytvoření speciálních postupů přijetím ProPr a HoPr - stranický zákonodárce si byl zjevně vědom, že ani speciální povaha koalice nevylučuje aplikaci obecných norem a proto přijal normy speciální. Jestliže do nich nevtělil výjimku z bodu 6 kodexu, pak takovou výjimku nejspíše dosud zakotvit neměl v úmyslu. Dále by taková interpretace poskytla poměrně jednoduchou cestu, jak se různých typů voleb vyvázat z povinností vyplývajících z kodexu účelovým vytvořením předvolební koalice. Jelikož zde proto na základě výše uvedeného nedochází ke kolizi norem, není nutné přistoupit k postupu pod bodem 1 výše, a proto v rozsahu regulace souběhu člena vlády a poslance je aplikovatelný zákaz v bodě 6 kodexu.
Jelikož má kodex postavení společného volebního programu ve smyslu § 14 volebního řádu, je v návaznosti na § 3 rozhodčího řádu přímo závazný jakožto vnitřní předpis a proto ani není potřeba dalšího projevu vůle kandidáta, aby pro něj z kodexu vyplývaly povinnosti. Rozhodčí komise ovšem podotýká, že v řízení o stížnosti #24152 dospěla k následujícímu závěru, který je i zde plně aplikovatelný:
"Aby mělo porušení programu či usnesení vnitrostranické důsledky, je též nutno, aby se jednalo o porušení, které jde proti veřejnému zájmu (např. kdyby si volení zastupitelé počínali ve své funkci klientelisticky či korupčně), popř. podstatně proti vážným zájmům České pirátské strany (např. kdyby volení funkcionáři hrubě a úmyslně porušovali podstatné části volebního programu, nebo jednali s úmyslem mařit činnost organizačních složek České pirátské strany)."
Závěr, zda případné porušení bodu 6 kodexu představuje výše naznačenou formu porušení programu, není možné v řízení o předběžné otázce učinit.
Proto lze uzavřít, že koaliční smlouva nevylučuje aplikaci bodu 6 kodexu s výjimkou přísnějšího standardu ohledně souběhu neuvolněných funkcí.
3. V první řadě je nutné uvést, že takto formulovaná otázka nesměřuje až tak do výkladu předpisu a naopak žádá vyložit velice specifickou věc, která by naopak byla nejspíše řešitelná v řízení o stížnosti. V minulosti rozhodčí komise takové otázky, které nesměřovaly do výkladu předpisu, ale naopak poskytnutí konkrétní případové studie, odkládala (např. předběžná otázka #25780). Zde činí rozhodčí komise jistou menší výjimku z tohoto postupu, a to neboť vnímá nemalý význam poskytnutí odpovědi na tuto otázku pokud možno dříve než až v rámci případného řízení o stížnosti. Dále tuto výjimku činí z důvodu, že položená otázka je víceméně v rovině, zda jistá obecná norma platí pro případy, které pod ni víceméně zjevně spadají, a proto se odpověď omezuje na konstatování "ano, ale...". Pro názornost je možné si představit tzv. cat detector meme
Jak vyplývá z uvozovacího usnesení CF 12/2019, kodex se vztahuje mimo jiné na volby do Poslanecké sněmovny, a jeho účinnost ve vztahu ke sněmovním volbám 2021 vyloučena nebyla, byť Česká pirátská strana kandidovala ve volební koalici. Kodex je proto v obecné rovině aplikovatelný též pro kandidáty do sněmovních voleb 2021 na koaliční kandidátce České pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí. Nelze ovšem pominout, že v těchto volbách nešlo o čistě pirátskou kandidátku, nýbrž o koaliční kandidátku dvou rovnoprávných subjektů - Pirátů a Starostů. Jelikož koaliční smlouva nezakotvuje obecnou závaznost vnitřních předpisů České pirátské strany pro všechny kandidáty, a zároveň není politické hnutí Starostové a nezávislí v žádném podřízeném postavení vůči České pirátské straně (např. jako kdyby se jednalo o kandidaturu osob příslušejících k jiné politické straně na kandidátce České pirátské strany). Proto je nutné za účelem aplikace této normy hypoteticky rozdělit koaliční kandidátku Piráti a Starostové na dvě samostatné kandidátky, kdy každá sestává z kandidátů navržených za tu či onu politickou stranu. Tímto postupem dospějeme k závěru, že pro kandidáty nominované Českou pirátskou stranou je celý kodex včetně bodu 6 závazný, zatímco pro kandidáty za hnutí Starostové a nezávislí tomu tak není. Přirozeně je tomu tak také naopak, tj. požadavky vyplývající z předpisů Starostů a nezávislých (mimo případných norem vtělených do koaliční smlouvy) se nevztahují na koaliční kandidáty za Českou pirátskou stranu.
Citovaný předpis Všeobecného kodexu veřejného zastupitele svým způsobem reaguje pouze na samostatnou kandidátní listinu Pirátů, a to pro všechny volby do veřejných funkcí. Ovšem Prováděcím předpisem ke koaliční smlouvě mezi Piráty a STAN došlo ke vtělení, inkorporace koaliční smlouvy do vnitřních předpisů strany. Všeobecný kodex veřejného zastupitele provedenou inkorporací nebyl nikterak dotčen, je stále platným a aplikovatelným předpisem včetně jeho příslušných ustanovení. Kumulační závazek vycházející z Bodu 6. vůči jejím adresátům není inkorporací Koaliční smlouvy nikterak dotčen též. Z uvedených závěrů vyplývá jediné, a to sice to, že stane-li se poslanec členem vlády ČR, musí se dle uvedeného ustanovení vzdát mandátu/rezignovat na mandát poslance a uvolnit místo příslušné osobě, jež byla v pořadí na kandidátní listině Pirátů a Starostů. S ohledem na to, že klouzavý mandát nebyl podpořen Senátem - zaveden, a Povolební strategie koalice Pirátů a Starostů předpokládá jeho zavedení se i přes tuto překážku zavazují kandidáti, aby se postu poslance vzdali a soustředili se výhradně na vedení resortu viz Programová východiska sekce Vedení a řízení státu.
Dle výše uvedených závěrů není možné dle právního názoru členů rozhodčí komise, aby poslanec, který získal v řádných volbách mandát zároveň vykonával funkci člena vlády České republiky.
