Report Jana Pošváře

[Jan.Posvar]

Report za duben 2020

V dubnu pokračoval nouzový stav. Kancelář v Jihlavě byla uzavřena stejně jako naše Pirátské centrum. Naše týmy pracovaly dál pouze na dálku a celá Sněmovna fungovala ve velmi omezeném režimu. Hlavní náplní všech se stala především koronavirová krize.

Po Sněmovně vláda potřebovala schválit několik zákonů v legislativní nouzi. Legislativní nouzi si schvaluje Sněmovna a umožňuje ji pak projednat předložené vládní zákony v ultra rychlém režimu. Cílem těchto zákonů bylo zamezit celospolečenskému kolapsu. Ovšem k dokonalosti tomu všemu mnohé chybělo. Od března jsme například upozorňovali, že vláda opomenula zhruba 150 tisíc lidí pracujících na dohodu, kteří nedostali žádnou pomoc. 42 dní trvalo, než jsme vládu přesvědčili, že by měli získat nárok alespoň na ošetřovné.

Vláda též musela žádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. To není jen tak, držet republiku zkrátka. Pochopení jsme pro to měli, ale s postupem času bylo třeba se ptát. Jak dlouho? Podle čeho se budeme rozhodovat? Máme nějaký plán? Scénáře? Modely? Vláda nám žádná data nebyla ochotna dát a nebyla ani ochotna přijmout logické požadavky. Nakonec jsme jim naservírovali na podnose vlastní plán na řešení koronavirové krize – Budoucnost řešíme teď. Tak snad se tím aspoň inspirují.

Zemědělský výbor jednal neveřejně a pouze o tiscích, kterým končily zákonné lhůty. Jedním z nich byl i náš zahrádkářský zákon, u kterého byly přijaty opravné a upřesňující pozměňovací návrhy. Díky tomuto projednání jsme již připraveni na druhé čtení. Další jsme projednávali vládní novelu zákona o pozemkových úpravách, která je docela fajn až na malý renonc. Mění se zdroj financování pozemkových úprav. Návrh je teď takový, že by se pozemkové úpravy financovaly přímo z rozpočtu ministerstva zemědělství, což může někomu znít logicky, ale je zatím podle mě snaha o větší vliv vlády na samotné (ne)provádění pozemkových úprav. Ale to není vše. Zazněl ještě horší nápad od bývalého ministra zemědělství, a to, že by se některé zdroje Státního fondu životního prostředí “odklonily” na pozemkové úpravy. A vypadá to, že to fakt myslí vážně a podporu bude mít jak od současného ministra zemědělství, tak i od předsedy zemědělského výboru. Říkám si, jak pak chtějí Fondem realizovat tu státní politiku životního prostředí, když si odstřihnou zdroje?

Velké téma na výboru byl také zákon o potravinách, který se připravuje na třetí čtení. Vláda by ráda postihovala prodejce za to, že dodavatel dodává na trh zboží jiného složení pod stejnou značkou, tzv. dvojí kvality. Co platí pro velké obchodní řetězce, to ale nemusí platit pro menší obchůdky. Předložili jsme proto návrh, který odpovědnost za dodávání zboží dvojí kvality přesouvá právě na dodavatele, ale to výbor odmítl. Výbor nakonec navrhuje Sněmovně, aby se celý tento tisk mohl vrátit zpět do druhého čtení. A to jenom proto, aby získali čas doplnit do něj ustanovení nařizující podíl českých potravin v obchodech. Je to inspirace z Rumunska, kde podobný zákon platí a nařizuje podíl 50 %. Naši výtečníci navrhují 60 % - 80 % podle toho, kdo je větší vlastenec. Takhle si ale podporu lokálních potravin rozhodně nepředstavujeme.

V březnu bylo sucho a v dubnu se to nezměnilo a vláda se snaží vytvořit dojem, jak dobře to řeší. Opakovaně zdůrazňují nutnost výstavby přehrad a že teda nějaké postaví. Upozorňuji, že jednak vláda nestihne postavit ani jednu přehradu, pak nejsou rozhodně žádným spásným řešením. Revitalizovat toky a vytvořit několik nových mokřadů, tůněk a dalších nástrojů pro zadržení vody přímo v krajině je rychlejší, mnohonásobně levnější a hlavně efektivnější. Potřebujeme vodu zadrženou v celé krajině, a nejen v přehradě.

[Jan.Posvar]

Report za květen 2020

V květnu jsme se vraceli téměř do běžného režimu. Ve Sněmovně se přestalo jednat pouze v legislativní nouzi a v polovičním počtu. Došlo na řádné i mimořádné schůze, probíhaly konečně interpelace a zaměstnanci s poslanci se přestali mačkat u přeplněných stolů ve dvou jediných otevřených restauracích v budově.

Přesto všechno byl hlavním tématem SARS-CoV-2. Žádali jsme vládu, aby začala poskytovat data o epidemii vědcům, urychleně dopracovala rychlou karanténu a aby pomohla opomíjeným skupinám obyvatel zasažených současnou krizí. Nepodařilo se nám zabránit vládě, aby nevysávala krajské a obecní rozpočty. Na druhou stranu se nám podařilo zamezit projednání prokorupčního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách a vládní pomoci ve výši 2,5 miliard pro vládní česko-čínské kamarády ve společnosti Smartwings.

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že získalo další 4,3 miliardy korun pro zemědělce a potravináře, kterými chce posílit potravinovou soběstačnost Česka. Na jednání Zemědělského výboru nás ministr ujišťoval, že peníze jsou určeny primárně na podporu malých a středních podniků s cílem posílit lokální produkci a zajistit potraviny pro občany ČR. Zveřejněná pravidla tomuto ale moc neodpovídají. Rozpaky budí například to, že u části dotací je zvýhodňujícím kritériem skutečnost, že daný podnik je exportér. Jak podpora exportu zvýší soběstačnost ČR? Došlo navíc také k razantnímu přehodnocení míry podpory pro začínající nebo ekologické zemědělce.

I přes veškeré deště jsme se nezbavili problému se suchem. Vodu potřebujeme v krajině zadržet a efektivně s ní hospodařit. V posledních dnech jsme názorně viděli, že místo zádrže vody v krajině, zadržujeme vodu ve sklepech, společně se splavenou ornicí. S tím nám nepomůžou nové přehrady, což opakuji stále dokola a ministerstvo stále plánuje nové a nové přehrady za desítky miliard korun. Tentokrát jsem to ministrovi připomněl přímo na interpelacích. Navrhl jsem mu, aby se více zaměřil na zadržování vody přímo v krajině a v nařízení vlády č. 307/2014 Sb. doplnil do seznamu ekologicky významných prvků drobné tůně, aby zemědělec za takovou tůni pak nebyl trestán ztrátou nároku na zemědělské platby. Tak uvidíme, co mi na to do měsíce písemně odpoví.

Ve druhém čtení se také projednávala novela zákona na ochranu zvířat před týráním. V rámci druhého čtení jsem znovu předložil pozměňovací návrh, který zakazuje klecový chov slepic od 1. ledna roku 2027. V rámci své řeči jsem poslancům vysvětlil všechny polopravdy a zavádějící argumenty, které se v souvislosti se zákazem klecových chovů slepic šíří. Argumenty si můžete poslechnout ode mě přímo zde nebo pokud raději čtete, tak si to můžete přečíst zde.

V souvislosti s touto novelou mi přišla řada dotazů ohledně kompenzací pro majitele kožešinových farem. Zákaz kožešinových farem prošel Sněmovnou již v minulém volebním období, v platnost vešel na začátku roku 1. února 2019. Návrh kompenzací z dílny poslankyně ANO Margity Balaštíkové však počítal s přehnanými částkami, a i když ho původně Ministerstvo zemědělství podporovalo, po kritice od návrhu dal resort ruce pryč. Dle zjištění CNN Prima News byl návrh poslankyně napsán zástupci lobby kožešinových farem. Já jsem ve druhém čtení předložil návrh, který přiznává kompenzace pro provozovatele kožešinových farem, oproti předimenzovanému návrhu ANO však v reálných, zhruba polovičních hodnotách.

[Jan.Posvar]

Report za červen 2020

V červnu se nám podařilo prosadit návrh na vyplacení kompenzačního bonusu pro tzv. dohodáře. Podporu dohodářů, mezi které patří nejčastěji maminky na rodičovské, invalidní či starobní důchodci a lidé s nízkým vzděláním, prosazovali Piráti již od března, kdy vypukla koronavirová krize. Až dosud vláda podporu této skupině odmítala, a to i přesto, že navrhovaná úprava se měla týkat pouze těch, kteří platili daně a sociální pojištění. Rovněž jsme také vyjednávali s ministryní financí o rekordním schodku. Závěrečné hlasování o rozpočtu proběhne 10. července na mimořádné schůzi.

Společně s Radkem Holomčíkem, Danou Balcarovou a Františkem Elfmarkem jsme představili náš plán s názvem “Vodu řešíme teď. Ten přináší celou řadu ucelených návrhů, jak se v Česku vypořádat s extrémními projevy změny klimatu, jak se vypořádat se suchem i s bleskovými povodněmi. Řešení jsou rozdělena do čtyř tematických sekcí: dostupná a kvalitní pitná voda, zdravá krajina, živá i udržitelná města a motivovaný hospodář. Já mám na starosti sekci s názvem Motivovaný hospodář. Pokud chceme obnovit krajinu, musí to být týmová práce, a proto potřebujeme podporovat a motivovat lidi, kteří v krajině hospodaří. Budeme tlačit vládu, aby skončila s praxí neustálé buzerace namísto toho, aby zemědělcům, lesníkům a dalším nabízela pomocnou ruku. Nesmíme po nich chtít nesmyslnou byrokracii, vedení bezúčelných evidencí, nesystémově a nadbytečně je kontrolovat. Ná záznam z naší tiskovky se můžete podívat zde.

Dostala se mi také odpověď na moji interpelaci, ve které jsem poukázal na to, že podle Státního zemědělského intervenčního fondu neplní tůně v zemědělství žádnou funkci, a proto jsou vyňaty ze zemědělských plateb. Vidím to jinak, protože tůně plní nezastupitelnou roli při zadržování vody v krajině a stát by měl naopak zemědělce podporovat v tom, aby je na svých pozemcích zakládali. A jak odpověděl ministr zemědělství Toman?

“Dovolím si s Vás v tomto ohledu seznámit s nástroji, kterými ministerstvo podporuje a chrání krajinné prvky v naší krajině. Ve své interpelaci uvádíte, že nezohledňujeme drobné tůně v krajině. V tomto ohledu s Vámi nemohu zcela souhlasit, neboť v nařízení vlády č. 307/2014 Sb. je uveden výčet ekologicky významných prvků, a jedním z nich je mokřad. Mokřadem se rozumí samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2 sloužící k zajištění retence vody v krajině. Krajinný prvek mokřad může být evidován na ploše půdního bloku podle zákona o zemědělství. Do kategorie mokřad lze zařadit nejen tůňky, ale i pramen, prameniště, zaplavovanou nebo mokrou louku, jiné vodní a bažinné biotopy, rákosinu, ostřicovou louku, slanisko, rašeliniště a slatiniště. K Vašemu dotazu, zda ministerstvo připravuje novelu uvedeného nařízení vlády ve věci zařazení tůně do ekologicky významných prvků, Vám sděluji, že pro nové programové období Společné zemědělské politiky připravujeme nové řešení pro tyto prvky.”

Z odpovědi příliš nadšený nejsem. Mokřad o rozloze 100m2 je totiž zcela něco jiného než tůňka na louce o rozloze 10m2, která slouží jak pro zadržování vody v krajině, tak navíc i jako napajedlo pro hospodářská zvířata. O nezastupitelné roli malých tůní na pastvinách jsem se na vlastní oči přesvědčil u našeho pirátského zemědělce na Vysočině Milana Daďourka, který chová ovce a na svých pozemcích je zakládá. Ministrovi to zkusím ještě jednou vysvětlit

Na zemědělském výboru se projednávala před třetím čtením novela zákona na ochranu zvířat před týráním. Bohužel výbor navzdory slovům premiéra Andreje Babiše nevyjádřil souhlas se zákazem klecového chovu slepic. Přestože Babiš uvedl, že zákaz klecového chovu podpoří, jeho poslanci tak zatím nečiní. Navíc podpořili část návrhu, že je správné zamezit týrání skotu, ale zároveň nepodpořili omezení vazného ustájení v případě koní. Koně se podle nich patrně týrat mohou.

Ve čtvrtek 25. června jsem se zúčastnil otevření Domu přírody, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Dům přírody bude poskytovat podrobné informace o celém území a budou individuálním turistům a školám poskytovat služby ve vesničce Krátká u Sněžného na Žďársku. Starat se o něj bude nezisková organizace Chaloupky, která působí po celé Vysočině a učí nás a naše děti řeči přírody.

[Jan.Posvar]

Report za červenec 2020

Začátkem měsíce se konalo rovnou několik schůzí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na plénu jsme zejména projednávali zákony, které ještě bezprostředně reagují na současnou koronavirovou krizi, která nás bohužel ještě stále neopustila. Za největší úspěch považuji to, že se nám konečně povedlo schválit kompenzační bonus pro dohodáře.

Během červencové schůze jsem se několikrát pokoušel zařadit na program hlasování zákon proti týrání zvířat. Jednou se mi to i podařilo, ale vládní koalice si vždy našla kličku, jak zákon odložit až na podzim. Hlasování o tomto zákonu bylo potřebné proto, protože data účinnosti se blíží a zemědělci a chovatelé stále neví, na čem jsou. Zákon má potenciál zamezit zbytečnému týrání zvířat především díky zrušení klecového chovu slepic a drezury volně žijících zvířat. Naším záměrem také bylo, aby se chovatelé a zemědělci mohli co nejdříve připravit na změnu podmínek chovu slepic.

Možná jste během července zaznamenali kampaň Deníku N, která upozorňuje na sexuální násilí. Je to dobře, protože nemalá část lidí odsouzených za znásilnění nebo jiné sexuálně motivované zločiny právě začínala na zmiňovaných drobotinách, které byly a jsou přehlíženy. Já jsem se tomuto problému věnoval již dříve v letošním roce, kdy jsem navrhnul na nejnižší stupeň státního vyznamenání Johannu Nejedlovou za její činnost v oblasti prevence sexuálního násilí. Poslanci SPD s tím měli problém a vyžádali si oddělené hlasování, ve kterém jejich zamítavý názor podpořili i další poslanci. Je to smutné, že většina poslanců nedokáže ocenit aktivitu obyčejných lidí. Mně utěšuje, že to alespoň dokáží jiné soukromé instituce. Ty již Johannu ocenily. Za své aktivity byla zařazena do výběru třiceti talentovaných Čechů a Češek pod 30 let časopisu Forbes a loni získala cenu Women of Europe v kategorii za aktivismus.

Na Vysočině jsem se byl podívat v Agro škole Pozďatín, jak vypadá současná moderní výuka zemědělství. Dozvěděl jsem se mnoho zajímavých poznatků z praxe, ale také jsem si vyslechl mnoho problémů, se kterými škola musí bojovat. Zejména se jedná o byrokracii, která se táhne celým naším systémem od školství až po zemědělství. Jsem si tohoto problému vědom a rozhodl jsem se mu čelit. Budu tlačit na vládu, aby skončila s praxí neustálé buzerace namísto toho, aby zemědělcům, lesníkům a dalším nabízela pomocnou ruku.

[Jan.Posvar]

Report za srpen 2020

V srpnu jsme si připomínali události z roku 1968. A bylo to velmi intenzivní vzhledem k tomu, co probíhalo po prezidentských volbách v Bělorusku. 9. srpna Lukašenko si zařídil podvodem vítězství ve volbách. Lidem došla trpělivost a vyšli do ulic. Demonstrace trvají dodnes a jsou místy násilně potlačovány, dochází neustále k zatýkání a deportacím demonstrantů.

Čechoslováci před půlstoletím nedostali šanci rozhodnout o vlastní budoucnosti. Právě proto bychom měli usilovat o to, aby v jiných zemích tuto šanci lidé měli. Bez nátlaku nebo invaze sousedů. Proto jsme se v srpnu sešli v jihlavském parku Gustava Mahlera a vyjádřili podporu běloruským občanům. Chtěli jsme, aby Poslanecká sněmovna oficiálně odsoudila násilí režimu Alexandra Lukašenka, neuznala výsledek běloruských prezidentských voleb a vyzvala Rusko k nevměšování se do vnitřních záležitostí Běloruska. Iniciovali jsme proto s ostatními stranami projednání společného sněmovního usnesení.

To bylo možné projednat na mimořádné svolané řádné schůzi Sněmovny kvůli opatřením ke koronavirové krizi. Tam jsme přijali kompromisní návrhy k úpravě legislativy v souvislosti s krajskými volbami a voliči, kteří budou v karanténě. Sněmovna poté přijala usnesení k situaci v Bělorusku, v němž odsuzuje násilí páchané na demonstrantech a podporuje konání svobodných voleb za účasti nezávislých mezinárodních pozorovatelů.

V polovině srpna jsme přivítali poprvé na Vysočině pirátský autobus budoucnosti. Představovali jsme náš program do krajských voleb a naše čelo kandidátky. Ukázali jsme budoucnost našeho kraje, kde Vysočina je středem pozornosti.

V rámci kampaně do krajských voleb jsme pořádali výšlapy na nejvyšší vrcholy naší Vysočiny. Při výšlapu na nejvyšší vrchol Třebíčska jsme se stali svědkem tragické události. Silné deště způsobily obrovské problémy několika obcím, mimo jiné i Opatovu. Za poslední týdny je voda z polí vyplavila již počtvrté. Hasiči odčerpávali vodu ze sklepů a společně s místními odklízeli naplavené bahno. Okolní pole nabízela smutný pohled. A takový pohled bohužel není na Vysočině ojedinělý. Máme plán, podle kterého Vodu řešíme teď.

Musíme motivovat hospodáře, aby se sami chtěli starat o půdu a zabránili erozi půdy, která záplavy způsobuje. My snažíme výše zmíněný problémů řešit a předkládáme návrhy směřující k lepšímu zacházení s vodou v krajině. Ty se týkají i eroze, absorpční kapacity půdy a hospodaření v krajině. Mezi kroky, které je možné udělat v relativně krátké době, patří nastavení citlivého a k přírodě šetrného hospodaření v lesích, změna a zpřísnění požadavků na obdělávání půdy, modernizace standardů pozemkových úprav a dokončení protierozní vyhlášky, která je dnes bohužel spíše bezzubým nástrojem.

[Jan.Posvar]

Report za září 2020

Celé září se scházela Sněmovna opět v polovičním počtu kvůli epidemii nemoci covid 19. Je to jediné řešení, jak jednání udržet v chodu, protože Sněmovna zaspala v minulém století a nelze jednat a hlasovat na dálku jako například v Evropském parlamentu. Těžko ale čekat dravou modernizaci zkostnatělého aparátu, když největším technologickým pokrokem v tomto volebním období byla výměna obrazovky v sále a sjednocení hlasovacích a přístupových kartiček do jedné. A buďme za to ještě rádi.

I přes veškeré odklady se nám povedla mnohá velká vítězství. Sněmovna schválila novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, kde mně a dalším ochráncům zvířat prošlo hned několik pozměňovacích návrhů. Největší radost mám samozřejmě z toho, že prošel pozměňovací návrh na zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 bez výjimek. Klecové chovy do moderního zemědělství nepatří. Zákon na jednu stranu uznává, že zvíře není věc a pociťuje bolest a utrpení, na druhou stranu ale reálně dovoluje se ke zvířatům chovat jako k výrobním jednotkám. To se nyní mění.

Schválil se také další můj pozměňovací návrh, který navrhuje reálné kompenzace pro majitele kožešinových farem a napravuje tak návrh poslankyně za hnutí ANO ovlivněný lobbisty s přemrštěnými částkami. Mnou navržená výše kompenzací vychází z posouzení tržní hodnoty kožek na světových aukcích z roku 2016, kdy trh ještě nebyl ovlivněn zákazem. Odpočteny jsou srovnatelné náklady na odchování jednoho zvířete. Navrhovaný příspěvek dále pokrývá odhadovanou výši průměrných nákladů spojených s ukončením chovu. Ušetřil jsem tak státu okolo 100 milionů korun

Dále jsme schválili zákaz drezúry zvířat pro nově narozené, což bude znamenat postupný útlum drezúry především v cirkusech. Zvýšily se pokuty za týrání zvířat na dvojnásobek a pro většinu hospodářských zvířat bude platit zákaz celoročního vazného ustájení bez výjimek. Pouze u koní prosadil poslanec za hnutí ANO výjimku. Nešikovně tak řeší neochotu investovat do chovů v památkově chráněných budovách.

Vedle ochrany zvířat jsme také řešili vodu dle našeho plánu Vodu řešíme teď. Probíhalo třetí čtení vodního zákona, kde Radkovi Holomčíkovi prošly dva pozměňováky. První usnadňuje využití tzv. šedé vody ve veřejných budovách, čímž se ušetří spousta vody a druhý ukládá povinnost zveřejňovat data o stavu povrchových a spodních vod v režimu tzv. open-dat.

V dalším třetím čtení prošla novela zákona o technických normách, která zavádí tzv. sponzorovaný přístup. Už při vstupu do Sněmovny v roce 2017 jsme navrhovali, aby bylo umožněno zájemcům dostat se bezplatně k technickým normám, jejichž dodržování vyžaduje stát zákonem. V roce 2020 jsme se dočkali. Elektrikáři, stavaři a další živnostníci tak mohou ušetřit tisíce korun na poplatcích.

Během schůze došlo také na témata, která jsou méně veselá. Již dlouho se zabývám erozí půdy, která je zejména na Vysočině opravdu velká. V této věci jsem interpeloval ministra zemědělství. Narazil jsem totiž na problém. Ohrožení erozí je popisováno v závěrečných zprávách o monitoringu eroze zemědělské půdy. Rok 2019 chybí, i když tyto zprávy byly zveřejňovány na jaře. Jsme v háji? Tají nám něco? Interpeloval jsem ministra zemědělství M. Tomana, ale zase nebyl přítomen. Odpovědi na mé otázky se možná dozvím z písemné odpovědi do třiceti dnů.

[Jan.Posvar]

Report za říjen 2020

Říjen byl náročný měsíc. Velmi rychle jsme se přesunuli z optimistického září, kdy nám vláda ještě dlouho tvrdila, že se nic vážného neděje, do měsíce plného přísných nařízení. Sám ministr zdravotnictví je ale nedokázal respektovat a musel být proto odejit. Toto nalomení důvěry občanů v opatření poznamenalo nejenom Sněmovnu, ale především celý stát. Nám Pirátům mohlo být v těchto časech útěchou, že jsme uspěli v krajských volbách. V řadě krajů skládáme koalice, a to včetně toho našeho. Členové a příznivci si za nasazení v kampani i ve vyjednávání zaslouží nejenom ode mne mnoho díků a zvoleným zastupitelům ještě jednou gratuluji.

Sněmovna jedná stále v polovičním počtu až na výjimečné body, kde podle jednacího řádu je nutný souhlas nadpoloviční počet všech poslanců (101). Tehdy se i přes veškerá rizika scházíme v plném počtu. Poučení z jara se nedostavilo. Náš návrh, aby Sněmovna hledala cesty, jak jednat online, neprošel.

Podařilo se ale prosadit část námi navržených opatření proti koronaviru. Mají zmírnit krizi a ulevit školám, zdravotnímu systému i lépe ochránit občany. Vláda musí připravit jasný a srozumitelný plán, kdy a jak se žáci vrátí do lavic a jak to bude přesně probíhat. Stát také má zajistit péči o malé děti klíčových školských pracovníků. Experti, dobrovolníci či studenti se mají efektivněji zapojovat do zdravotní péče. Nakonec byl schválen i návrh požadující zlepšení digitalizace úřadů, aby se komunikovalo s občany emailem či telefonicky a zavedení práce z domu pro státní úředníky.

Přestože velkou pozornost Parlamentu a vlády měl koronavirus, došlo i na mnohá další témata. Boj za zákaz klecových chovů slepic se nyní přesunul do Senátu, kde v došlo k projednání našeho návrhu na senátních výborech, které ho podpořily. Závěrečné hlasování proběhne v polovině listopadu a já doufám, že ho senátoři podpoří.

Polovině zemědělské půdy v Česku hrozí vodní eroze, nejrozšířenější typ degradace půd u nás. Letošní deštivý rok to nejenom, že potvrdil, ale jasně naznačuje, že činnost ministerstva zemědělství je více než nedostatečná. Eroze způsobuje ztráty nejenom drahocenné ornice, ale také ohrožuje obecní a soukromý majetek, zanáší vodní toky, nádrže a zhoršuje kvalitu povrchových vod. Během jedné erozní události může být spláchnuto a nenávratně ztraceno až několik centimetrů půdy. Přitom 1 centimetr půdy se u nás vytvoří za 100 let. Ohrožení erozí je popisováno v závěrečných zprávách o monitoringu eroze zemědělské půdy. Interpeloval jsem ministra zemědělství M. Tomana, protože zpráva za rok 2019 nebyla v té době dosud zveřejněna, přestože se to v minulých letech dělo pravidelně vždy na jaře. Odpověď byla samozřejmě jako vždy vyhýbavá. Údajně nastal technický problém, ministerstvo prý erozi usilovně řeší. Odkazuje se ale na opatření, která jsou právě popisována v již zveřejněné závěrečné zprávě jako nefunkční. Tohle určitě jen tak nenechám být.

Podobně to platí i u ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, kterého jsem interpeloval ve věci uhelné komise. Pan ministr se neztotožňuje s mým pohledem na transparenci a preferuje, abych informace získával zprostředkovaně přes naší poslankyni Danu Balcarovou, která na uhelnou komisi dochází. Ale na rozdíl od ministra zemědělství Tomana mi dokázal odpovědět na položené otázky věcně, v klidu a hned, protože byl přítomen.

Celý říjen byla otázka, zda se bude projednávat v druhém čtení novela zákona o hnojivech. Ministerstvo zemědělství implementuje směrnici Evropské unie, ale v rozporu s naším plánem “Vodu řešíme teď” přidělává zemědělcům zbytečně práci navíc. Přestože to po nás nikdo nechce. My naopak chceme motivované zemědělce v naší krajině, nikoliv rozzlobené úředníky. Proto jsem nahrál do systému k novele dva pozměňovací návrhy, které povedou k nápravě. A čekám na projednání na plénu.

Kromě vlastních témat zemědělských se jako každý rok dle stanoveného harmonogramu projednává státní rozpočet se zamýšleným schodkem 320 miliard. Piráti upozorňují, že návrh je nedodělaný, protože vůbec nezohledňuje plánované změny v daních jako třeba zrušení superhrubé mzdy či snížení daně z příjmu, které zatíží státní kasu o dalších 100 miliard.

S rozpočtem se projednává ve Sněmovně státní závěrečný účet za loňský rok. Ten skončil schodkem 28,5 miliardy korun, přestože ekonomika dlouhodobě rostla. Nás zajímalo, jak vláda peníze občanů využila a zda šlo o smysluplné investice. Výzvu k řešení problematiky závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce nebo k větší transparentnosti dolní komora Parlamentu smetla ze stolu.

Protože vláda ráda slibuje, ale neplní, tak namísto daňové stability jako každý rok přichází s “revolučním” daňovým balíčkem. Andrej Babiš chce zavést patnáctiprocentní daň z příjmů na dva roky, zrušit superhrubou mzdu trvale a nezvýšit daně živnostníkům. Přestože v důvodové zprávě je uvedeno, že je to na dva roky, tak v zákoně je napsáno, že je to natrvalo! Pro jistotu k tomu přilepil vypnutí zákona o rozpočtové odpovědnosti, aby byl ten astronomický schodek, který ministryně financí Schillerová navrhuje, v souladu se zákonem. Dnes není.