Report poslance Jana Lipavského

[Jan.Lipavsky]

Ahoj všichni,

od půlky září jsem nepodal na forum písemný report, takže je to dnes trošku hutnější

tl;dr verze:

Věnoval jsem se nejvíce tomu, aby u nás Rusko nebo Čína nemohly stavět jadernou elektránu Dukovany II. Též jsem řešil ruský vliv v podobě prezidentova "poradce" Martina Nejedlého a jeho cesty do Moskvy. Konkrétně jsem požádal ministra zahraničních věcí, aby mu odebral diplomatický pas, na který podle mého názoru nemá nárok. Interpeloval jsem Karla Havlíčka ohledně Čínsko-českého centra.

Plná verze:


Dukovany II a bezpečnostní aspekty jaderné energetiky

Aktuálním tématem byl a je tendr na nový blok jaderné elektrárny Dukovany. Velmi mi záleží na tom, aby u nás jádro nemohly stavět totalitní státy jako je Čína a Rusko a uplatňovat zde svůj vliv. Udělal jsem pro to celou řadu věcí:

• Předložil jsem dva pozměňovací návrhy k tzv. nízkouhlíkovému zákonu, Sněmovní tisk 966, který je pro projekt potřeba. Mluvím o nich zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/do ... 170650_btk
• Považuji za nezbytné, aby se nízkouhlíkovým zákonem zabývaly sněmovní výbory, aby poslanci mohli udělat informované rozhodnutí. To se mě zatím nepodařilo prosadit, ale opakovaně to navrhuji a snažím se pro tento postup získat další spojence. Napíklad senátní bezpečnostní výbor se otázkou jen letos zabýval 3x, sněmovní bezpečnostní a zahraniční ani jednou, to považuji za ostudu a neodpovědnost vládní většiny. https://twitter.com/JanLipavsky/status/ ... 79586?s=20
• Na otázce projednání v bezpečnostním výboru se nám podařilo sjednotit celou demokratickou opozici: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/du ... st-cr.html
• Dále jsem interpeloval ministra průmyslu a obchodu a ptal jsme se, kdy sdělí ČEZu, že jádro u nás nebude stavět Rusko nebo Čína: https://github.com/pirati-byro/spisy-jl ... Ix2x1QtzLM
• Interpeloval jsem i premiéra Babiše ohledně bezpečnostních aspektů projektu: https://twitter.com/JanLipavsky/status/ ... 4629297154
• Žádám též přístup k zadávací dokumentaci na Dukovany II (zatím neúspěšně): https://github.com/pirati-byro/spisy-jl ... _Jadro.pdf
• Na téma jsem napsal i dva komentáře, jeden o bezpečnostních aspektech obecně: http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-lipav ... emid=38021, ve druhém glosuji problematiku konsorcií s účastí rizikových dodavatelů: http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-lipav ... emid=38289
• Na téma jsem mluvil i se serverem Seznam zprávy: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jade ... sky-130062
• Utkal jsem se též v pořadu Pro a proti s Petrem Dolínkem: https://www.mujrozhlas.cz/pro-proti/nec ... y-dostavet

Ruský vliv v Česku

Druhým velkým tématem podzimu a začátku zimy se stal ruský vliv v Česku. Konkrétně jsem byl aktivní v následujících kauzách.

• Požádal jsem o odebrání diplomatického pasu Martinu Nejedlému poté, co vyšla najevo jeho s nikým nekonzultovaná cesta do Moskvy za poradcem premiéra Putina: https://github.com/pirati-byro/spisy-jl ... lo-pas.pdf
• Interpeloval jsem i premiéra ohledně jeho zodpovědnosti za zahraniční politiku: https://github.com/pirati-byro/spisy-jl ... lo-pas.pdf
• Svůj postup a názory jsem též vysvětlil v rozhovoru pro Forum24: https://www.forum24.cz/nejedly-svym-jed ... -lipavsky/
• Ohledně žádosti prezidenta Zemana o informace ze živých kauz týkajících se ruských špionů u nás jsem napsal komentář pro Deník Referendum: https://denikreferendum.cz/clanek/32021 ... nema-pravo
• Ke kauze jsem vystoupil i v České televizi: https://www.ceskatelevize.cz/porady/114 ... deo/805331

Spolupráce s Čínou

Zabýval jsem se i čínským vlivem u nás, konkrétně jsem požádal ministra Havlíčka o informace k Čínsko-českému centru, které podle dokumentů podepsaných českou a čínskou stranou mělo vzniknout při MPO, nemáme o něm ale skoro žádné infomace: https://github.com/pirati-byro/spisy-jl ... entrum.pdf

Magnitského zákon

V listopadu jsme si připomněli výročí smrti Sergeje Margitského, na jehož počest jsou po celém světě přijímány zákony umožňující uvalovat sankce na jednotlivce za porušování lidských práv. Při této příležitosti jsem vystoupil na online konferenci k celoevropské Magnitského legislativě: https://www.youtube.com/watch?v=PwJX0OU_X9A

Ostatní aktivity

Kromě konkrétních kauz jsem byl aktivní i v obecnější rovině mé agendy.

• V zahraničním výboru jsem řešil “zdraví” české zahraniční politiky:
  https://twitter.com/JanLipavsky/status/ ... 57317?s=20
  K tématu jsem dal rozhovor Hospodářským novinám: https://domaci.ihned.cz/c1-66831770-par ... c-lipavsky
• S Markétou Gregorovou a Františkem Kopřivou jsme zaktualizovali stanovisko k migraci: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/st ... -2020.html
• Studentům PSSI Academy jsem přednášel o čínských technologiích: https://twitter.com/pssi_prague/status/ ... 65925?s=20
• Také jsem navštívil dny NATO v Ostravě: https://twitter.com/JanLipavsky/status/ ... 57985?s=20

Zdravím a přeji hezký předvánožní čas

[Jan.Lipavsky]

Doháním resty a reporty za uplynulé období:

Listopad

V listopadu se rozhořel spor o projekt Dukovany II. Konkrétně se ve sněmovně projednával nízkouhlíkový zákon, který umožní uzavřít smlouvy nutné k provozování nového bloku. K tomuto zákonu jsem předložil dva pozměňovací návrhy, které by de facto zabránily Rusku a Číně účastnit se tendru na dodavatele projektu Dukovany II. Česká republika bude jaderným tendrem uzavírat na 70-80 let partnerství s nějakou velkou technologickou společností a svěří jí rozpočet, který bude minimálně 160 miliard korun. Pokud si vybereme partnera ze země, která vůči nám dost často může klást nebo i klade různé požadavky, nejenže nás bude korumpovat, ale může to ovlivňovat i naši zahraniční politiku vůči takové zemi, jako je Rusko nebo Čína. Podařilo se nám na tomto tématu sjednotit postup demokratické opozice. Předsedové pěti stran se vymezili proti snahám vládních stran a KSČM narychlo a bez patřičné poslanecké kontroly protlačit nízkouhlíkový zákon poslaneckou sněmovnou a požadovali jeho projednání v bezpečnostním výboru.

Dále v listopadu bylo živo okolo Pražského hradu. Nejdříve jsme se dozvěděli o cestě Martina Nejedlého do Moskvy, která proběhla bez jakékoliv účasti oficiální české diplomacie. V této záležitosti jsem interpelovat ministra zahraničí i předsedu vlády, a požadoval mimo jiné odebrání diplomatického pasu prezidentova externího poradce bez smlouvy.

To ale ještě nebylo vše, pak se v médiích objevila zpráva, že prezident Zeman žádá po BIS informace o ruských špionech, včetně živých kauz. To je problematické hned z několika důvodů - jednak existují pochybnosti o tom, že na to prezident má ze zákona právo, dále je riziko už vznik takového dokumentu a prezident to musí vědět, dále existují pochybnosti o důvěryhodnosti jeho okolí. A nakonec se můžeme jen dohadovat o skutečných motivech pana prezidenta. V této souvislosti dokonce ústavní právník Jan Kysela mluvil o tom, že by se prezident mohl pochybovat na hraně velezrady.

Všechny tyto tři kauzy jsem extenzivně komentoval v médiích a jsem rád, že se nám podařilo je dostat do popředí zájmu novinářů i veřejnosti.

[Jan.Lipavsky]

Prosinec, Leden, Únor

Pokračování projektu Dukovany II

• Spustili jsme web k jádru, který budeme postupně aktualizovat: https://jadro.pirati.cz
• Nadále pracuji na tom, aby se nízkouhlíkový zákon nemohl stát zadními dvířky pro vydírání Česka.
• Debata o projektu Dukovany II se posouvá, stále reaguji a přicházím s novými argumenty.

Vliv Číny

• Podal jsem interpelaci na ministerstva školství, zahraničních věcí a vnitra ohledně česko-čínské akademické spolupráce.
• Na svém blogu vysvětluji, proč je potřeba udělat audit česko-čínských akademických vztahů.
• Zabýval jsem se také komunistickými buňkami v pobočkách zahraničních firem v Číně.
• Velmi aktivní jsem v rámci Meziparlamentní aliance k Číně, bedlivě sledujeme dění okolo Číny a podporujeme lidi Čínou perzekvované. Zde, zde a zde

Různé

• 21. 1. 2021 proběhla první schůzka podtýmu rezortního týmu EZO - Hodnotová zahraniční politika, který vedu. Scházet se budeme cca každých 6 týdnů. Cílem je formulovat přesná pirátská stanoviska k zahraniční politice založené na hodnotách a vnášet tato témata do veřejné debaty.
• Nadále jsem se ptal na aktivity Martina Nejedlého, a to jak Hradu, tak ministra zahraničních věcí Petříčka.
• Sledoval jsem a vyjadřoval jsem se i k dokončeným pobrexitovým jednáním o obchodní dohodě s Británií.

[Jan.Lipavsky]

Březen
Už několik měsíců v řadě je pro mě nejzásadnější tématem projekt Dukovany II a s tím související nízkouhlíkový zákon. Vláda, a konkrétně ministr průmyslu a obchodu a dopravy Havlíček, slibuje brzké vypsání tendru, a to i přesto, že není jasné, kdo a jak bude projekt financovat, tím pádem nemáme ani notifikaci od Evropské komise kvůli státní podpoře. Není ani shoda na tom, koho do tendru pozvat a konečně není schválen ani nízkouhlíkový zákon, který je k vypsání tendru potřeba (=https://twitter.com/JanLipavsky/status ... ?s=20tweet). Téma jsem komentoval i pro server Politico. Jsem také aktivní na plénu sněmovny, na poslední schůzi jsem mimo jiné vyzval ministra Havlíčka k omluvě za to, že opakovaně lže o přístupu Pirátů k jádru.

V únoru jsem také interpeloval premiéra Babiše ohledně návrhu na jmenování bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha velvyslancem ve Finsku. Jsem toho názoru, že Adam Vojtěch nemá odpovídající zkušenosti a návrh vlády je tak ukázkovým příkladem politické trafiky.

S dalšími kolegy jsme se připojili ke Dni solidarity s Běloruskem, abychom alespoň symbolicky podpořili demokratickou opozici v Bělorusku, která už přes půl roku bojuje s prezidentem Lukašenkem, který je ve své úřadu po šesté, a to po zfalšovaných volbách. Kromě toho jsem připojil svůj podpis k dopisu předsedkyni Evropské komise a Předsedovy Evropské rady, aby Unie reagovala na zatčení a odsouzení Alexeje Navalného a na zacházení s demonstranty proti Putinově režimu.

Napsal jsem též komentář pro Deník Referendum, kde shrnuji, proč si myslím, že by se Česká republika - ideální v koordinaci s dalšími státy - neměla účastnit sjezdů 17+1. V rámci Meziparlamentní aliance k Číně jsme pak vydali prohlášení k novým důkazům o násilných přesunech a nucené práci Ujgurů a dalších menšin. Zároveň jsem z pozice místopředsedy zahraničního výboru navrhl zařadit bod k postavení ujgurského etnika v Čínské lidové republice na příští schůzi výboru.

V následujících dvou týdnech také plánuji uspořádat další jednání skupiny “Hodnotová zahraniční politika”, která vznikla jako podtým resortního týmu Evropská unie, zahraničí obrana. Vedu přípravný pražský analytický tým pro volby do sněmovny 2021.

[Jan.Lipavsky]

Duben

Českou politikou od poloviny dubna hýbala kauza Vrbětice, tedy důvodné podezření, že výbuchy v areálu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 mají na svědomí agenti ruské zpravodajské služby GRU.

Svoji pozornost jsem nezaměřil jen na útok samotný, který jsme projednávali s kolegy na výborech, ale i na související otázky. Například, jak to bylo s cestou Jana Hamáčka do Moskvy, kde plánoval vyjednat vakcínu Sputnik V nebo summit prezidentů Bidena a Putina v Praze. Cestu jsem kritizoval na svém blogu ještě dříve, než jsme znali skutečné rozměry jejího významu. Poté, co vyšla kauza Vrbětice najevo, začal tvrdit, že se jednalo o zastírací manévr. Tato verze se zdá nepravděpodobná, protože se za něj nepostavil ani sám premiér. Žádal jsem, aby Jan Hamáček své kroky vysvětlil na výboru pro obranu, můj návrh na projednání však nebyl přijat. Jana Hamáčka jsem proto i interpeloval.

Jako vysoce problematický jsem hodnotil i projev a rozhovor prezidenta Zemana pro televizi Prima. Kromě chování k redaktorce považuji za nepřijatelné i jeho podkopávání důvěry v naše zpravodajské služby. To, že jeho slova o více vyšetřovacích verzích jednoznačně dementovali premiér i vicepremiér jen ukazuje, že hlavním důvodem Zemanova projevu bylo zanést do české debaty chaos a vytvořit materiál pro dezinformační weby a argumentář Ruské federace. Projev jsem komentoval v České televizi a v DVTV.

V návaznosti na kauzu Vrbětice se v základech otřásly i česko-ruské vztahy a česká diplomacie. Ještě před zveřejněním byl odvolán ministr Petříček, což jsem kritizoval v blogovém příspěvku. Dále jsem pak komentoval diplomatickou přestřelku, která započala disproporční reakcí Moskvy na vyhoštění 18 ruských zpravodajců s diplomatickým krytím s ambasády v Praze. Postup nového ministra zahraničí Kulhánka formou ultimáta jsem nepovažoval za nejvhodnější, ale pokud do konce května nastane v našem a ruském diplomatickém zastoupení parita, budu to považovat za dobrý výsledek.

Ani problematika dostavby Dukovan neztratila nic na své důležitosti. Účastnil jsem se na toto téma pořadu Máte slovo a nadále za svůj hlavní úkol považuji ohlídat, aby v tendru nebyla žádná zadní vrátka pro Rosatom a aby byl celý proces pečlivě připravený.

Kromě dění okolo Ruska jsem byl aktivní i co se týče Číny. Pro Meziparlamentní alianci k Číně, jejíž jsem spolupředsedou za Česko, jsem vystoupil ve videu na podporu tchajwanské účasti na Světovém zdravotnickém shromáždění, dále jsem se připojil k výzvám na podporu aktivisty Andyho Li a vymezil se proti novým zjištěním ohledně nucených přesunů obyvatel v Sin-ťiangu. I na domácí půdě jsem se tématem zabýval, zahraničním výborem prošlo usnesení, kde vyzýváme vládu, aby vyjádřila jasný postoj k porušování lidských práv v Sin-ťiangu (více jsem se rozepsal zde).

Na závěr už jen zmíním pár svých dalších aktivit. Jsem moc rád, že se nám povedlo dostat návrh na manželství pro všechny přes první čtení. Dále jsem interpeloval ministra Metnara ohledně jeho náměstka dosazeného KSČM a vyjádřil se k obvinění členů domobrany z terorismu. I v době pandemie nezapomínám na budování vztahů se spojenci, navázali jsme produktivní spolupráci s litevským velvyslancem a také jsem se virtuálně setkal se svými kolegy ze zahraničních výborů z V4 a B3. Připomněl jsem si též některá významná výročí, konkrétně úmrtí generála Vojcechovského a Jana Masaryka.

[Jan.Lipavsky]

Květen
Za jednu ze svých povinností pokládám kontrolu ministerstva zahraničí a jeho fungování. V tomto ohledu mě znepokojily hned dvě události. Ihned po oznámení, že se Adam Vojtěch opět stane ministrem zdravotnictví, jsem odeslal interpelaci ministru zahraničí ohledně toho, jak hodlá dále postupovat v obsazování velvyslaneckého postu ve Finsku. Druhá interpelace, kterou jsem ministru Kulhánkovi odeslal, se týkala politického náměstka Pavla Jaroše, jehož působení na ministerstvu považuji za naprosto nepřijatelné. V návaznosti na jeho působení jsem také na ministerstvo poslal žádost o informace, stejně jako ohledně vazeb ministerstva a Štefana Füleho.

Když ještě zůstanu u diplomatické služby, také jsem se ostře ohradil proti tomu, že velvyslanec ČR v Rusku Vítězslav Pivoňka jen pár týdnů poté, co vyšla najevo ruská účast na vrbětických výbuších, zúčastní vojenské přehlídky ruské armády.

Na začátku května také stále rezonovala kauza Jana Hamáčka, který si podle mně dostupných fakt vymyslel příběh o své plánované cestě do Moskvy jakožto kamufláži. Ke kauze jsem se vyjadřoval v několika médiích (Seznam Zprávy, CNN Prima News, ČT24) a také jsem komentoval fiasko, kterým byl pokus sněmovny ptát se účastníků schůzky popsané novinářem Jankem Kroupou.

Museli jsme také reagovat na znepokojivé zprávy ze zahraničí. Spolu s Ivanem Bartošem jsme intenzivně řešili další eskalaci v izraelsko-palestinském napětí, setkali jsme se s izraelskými i palestinskými představiteli. Šokoval mě též únos Ramana Prataseviče z letu mezi Aténami a Vilniusem, kterého mimochodem s Českem váže Stipendijní novinářský program Václava Havla, který spolu s Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda organizuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

Spolu s Meziparlamentní aliancí k Číně jsme apelovali na čelní představitele EU, aby umožnili utlačovaným Hongkonžanům uprchnout do Evropy, a také jsme upozornili na to, že dodavatelské řetězce globálního byznysu se solárními panely jsou napojené na nucenou práci v Sin-ťiangu.

Také jsem se účastnil Běhu pro Paměť národa, protože tento projekt považuji za mimořádně důležitý. Zrovna v květnu si připomínáme mnoho výročí, mimo jiné konec druhé světové války, který jsem si letos připomněl na Olšanském hřbitově. Také uplynulo 76 let od odvlečení mnoha Čechoslováků, příslušníků meziválečné emigrace Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a příslušníků dalších národnostních menšin do gulagů v Sovětském svazu. Jsem přesvědčen o to, že o dějinnou paměť se musíme starat - ať už skrze projekty jako Paměť národa, nebo každý sám za sebe.

A radostná zpráva na konec, 18. května jsme zahájili volební kampaň a já jsem moc rád, že jsem se s mohl osobně setkat s lidmi na Praze 6 a představit jim náš program.