Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni Tym Demokracie

Pravidla fóra
Vítejte ve fóru meziresortního týmu Demokracie. Další informace najdete na internetové stránce týmu.
Odpovědět
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

Historie a podoba Svycarskeho parlamentu - v dobe od prijeti Spolkove ustavy 1848
INFORMATIONEN ZUR BUNDESVERFASSUNG
INFORMACE KE SPOLKOVE USTAVE
Die Bundesverfassung (abgekürzt BV, SR 101) ist die Verfassung der Schweizerischen Eidgenossenschaft. Sie steht auf der obersten Stufe des Schweizerischen Rechtssystems. Ihr sind sämtliche Gesetze, Verordnungen und Erlasse des Bundes, der Kantone und der Gemeinden untergeordnet. Sie dürfen der Bundesverfassung daher nicht widersprechen. Im Vergleich mit Verfassungen anderer demokratischer Staaten weist die Bundesverfassung der Schweiz eine Eigenheit auf: Sie sieht keine Verfassungsgerichtsbarkeit für Bundesgesetze vor, d.h. einmal vom Parlament erlassene Gesetze können vom Bundesgericht nicht wegen Verfassungswidrigkeit aufgehoben werden. Ausnahmen sieht das Bundesgericht nur bei Konflikten zwischen einem Bundesgesetz und Völkerrecht vor.
Spolkova/Federalni ustava - Bundesverfassung (zkracene BV) je ustavou Svycarske konfederace. Stoji na nejvyssim stupni svycarskeho pravniho systemu. Jsou ji podrizeny vsechny zakony, narizeni a vynosy federace, kantonu i obci. Tyto tedy nesmi byt v rozporu se spolkovou ustavou. Ve srovnani s ustavami jinych demokratickych statu vykazuje spolkova ustava Svycarska jednu zvlastnost: nestanovuje ustavni jurisdikci pro federalni zakony, tj. parlamentem jednou prijate zakony nemohou byt zruseny federalnim soudem. Vyjimky pripousti spolkovy soud jen pri konfliktech mezi spolkovym zakonem a mezinarodnim pravem.

Ebenfalls im Gegensatz zu anderen Verfassungen (z.B. der amerikanischen) wird die Bundesverfassung immer wieder verändert (revidiert). Mittels Volksinitiativen können Änderungen der Verfassung oder die Aufnahme neuer Verfassungsartikel erwirkt werden. Sowohl Teil- wie auch Totalrevisionen unterstehen dem Volks- und dem Ständemehr.
Rovnez na rozdil od jinych ustav (napr. americke) je federalni ustava stale znovu pozmenovana (revidovana). Prostrednictvim lidovych iniciativ si mohou obcane vymoci zmeny ustavy nebo prijeti novych ustavnich clanku. Jak castecne tak i totalni revize musi byt schvaleny vetsinou lidu a kantonu.

GESCHICHTE
HISTORIE
Grundlage für die heutige Bundesverfassung bildet die Verfassung vom 12. September 1848, welche den Schweizer Bundesstaat begründete. Diese war stark von der Verfassung der USA sowie dem Gedankengut der Französischen Revolution beeinflusst. Sie begründete das so genannte Subsidiaritätsprinzip, d.h. die Kantone sind eigenständig, soweit die Bundesverfassung sie nicht explizit einschränkt.
Zakladem dnesni federalni ustavy je ustava z 12. zari 1848, kterou byl zalozen svycarsky spolkovy stat. Byla silne ovlivnena ustavou USA a idejemi francouzske revoluce. Zalozila princip subsidiarity, tj. kantony jsou nezavisle, pokud je federalni ustava explicitne neomezi.

1866 wurde die Verfassung von 1848 teilweise revidiert. Die erste Totalrevision trat 1874 in Kraft. Sie sah einen Ausbau der Bundeskompetenzen und der Volksrechte vor. Mit dieser Totalrevision wurde auch das Referendum auf eidgenössischer Ebene eingeführt.
V roce 1866 byla ustava z roku 1848 castecne revidovana. Prvni totalni revize vstoupila v platnost 1874. Zakotvila rozvoj spolkovych kompetenci a lidovych prav. Touto celkovou revizi bylo take zavedeno referendum na federalni urovni.
In den 1990er-Jahren wurde die Bundesverfassung überarbeitet und nachgeführt, indem nicht geschriebenes Verfassungsrecht (entstanden im Rahmen der Rechtsprechung durch das Bundesgericht) kodifiziert wurde und nicht auf Verfassungsebene gehörende Bestimmungen (z.B. das Absinthverbot) «herabgestuft» wurden. Die Totalrevision wurde von Volk und Ständen am 18. April 1999 mit 59.2% respektive 12 2/2 von 20 6/2 Standesstimmen gutgeheissen. Sie ersetzte die alte Bundesverfassung vom 29. Mai 1874 und erfasste u.a. neue, bis dahin lediglich in Entscheiden des Bundesgerichts und in Rechtskommentaren festgehaltene Grundrechte. Sie trat am 1. Januar 2000 in Kraft.
V 1990-tych letech byla spolkova ustava prepracovana a modernizovana, pricemz bylo kodifikovano nepsane ustavni pravo (odvozene v ramci jurisdikce federalnim soudem) a ustanoveni nepatrici na ustavni uroven (napr. zakaz absintu) byly "degradovany". Celkova revize byla schvalena lidem a stavy/kantony 18. dubna 1999 s 59.2% vetsinou hlasujicich, resp. 12 ze 20 kantonu a 2 z 6 polokantonu. Nahradila starou spolkovou ustavu z 29. kvetna 1874 a zakotvila mimo jine nova zakladni prava, doposud obsazena jen v rozhodnutich federalniho soudu a pravnich komentaru. Vstoupila v platnost 1. ledna 2000.
Ignaz Paul Vital Troxler, svycarsky lekar, filozof, politik a pedagog, 1780–1866
vyrazne ovlivnil podobu svycarske ustavy - dvoukomorovy parlament dle americkeho vzoru,
- princip subsidiarity, tj. velke kompetence kantonu a obci (pravo na sebeurceni) Ignaz P. V. Troxler-Verein
troxler.jpg
troxler.jpg (31.82 KiB) Zobrazeno 4989 x
Die Idee vom Bundesstaat (1833) - Idea federalniho statu z roku 1833:
Der Luzerner Paul Vital Ignaz Troxler brachte 1833 in seiner in Zürich gedruckten Schrift "Die eine und wahre Eidgenossenschaft im Gegensatz zur Centralherrschaft und Kantonstümelei" den Bundesstaat nach Vorbild der Vereinigten Staaten von Amerika (USA) in die Diskussion. Das seit der Bundesverfassung von 1848 geltende Staatsmodell (s. unten) wurde der Zentralschweiz also nicht einfach aufgezwungen, wie man nach isolierter Betrachtung des Sonderbundskrieges (s. unten) meinen möchte, sondern stammte aus dem traditionellen Vorort der Zentralschweiz selbst!
Z mesta Luzern (centralni Svycarsko) pochazejici Paul Vital Ignaz Troxler v roce 1833 svym v Zürich vytistenem spise "Jedina a prava konfederace na rozdil od centralni vlady a kantonalnich rozmisek" inicioval diskuzi o federalnim statu dle vzoru Spojenych statu americkych (USA). Model statu platny od federalni ustavy z roku 1848 (viz nize) nebyl tedy centralnimu Svycarsku jednoduse vnucen, jak by se zdalo jen z hlediska vysledku valky se Sonderbund-svazem (katolicke kantony centralniho Svycarska, porazene v kratke valce z listopadu 1847).
Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament ... Federalni shromazdeni - Svycarsky parlament (oficialni stranky, en-verze)
Bundeshaus_Bern_2009.jpg
Bundeshaus - sidlo parlamentu, Bern

Bundesversammlung (Schweiz) - Wikipedia
Die Bundesversammlung, das Parlament der Schweizerischen Eidgenossenschaft, besteht aus zwei gleichgestellten Kammern: dem 200 Mitglieder zählenden Nationalrat und dem 46-köpfigen Ständerat. National- und Ständerat bilden zusammen die gesetzgebende Gewalt (Legislative), diese wird oftmals mit dem Sammelbegriff eidgenössische Räte bezeichnet. Die Kammern verhandeln in der Regel getrennt.
Spolkove/Federalni shromazdeni, Parlament svycarske konfederace, se sklada ze dvou, sobe si rovnych, komor: 200-clenne Nationalrat - Narodni rady a 46-hlave Ständerat Stavovske/Kantonalni rady. Narodni a Stavovska rada tvori dohromady zakonodarnou moc (legislativu), oznacuji se take casto souhrnnym pojmem eidgenössische Räte - Rady konfederace. Komory jednaji zpravidla oddelene.
Schweizer Parlament - Demokratie, Das politische System der Schweiz
Schweizer Parlament Svycarsky parlament
Das Schweizer Parlament ist die Legislative auf Bundesebene mit Sitz in Bern (Bundeshaus). Es besteht aus zwei Kammern: dem National- und dem Ständerat.
Svycarsky parlament je legislatinivnim organem na federalni urovni se sidlem v hlavnim meste Bern (budova Bundeshaus). Sklada se ze dvou komor: Narodni a Stavovske/Kantonalni rady.

Nationalrat Narodni rada (poslanecka Snemovna)
Der Nationalrat besteht aus 200 Abgeordneten. Diese vertreten das Schweizer Volk. Je mehr Menschen in einem Kanton leben, umso mehr Vertreterinnen und Vertreter hat dieser im Nationalrat.
Narodni rada se sklada ze 200 poslancu. Tito zastupuji svycarsky lid. Cim vice lidi zije v danem kantonu, tim vice ma zastupkyn a zastupcu v Narodni rade.

Ständerat Stavovska/Kantonalni rada (redukovany Senat)
Der Ständerat setzt sich aus 46 Mitgliedern zusammen; sie vertreten die Schweizer Kantone. Jeder Kanton ist mit zwei Mitgliedern vertreten; die sechs ehemaligen Halbkantone haben nur je einen Sitz.
Stavovska rada se sklada ze 46 clenu; zastupuji svycarske kantony. Kazdy kanton je zastoupen dvema cleny (2x20); sest nekdejsich polokantonu ma jen po jednom kresle (+1x6).

Parlamentsmitglieder und Wahlen Clenove parlamentu a volby
Die 246 Mitglieder des Eidgenössischen Parlaments werden alle vier Jahre vom Volk gewählt. Sie stehen für die unterschiedlichen Sprachgemeinschaften, Parteien, Interessen, Weltanschauungen und Regionen der Schweiz.
246 clenu svycarskeho parlamentu je voleno kazde ctyri roky. Zastupuji ruzne jazykove oblasti, strany, zajmy, svetove nazory a regiony Svycarska.

Welche Aufgaben haben Parlamentarierinnen und Parlamentarier und wann versammeln sie sich?
Jake ukoly maji clenove parlamentu a kdy se schazeji?

Die Parlamentarierinnen und Parlamentarier versammeln sich regelmässig während den Sessionen, vorwiegend um Bundesgesetze zu verabschieden. Ein grosser Teil der Arbeiten des Parlaments wird ausserhalb der Sessionen im Rahmen der parlamentarischen Kommissionen erledigt. Diese Kommissionen haben die Aufgabe, die ihnen zugewiesenen Geschäfte vorzuberaten und ihrem Rat Antrag zu stellen.
Parlamentarky a parlamentari se schazeji pravidelne behem zasedani (4x rocne na 3 tydny), prevazne ke schvaleni federalnich zakonu. Velka cast parlamentni cinnosti se odehrava mimo zasedani v ramci parlamentnich komisi. Tyto komise maji za ukol pripravit pridelene zalezitosti a pro sve cleny parlamentu predkladat navrh zneni zakona.
Bundesgesetz über die Bundesversammlung (Parlamentsgesetz, ParlG) - Federalni zakon o Spolkovem parlamentu (Parlamentni zakon)
Parlamentsrecht – Handbuch der Bundesversammlung - Parlamentni pravo - Prirucka federalniho parlamentu
Über das Parlament - O parlamentu (parlament.ch)
Wie funktioniert das Parlament? - Jak funguje parlament? (parlament.ch)

Die Sessionsdaten von 2019 - terminy letosnich zasedani (4x 3 tydny radne + 3 dny mimoradne)
Jarni FRÜHJAHRSSESSION ... 4. – 22. brezen 2019
Letni SOMMERSESSION ... 3. – 21. cerven 2019
Podzimni HERBSTSESSION ... 9. – 27. zari 2019
Zimni WINTERSESSION ... 2. - 20. prosinec 2019
Doplnkove SONDERSESSION ... 7. – 9. kveten 2019 (jen Narodni rada)
Mimoradne Ausserordentliche Session - v pripade potreby, pokud o to pozada nejmene ctvrtina poslancu

Svycarsko ma tzv. Zivil-Parlament, krome 12-13 tydnu zasedani vykonavaji poslanci civilni zamestnani:
Entschädigung - Proplacene nahrady clenu Narodni rady
Milizarbeit auch im Parlament valorisieren - Pozadavek na valorizaci civilni prace v parlamentu (zamitnut)
Die Entschädigung der Abgeordneten wird im Parlamentsressourcengesetz geregelt, ergänzt durch die Parlamentsressourcenverordnung.
Nahrady poslancu jsou stanoveny Zakonem o parlamentnich zdrojich, specifikovanym Narizenim o parlamentnich zdrojich.
Ein Nationalratsmitglied erhält als Jahreseinkommen 26'000 Fr. zuzüglich Taggelder zu 440 Fr. pro anwesendem Sitzungstag. Die Spesenentschädigungen betragen pro Jahr 33'000 Fr...
Clen Narodni rady obdrzi rocni prijem 26'000 Fr plus 440 Fr za kazdy den na zasedani. Prispevky na naklady cini rocne v zakladu 33'000 Fr...
Im Jahr 2010 betrug die Summe dieser Entschädigungen und Vergütungen im Durchschnitt 133'000 Fr.
V roce 2010 cinila suma tohoto odskodneni a nahrad v prumeru 133'000 Fr.
Video Jak pracuje svycarsky parlament?
How the Swiss parliament works – EXPLAINED IN ... 4 minutes 7 minutes
Wie das Schweizer Parlament funktioniert – ERKLÄRT IN ... 4 Minuten 7 Minuten

PS: Svycarsky parlament neni mozne rozpustit a take neni mozne vyslovit neduveru vlade.
Mozna prave proto se maji tak dobre. A taky nemusi platit rocne pres 4 miliardy franku EU :-)
Vydaje na modernizaci stihacek schvaluje lid - uz dvakrat odlozili investici 5 miliard CHF (letos to vlada navrhuje znovu).
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvky (celkem 2):
Ales.Jakl, mmmonz
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Nationalrat - Narodni rada (pilna Snemovna)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

Nationalrat - Narodni rada - dolni komora svycarskeho parlamentu

Obrázek
Liste der Mitglieder des Schweizer Nationalrats in der 50. Legislaturperiode - Seznam clenu Svycarske narodni rady pro 50. legislaturni periodu (Wikipedia)
Der Nationalrat zählt 200 Mitglieder. Er vertritt das Schweizervolk. Die 200 Sitze werden nach der Bevölkerungszahl (Gesamtzahl der Einwohnerinnen und Einwohner = Wohnbevölkerung) auf die 26 Kantone verteilt. Jeder Kanton hat aber wenigstens einen Sitz.
Narodni rada cita 200 clenu. Zastupuje svycarsky lid. 200 kresel je podle poctu obyvatel (celkoveho poctu obyvatelek a obyvatelu = rezidentni populace) rozdeleno na 26 kantonu. Kazdy kanton ma alespon jedno kreslo.
Hlavni rozdily meni svycarkou a ceskou dolni komorou parlamentu:
- Nationalrat ma 4x vyssi produktivitu nez Snemovna, poslanci pilne pracuji pouze 3 mesice (4x 3 tydny) a po zbytek roku se venuji civilnimu zamestnani
- 200 kresel je rozdeleno podle poctu obyvatel prislusnych kantonu (Zürich 35, Bern 25, ... Uri 1) a nikoliv podle volebni ucasti v jednotlivych krajich
- vstup mensich stran do Snemovny je omezen 5% klausuli, pro Nationalrat neni stanoven volebni prah
- parlamentni volby se konaji ve Svycarsku do obou komor soucasne a pravidelne jednou za 4 roky, vzdy predposledni nedeli v rijnu (18.10. 2015, 20.10. 2019)
- Snemovna ma predsedu a 5 mistopredsedu, v cele Narodni rady je prezident(ka) se 2 viceprezidenty:

Obrázek
Marina Carobbio Guscetti, Nationalrat-Präsidentin

Sitzordnung im Nationalrat - Zasedaci poradek dle frakci Narodni rady
Mitglieder des Nationalrates A-Z - Abecedni prehled clenu Narodni rady

Obrázek
Doris Fiala - Nationalrätin od 03.12.2007, FDP.Die Liberalen, Zürich
Bei den Wahlen stellen die Parteien in den Kantonen Listen mit Kandidaten auf. Jede Liste enthält maximal so viele Kandidaten, wie dem Kanton Nationalratssitze zustehen. Jeder Stimmbürger kann somit so viele Personen wählen, wie seinem Kanton Nationalräte zustehen: ein Bewohner des Kantons Zürich also 35, ein Bewohner des Kantons Uri nur eine.
Pri volbach sestavi strany v kantonech seznamy s kandidaty. Kazdy seznam obsahuje maximalne tolik kandidatu, kolik danemu kantonu prislusi kresel v Narodni rade. Kazdy hlasujici tedy muze volit tolik osob, kolik prislusi jeho kantonu v Narodni rade: obyvatel kantonu Zürich tedy 35, obyvytele kantonu Uri jen jednu.
Es ist möglich, einen oder mehrere Kandidaten doppelt aufzuführen. Ausserdem kann jede Partei mit mehreren Listen pro Kanton antreten (beispielsweise Männer- und Frauen-, Jugend- und Senioren-, in grösseren Kantonen auch Stadt- und Landlisten). Ebenfalls möglich ist eine Listenverbindung zwischen mehreren verschiedenen Parteien. Die Stimmbürger haben die Möglichkeit, die Listen unverändert abzugeben oder sie durch Kumulieren bzw. Panaschieren zu verändern. Einerseits kann der Wähler einem einzigen Kandidaten die Stimme geben und die restlichen seiner Partei überlassen. Andererseits ist es möglich, dass der Wähler die ihm zustehenden Stimmen auf Kandidaten von mehreren Parteien verteilt.
Je mozne uvest jednoho nebo vice kandidatu ve dvojim vyhotoveni. Krome toho muze kazda strana soutezit s vice seznamy na kanton (napriklad Muzi a zeny, Mladez a seniori, ve vetsich kantonech take Mesto a vesnice). Rovnez je mozne propojeni seznamu mezi dvema nebo vice ruznymi stranami. Hlasujici maji moznost odevzdat seznamy nezmenene nebo je pomoci kumulace ci segregace pozmenit. Jednou moznosti je, ze volic da hlas jednomu kandidatovi a ostatni prenecha jeho strane. Na druhou stranu je mozne, ze volic rozdeli jemu prislusejici hlasy na kandidaty vice stran.
Nationalrat - Wahlverfahren, Wikipedia
Nationalrat Sommersession 2019 Vierzehnte Sitzung 19.06.19 15h00 18.096
Priklad dokumentace (vcetne videozaznamu jednotlivych diskuznich prispevku) jednani na tema:
Für sauberes Trinkwasser und gesunde Nahrung - Keine Subventionen für den Pestizid- und den prophylaktischen Antibiotika-Einsatz. Volksinitiative.
Pro cistou pitnou vodu a zdravou vyzivu - Zadne subvence pri pouzivani pesticidu a profylaktickych antibiotik. Lidova iniciativa.
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvek:
mmmonz
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Ständerat - Stavovska rada (stihly a smysluplny Senat)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

Ständerat - Stavovska rada / Rada kantonu - mala komora svycarskeho parlamentu

Obrázek Obrázek
Liste der Mitglieder des Schweizer Ständerats in der 50. Legislaturperiode - Seznam clenu Svycarske rady kantonu pro 50. legislaturni periodu (Wikipedia)
Der Ständerat repräsentiert die Kantone. Er setzt sich aus 46 Vertreterinnen oder Vertretern aller Kantone zusammen. In den Kantonen Obwalden, Nidwalden, Basel-Stadt, Basel-Landschaft, Appenzell Ausserrhoden und Appenzell Innerrhoden wird je eine oder ein Abgeordneter gewählt, in den übrigen Kantonen sind es je zwei. Der Kanton Zürich mit über einer Million Einwohnerinnen und Einwohnern wählt ebenso zwei Ratsmitglieder wie der Kanton Uri, der rund 35'000 Einwohnerinnen und Einwohner zählt.
Stavovska rada reprezentuje kantony. Sklada se ze 46 zastupkyna a zastupcu vsech kantonu. V kantonech Obwalden, Nidwalden, Basel-Stadt, Basel-Landschaft, Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden je voleno po jedne nebo jednom zastupci, v ostatnich kantonech po dvou. Kanton Zürich s vice nez milionem obyvatelek a obyvatelu voli dva cleny rady stejne jako kanton Uri, ktery cita kolem 35'000 obyvatelek a obyvatelu.
Hlavni rozdily meni svycarkou a ceskou horni komorou parlamentu:
- Senat Ceske republiky ma 81 senatoru (po jednom pro 81 obvodu), stihly Ständerat ma 46 zastupcu kantonu (po 2) a polokantonu (po 1)
- Stavovska rada byla ustanovena v roce 1848 proto, aby male regiony (kantony s mensim poctem obyvatel) nebyly prevalcovany velkymi; Senat zakladni smysluplnost postrada
- Ständerat ma 4x vyssi produktivitu nez Senat, poslanci pilne pracuji pouze 3 mesice (4x 3 tydny) a po zbytek roku se venuji civilnimu zamestnani
- Senat projednava zakony schvalene Snemovnou, Ständerat a Nationalrat jsou rovnocennymi komorami (stridave jeden z nich danou problematiku projednava jako prvni)
- velka komora (Nationalrat) nemuze prehlasovat malou komoru (Ständerat), v pripade neshody se 3x vede smirci rizeni, nedojde-li ke shode, je zakon odlozen
- senatori jsou voleni dvoukolove na 6 let, clenove Ständerat jsou voleni jednokolove kazde 4 roky soucasne se zastupci do Nationalrat
- Senat ma predsedu a 5 mistopredsedu, v cele Stavovske rady je prezident(ka) se 2 viceprezidenty:

Obrázek
Jean-Rene Fournier, Ständerat-Präsident

Sitzordnung im Ständerat - Zasedaci poradek dle frakci Kantonalni rady
Mitglieder des Ständerat A-Z - Abecedni prehled clenu Kantonalni rady

Obrázek
Claude Janiak, Ständerat od 03.12.2007, SP, Basel-Landschaft
Die Bundesverfassung der Schweizerischen Eidgenossenschaft legt im Artikel 150 fest, dass die Wahl und Amtsdauer der Ständeräte in die Zuständigkeit der Kantone fällt.[1] Somit existiert de jure im Gegensatz zum Nationalrat keine Gesamterneuerungswahl, demzufolge auch keine konstituierende Sitzung und kein Alterspräsident. Jeder Kanton ist also frei darin, den Zeitpunkt der Wahl und das Wahlverfahren für seine Ständeratsmitglieder selbst festzulegen.
Ve spolkove ustave Svycarske konfederace stanovuje clanek 150, ze volba clenu Stavovske rada a jejich funkcni obdobi spada do kompetence kantonu. Z pravniho hlediska tim oproti Narodni rade neexistuje kompletni znovuzvoleni, v dusledku cehoz ani ustavujici schuze a zadny nejstarsi poslanec. Kazdy kanton ma tedy volnost ve stanoveni terminu voleb a muze sam stanovit zpusob volby.
Mit der Zeit hat sich allerdings eine Vereinheitlichung des Wahlverfahrens ergeben. Alle Kantone haben als Wahlmodus die unmittelbare Wahl durch das Kantonsvolk bestimmt und die Amtsdauer auf vier Jahre festgelegt. Mit Ausnahme der Kantone Jura und Neuenburg,[2] die ihre Ständeräte nach Proporz wählen, werden die Ständeräte heute in allen Kantonen mit Majorzwahl durch das Volk gewählt. Der Ständerat des Kantons Appenzell Innerrhoden wird an der Landsgemeinde gewählt; im Kanton Neuenburg können sich auch Ausländer an den Ständeratswahlen beteiligen. Neuerdings können im Kanton Glarus seit einem Landsgemeindebeschluss auch 16- und 17-Jährige das aktive Wahlrecht auf Gemeinde- wie Kantonsebene (und somit bei Ständeratswahlen) wahrnehmen.
Casem vsak doslo ke sjednoceni volebniho postupu. Vsechny kantony stanovily jako volebni modus primou volbu obyvateli kantonu a funkcni obdobi v delce 4 let. S vyjimkou kantonu Jura a Neuenburg, kde se voli clenove Stavovske rady proporcne, jsou clenove Stavovske rady ve vsech kantonech voleni lidem vetsinove. V kantonu Appenzell Innerrhoden je volen na zemskem shromazdeni, v kantonu Neuenburg se mohou ucastnit voleb do Stavovske rady take cizinci. Nove se mohou v kantonu Glarus, na zaklade rozhodnuti zemskeho shromazdeni, ucastnit vykonu volebniho prava na obecni a kantonalni urovni (a tim pri volbach do Stavovske rady) take 16-ti a 17-tileti.
In allen Kantonen mit Ausnahme des Kantons Appenzell Innerrhoden findet die Wahl der Ständeräte am selben Tag statt wie die Nationalratswahl. In Appenzell Innerrhoden findet die Wahl an der traditionellen Landsgemeinde im April vor den Nationalratswahlen statt.
Ve vsech kantonech s vyjimkou kantonu Appenzell Innerrhoden se kona volba clenu Stavovske rady ve stejny den jako volby do Narodni rady. V Appenzell Innerrhoden se kona volba na tradicnim zemskem shromazdeni v dubnu pred volbami do Narodni rady.
Ständerat Sommersession 2019 Zwölfte Sitzung 20.06.19 08h15 18.052
Priklad dokumentace (vcetne videozaznamu jednotlivych diskuznich prispevku) jednani na tema:
Für einen vernünftigen Vaterschaftsurlaub - zum Nutzen der ganzen Familie. Volksinitiative
Pro rozumnou otcovskou dovolenou - k prospechu cele rodiny. Lidova iniciativa
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvek:
mmmonz
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
Vojtech.Pikal
Administrativní odbor
Příspěvky: 26227
Registrován: 19 srp 2010, 23:45
Profese: politik, informatik
Bydliště: Olomouc
Dal poděkování: 37005 poděkování
Dostal poděkování: 30172 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Příspěvek od Vojtech.Pikal »

Tak rozdíly v počtech a zastoupení jsou zjevně dané tím, že Švýcarsko je federativní, nikoliv unitární. (Ale pokud se vrátíme k zemskému zřízení místo krajského, tak by to šlo.)[I ta nepřehlasovatelnost senátu, která by IMHO velmi pomohla české legislativní praxi]
Spíš by mě zajímalo, čím je dána ta efektvita?
Mají omezené řečnické časy, návrhové oprávnění? Jak se sestavuje pořad? Řeší federativní úroveň méně legislativy (řeší toho hodně kantoty? má vláda sinou "legislativní" pravomoc formou nařízení? Jak přebírají EU/EHS legislativu?)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vojtech.Pikal za příspěvky (celkem 2):
HOI21MiloslavDorda, mmmonz

Profil, Vedoucí AO; KaS, ZO; vedoucí MRT Demokracie v rezignaci
„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“*
Podporuji myšlenky.

Uživatelský avatar
Antonino.Milicia
Komunální zastupitel/ka
Příspěvky: 2456
Registrován: 04 pro 2018, 19:58
Profese: Strategie, projekty, rozvoj
Dal poděkování: 3179 poděkování
Dostal poděkování: 3500 poděkování

Re: Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Příspěvek od Antonino.Milicia »

Ty příspěvky jsou jistě zajímavé pro zlepšování němčiny ve dvoujazyčném čtení. Pro čtenáře, kterého zajímá i meritorní sdělení a má omezenou časovou kapacitu, by bylo IMHO přívětivější velmi stručně popisovat jednotlivé principy, jejich výhody atd. a případné citace, hlubší analýzy a německé originály (pokud vůbec) dát do OT.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Antonino.Milicia za příspěvky (celkem 2):
HOI21MiloslavDorda, mmmonz

"Tatínek je pirát, ale ten hodný pirát." (Mikeš, 4yo)

Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Re: Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

Vojtech.Pikal píše: 28 črc 2019, 09:33 Tak rozdíly v počtech a zastoupení jsou zjevně dané tím, že Švýcarsko je federativní, nikoliv unitární. (Ale pokud se vrátíme k zemskému zřízení místo krajského, tak by to šlo.)[I ta nepřehlasovatelnost senátu, která by IMHO velmi pomohla české legislativní praxi]
Spíš by mě zajímalo, čím je dána ta efektvita?
Mají omezené řečnické časy, návrhové oprávnění? Jak se sestavuje pořad? Řeší federativní úroveň méně legislativy (řeší toho hodně kantoty? má vláda sinou "legislativní" pravomoc formou nařízení? Jak přebírají EU/EHS legislativu?)
Diky za zajem, pokusim se nejdriv strucne odpoved (co vim nebo tusim) a pozdeji dohledat podrobnosti v prislusnych legislativnich predpisech.

Pocet clenu horni/velke komory (Snemovna, Nationalrat) je stejny - 200 zastupcu lidu, vyznamny rozdil v dolni/male komore (Senat 81, Ständerat 46) je nejspise dan durazem na celkovou uspornost statni spravy ve Svycarsku (viz jen 7 ministru vcetne rocniho prezidenta vs 14+2), horale holt museli odedavna vice setrit, aby prezili. Kdyby kazdy kraj reprezentovali dva zastupci, meli bychom podobne stihly senat o 28 lidech. Zemske zrizeni by bylo fajn, pokud by odpovidalo velikosti svycarskych kantonu (20+6), treba na bazi vhodne pospojovanych 76 okresu, drzim palce :-)

K 4x vyssi efektivite prispiva nekolik faktoru:
Predem je vymezen casovy prostor (4x rocne 3 tydny + dle potreby) a mimo nej predjednavani v komisich (za zavrenymi dvermi).
Nelze odvolat vladu, nevedou se tedy nekonecne, vetsinou zbytecne, diskuze a zakulisni jednani (a prezident nemuze rozpustit parlament).
Vedou se prevazne vecne spory se snahou o verejny prospech, jen vyjimecne mezipartajni a osobni handrkovani (vladu tvori zastupci 4 stran).
Jisty vliv muze mit i to, ze zakony nepodepisuje prezident; nejvyssi instanci je suverenni narod (opravneny negovat zakon pomoci referenda).
Ano, dle principu subsidiarity se pravdepodobne "drobnejsi" legislativa resi na urovni kantonalnich parlamentu (kantonalni policie, kantonalni skolstvi).
Na druhou stranu stiha federalni parlament hodne prace navic pri posuzovani lidovych iniciativ (odmitnuti nebo doporuceni - s primym nebo neprimym protinavrhem).
---
Odmitnuti iniciativy parlamentem a/nebo vladou je pouze doporucenim a neznamena, ze se o navrhu podporenem 100'000 podpisy nebude hlasovat (viz napr. Minaret-Stop-Iniciativa).

Prebirani EU legislativy je aktualne reseny, pres 3 roky odkladany, problem, viz Ramcova dohoda s EU, Svycari se nechteji vzdat suverenity vyjadrene moznosti fakultativniho referenda (50'000 podpisu) k prijimanym zakonum a obligatorniho referenda (automaticky) ke zmenam/revizim ustavy, mezinarodnim smlouvam o kolektivni bezpecnosti a clenstvi v nadnarodnich organizacich, nalehave vyhlasenym federalnim zakonum platnym dele nez rok.
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvky (celkem 2):
mmmonz, Josef.Kadlecek
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Aréna: Koupení politici? (1)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

Antonino píše: 28 črc 2019, 10:59 Ty příspěvky jsou jistě zajímavé pro zlepšování němčiny ve dvoujazyčném čtení. Pro čtenáře, kterého zajímá i meritorní sdělení a má omezenou časovou kapacitu, by bylo IMHO přívětivější velmi stručně popisovat jednotlivé principy, jejich výhody atd. a případné citace, hlubší analýzy a německé originály (pokud vůbec) dát do OT.
PS: dekuji, Antonio. Nize jiz jen jednojazycne s odkazem na original, dulezite principy a poucna tvrzeni jsou zvyraznena tucne.
Doporucuji zamyslet se hloubeji nad touto moudrosti: "To nejhorší co můžete mít, jsou profesionální politici." (Gregor Rutz)

SRF Arena 24.5.2019: Gekaufte Politiker? - Koupení politici?

SaBr: "Dnes v Aréně: Politici a peníze je delikátní mix. Divák Arény Markus Remund (MaRe) z Rothrist říká, že politiky si lze koupit. Opravdu?"
MaRe: "Ano, oni zastupují v parlamentu zájmové skupiny a nikoliv lid, k čemuž byli zvoleni."
SaBr: "Jsou politici úplatní? O tom budeme dnes mluvit."

--- 00:40 ---
Dnes v Aréně:

Obrázek
Nadine Masshardt (NaMa), členka Národní rady (velká komora švýcarského parlamentu), Švýcarská sociálně demokratická strana (SP), říká: "Hlasující musí vědět, odkud pocházejí velké peníze v politice. To je důležité pro utváření názorů."

Obrázek
Gregor Rutz (GrRu), člen Národní rady (velká komora švýcarského parlamentu), Švýcarská lidová strana (SVP), říká: "Kterou stranu nebo kampaň podpořím darem, je mou privátní záležitostí. Má to taky tak zůstat."

Obrázek
Peter G. Kirchschläger (PeKi), profesor pro etiku (univerzita Luzern), říká: "Kdo má hodně peněz, má taky moc. Potřebujeme pravidla, která zabrání zneužití této moci."

Obrázek
Philipp Müller (PhMu), člen Kantonální rady (malá komora švýcarského parlamentu), Svobodně demokratická strana (FDP), říká: "Parlament není prodejný. Když ustavíme plnou transparenci, je to konec našeho civilního systému." (Pozn: členové švýcarského parlamentu se scházejí 4x ročně po dobu 3 týdnů, po zbytek roku vykonávají civilní zaměstnání).

Obrázek
Aréna - moderuje Sandro Brotz (SaBr).

--- 01:30 ---
SaBr: "Díky moc. Dobrý večer vám všem, mnohokrát děkuji. Dobrý večer publiku, mým hostům, a Vám doma, ať už se díváte odkudkoliv.
Byly to scény jako z druhořadého filmu o agentech. Rakouský vícekancléř slibuje údajné příslušnici ruské oligarchie, že když v Rakousku investuje peníze, budou protihodnotou veřejné zakázky na stavbu silnic. Byla to past, která vyvolala ve švýcarské politice zemětřesení: odstoupení, vládní krize, nové volby. Musíme se na tu scénu znovu podívat. Je to video, které bylo skytě natočeno v jedné vile na Ibize."

Strache: "Ty, to první při účasti na vládě, co mohu přislíbit, je: Haselsteiner (pozn: bývalý šéf firmy Strabag) už nedostane žádné zakázky. Tak. Pak máme obrovský objem na změnách infrastruktury. Když zde bude nějaká kvalita a kvalitní nabízející ... pak jsem ten první, kdo říká pardon, pardon, pak jí říkám, pak by měla totiž založit firmu jako Strabag. Protože všechny státní zakázky, které teď dostává Strabag, pak dostane ona."

--- 02:50 ---
SaBr: "Politik slibuje veřejné zakázky, když na oplátku jeho strana, rakouská FPÖ, bude mít z toho prospěch. Paní Masshardt, bylo by to možné také ve Švýcarsku?"

NaMa: "Musíme se na dívat diferencovaně. Jasné je, že v našem konkordantním systému (pozn: ve švýcarské vládě - Spolková rada - spolupracuje ve veřejném zájmu 7 zástupců 4 hlavních politických stran) jsou do vlády zapojeny všechny velké strany. Je spíše nepravděpodobné, že by celá Spolková rada byla podplacena. Ale co je jasné, a co nám Rakousko a také toto video ukazuje, je, že naše demokracie, i Švýcarsko, není chráněno před tím, když se někdo pokusí penězmi získat vliv na rohodování političek a politiků i stran. Tam leží problém, to musíme změnit. To, co vedlo k tomu, že rakouský vícekancléř odstoupil, to by u nás bylo absolutně legální. Nemáme žádný zákon o transparenci, který by říkal, že finanční dary stranám musí být zveřejněny."

SaBr: "To budeme v průběhu vysílání společně rozplétat. Říkáte, že by to bylo spíše nepravděpodobné - skutečně, pane Müller?"

PhMu: "Přesně stejný případ si prostě neumím ve Švýcarsku představit. Nemůže se stát, že nějaký vícekancléř, řekněme člen Spolkové rady, přímo obšťastní nějakou firmu zakázkou. To u nás znemožňuje už jen federální struktura státu, primárně to probíhá přes kantony. Máme zákon o zadávání veřejných zakázek. Existují soutěže atd. Takovému extrémnímu, vysoce kriminálnímu případu, ve kterém jde o korupci, nemůže být zabráněno ani přísným zákonem. Jedná se o porušení zákona, které je stíháno soudně. Bylo veřejně spuštěno, probíhá vyšetřování. Bude to mít trestně právní a politické důsledky. Neumím si představit, že by ve Švýcarsku ... neříkám, že Švýcarsko je svatější nebo lepší než Rakousko."

SaBr: "To jste ale teď téměř řekl."

PhMu: "Neumím si představit, že v našem federálním systému - obec, kanton, federace - případ typu Strache by byl opravdu možný."

SaBr: "Opravdu nemožný?"

PeKi: "Musím tu jednotu názorů trochu nahlodat. V principu všude, kde existuje moc, je možné zneužití moci. Pokus o regulaci jde v odpovídajícím ethosu, vytvořit ve společnosti senzibilitu, že něco takového není v pořadku. Paní Masshardt to řekla hezky: ve Švýcarsku by to nikdy nebyl problém. V dalším průběhu pak ano, ale v jádru problematiky vlastně ne. Není tomu tak, že jsme nikdy ve Švýcarsku neměli ani jeden případ korupce. Ať již na obecní, kantonální nebo federální úrovni. Je to ve Švýcasku také velmi dobře možné. Musíme k tomuto tématu proto cíleněji přistupovat."

SaBr: "Pane Rutz, je to možné."

GrRu: "Otázka zní, kde to je možné. Ze všeho nejdříve: jsem rád - a zde souhlasím s paní Masshardt - že nemáme systém, ve kterém by jedna strana měla většinu. Takže jsme všichni našimi stranami ve vládě zastoupeni. Už jen to činí systém méně zranitelným. Dále práva lidu, u nás má také lid vždy ještě možnost se vyjádřit. Můžeme rozhodovat o obsáhlách zákonech. Když poté dojde k referendu, následuje veřejná diskuze a hlasování. To je velmi důležitým faktorem tohoto celku. V posledním bodě, nemohu s Vámi, pane Kirchschläger, úplně souhlasit. Musíme si dát pozor, abychom nedělali příliš mnoho zákonů. Protože máme-li stále víc zákonů, pak máme stále víc úředníků. A máme-li korupci, pak v každém případě existuje jedno nebezpečí. Když se podíváme, odkud pocházejí zákony - to již se jednou ve státní politické komisi vyšetřovalo - skutečné zákony, které schvalujeme v parlamentu, to je 11-12%, 56% přichází z mezinárodních smluv, a třetina jsou předpisy. To jsou věci, které dělá správa. Když, tak musíme mluvit navíc o byrokracii. Ale ne o politice."

SaBr: "To je jedno z Vašich oblíbených témat, byrokracie. Nechte prosím krátce na to zareagovat pana Kirchschläger."

PeKi: "Nejde mi o plošnou regulaci. Nýbrž o cílenou regulaci, která atakuje problém, a je konsekventně a transparentně prosazována. Právě u této tématiky, která v Rakousku vedla k politickému zemětřesení, je to jedinou správnou cestou. To, co se tam dělá, by nebylo ve Švýcarsku ošetřeno. V konečném důsledku ano. Ale v jádru, v jádru - kdy straně lze dát masivní příspěvek, a od tohoto daru očekávat, že se strana odpovídajícím způsobem zachová - to nemusím ve Švýcarsku provést transparentně."

GrRu: "Pane Kirchschläger, nehovoříme o tom samém. Mluvíme o případu Strache. Pan Stache slibuje někomu v pozadí státní zakázky. Ten systém, který někomu z moci svého úřadu umožňuje zadávat státní zakázky, je u našeho principu subsidiarity (pozn: důsledné decentralizace) - nejprve obec, kanton, každý dle příslušnosti - prostě nemožný."

SaBr: "Ale to, co je možné, pane Müller, již zdůraznil pan Kirchschläger. Existují domělé a skutečné případy korupce na jiných úrovních. Otázka zní: Kde je hranice? Je nám známý případ Pierre Maudet. Ženevský státní rada za FDP, kterého zde vidíme. Nechal se pozvat na oslavu narozenin, nechal si to zaplatit a odcestoval do Abu Dhabi. Nechci nyní diskutovat o tomto případu. Ale kde je hranice? Když dostanete pozvání na filmový festival do Locarno, pak jdete všichni, nebo ne?"

--- 08:10 ---
PhMu: "Pane Brotz, u případu Maudet jsme všichni kroutíme hlavami. A zejména my z FDP. Znám pane Maudet již X let. Když někdo spadl z oblaků, pak jsem to já. Byl jsem stranickým prezidentem této strany, znám ho velmi dobře. Zahodil svou kariéru kvůli lapáliím. To co udělal, prostě a jednoduš nejde."

SaBr: "To musíte jako stranický kolega určitě říci. Ale otázka zní: Kde je hranice? Co již pro Vás je za ní? Locarno ještě ano, co leží již za?"

PhMu: "Pozvání na filmový festial Locarno, nebo na rokový festival, hudební festival Montreux atd., pak musím říci: Ne, to nejde. S tím je spojeno drahé ubytování, vstup na koncert atd. Dle možností ještě doprovod manželky. To stojí hodně. To znamená, že s určitostí víte, že se za tím skrývá nějaký úmysl. Proč se mám nechat vydržovat? Můžeme si to dovolit, nejsme jako civilisti špatně placeni. Když tam chceme, můžeme si to sami zaplatit. Jinak od toho ruce pryč. Je to smutný případ, ale neopravňuje k tomu, když jeden tropí hlouposti tak nehorázně jako Maudet, který zklamal úplně všechny, že musíme hned vyrobit monstrum zákon."

NaMa: "Případ Maudet ukazuje zcela jasně, že také ve Švýcarsku není vyloučeno, že se zkouší získat vliv penězi na rozhodovací procesy v politice. V Bundeshaus (pozn: budova parlamentu) je srdce přímé demokracie, a to musíme chránit. K tomu jsou zapotřebí cílené zákonné úpravy, k tomu patří Iniciativa pro transparenci. K tomu patří ale také nařízení, jak se má zacházet s cestováním a podobnými pozváními. To dnes není nikde regulováno."

PhMu: "S první částí souhlasím, Nadine Masshardt."

NaMa: "Regulace je potřebná."

PhMu: "Ale Maudet vybouchl bez tohoto zákona, bez Iniciativy pro transparenci. On vyletěl. Musíme ale ještě jednou říci, že máme čtvrtou státní moc, to jsou žurnalisté, to jsou média ..."

SaBr: "Tedy měla to by zase média posoudit?"

PhMu: "Ne, média by to neměla posoudit, tak jako tak to již dělají. Dívají se nám každý den na prsty."

--- 10:30 ---
SaBr: "Pravděpodobně by jste řekl, že média řídí něco. Chtěl bych přejít o krok dále. Dozvěděli jsme se, že pozvání do Locarno vylučujete. Také není problémem, že by Vás chtěli vidět na červeném koberci. Zajímavé pak bude, když jde o mandáty ve správní radě, např. u firem. Tu najednou nosíte docela moc klobouků. Na to se společně podíváme:"

Typický parlamentář má no sobě různé klobouky (sedí na různých židlích). Nesedí jen v parlamentu, má také svoje povolání. A je vedle toho také ještě členem nadační rady organizace na ochranu životního prostředí. Nebo ve správní radě koncernu. Podle jedné zprávy od Transparency International Schweiz má člen Národní rady v průměru osm takových zájmových vazeb. Člen Kantonální rady dokonce deset. Naši parlamentáři mají tak celkem přes 2000 zájmových vazeb na různé podniky a organizace.

SaBr: "Toto zde jsou ty zájmové registry. Jsou značně tlusté, protože mandátů je mnoho. Pane Rutz, nacházíte se tam taky s osmi mandáty. Jste v přesném průměru. Ptám se všech kolem, je osm mandátů úplně normální? Je to zcela normální?

NaMa: "Přijde na to, jaké mandáty to jsou. Máme problém, že nerozlišujeme mezi mandáty čestných úřadů, když je člověk např. v představenstvu sdružení na ochranu životního prostředí nebo sportovního klubu, a mezi mandátem správní rady nebo poradního sboru např. zdravotní pojišťovny, za což dostává šesticifernou odměnu. To je ten problém. K tomu jsme podali návrh k zákonu o parlamentě, že bychom chtěli zavést toto rozlišení. Aby se rozlišovalo, kdo má čestný, neplacený mandát. Řekli jsme, do 12 tisíc franků. U všeho nad to má být přesná částka zveřejněna, z důvodu zájmových vazeb. Tam prostě leží problém, tak velké částky mohou vést k závislosti. Nikdo mi nemůže tvrdit, že když někdo šesticifernou částku - jako bývalý člen Národní rady a současný člen Spolkové rady Cassis, který za mandát ve zdravotní pojišťovně dostával 180 tisíc franků - že někdo takový může rozhodovat svobodně a nezávisle. Tam musí občanky a občané vědět, kolik peněz přitéká."

SaBr: "Říkáte, že je rozhodující, o jaký mandát se jedná. Dívám se na pana Rutz. Vy jste Mistr Tabák v parlamentu. Lobujete pro něj. Kolik dostáváte ročně za takový mandát."

GrRu: "Nejsem Mistr Tabák, vždy jsem se zasazoval o zákaz kouření. Znám ty lidi už dlouho, a jsou to všechno věci, které bych dělal, kdybych nebyl poslancem. Protože považuji civilní systém za velmi důležitý. Považuji za velmi důležité, že parlamentář má povolání. Umožňuje to rozhodování podložené praxí a to je přesně to, co říkal pan Remund, že si přejeme mít politiky, kteří pracují a jsou zakotveni v životě, kteří znají okolnosti, které lidem a řemeslu připravují starosti. To nejhorší co můžete mít, jsou profesionální politici."

--- 13:40 ---
SaBr: "Pan Remund byl právě osloven. Zajímalo by Vás také, co pan Rutz za tabákový mandát a ostatní mandáty dostává?"

MaRe: "Ne, nezajímá mě vlastně, co za to dostává. Zajímá mě, co on pro tabákový průmysl v parlamentu odhlasuje. To je to důležité. A to ještě ozdobí. A další, zdravotní a důchodové pojišťovny, to nepatří do parlamentu. Máme zástupce lidu a ne zástupce zájmů. Říkám to vždy úplně na rovinu: máme zástupce lidu a ne udupávače lidu."

SaBr: "Jste udupávač lidu, pane Rutz?"

GrRu: "Ne, naopak. Jsme v parlamentě v řádném životě. Podívejte se na profesionální parlamenty v zahraničí, jaká dělají rozhodnutí vzdálená praxi, pro byrokracii a zákony, které vůbec nepotřebují. U nás, když máme otázky, vždy je u nás někdo z branže. Někdo, kdo přináší speciální vědomosti, a to má cenu zlata. Např. v dopravní komisi, můj kolega Ueli Giezendanner, který zná nákladní vozy a železnice jako své boty. Když někdo takový je po ruce, to má hodnotu zlata."

PeKi: "On je čirou náhodou v tomto oboru činný také podnikatelsky. Klíčovým bodem je to, že jedno nevylučuje druhé. Dokážu si představit civilní systém, při němž si expertní znalosti dodám zvenčí. Také s cestou civilního systému, zde stojím při Vás, pane Rutz. Civilní systém je v tomto ohedu velmi pragmatické řešení. Ale to neznamená, že k věci nemůžeme přistoupit čistě a konsekventně. To se ve Švýcarsku neděje. Transparency International kritizuje ... Víte o všech členech parlamentu, co dělají. Pane Rutz, kdyby jste si to nevyplnil úplně, pak by jste se nemusel obávat žádných důsledků. To není moje zhodnocení, nýbrž od Transparency International."

SaBr: "Pan Rutz řekl, že existuje registr zájmových vazeb. Tam je to možné dohledat, vše je v pořádku."

NaMa: "Ne, to právě nesouhlasí. V registru zájmových vazeb je pouze uvedeno, kde kdo je má. Ale není uvedeno, zda peníze tečou. To je ten rozdíl. Já jako čestná ko-prezidentka WWF Bern - co samozřejmě v tomto registru je uvedeno - za to nedostávám ani frank. To je rozdíl vůči poradci zdravotní pojišťovny, který dostává šesticifernou částku. Pak nejsem při svém rozhodování v parlamentu svobodný, když za to dostávám šesticifernou částku. Tam je jádro problému. Už jsme v parlamentu víckrát zkoušeli najít pro to většinu, která by to zavedla. Parlament to vždy zamítl. To je jeden z největších nedostatků. U civilního parlamentu koneckonců jde o to, že vytváříme důvěru v náš politický systém. A odmítnutí smysluplným regulací, ve kterých jde o to, aby občanky a občané věděli, kde tečou peníze ..."

SaBr: "Poselství dorazilo: důvěra je podlamována z této strany. To je také to, co pan Remond zdůraznil."

PhMu: "Pan Remond řekl něco velmi důležitého. Ptal jste se ho, zda ho zajímá, kolik peněz pan Rutz dostává. Řekl, že ne. Zajímá ho, co odhlasuje. Nyní víme, že přinejmenším v Národní radě to lze. Zasazoval jsem se o to, aby i v Kantonální radě panovala stejná transparence. V Národní radě si můžeme na internetu přečíst každý detail, každé písmeno, jak parlamentáři hlasovali. To je obrovský pokrok. Ve Stavovské/Kantonální radě nejsme z mého pohledu bohužel ještě tak daleko. Tam nebyla transparence vytvořena, bylo již několik iniciativ. Členové Kantonální rady mají zjevně pocit, že to u nich není nutné. A to je, věřím, to nejdůležitější, pro Vás, že víte, kdo jak hlasuje, co je a co není v mém zájmu. Paní Massardt, je velmi důležité něco říci: Přirozeně jsme zástupci zájmů. Já jsem např. odborář. Mám úplně jinou kariéru než ty. Úplně logicky. Taky ne jako on nebo Gregor Rutz. Jsme zástupci zájmů, ale rozhodující je, aby se ty zájmy náležitě vyrovnávaly. Vícestranický systém, vícezájmový systém. Když jeden vydělává absurdně vysoké částky a sedí ve zdravotnické komisi, pak doufám, že jeho protistrana ve zdravotnické komisi, která možná nevydělává tolik, je přinejmenším natolik kompetentní, aby byl protiváhou."

SaBr: "Musím ještě jednou umožnit panu Remond, aby se dostal do hry. Chci si jen rychle poslechnout, zda je s tím spokojen, že se na této straně říká, že člověk je zcela nezávislý, když má takový mandát. Věříte tomu?"

MaRe: "Věřím prostě, že parlamentář by neměl sedět ve správní radě zdravotní pojišťovny, důchodové spořitelny, banky nebo pojišťovny. Je tam neutrální a zvolený lidem, a nezastupuje to, co chtějí banky a zájmové spolky."

SaBr: "Pane Rutz, má pan Remond problém s různými klobouky, které nosíte (že sedíte na mnoha židlích)?"

GrRu: "Jsme parlamentáři, pane Remond, kteří nikdy nejsou neutrální. Parlamentář má stranu, má svůj původ, přichází z určitého prostředí. Každý s sebou přináší zájmy, a to je tak dobře. Je jen třeba vědět, o jaké se jedná. Myslím, že pro Vás jako občana je důležité, aby jste věděl, jak my parlamentáři hlasujeme, co zastupujeme a co říkáme. To je to, co Vás zajímá. Byl jsem v komisi, když jsme diskutovali o parlamentním zákoně, že jednání komisí je možné zveřejnit. Nebo přinejmenším protokoly. Aby jste věděli, co jsem řekl v komisi a jak jsem hlasoval. Věci, které by jste se jinak nedověděl. V plénu to nyní máme." (Pozn: v soucasne dobe jsou jiz na strankach svycarskeho parlamentu zdokumentovana i jednani male komory , viz napr. odkaz v clanku o Stavovske/Kantonalni rade).

PeKi: "Ostatní byli proti, to jsem považoval za frustrující. Ztratili jsme jednu myšlenku pana Remund. Hned na začátku řekl, že mu nejde o to, aby politici byli tvrdí zástupci zájmů, od kterých jsou v nějaké podobě na výplatní listině. Nýbrž aby měli na zřeteli, jak přispět ke společnému prospěchu. To je podstatný rozdíl, pane Rutz, zda zastupuji zájmy tabákového průmyslu nebo zda říkám, že zastupuji tabákový průmysl, ale musím se také ještě zabývat společným prospěchem. To je ten důležitý rozdíl. Ano pro civilní systém, abychom našli pragmatickou cestu. Ale také pro to, abychom se cíleně zabývali problematikou, kterou musí nebo může civilní systém přinést. Totiž konflikty zájmů. Zde je zapotřebí transparence. Musím ještě jednou zavést řeč na pojetí zastupování zájmů. Vy jako parlamentáři se nemusíte obávat žádných důsledků, když tam neuvedete úplné údaje. To je kritizováno Transparency International, že by jste mohli, čistě teoreticky - ne že bych Vám chtěl něco podsouvat, určité věci vypustit. Můžete tvrdit, že jste při evidování na něco zapomněli, a nic se Vám nestane. To tvrdí Transparency International."

PhMu: "Pane Kirchschläger, vrátím se znovu k panu Remund. Byl to velmi dobrý vstup: Co zajímá národ, který zastupujeme?"

PeKi: "Byl bych opatrný s tím, interpretovat, co lid chce. To je vždy choulostivé, když se do toho vcítíme. To je vnitřní pohled ..."

PhMu: "Nejsme tak daleko od sebe, jak to prezentujete."

PeKi: "Ne, toho jsem si již dávno všiml."

PhMu: "Lidi zajímá přece nakonec, co z parlamentu vychází. A lidi pak také zajímá - proto se také jmenuje Strana, jak Gregor Rutz správně řekl - strana znamená, že určitý segment obyvatelstva je zastupován. To je také tak správně. Vždy doufám, že zde bude pestrost stran, ne jen jedna nebo dvě. To by nastalo, kdyby SVP nebo SP měly 51%. U nás (FDP) bych s tím měl menší problém. Logicky. Ale to by také samozřejmě ne bylo správné. Ale pan Remund to uhodil na hlavičku: Rozhodující je, že lidé vědí, jak oni hlasovali. A že lidé mají svobodu říci, toho již nebudu volit, zvolím někoho jiného. Nebo nebudu již volit tuto stranu, která je permanentně proti mým osobním zájmům. Také obyvatelé mají zájmy."

SaBr: "A to je přece zajímavé. A najednou stojí občan Remund z Rothrist v centru této Arény, pravděpodobne nikoliv úplně náhodou, protože je letos volební rok, nevím. Ale chtěl bych vyzvednout něco, k čemu se vyjádřil kriticky. Člověk má vědět, ve vztahu k parlamentářům a s kým jsou propojeni, kolik peněz tam teče. Na něco se musíme společně podívat: A to je, mnozí parlamentáři jsou navzájem propojeni. Jedni trocha víc, druzí trochu méně. Jedni dostávají menší příplatky, ti druzí trochu více. Vy nedostáváte žádný, díval jsem se na pana Rutz. Nechtěl dopředu říci, kolik dostal za tabákový lobbying. Odhaduji to na 50 tisíc franků."

GrRu: "Ne, je to mnohem méně, můžu Vás uklidnit. To první, co jsem udělal, bylo, že jsem masivně snížil náhrady mého předchůdce. Chci dělat jen věci, které by se jinak taky staly, a u kterých můžu říci, že je to cenově úplně normální a odpovídají nákladům."

NaMa: "Proč nechce přesně uvést, kolik to je?"

GrRu: "Přeci jsem řekl, že je to mnohem méně."

SaBr: "Je na cestě transparence, nazvěme to tak."

GrRu: "Je to přibližně polovina."

SaBr: "Paní Masshardt, představujete si to trochu jednoduše. Chcete vědět, kolik dostává, ale současně lobujete ve Vaší záležitosti."

NaMa: "Ano, ale když při nějakém hlasování nebudu jednou hlasovat v zájmu WWF - to se může vskutku stát - pak riskuji, že zmáčknu jiný knoflík, než by jste mi doporučil. V nejhorším případě řeknete, že jako ko-prezidentka sdružení nejste již únosná. Ale když jako lobbistka jsem na výplatní listině zdravotní pojišťovny, a že jako lobbistka v parlamentu dostávám šesticiferný příspěvek, pak to trochu vadí. Pak již nejsem tak svobodná, zda budu hlasovat Ano či Ne. 180 tisíc je víc než dvojnásobek platu člena Národní rady, to pak již přece nelze být nezávislý."

--- 23:45 ---
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvky (celkem 2):
Antonino.Milicia, mmmonz
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Aréna: Koupení politici? (2)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

--- 23:45 ---
SaBr: "Apropo, mzda a čísla: Je zajímavé, že již bez těch mandátů dostává člověk relativně hodně peněz. Kdo sedí v parlamentu, dostává fůru peněz."

Člen Národní rady dostává peníze proto, aby se připravil na práci v radě. Peníze vydělává taky, když se účastní schůzí - jak v radě nebo v komisích. Celkem činí jeho příjem ročně v průměru kolem 66 tisíc franků. K tomu přistupují různé náhrady, například pro osobního spolupravovníka, který ho podporuje. Také jídlo a přenocování se dle okolností proplácejí. A: Také cestovní náklady parlamentářů se z části přebírají, např. průkazkou na první třídu ve vlaku zdarma. To jsou ročně v průměru dobrých 57 tisíc franků na náhradách za výlohy. Jeden člen Národní rady dostává tedy vyplaceny výlohy a příjem. V průměru dohromady více než 120 tisíc franků.

SaBr: "120 tisíc franků, to samotné už je slušná částka. Když pana Remund, berete tak vážně, pane Müller, musíte říci, že není třeba žádných dalších mandátů navíc."

PhMu: "Dostali jsme ve státně politické komisi (SPK), cca před tři čtvrtě rokem, jeden seznam, ty jsi, myslím, také v SPK, ty také ..."

SaBr: "Státně politická komise, SPK"

PhMu: "Tam jsme dostali seznam, kolik stojí parlament na hlavu/osobu. A sice mezinárodně. Byly tam všechny OECD státy. Přibližně tři tucty států. Zjistili jsme, že švýcarský parlament je s odstupem nejvýhodnější. Neříkám teď nejlevnější."

SaBr: "Jste málo placeni nebo jak to myslíte?"

PhMu: "Zda jsme také nejhorší, přenecháváme k posouzení občanům. Ale že však existují mezinárodně podstatně dražší parlamenty. To nemá nic společného s tím, že jsme špatně placeni. Naopak, jsme velmi dobře placeni. Obzvláště když se po univerzitě čerstvě dostanete do parlamentu, jste velmi dobře placeni. Tu opravdu nikdo nemusí naříkat. Ale co se týče parlamentního provozu samotného, protože nemáme jako Němci ještě jednoho experta na zdravotnictví, jednoho experta na DPH atd. Jako civilisti/neprofesionálové - proto hájím myšlenku civilního parlamentu - přinášíme odborné zkušenosti, které jsme získali vlastní prací, a životní zkušenosti."

SaBr: "Má to hodnotu 120 tisíc franků? Paní Masshardt, Vy říkáte, že by to mohlo být ještě trošku více. Proč, pročpak?"

NaMa: "Co by mělo být větší?"

SaBr: "Aby byli parlamentáři lépe odměňováni. Že se to neslučuje s konstelací takových mandátů."

NaMa: "To nyní absolutně není tématem diskuze. Sdílím zhodnocení, že švýcarský parlament určitě není přeplacený. Ale co nesdílím je, že posílí civilní parlament, když má někdo x správních mandátů a dostává za to šestimístné částky. To není civilní parlament. Zde se velmi lišíme. Civilní parlament se posílí, když budeme posíleni v nezávislosti. A ne když přijmeme mandáty, které jsou tak vysoce dotované."

PhMu: "Nadine, nechci obhajovat Ignazio Cassis, protože to je velmi velká částka. Já osobně můžu úplně klidně říci, že nejsem v žádné správní radě. Ani v posledních dvaceti letech jsem nebyl, nikdy. Ale je to takové, jak to bylo vytvořeno. Velmi mnoho parlamentářů je ve správní radě. Když pracuji ve strojírenském závodě jako předák nebo vedoucí oddělení, mám přirozeně taky nějaký job. My jsme civilní parlamentáři, a máme ještě vedlejší úvazek. Zda jsem nyní činný ve správní radě firmy Strojírny XY nebo jsem vedoucím oddělení, mám dobrý vztah ke strojírenství. A když jde o průmysl, pak je to pravděpodobně skutečně tak, že vnímám zájmy průmyslu. To je správné, když na druhé straně sedí někdo, kdo je proti zájmům průmyslu."

SaBr: "Vyrovnává se to, poptávány jsou odborné znalosti. Pane Kirchschläger, prosím"

PeKi: "Žádoucí by bylo, to je silnou stránkou civilního systému, abychom i nadále uplatňovali to, že odborné znalosti a blízkost praxe jdou ruka v ruce. Co je při civilním modelu vždy obtížné, také v teorii demokracie, je zacházení s konflikty zájmů. Je možné říci, že je ve Švýcarsku prostě nemáme, to mi přijde být naivním postojem. Je možné říci, že existují vyjímečné případy, jako ten s tehdejším vícekancléřem Stache. Takové jednotlivé případy jsou u nás také. Doufáme, že je média vypátrají. Nebo se řekne, že k problematice konfliktů zájmů cíleně přistoupíme, vytvoříme transparenci a regulaci, abychom probudili citlivost a vědomí, že to není v pořádku."

SaBr: "Pane Rutz, cítíte se osloven, když pan Kirchschläger signalizuje, že konflikt zájmů existuje?"

--- 29:00 ---
GrRu: "Shledávám to naprosto absurdním. Nevidím vůbec žádný problém. Koneckonců nemůžete změnit charakter člověka, zde můžete udělat ještě mnoho zákonů. Jako parlamentář musí člověk tu a tam odpovídat na interpelace. Měl jsem taky jednou interpelaci od velkého sdružení, který také vyplácel šestimístné částky. Odřekl jsem to ze dvou důvodů: Zaprvné nemám čas, protože pracuji na plný úvazek a parlamentní mandát dělám na vedlejší úvazek. Zadruhé nechci být závislý. Chtěl jsem to zastupovat, protože bych to tak jak tak zastupoval. A musím také říci, že parlamentní náhrady se mi zdají příliš vysoké. Kdyby byl v parlamentu návrh, který by to snížil na polovinu, pak bych souhlasil. Vidím to jako podnikatel, jako civilista, když má člověk zaměstnání. Když vykonává parlamentní mandát jako vedlejší činnost. Máme příliš mnoho, povolání redukovat nebo dělat jen to, protože říkají, že se tam dají vydělat dobré peníze. A plně se koncentrovat na parlamentní mandát. To jsou ti lidé, kteří posléze dělají návrhy jednání, a nadělují nám stohy papíru, které dostáváme před každým jednáním komise. To se stává pro někoho, kdo se věnuje svému povolání, opravdu obtížným to souběžně zvládnout. To je jádro problému."

SaBr: "Říkáte tedy, že existují úplně jiné problémy, než ty, o kterých chceme diskutovat. Chtěl bych přimět jednoho pozorovatele, který Vás pozoruje v budově parlamentu, když jste v hale (Wandelhalle). Christof Moser (ChMo) je u nás ze šéfredakce online magazínu Republika. A právě ve Wandelhalle se pohybují také lobbisté. Jak to vnímáte, když tam přihlížíte a nasloucháte? Je vše skutečně bezproblémové? Co udělá mandát z politika jako je pan Rutz?"

ChMo: "Je zajímavé, že pan Rutz říká, že nepřijal mandát se šestimístnou sumou. Parlament je plný lidí, kteří mají mandát se šestimístnou sumou. Řekl, že ho nepřijme, protože by chtěl být nezávislý. Při obrácené argumentaci to znamená, že ti, kteří mají takové mandáty, nejsou nezávislí. Musíme si uvědomit, že to jsou velké sumy, které tečou do komisí, kde jsou lidé, kteří dělají zdravotní politiku, zdravotní pojišťovny, farmaceutické firmy. Viděli jsme, že to jsou peníze, které přesahují to, co člověk dostává jako parlamentář. To je problém. Největšími lobbisty v parlamentu jsou vlastně u nás politici. Přirozeně je možné je nazývat civilisty, to zní skvěle a hezky. Ale to vlastně znamená, že mám nějaké povolání a pak ještě sedím v parlamentu. Ale pane Müller, když dostanete 100 tisíc franků za dvě schůze ročně, například v poradní radě velké banky - jako člen Kantonální rady za kanton Zürich z Vaší strany - který sám řekl, že už mu není dobře. O těchto dimenzích mluvíme."

PhMu: "Ten zlatý kalich mě minul. Takové nabídky nedostávám. Snad proto, že jsem od počátku říkal, že bych to nechtěl. Mám komerční provoz, který mě živí, a parlament. Mám nyní smlouvu jako člen Kantonální rady, předtím jsem byl 12 let člen Národní rady. Jako zvolený parlamentář pojímám ten závazek tak, že se člověk také začte do souboru materiálů. To znamená velmi často také noční směny. Tedy nechci naříkat. Jsem naprosto proti zvýšení náhrad parlamentářů. Máme návrhy pro zvýšení. Vzpomínám si na člena Národní rady Aebischer za SP, který chtěl navíc angažovat ještě jednoho spolupracovníka. Na náklady státu. Proti takovým věcem bojuji. Zkrácení parlamentních náhrad na polovinu - nevím, zda musíme být ti nejlevnější, a ještě jednou napůl levnější mezi levnými. Nevím, zda je to nakonec lepší. Ale je správné, že správní mandáty jsou problémem tehdy, když jsou jednostranné. Vezměme si zdravotní komisi, to je věčné téma. Mají ve zdravotní komisi co dělat takoví jako já? Samozřejmě nemám ani ponětí o zdravotnické politice. Jsem podnikatel."

SaBr: "Umíte se do věci zakousnout, říkal jsem před chvílí. Po nocích přece válcujete stohy spisů."

PhMu: "Můžete ale také říci, že ve zdravotní komisi máme lidi, kteří problematice rozumí. Jednoho lékaře, jednoho zástupce pacientů. Důležité pro mě není, kdo je u kterého sdružení, důležité pro mě je, že jsou při tom všichni. Když se na to podíváme ve velkém parlamentu, jsou na jedné straně hospodářské svazy, a na druhé straně odbory. Nebo na jedné straně zástupce automobilů a na druhé straně zástupci kol a chodců. Rozhodující je, že je to vybalancované."

PeKi: "Důležité by bylo, že v centru pozornosti bylo obecné blaho. Nejen, že jeden sleduje jedny zájmy, a druhý ty druhé. Nýbrž, že se politik musí zapracovat také do nových témat, která nedělá profesionálně. Rozhodujete pořád o věcech, ve kterých nejste odborně doma. Toto očekáváme od civilního systému. Pak je otázka, zda jako civilní politik potřebuji větší podporu - což by zase mluvilo pro to, aby Vám možná expert nebo vědecký pracovník byl po boku k dispozici. Protože zpravidla takto snížíte šanci na korupci. Úvaha zní: V případě dodatečné podpory od spolupracovníků budete méně závislí na podnikatelích, kteří částečně pro Vaše kolegyně a kolegy financují vědecké spolupracovníky. Tito figurují na výplatní listině podnikatele. To činí vlastně v jádru problematiky, kterou pan Remund na začátku zmínil. Skutečně nejde v civilním systému o to, jen prosadit zájmy svazů ochranců přírody. V centru pozornosti musí stát veřejný prospěch. To mi velmi schází ve Vašem pojetí civilního systému."

PhMu: "Dám Vám příklad: Použil jste slovo obecný prospěch. Pod pojmem obecný prospěch chápou různí lidé úplně různé věci. Proto je důležitá rovnováha."

SaBr: "Ale když tomu jednou neporozumíte..."

PhMu: "Jeden konkrétní příklad:"

SaBr: "Zcela stručně"

PhMu: "Byl jsem mluvčím komise při té obrovské reformě daně z přidané hodnoty. Komplexní matérie, o které živostník jako já zpočátku nemá ani ponětí. Pak si nedovedu žádného lobbisu do domu, který mi věc natočí - jako mluvčí komise musíte důkladně znát předlohu, a angažovat se v komisi. Přináším si vědomosti ze vnějšku. V kompetenčním centru pro DPH, například."

SaBr: "Ale ostatní lobbisty pojímáte také jako kompetenční centrum."

PhMu: "Ti mi nic nepřinášejí."

SaBr: "Poslechněme si lobbistu. Jednoho zde totiž máme, pane Müller."

--- 35:40 ---
SaBr: "A sice chtěl bych si promluvit s panem Andreas Hugi (AnHu) z Furrer Hugi z očí do očí. Chtěl bych zjistit, co vlastně lobbista dělá. Pane Hugi, aby jste zajistil transparenci máte mandát SRG. Řekněte, je slovo lobbista pro Vás nadávkou?"

AnHu: "Ne, právě naopak, nemám žádný problém se slovem lobbista. Naše země je plná lobbistů. Každý odborový sekretář, každý zástupce nevládní organizace, který zastupuje politické zájmy, je lobbista. Firmy to jsou lobbisté."

SaBr: "To co lobbista dělá, to jste sám popsal na Vaší webové stránce. Na to se společně podíváme: Jde přitom o cílený vliv na zákonodárný proces v přímých kontaktech s političkami a politiky. To je Vaše povolání, jste našeptávač."

AnHu: "Něco ovlivnit nepatří mezi nadávky. Když před chvílí slyším, že obecné blaho stojí v centru, tak se mi vždy udělá trochu špatně. Kdo definuje, co je obecné blaho? Obecné blaho je přece zájem všech sektorů, regionů, oborů, organizací. Zde se všichni pokoušejí prosadit svůj vliv na parlament. Když se jedná o tabák nebo kouření, pak přece má průmysl, nekuřáci a zdravotní sektor, ti všichni položit své zájmy na stůl. Mají přinést své argumenty. Pak mohou parlamentáři se znalostí věci rozhodnout, když všechna témata a arguenty leží na stole."

SaBr: "Pane Hugi, to zní tak neškodně, jako kdyby jste byl stavitelem mostů, který jen informuje, co politik má dělat. Ale vlastně je to tak - jedna ikona Vaší branže jednou řekla, citát byl připsán Rudolfu Farner: Za milión franků udělám z každého papírového sáčku jednoho člena federální vlády. Děláte také ještě dnes s dostatkem peněz a pomocí PR-leštidla z poníka závodního koně? Je to Vaše práce?"

AnHu: "Tento starý citát od Fentsch Farner se omílá pořád dokola. Ne, moje osobní zkušenost z 20 let zastupování zájmů a komunikace, je, že není možné politika koupit. To zní možná trochu naivně, když se zde člověk zaposlouchá, ale mou zkušeností je, že to nefunguje."

SaBr: "Zkusil jste to tedy?"

AnHu: "Ne, obraz lobbisty v tmavém obleku a s tmavým kufrem, kteří běhají po Wandelhalle (pozn: hala v parlamentu) ..."

SaBr: "Ale když politiky neovládáte, za co pak dostáváte peníze?"

AnHu: "Jsme prostředníci, budovatelé mostů, jak jste řekl, kteří pomáhají firmám, sdružením, nadacím, jejich záležitosti vnést do politiky. Za určitých okolností to není jako u Stavovského/Kantonálniho rady Müller, který sám nakročí k průmyslu, ale průmysl musí jít k politice. Tam pomáháme, protože tyto světy driftují od sebe."

SaBr: "Vy pomáháte, jste budovatelé mostů, jen dodáváte informace."

AnHu: "Ano"

SaBr: "Ne, máte bezohledný obchod, musíte směrovat politiky k tomu, aby hlasovali jak si přeje Váš objednavatel."

AnHu: "To co děláme je na konci dne velmi neatraktivní. Jsme na prodejním molu v parlamentu. Jedni přinášejí argumenty, druzí přinášejí argumenty, na konci dělá politiku jen jeden: parlamentářky a parlamentáři. Velmi se stává při nějakém zákoně, že lobbisté jedné strany, jako např. agenturní lobbisté jako my nebo odboroví lobbisté, přicházejí s argumentem, na který parlamentář slyší. Poslechne si také argument protistrany, a poté nakonec rozhoduje. Ačkoliv jsme dnes slyšeli hodně skepse, zastávám toto přesvědčení: Máme velkou základní důvěru v naše politické instituce."

SaBr: "Mnohokrát Vám děkuji za rozhovor. Pan Moser vedle Vás mezitím kroutil nevěřícně hlavou."

ChMo: "Jen trošku"

SaBr: "Žádný problém."

ChMo: "On si říká agenturní lobbista, tj. že je v nějaké agentuře. Není to jako dříve, kdy odbory lobbovaly přes sekretáře, který zájem vnášel přímo do parlamentu. Nýbrž jsou to nyní agentury, u nichž jsou zájmy skryty. Jednou lobbují pro to, podruhé pro něco jiného. Už to není totéž jako dříve. Musím říct, že je to obrovský obchod."

AnHu: "Skryto není vůbec nic."

ChMo: "U vás ne."

AnHu: "My zveřejňujeme všechny mandáty."

SaBr: "Vy přijímáte ale také všechy."

ChMo: "Zajímavé na tom je: Všichni jsou zde bílé ovce, lobbista a oba pánové z parlamentu jsou bílé ovce. Ale určité příběhy prostě nesedí."

SaBr: "Tedy, jdeme zpátky do kruhu bílých ovcí."

PhMu: "Přirozeně ne všichni jsme bílé ovce. Samozřejmě. Musím se k tomu znovu vrátit. Pan Hugi to potvrdil. A myslím, že nejsme od sebe příliš daleko, když řekneme: Je důležité, že odboráři vnášejí svoje zájmy, odboráři ti přidávají plyn, ti vědí jak zajíc běhá. Na jedné straně zájmy odborářů. Ano, máme taky masivně dobré odboráře v parlamentu. Ti vědí, jak zajíc běhá. A na druhé straně máme svazy zaměstnavatelů. Pak je vše řádně vyváženo. V nesčetných oborech. Pane Moser, když my jako zvolení parlamentáři vidíme lobbistu ve Wandelhalle, a pomyslíme si přitom: Pročpak bych se měl nyní s ním bavit? Pak jsem v přiměřené podobě nezdvořilý vůči panu Hugi. Pak pan Hugi ví, že není dobré jíst třešně s panem Müller. Pak ví, že neskočím na jeho naléhání."

ChMo: "Máte již určitě v ruce lístek, který Vám vtiskl do ruky před hlasováním."

PhMu: "Přesťante už!"

ChMo: "Na něm byly tři hvězdičky: Jedna hvězda pro ne moc důležité obchody, druhá pro ..."

PhMu: "To nemá přece nic společného s lobbisty!"

SaBr: "Zde uděláme zkrátka tečku."

PhMu: "Chtěl bych to jen krátce objasnit."

SaBr: "Vaše objasňování jsou vždy relativně dlouhá. Snad tentokrát trochu kratčeji."

PhMu: "Hvězdičky znamenají důležitý, velmi důležitý nebo strategický."

ChMo: "Přesně tak."

PhMu: "To je ve frakci interní odstupňování.

ChMo: "Ty přicházejí přímo od hospodářských svazů."

PhMu: "Ach no jo."

SaBr: "Už Vás dlouho svrbí, pane Kirchsläger, cítím to."

PeKi: "Pane Müller, kdyby to nemělo klapnout, je možné ještě pořád nabídnout správní mandát, abychom politika přece jen dostali kam potřebujeme. Nechte mě dohovořit, také jsem Vám dlouho naslouchal! Kdyby, kdyby tomu tak nebylo, kdyby tedy nedocházelo k vůbec žádnému ovlivnění, a politička a politici zůstávali nezávislými, i přes mandáty správních rad, proč musejí podnikatelé tyto mandáty správních rad poskytnout? Bylo by to komické, kdyby to nemělo žádný vliv."

PhMu: "Chcete vzít do správní rady celou frakci?"

PeKi: "Ne, ale pane Müller ..."

SaBr: "Slovo má paní Masshardt."

NaMa: "Musíme se podívat, zda již takové případy byly. Díky čtvrté moci, díky žurnalistkám a žurnalistům, nejeden případ se již vynořil. Mám na mysli např. ten z roku 2009, návrh, který byl projednán ve Stavovské radě, týkající se zastropování pro UBS bankéře. Když jsme vzali v úvahu, že je zastropování vhodné. Nejprve se k tomu jeden člen Stavovské rady za křesťankso demokratickou stranu (CVP) pozitivně vyjádřil, a pak náhle změnil své mínění. A pak hlasoval proti tomuto zastropování. Posléze vyšlo najevo, že dar ve výši 150 tisíc franků od UBS přiteklo do této strany. Musím prostě říci: Takové věci se stávají. Zjevně se zkouší, penězi ovlivňovat politiku. Za dnešního stavu nemusí strany zveřejňovat, odkud dostávají své peníze. V tomto směru máme problém. Chtěla bych ještě něco říci k lobbování. V tomto oboru vidím dva problémové body: Jedním je, že lobbované zájmy jsou v parlamentu přímo zastoupeny političkami a politiky. A sice s mandáty správních rad etc. Druhým problémem je, že my parlamentáři, můžeme dnes lobbistům udělit status. Lobbistky a lobbisté, to jde přes politiky. Již to absolutně nejde s dobou. Místo toho bychom mohli udělat akreditační systém, s veřejně přístupným registrem pro všechny občanky a občany, aby se vědělo, kdo do budovy parlamentu vchází a vychází."

SaBr: "K tomuto záměru padlo dnes jedno rozhodnutí, v komisi se o tom vůbec nechtějí bavit. Tyto dveře nebyly zabouchnuty, vlastně vůbec nebyly pootevřeny."

PhMu: "Dva body k případu CVP/UBS, jak to tenkrát bylo: Neříkám, že Svobodně demokratická strana (FDP) je nejmazanější strana ze všech. Ale máme již mnoho let jedno velmi dobré ustanovení. Sám jsem byl stranickým prezidentem. U nás ví jen prezident strany a generální sekretář, kdo poskytuje dar. A máme ustanovení, které je přezkoumáváno každý rok revizním správou. To říká: Z jednoho zdroje, od jednoho hospodářského subjektu, smí pocházet maximálně 1/15 rozpočtu. Má to dvě výhody, na jednu stranu nejsme závislí. Naši členové frakce nikdy nevědí ..."

--- 45:00 ---
NaMa: "Zdá se mi to komické."

PhMu: "Naslouchejte mi, já Vás už také dlouho poslouchám. Máme to na naší domovské stránce, naši parlamentáři nevědí, zda nás nějaká firma sponzoruje."

SaBr: "Pane Müller, je to přijato."

NaMa: "Pro mě je nepochopitelné, když se řekne, je jedno, odkud pochází sponzorský příspěvek pro mou stranu. Já, jako sociální demokratka, SP politička, chci vědět, kdo mou stranu podporuje. Chci také, aby občanky a občané věděli, kdo pomáhá velkými příspěvky. U malých darů je to jedno, nemusím vědět, komu věnuje můj soused 50 franků. Jedná se o velké částky. Jako parlamentářka chci vědět, kdo sponzoruje moji stranu."

PhMu: "Ale pak máte protikladný efekt. Když u nás je člen frakce, který ví, že firma XY, obrovský koncern, poskytla velký dar - to by pak byla transparence, právě díky Iniciativě pro transparenci, člen frakce již pak není tak svobodný, jako když nemá ani ponětí, kdo stranu financuje. Nota bene: Peníze ze zahraničí nebo od pochybných firem nepřicházejí v úvahu. K tomuto účelu máme revizní správu, máme management, máme účetnictví."

NaMa: "Skutečností je: Nemáme žádnou zákonnou regulaci. Měli jsme parlamentární iniciativu od člena Stavovské rady Fournier, ve státně politické komisi Národní rady, která nechtěla připustit další sponzorské dary ze zahraničí. Já bych osobně byla pro."

--- 46:30 ---
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvky (celkem 2):
mmmonz, Vaclav.Fortik
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
HOI21MiloslavDorda
Návštěvník – nepatří k Pirátům
Příspěvky: 324
Registrován: 11 led 2018, 10:37
Profese: student demokracie a meditace
Bydliště: Universum
Dal poděkování: 104 poděkování
Dostal poděkování: 166 poděkování

Aréna: Koupení politici? (3)

Příspěvek od HOI21MiloslavDorda »

--- 46:30 ---
SaBr: "Musíme v této souvislosti mluvit o Iniciativě pro transparenci. A sice jde o tom, zda potřebujeme více transparence o tom, kolik peněz se vrazí do určité kampaně nebo přiteče stranám. Nejsou v tom všichni zajedno, ale v neděli v kantonu Schwytz prošel jeden takový zákon o transparenci, ačkoliv všechny strany byly proti. Lid ale shledává, že je třeba vnést více světla do temné komory stran a financování hlasování. Přichází nyní tlak na celonárnodní úroveň. Co chce Iniciativa pro transparenci, to Vám ukážeme:"

Strany vypracovávají strategie, a třeba delegují kandidáty pro příští volby. Kdo financuje tuto práci? To je dneska často tajemstvím. Zde přichází ke slovu Iniciativa pro transparenci. Požaduje, aby všechny parlamentní strany musely své financování zveřejnit. Anonymní dary již zásadně nesmí být přijímány. U přispěvků nad 10 tisíc franků musí strany zveřejnit výšku a původ částky. A: Strany musí předložit své účetnictví Spolkovému kancléřství. Toto je pak každoročně publikuje. Tyto pravidla platí pro všechny parlamentní strany, ale také pro výbory a jednotlivce, kteří se angažují ve volbách nebo hlasování. Jakmile použijí více než 100 tisíc franků.

SaBr: "To zní přece rozumně, pane Rutz. Voliči mají vědět, z které pokladny SVP a ostatní strany dělají poitiku."

GrRu: "Nejdříve si musíme udělat pořádek. Lidé doma si ještě myslí, že jsme banánová republika, když slyší, co vše se tu říká. Podívejte se na tyto věci do zahraničí. Nevím, zda-li jste již byl v kontaktu se zodpovědnými. Byl jsem před asi deseti lety v Pařízi. Tam jsem se mohl setkat s prezidentem komise, která je příslušná pro dohled nad stranickým financováním. Ještě nikdy neměl u sebe někoho ze Švýcarska. On dokonce přivedl jednu asistentku, a hodinu a půl mi vyprávěl, jak jejich systém funguje. Zda se tričko musí vykázat jako volební dar, zda je to kus oblečení nebo již to jde směrem ke korupci atd. Po hodině a půl jsem se zeptal, zda má pocit, že to funguje. Pak se zamyslel a řekl: Čestně řečeno, ne. A jeho asistentce téměř vypadla tužka z ruky."

SaBr: "Mluvíme jak se sluší jeden po druhém, ještě jednou krátce pan Rutz."

GrRu: "Zahraniční systémy vůbec nefungují."

NaMa: "Zde opravdu nejde o zahraniční systémy."

GrRu: "Nemají žádný pořádek, nemají transparenci. Všichni lidé je obcházejí. To co máme ve Švýcarsku, je vlastně maximální transparence. Neboť u nás víte, co parlamentáři dělají, co činí a odkud pocházejí. Zpravidla také víte, kdo sponzoruje kterou stranu."

PeKi: "Chci Vás krátce přivést k realitě."

SaBr: "Pan Rutz říká, že nejsme žádná banánová republika."

PeKi: "Samozřejmě nejsme žádná banánová republika. Ale: Když jako politička nebo politik mám mandát správní rady, a nemám chuť ho deklarovat, pak to neudělám."

GrRu: "Mandát ve správní radě je v obchodním registru!"

PeKi: "Nechal jsem Vás před chvílí také domluvit."

SaBr: "Žádám Vás o pořádek. Moment. Moment. V britském parlamentu by to znamenalo: Order, order! Ještě jednou žádám o pořádek. Pane Rutz, nechte pana Kirchschläger domluvit."

PeKi: "Jak jsem již řekl: Samozřejmě nejsme žádná banánová republika. Ale nemusím mandát deklarovat, mohu říct, že jsem zapomněl a nemusím se bát žádných důsledků. Druhý problém: Kdybych jako volička nebo volič volil SVP - zdůrazňuji k d y ž -"

GrRu: "Škoda, udělejte to!"

PeKi: "- pak bych nevěděl, kdo je financuje, kolik peněz teče, kolik peněz se utrácí hlasovací kampaně. A to je už pro mě nanejvýš relevantní při mém právu na politické spolurozhodování, což je také občansko právně chráněno. Je to z etické perspektivy pro politickou spravedlnost rozhodující, abych věděl, že SVP tuto kampaň jede s 10 milióny, zatímco protistrana má možná 200 tisíc franků k dispozici. To je pro utvoření mého mínění a mé rozhodování nanejvýše relevantní informace. A je to tak tragické, falešný drak ve Švýcarsku, dlí v jádru v tom, že k tomu není žádná regulace, a ne kriminální vlivy ze zahraničí apod. To si musíme nechat projít hlavou. Co se toho týče, máme naléhavou potřebu jednat. Musíme učinit transparentním, kdo kolik dostává peněz..."

SaBr: "Kdo dostává kolik peněz, např. u SVP, s tím máte obtíž, pane Rutz, protože pak by se především vynořily příjmy pana Blocher."

GrRu: "To předpokládáte Vy. On pravděpodobně také občas sponzoruje. Nemáme s tím žádný problém, ale co zde profesor vyprávěl, jsou samé pohádky. Ať ještě jednou jasně zazní: Mandáty správních rad, to by jste jako profesor měl vědět, figurují v obchodním registru. To nemůžete utajit."

PeKi: "Vy ale víte, co mám na mysli."

GrRu: "Jste právně donuceni k jejich publikaci. A [/]přestaňte s pohádkou, že rozhodující při hlasování jsou peníze[/b]."

PeKi: "Když se chci o SVP (Švýcarská lidová strana) důkladně a autenticky informovat, pak chci vědět, jak financuje své hlasovací kampaně - nebo také FDP (Svobodně demokratická strana) nebo SP (Sociálně demokratická strana Švýcarska). Nemůžu ale tyto informace nikde najít. Neexistují. Nemusíte mi je dát. Můžete, ale nemusíte."

NaMa: "Dnes nemáme žádná fakta, jen spekulace. Jsou zde podezření, spekulace, ale nevíme. Já jako občanka mám přece právo vědět, kdo se pokouší získat vliv na SVP pomocí velkých sponzorských darů. Shledávám komickým, že Vy, pane Rutz, jste začal mluvit o zahraničí. Nikdo nemluví o zahraničí."

GrRu: "Chcete to přece udělat jako v zahraničí."

NaMa: "Ne, nikoliv. Ve Švýcarsku, s tolika hlasováními a s tolika volbami, je o to důležitější, aby občanky a občané věděli, odkud strany dostávají peníze, na hlasovací kampaně atd. Dnes prostě nikdo nemá ani ponětí. My v SP vše zveřejňujeme, už po desetiletí můžete najít všechny informace na webové stránce. Velké příspěvky nad 10 tisíc franků také zveřejňujeme. Jsme bohužel ale jediné parlamentní plénum, které to dělá. Bylo by pro občanky a občany důležité, aby tyto vědomosti zde byly."

SaBr: "Pane Rutz, jste přímo osloven."

GrRu: "Podívejte se: Vy neberete občany vážně. Když máte pocit, že je možné jednoduše trochu peněz vhodit dovnitř, a pak tím něco získat, pak neberete občany vážně."

PeKi: "Pročpak tedy vynakládáte tolik peněz před hlasováním?"

GrRu: "Občané se na to dívají kriticky a přemítají před hlasováním, o co jde, a jak chtějí hlasovat. Před chvílí jste zmínil Abzocker iniciativu. Tam měla protistrana mnohem víc peněz než iniciátoři, mnohem více."

PeKi: "Tuto iniciativu jsem nezmínil."

GrRu: "Nechte mě jednou domluvit, pane profesore."

SaBr: "Jeden po druhém."

GrRu: "Tato iniciativa byla schválena, protože lidé zřetelně vnímali, že zde existuje chyba, že to tak dál nejde. Lidé shledali, že se něco musí udělat. Měl jsem tenkrát jiný názor. Ukázalo se, že peníze nejsou rozhodujícím faktorem. Iniciativa proti pedofilům byla udělána prakticky bez peněz. Měla většinu a vyhrála. V roce 2002 jsem byl ještě generálním sekretářem."

SaBr: "Nebyl jste přitom v pozadí, při této iniciativě? Tam jste přece se svou agenturou vypomáhal?"

GrRu: "V kampani před hlasováním jsem udělal zdarma tyto plakáty. Zdarma. Přesně proto, že neměli žádné peníze. Protože jsem tu kampaň vnímal jako důležitou. Neměli jsme ani jedno placené plakátové místo."

PeKi: "Vy dostáváte přece peníze z jiných zdrojů. Ale těžiště je přece, že to celé není transparentní. A že nedostávám informace, které musím mít."

GrRu: "Neberete lidi vážně."

PeKi: "Pane Rutz, nemůžu dokončit ani jednu větu. Pane Rutz, beru lidi velmi vážně. Ale kdyby tomu bylo tak, že peníze nemohou nic ovlivnit, a že veřejný prostor není možné pomocí finančních prostředků ovládnout, pročpak to všichni dělají? Proč strany vynakládají milióny na kampaně před hlasováním? Zejména Vaše strana!"

SaBr: "Pan Müller?"

PeKi: "Samozřejmě rozumím, že si svéprávní hlasující občanky a občané sami dělají obrázek, ale samozřejmě jsou hlasování ovlivněna penězi."

SaBr: "Pane Müller!"

PhMu: "Pane Kirchschläger, mám potíž s tím, co říkáte. Podsouváte, v principu, poselství, že v principu hlasování je možné koupit, když máte velmi mnoho peněz. To znamená, že je možné obyvatelstvo naklonit na jednu nebo druhou stranu. Konkrétní příklad ... Nechal jsem Vás taky domluvit."

PeKi: "Nemluvím. Neříkám vůbec nic :-)"

PhMu: "Chtěl jste zrovna začít."

PeKi: "Ne, určitě ne, naopak, poslouchám se zájmem :-)"

PhMu: "Iniciativa pro sebeurčení kolegy Rutz. Nebo? Nádherný příklad s krásnými CVP plakáty, oranžové CVP plakáty. Zde padlo moře peněz. To byl náš vizuelní dojem: Plakát, plakát, plakát pro iniciativu. Jak vysoko propadla? Přes 70% (Pozn: 66.2%). Chci tím říci: Gregor má pravdu, když říká, že lid neberete vážně. Věříte, že když slogan x-tisíckrát někde visí, pak najednou řeknou lidé Ano. To je přece nesmysl."

SaBr: "Tedy občan je dost vyzrálý."

PhMu: "Poslouchejte mě na chvilku. Byl jsem v sálových bitkách plných příznivců a odpůrců. Nikdo se však neptal, kolik plakátů visí na stěnách."

NaMa: "Naštěstí při jednom hlasování se počítaly v první řadě argumenty. Ale musíte mi dát zapravdu, podle studií společnosti Media Focus, které ukazují, že při volbách v posledních letech se vydává stále více peněz. To je prostě skutečnost. Proč se peníze vynakládají? Víme, že reklama funguje. Kdyby někdo neměl pocit, že je možné něco ovlivnit, neinvestoval by žádné peníze. Máme taky studie, které jasně ukazují: Když má dojít k těsnému výsledku při hlasování, může být naprosto rozhodující, kolik bylo bylo vynaloženo peněz. To je ale sekundární otázka. To co je důležitější: Zralé občanky a občané - a přesně to chci - mají právo vědět, které zájmy byly podpořeny penězi."

SaBr: "Tedy, paní Masshardt, Vy říkáte: Dárce má udělat stiptýz. Mám ještě k tomu několik otázek, chtěl bych to nyní s Nadine Masshardt vyjasnit z očí do očí."

--- 58:00 ---
SaBr: "Tedy. Co je někomu do toho, kolik peněz komu dávám?"

NaMa: "Nezajímá mě, kolik peněz někomu dáte, protože se nedomnívám, že vynakládáte více než 10 tisíc franků. To je ten rozdíl. Nezajímá mě, komu pekař za rohem něco věnuje. Takových 50 nebo 100 franků. Zajímají mě velké částky přes 10 tisíc franků. To chce naše iniciativa, neboť takto mohou vznikat závislosti. Musíme na to myslet: Přes 10 tisíc franků je téměř dvakrát tolik, jako průměrný měsíční plat."

SaBr: "Ale Vaší straně je privátní sféra přece tak důležitá, ale zde to náhle neplatí. Privátní sféra."

NaMa: "Přes 10 tisíc franků je téměř dvakrát tolik, jako průměrný měsíční plat Švýcarky nebo Švýcara. To prostě není jen 10 nebo 50 franků, které dostanu od své babičky. Jedná se o mnoho, tudíž existuje určitý postoj očekávání. To může vést k závislostem."

SaBr: "Před tím jste řekla, před začátkem pořadu, že s mnoha penězi je možné něco ovlivnit. SP (švýcarská sociální demokracie) odmítá peníze od akciových společností. A současně neustále naříkáte, že máte málo. Proč tak plačtivě?"

NaMa: "My vůbec nenaříkáme, nevím kde jste to viděl, že naříkáme. Naopak, pro nás je důležitá transparence. Proto je na naší webové stránce každému k nahlédnutí, jaký rozpočet máme na každou volební kampaň. To se mi zdá přece zajímavé. Každý také vidí, odkud máme sponzorské dary. Konkrétně máme dva samostatné dary, které přesahují 10 tisíc franků. Vše předkládáme otevřeně a transparentně."

SaBr: "Co je možné na této stránce také najít, je, o co Vám vlastně jde: O civilní systém. Řekla jste toto: Civilní parlament patří - spolu s Wilhelm Tell a Rütlischwur - k velkým mýtům Švýcarska. Říkáte: Pryč s civilním systémem!"

NaMa: "Určitě ne - posílení civilního systému. Jsme poslední zemí v Evropě, která nemá ustanovení o transparenci. To přece tak nemůže zůstat. Zde máme velký deficit. Musíme se pohnout dopředu, abychom mohli náš politický systém posílit. Co je pro mě důležité a co jsme ještě nediskutovali: Není to taky tak, že by strany nedostávaly peníze od státu, nýbrž máme příspěvka na frakce, nepřímé financování přes stát. Také zde mi přijde, že když strany na to dostávají milióny, musí občanky a občané vědět, k čemu se tyto peníze použijí."

SaBr: "Tedy dobře. S myšlenkou na civilní systém bych chtěl do našeho pořadu vtáhnout jednoho hosta. Je u nás totiž Sara Bünter (SaBu), prezidentka Mladých CVP (Křesťansko demokratická strana Švýcarska). Dobrý večer, vítáme Vás mezi námi."

SaBu: "Dobrý večer, děkuji."

--- 1:00:40 ---
SaBr: "Mám pocit, že by vlastně za tím mohlo stát, že na konci jde o to, jak oslabit civilní systém. A to nevnímáte pozitivně."

SaBu: "Přesně, protože jsme přesvědčeni, že civilní systém přispívá ke stabilitě politického systému. V zahraničí je vidět, že politici jsou profesionální politici, kteří již nedělají politiku společně s lidem. Jsou vyjmuti z národa. A to je extrémně důležitý faktor pro švýcarský recept na úspěch. To musíme chránit. Jedno je jasné: Je zapotřebí více transparence, ale tato smí jít jen tak daleko, aby náš politický systém, civilní systém, nebyl ohrožen."

SaBr: "Vidíte ho ohrožený? Politický systém, který Švýcarsko učinil silným?"

SaBu: "Ano ... záleží na tom, kolik transparence je zapotřebí. Myslím si, nedávno k tomu byla vydána kniha, jak se vyvíjel civilní systém. Mnoho lidí již není dnes ochotno se pro Švýcarsko angažovat, něco vykonat. Často je uváděno jako důvod, že má někdo strach stát si za svým názorem. Je obtížným faktorem přihlásit se ke straně. Na druhou stranu: Když se na kantonální úrovni zavede, že každý příspěvek musí být zveřejněn, vytváří to také nedůvěru. Věřím a musíme také vidět, že za politikou vězí mnoho dobrovolné práce. Není vše jen koupeno, jak se zde částečně říká."

SaBr: "Ale příliš transparence. Děkuji paní Bünter. Přespříliš transparence tedy ničí civilní systém."

PhMu: "Ano, to už je možné tak říci. Víme, že strany, pestrost stran, ve státě, v demokracii obecně, nejen ve Švýcarsku, je důležitá. Strany nejsou jedinými aktéry, jsou zde také ještě nevládní organizace a jiné organizace. A jako poslední korektiv máme hlasující občany. Strany tedy potřebujeme. Strany, tkví to v podstatě věci, potřebují peníze. Jsou dvě možnosti: Buď to děláme tak jako dnes, s privátními sponzory. Nebo uděláme plnou transparenci. Pak garantuji - k tomu existují studie - že se vyskytnou sponzoři, kteří řeknou: Nechci dělat žádný peněženkový striptýz. Stojí si neústupně na své svobodě volby, právu tajné volby, stejně jako já. Existuje k tomu krásný příklad: Iniciativa proti pedofilům. Kdo by chtěl veřejně přispět proti této iniciativě?"

SaBr: "Pane Müller. Kdybychom byli na hokeji, řekli bychom, že jste již dlouho v prodloužení."

NaMa: "To je čiré šíření strachu. Je to jen jedna téze, kterou zde uvádíte do světa. Že by pak ubylo sponzorů. Já bych chtěla zůstat u faktů: Máme již kantony, které takovou regulaci transparenci zavedly. Když se tam člověk zaposlouchá - dokonce jsme se dotazovali - nenastal žádný úbytek darů ani nepřibylo byrokracie. U těchto faktů musíme zůstat. Nebyly vytvořena žádná správní místa kvůli transparenci. A strany, dokonce ani občanské strany, které médiím poskytly informace, nehlásily žádný úbytek příspěvků v kantonech, které již transparenci mají regulovánu. Je to čiročiré šíření strachu."

SaBr: "Lid to tedy chce."

NaMa: "Průzkumy ukazují, že většina, dvě třetiny, obyvatelek a obyvatelů si přeje více transparence ve financování politiky. Jsou to ale také poslední lidová hlasování, např. v kantonu Schwyz, které to ukazují. Nota bene: A to je navíc konzervativní, občanský kanton, kde dvakrát během jednoho roku byla většina pro regulaci transparence. Také kanton Fribourg měl výraznou většinu. Hlasující občanky a občané si to přejí. A konečně díky této iniciativě existuje možnost, že se k tomu doufejme brzy budou moci vyjádřit u hlasovací urny."

SaBr: "To byl volební spot. Přesto ještě otázka: Politizujete, pane Rutz, který se rád dovoláváte lidu, za zády lidu?"

GrRu: "Ne, doufám že nikoliv. Jinak by nám to řekli. Paní Masshardt chtěla určitě ještě něco říct o kantonu Tessin. Tam to dělají relativně elegantně, schválili zákon, ale obecně ho neuplatňují. To je přirozeně taky cesta. Chtěl bych ještě jednou podtrhnout, co říkala paní Bünter. Má pravdu: Civilní systém je kvalita Švýcarska. Nemáme skoro žádnou korupci. Máme spořádané poměry, transparenci a téměř žádné problémy. Dnes v poledne jsem byl na otevření jedné průmyslové výstavy. Je tam hodně vystavovatelů, které se lokálně neangažují a nechtějí vstoupit do nějaké strany, protože mají zákazníky odevšud. Ale patří k jejich svobodě, že chtějí zasponzorovat nějakého kandidáta nebo určitou stranu. Také nějakou vyšší částkou. Říkají, že se nemohou politicky angažovat, ale je pro ně důležité, co se děje, proto se takto spolupodílejí."

PeKi: "Ale hlasující občanka nebo občan musí přece vědět, že jste dostal dar od tohoto podnikatele."

GrRu: "To se přece nikoho nedotýká."

PeKi: "Ale ano, velmi přece. Jasně: Jak političky nebo politii tak hlasující občanky či občané jsou zralí lidé. Ne úplně úplatní. Ale že chci sponzorkými dary získat vliv, je také jasné. Pročpak bych jinak sponzoroval? Kdybych např. chtěl volit Vaši stranu, musel bych přeci vědět, který podnikatel Vás sponzoroval. Je také legitimní, že to dělá, ale musím to vědět. Musí být transparence. Musí se nám dát na rozmyšlenou, že jsme jedinou evropskou zemí s absolutní netransparencí co se týče financování politiky. Hlasovací kampaně, financování stran nebo financování voleb jednotlivých politiků. A jsem také proti, abychom ze švýcarské perspektivy tvrdili, že v zahraničí to dělají špatně. Vždy se říká, že je tam propast mezi političkami-politiky a občankami-občany. Mnohem raději bych Vás přizval, aby jste zůstali sebekritičtí. Právě tehdy, když se necháme koupit silami, které nedeklarujeme, vytváříme tuto propast, která dnes byla zmíněna. Hlasující občanky a občani se totiž zajímají o političky a politiky, kteří nezávisle hledají to nejlepší pro obyvatelstvo jako celek. A nejen pro zájmová sdružení, která silně podporují příslušnou stranu. Přirozeně se musí během politické rozpravy najít rovnováha mezi různými zájmy. Například zdravotní pojišťovna a pacienti, jejichž zástupci musí najít v politickém diskursu řešení. Ale to řešení musí být takové, aby vyhovovalo všem obyvatelům."

SaBr: "Pan Rutz říká, jdeme příliš daleko. Ze zahraničí přichází tlak, Vy mluvíte s GRECO (Group of States against Corruption) z Evropské rady, kde bylo řečeno, že Švýcasko si zde stojí docela špatně. Vás ale nezajímá, co se v zahraničí o nás říká."

GrRu: "Pak můžete udělat také studii o přímé demokracii v Bulharsku, to má stejnou vypovídací hodnotu. Máme systém, ve kterém občan má co říci do velmi mnoha věcí. Máme systém, ve kterém politici mají omezenou moc. Kde všechny velké strany jsou společně ve vládě. Vůbec k ničemu to není, když jednoho politika podplatíte, který sám nemůže vůbec nic způsobit. Dokonce kdyby politici učinili nějaké rozhodnutí, a stáli přitom pod nějakým vlivem, měli by občané možnost vyvolat referendum a korigovat to."

PeKi: "Kdyby tomu tak bylo, proč se vůbec pumpujou peníze do politiky?"

GrRu: "Máte extrémní potřebu něco sdělovat, ale teď bych chtěl taky něco říci."

SaBr: "Moderátor musí teď něco říci. Jsme totiž na konci vysílání, to musím udělat transparentně. Mnohokrát děkuji, že jste byli mými hosty. Transparentně oznamuji, že jsme na konci, ale také, že Vy sami se můžete podívat, jak to skutečně stojí se vztahy političek a politiků. Doporučujeme Vám dva odkazy: parlament.ch s vyhledávacím pojmem Interessenverbindungen (propojení zájmů), nebo lobbywatch.ch - platforma, která také upozorňuje na vztahy. Jinak můžete navštívit také domovskou stránku Arena. Na závěr jsem také tento týden připravil jeden obrázek. Ten bych Vám chtěl ukázat, je to naprosto speciální snímek. Jsem zvědavý, co to u Vás vyvolá. Tedy, to je on: To je tým Swiss Biathlon, naprosto transparentní, dalo by se říci. Normálně jsou vidět na sněhu, na běžkách, nebo na střelnici. Tento snímek biatlonistů byl publikován na Instagramu. Pane Müller, to by přece byl pro FDP ve volebním roce?"

PhMu: "Když tento obrázek překlopíme na finanční transparenci, pak vidím: Ještě dva kroky dopředu a pak se jde do propasti. To je moje můj závěr."

SaBr: "Tedy, falešné přání, tak říkajíc. Paní Masshardt, hledíte na to s potěšením nebo je moje otázka špatně formulována?"

NaMa: "Vaše otázka byla již na začátku špatně formulována. Naše iniciativa chce přesně opak toho, co je na tomto obrázku. Nechceme žádný striptýz, nýbrž jen tam, kde jsou možnosti ovlivnění, a sice u velkých darů. Musel by se ukázat jiný obrázek, kterým by se naše iniciativa dala vyjádřit."

SaBr: "Zůstaneme u tohoto obrázku a zeptáme se etika: Je to eticky únosné, takový obrázek?"

PeKi: "Nechci Vás teď nudit pojednáním o obrázku. Ale myslím si, že snímek hezky ukazuje, že s transparencí je možné dobýt vrchol. Takže je možné očekávat vlastně posílení civilního systému, když opět posílíme důvěru našich hlasujících občanek a občanů, když vytvoříme otevřené poměry o tom, kdo se pokouší sponzorskými dary získat vliv."

SaBr: "Jak s tímto obrázkem znovu najít vztah k politice ... Respekt!
Pane Rutz, ve které chvíli skáčete plný radosti do vzduchu?"

GrRu: "Když zase budu moci jít na tůru do Alpstein. Ale jsem rád, že lidé jsou tam oblečeni. A jsem také rád, že toto vysílání běží po 22. hodině, jinak by jste hned měl zase stížnosti."

SaBr: "Věřím, že se to tentokrát nestane. Mnohokrát děkuji. To byla Aréna, v produkci od Sofiya Miroshnyk a Franziska Egli. Zůstaňte nám věrni, zůstaňte kritičtí! Dobrou noc."

--- 1:11:10 ---
Tito uživatelé poděkovali autorovi HOI21MiloslavDorda za příspěvek:
mmmonz
Clovek by nemel placenim dani prispivat na zivobyti tem, ____ "Nadeje na zvrat globalniho oteplovani je ve zmene celeho systemu,
kteri se povazuji za moudrejsi nez cely narod dohromady. ____ na takovy, co funguje lepe, jsme v nem zdravejsi, produktivnejsi,
Patrim do Svycarska - system s vysledky pro budoucnost. ____ a ten system je levnejsi a mirumilovnejsi." Paul Hawken
Uživatelský avatar
Vojtech.Pikal
Administrativní odbor
Příspěvky: 26227
Registrován: 19 srp 2010, 23:45
Profese: politik, informatik
Bydliště: Olomouc
Dal poděkování: 37005 poděkování
Dostal poděkování: 30172 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Die Bundesversammlung — Das Schweizer Parlament (Civilni parlament Svycarska)

Příspěvek od Vojtech.Pikal »

(Spousta demagogie v podobě falešných dilemat a slaměných panáků.)

Profil, Vedoucí AO; KaS, ZO; vedoucí MRT Demokracie v rezignaci
„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“*
Podporuji myšlenky.

Odpovědět

Zpět na „Demokracie“