novela zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušní...

[Patrick.K]

Jak jsem dříve avizoval, předkládám ke schválení a věcné diskusi návrh (pro senátora Michálka) na změnu několika ustanovení zákona číslo 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Uvědomuji si, že pro Piráty tento předpis může být „kontroverzní“ i vzhledem k dění v poslední době, ale přesto se pokusím přesvědčit o nutnosti změn.

Při koncepci navrhovaných změn jsem vycházel ze zkušeností a informací získaných dle zákona č. 106/1999 Sb.. Jak jsem zjistil, jedná se o první předpis, jehož novela by byla prostřednictvím senátora Libora Michálka stranou iniciována, proto jsem zvolil předpis, k němuž mohu poskytnout know-how.

Věcný záměr:

Jedná se o změny v těchto paragrafech zákona, které sledují uvedené cíle:
§ 10 Odstranění nejistoty (=>profesionalizace)
§ 122 Zrovnoprávnění vyšších a nižších tříd (=>úspory)
§ 123 Znemožnění poskytování „nemravných“ odměn – evidentně zneužíváno. (=>úspory)
§ 133 Informační povinnost jednotlivých bezp. sborů směřující zejména k odborné veřejnosti, orgánům vnitřní kontroly, Veřejnému ochránci práv i Generální inspekci bezpečnostních sborů. (=>transparentnost)
§ 158 Zastropování výsluh a jejich zvýšení příslušníkům v 1-6 tarifní třídě, respektive většině příslušníkům. (=>profesionalizace)

Účelem komplexu navrhovaných změn je
1)snížení korupčního potenciálu v rámci bezpečnostního sboru
2)snížení nákladů rozpočtu na vyplácení výsluhového příspěvku
3)zvýšení soudružnosti příslušníků bezpečnostního sboru
4)zvýšení profesionality příslušníků bezpečnostního sboru
5)vrácení původního účelu výsluhovému příspěvku, jako zásluhové „sociální dávky“
6)snížení nákladů rozpočtu na odměňování
7)zvýšení transparentnosti
8)maximální snížení počtu řídících struktur
9)zvýšení efektivity

Důvodová zpráva:

V úvodu bych rád zmínil, že podle zákona č. 361/2003 Sb. se řídí služební poměry ve vícero bezpečnostních sborech – kromě Policie ČR a HZS ČR (jež budu dále vzájemně srovnávat), i u Celní správy, Vězeňské služby ČR a Bezpečnostní informační služby. Je zřejmé, že mnohé uvedené sbory mají typicky „mocenský“ statut, proto jsem si, pro porovnání s Policií ČR, vzal hasiče, u nichž je korupční tlak řádově nejnižší z uvedených bezpečnostních sborů. Dále je třeba uvést, že v každém bezpečnostním sboru je na výplaty mezd vyčleněn určitý balík peněz. Tento „balík“ je stanoven na základě předpokládaného počtu příslušníků toho daného sboru. Na rok 2013 to například u PČR je 14 326 736 000 Kč na počet 38 996 příslušníků, což dává „průměr“ cca. 30.615 Kč (hrubého). Z uvedeného „balíku“ jsou následně distribuovány finanční prostředky na platy příslušníků ve všech tarifních třídách (1-11). Nejvyšší počet příslušníků se přirozeně nachází v nižších tarifních třídách. V rámci tříd se automaticky, v odstupu několika let, postupuje do vyšších tarifních stupňů. Výši příjmů za rok 2012 ukazuje příloha 1. Zároveň je možný, po splnění určitých kriterií, i kariérní postup v rámci tříd.
V textu bude dále užíváno matematické operace „průměr“. Ačkoliv si běžný člověk pod tímto pojmem představí nějaký „střed“, většinou se jedná o částku, jíž většina subjektů z hodnocené skupiny nedosahuje a příjmy většiny členů skupiny jsou tedy nižší. Nemělo by k tomu ale docházet v případě bezpečnostních sborů, kde je vysoký počet tzv. výkonných (nižších) funkcí a měl by být nízký počet řídících funkcí. V tomto případě by se „průměr“ měl spíše blížit mediánu shora. V Policii ČR je nejnižší řídící funkce zařazena v 7. tarifní třídě a nejvyšší v 11., přičemž s řídící funkcí jsou spojeny vysoké benefity, včetně vysokých odměn. Funkce zařazené do 1.-6. třídy jsou tedy zásadně výkonné, do nichž náleží příslušníci, s nimiž je občan většinou ve styku a kteří proto nesou nejvyšší riziko (např. že dostanou přes hubu) – jedná se o uniformované příslušníky jak pořádkové a dopravní policie, tak zásahových jednotek, tak speciálních pořádkových jednotek. Riziko je dále ohodnoceno tzv. rizikovým příplatkem. V případě hasičů je situace trochu odlišná, jelikož existují i velitelé družstev a čet, kteří jsou zařazeni do 5.-6. tarifních tříd, kteří však „velí“ jenom v rámci akce (určují způsob záchrany, užití prostředků, atd.), nejedná se o klasické „vedoucí pracovníky“, ti také u hasičů začínají až v 7. třídě. Lze si povšimnout, že byť mají hasiči „papírově“ příjmy nižší (tarif + příplatky), než například u PČR, přesto mají nakonec vyšší reálný průměrný příjem, ale nižší výsluhy. Hasičů je okolo 9.000, policistů 39.000.
V příloze 2 pak vidíme komparaci hrubých služebních příjmů příslušníků Policie ČR a HZS ČR za rok 2012, tedy za období již daleko „po Langerovi“. Průměrným příjmem příslušníka PČR zařazeném v 1.-6. třídě je částka 25 310 Kč a průměrným příjmem všech částka 31 324 Kč. U HZS ČR se přitom jedná o částku 30 817 a 31 942 Kč. Na první pohled vidíme, že celkovému průměru se oba dílčí průměry blíží zespodu, u hasičů rozdíl činí 1 125 Kč a u policie „neuvěřitelných“ 6 014 Kč. Je tedy zřejmé, že vyšší „průměr“ není tvořen služebními příjmy v 1-6 třídě, nýbrž 7. a vyšší. Nízké průměry 1.-6. třídy mohou být ovlivněny věkovou strukturou (začátečníci). Dále je třeba uvést, že dle současného stavu je od vypláceného služebního příjmu odvozována i výše výsluhového příspěvku, který je svou povahou příspěvkem „sociálním“ (následně přecházející v doplatek k důchodu), vypláceným pouze do výše později přiznaného starobního důchodu.
Vyvstává tedy otázka, odkud se bere tak vysoký „průměrný“ výsluhový příspěvek u PČR, když celkový průměrný příjem je nízký, ale stejně tak i příjmy v 1.-6. tarifní třídě? Je veřejně známo, že jsou u PČR běžně přiznávány výsluhové příspěvky převyšující 30.000 Kč měsíčně, což dále zatěžuje státní rozpočet a jednoznačně svědčí o nezdravých procesech uvnitř organizace PČR. Z uvedeného je zřejmé, že zatímco u hasičů je příjem každého hasiče postupně tvořen jeho „výkonem“ (zvyšování osobního příplatku, přiměřené odměny, kariérní růst), u Policie ČR jsou udělovány vysoké jednorázové odměny, které mají, domnívám se, i vysoký korupční potenciál. Zajímavé je i porovnání průměrné výsluhy z přílohy 3 ve výši 9.879 Kč v roce 2010, kdy od PČR odcházeli příslušníci s dlouhou praxí (a tedy vyššími průměrnými výsluhami) a rokem 2012 v příloze 2, kde se již jedná o PČR o průměr ve výši 13.960 Kč. Je pravděpodobné, že data v příloze 3 jsou součtem vyplácených výsluh jak PČR, tak HZS.

K jednotlivým §§:

Změna délky zkušebního období v odstavci 1 § 10 ze tří let na 1 rok. Současné 3 roky jsou dlouhá doba, takže v případě, že se prokáže nekompetentnost příslušníka až po 3 letech, jsou vysoké náklady na straně bezp. sboru spojené s výcvikem, ale i osobní náklady na straně uchazeče, který se pak zbytečně takovou dobu snaží (či systém zneužívá). Současný systém navíc umožňuje „skryté“ účelové propouštění celých skupin příslušníků a rozkvět „řiťolezeckých“ praktik. V předchozím služebním zákoně již lhůta jednoho roku byla, takže se jedná o návrat k předchozí dobré praxi.
Odstranění odstavce 3 v § 122 omezuje odlišnou maximální výši osobního příplatku (tedy sjednocuje max. výši) u nejvyšších služebních míst, jejichž vysoká náročnost je ohodnocena již příslušným tarifním stupněm a příplatkem za vedení, případně odměnami.
Přidání odstavce 2 v § 123 stanovuje strop ročních odměn každému jednomu příslušníkovi.
Přidání odstavce 4 v § 133 si klade za cíl umožnit kontrolu veřejnosti ohledně čerpání finančních prostředků vyplácených na nenárokové složky příjmu v detailu Policejní prezidium-Krajské ředitelství-obvodní/městské/okresní ředitelství a obdobně v případě HZS ČR, Justiční stráže a ostatních složek. Dále je možné kontrolovat vnitřní procesy a výkony.
Změny v § 158 jsou koncepčně zcela nové, stanovují odlišný princip jejich výpočtu a mají vliv na výsluhový příspěvek, jak je definován v § 157 a násl. zák. 361/2003 Sb.. V tomto pojetí se výsluhový příspěvek zcela míjí svého účelu a de facto se, v některých případech, jedná o „milionářskou rentu“, nikoliv o zásluhovou sociální dávku, jejímž účelem je vyrovnat životní úroveň bývalého příslušníka bezpečnostního sboru, který se po letech nebezpečné práce vrací do civilní sféry, přičemž často ztratil (po 15 a více letech služby) odbornost ke svému původnímu povolání a je tedy nucen přijmout méně kvalifikovaná zaměstnání. Paradoxně nejvyšší výsluhové příspěvky jsou tak vypláceny služebním funkcionářům a vedení, kteří nesou nejnižší reálné riziko. Je třeba uvést, že „normální“ výsluhový příspěvek začíná zhruba od 8.000 Kč výše (před zdaněním) a není to tedy žádné vyložené terno. Zde je však s vykřičníkem nutno uvést, že pokud by někdo v budoucnu uvažoval o úplném zrušení výsluhového příspěvku, musel by se zároveň vypořádat s nutným skokovým nárůstem služebních příjmů příslušníků v činné službě, což ale není vůbec předmětem tohoto návrhu.
Korupční potenciál výsluhového příspěvku v současné podobě, spočívá u sborů s „mocenským“ statutem především v umělém navyšování složek služebního příjmu u konkrétních „vybraných jedinců“, za účelem jejich zvýhodnění při vyměřování výsluhového příspěvku. Toho lze využít například tak, že „vybraný jedinec“ je nadřízenými (rozhodujícími o složkách platu) manipulován k rozhodnutím, nebo činnostem, které by sám dobrovolně nedělal (to v případě, že je mu vyhrožováno snižováním složek příjmu), nebo je naopak odměněn zvýšením složek příjmu a onou „milionářskou rentou“ za činnost, kterou provedl. Fixací výše výsluhového příspěvku na všechny příslušníky zařazené v 1.-6. třídě toho konkrétního bezp. sboru (Hasiči, Policie ČR, Vězeňská služba, Celní správa,...) dojde k přirozené „medianizaci“ výše výsluhového příspěvku a globální snaze příslušných funkcionářů o zvyšování služebních příjmů příslušníků především v 1.-6. tarifních třídách, jak je tomu například nyní u hasičů. V těchto třídách není možné dosáhnout klasické vedoucí funkce (příplatky + vysoké odměny) a proto je vhodné je užít jako referenčních. Je však potřeba mít na paměti, že pro zachování určité výše výsluhového příspěvku je nutné v návrhu současně upravit i její procentní výměru (30%), jelikož se jedná o výpočet z průměrné částky z nejnižších služebních příjmů a došlo by pak ke snížení „normálního“ vyměřovaného výsluhového příspěvku po 15ti letech pod 8.000 Kč, což nelze připustit. Je třeba si uvědomit, že i při matematicky vysokém procentuálním zvýšení (z nynějších 20% na 30%) provedeném v návrhu na změnu § 158 a předpokládanému nárůstu „průměru“ nejnižších služebních příjmů, budou nejvyšší „průměrné“ výsluhy stále dosahovat částky okolo 12 000 Kč, čili lehce pod nynější „průměrnou“ úrovní. Tato výše, domnívám se, nakonec odpovídá i výši současného důchodu vyměřovaného v ČR a zcela tak odpovídá smyslu onoho ustanovení.
Synergickým efektem navrhovaného opatření je snížení fluktuace příslušníků na nižších funkcích, snížení počtu řídících úrovní a tím zvýšení celkové profesionality bezpečnostních sborů. Příslušníci by totiž nebyli nuceni, za účelem „maximalizace budoucího zisku“ neustále měnit služební zařazení a zůstávali by na nižších výkonných pozicích delší dobu. Dále by neměli pocit, že setrváním na nižší výkonné pozici o něco přicházejí. Odvozováním výsluhového příspěvku od nejnižších služebních míst dojde rovněž k ozřejmení, jaké činnosti jsou považovány za klíčové a ony nebezpečné. Na většině vyšších služebních míst sice rovněž existují určitá rizika, spojená s možným přímým výkonem služby, avšak k těmto rizikům jsou dále „nabalovány“ další, již méně policejní činnosti (administrativa), které převažují. Dále se liší „distribuce“ i „míra“ rizika. Tedy riziko je nižší, méně reálné a nižší intenzity. Rovněž je potřeba uvést, že pro vyšší funkční místa je a nadále bude nutné získat vyšší/vysokoškolské vzdělání různých stupňů a proto se na tyto pozice budou hlásit pouze lidé, kteří mají zájem získat vyšší aktuální příjem, jsou zároveň schopni odpovědnost z vyššího funkčního zařazení unést a mají příslušné schopnosti. Je zřejmé, že jejich aktuální příjem se bude odvíjet pouze a výhradně od jimi aktuálně poskytovaného pracovního výkonu. V případě příslušníků zařazených v 1-6 tarifní třídě budou funkcionáři nuceni buď zvyšovat služební příjmy o nenárokové složky začínajícím příslušníkům a příslušníkům s krátkou praxí (v případě vysoké fluktuace), nebo vytvářet takové podmínky, aby se profese příslušníka bezp. sboru stala profesí celoživotní a příslušníci odcházeli od bezpečnostních sborů po delší době (tedy ve vyšším tarifním stupni).
Složkami služebního příjmu jsou: a) základní tarif b) příplatek za vedení c) příplatek za službu v zahraničí d) zvláštní příplatek e) osobní příplatek f) odměna, přičemž nárokovou složkou jsou položky a),d). Příplatek za vedení je nárokový výhradně u řídících funkcí, jejichž počet je v bezpečnostním sboru vysoký. Ostatní položky jsou nenárokovou složkou. Často uváděný průměrný služební příjem převyšující 30.000 Kč je navýšen právě nadprůměrnými služebními příjmy vyšších tarifních tříd.


Současné znění:

§ 10

Služební poměr na dobu určitou

(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí
příslušník při prvním přijetí do služebního poměru.


§ 122

Osobní příplatek

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou
lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o
přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně
odůvodněno.

(2) Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu
příslušníka.

(3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5, a příslušníka ve
služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada lze za výkon
služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby,
pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit
přiznáním osobního příplatku až do výše 100 % jeho základního tarifu.

§ 123

Odměna

Příslušníkovi lze poskytnout odměnu, kterou je možno jednorázově ocenit
a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,
b) splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka,
nebo
c) dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku.


§ 133

Informační systém o služebním příjmu

(1) Ministerstvo financí vede o služebním příjmu

informační systém
, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o
prostředcích na služební příjmy a na odměny za služební pohotovost, o
průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních
údajích,^26) které ovlivňují výši služebního příjmu.

(2) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat do informačního systému o
služebním příjmu údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které
stanoví vláda nařízením.

(3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému
Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 %
měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za
šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 3 % měsíčního služebního
příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 %
měsíčního služebního příjmu a za dvacátý šestý a každý další ukončený
rok služby o 1 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového
příspěvku může činit nejvýše 50 % měsíčního služebního příjmu.


Novelizované znění:

§ 10

Služební poměr na dobu určitou

(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí
příslušník při prvním přijetí do služebního poměru.


§ 122

Osobní příplatek

(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou
lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o
přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně
odůvodněno.

(2) Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu
příslušníka.

(vypuštěn odstavec 3)

§ 123

Odměna

(1) Příslušníkovi lze poskytnout odměnu, kterou je možno jednorázově ocenit
a) splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu,
b) splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného příslušníka,
nebo
c) dosavadní výkon služby při dovršení 50 let věku.

(2) Odměny jednomu příslušníkovi lze poskytnout až do celkové výše 50.000 Kč v jednom kalendářním roce.

§ 133

Informační systém o služebním příjmu

(1) Ministerstvo financí vede o služebním příjmu

informační systém
, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o
prostředcích na služební příjmy a na odměny za služební pohotovost, o
průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních
údajích,^26) které ovlivňují výši služebního příjmu.

(2) Bezpečnostní sbor je povinen poskytovat do informačního systému o
služebním příjmu údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem, které
stanoví vláda nařízením.

(3) Ministerstvo financí předává údaje z informačního systému
Ministerstvu práce a sociálních věcí a Českému statistickému úřadu.

(4) Bezpečnostní sbor je povinen nejpozději k 1.4. následujícího roku prostředky umožňujícími dálkový přístup zveřejnit údaje o počtu a celkové výši poskytnutých odměn, počtu a celkové výši osobních příplatků, počtu a celkové výši příplatků za vedení, počtu a závěru služebních hodnocení, počtu soudních sporů, za uplynulý kalendářní rok, vždy detailně za úseky řízené jednotlivými služebními funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 6 zákona.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 30 % průměrného měsíčního služebního příjmu
dosaženého příslušníky bezpečnostního sboru v první až šesté tarifní třídě za předchozí kalendářní rok.
Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 2 % průměrného
měsíčního služebního příjmu dosaženého příslušníky bezpečnostního sboru v první až šesté tarifní třídě za předchozí
kalendářní rok, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 1 % průměrného měsíčního služebního
příjmu dosaženého příslušníky bezpečnostního sboru v první až šesté tarifní třídě za předchozí kalendářní rok
Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50 % průměrného měsíčního služebního příjmu dosaženého
příslušníky bezpečnostního sboru v první až šesté tarifní třídě za předchozí kalendářní rok.



Účinnost – 31.12.2014

Předpokládanými oponenty úprav budou především členové Nezávislého odborového svazu Policie (ti se zpravidla probouzejí, až když jde o peníze) a vedoucí příslušníci nyní pobírající nadprůměrný příjem, jimž pochopitelně dojde, oproti současnému stavu, ke snížení aktuálních příjmů i následného výsluhového příspěvku. Toto bude dále nutné řešit s Ministerstvem financí 100% zdaněním nemravných výsluh z minulosti od určité výše (18.805 Kč<). Zákon č. 361/2003 Sb. již platí určitou dobu a je tedy přirozené zrevidovat a vylepšit uvedená ustanovení, jež se v praxi neosvědčila. Byť je zákon mnohými označován za špatný a jeho zavedení provázely emoce, v praxi se nakonec docela osvědčuje, existuje judikatura a problémy jsou pouze v jeho aplikaci služebními funkcionáři. Zavedením opatření koncem roku 2014, v době po ustupující hospodářské krizi a již proběhlému odlivu zkušených příslušníku v letech 2009-2010, se předejde personální nestabilitě, jelikož nově nastupující příslušníci si nakonec polepší a ti o něco „starší“ ještě nemají na výsluhy nárok, který jim vznikne až nějakou dobu po účinnosti této novely. První 2-3 roky bude zároveň velmi nevýhodné odcházet z bezpečnostního sboru, což opět přispěje k větší stabilizaci a profesionalizaci. Další výhodou bude možnost predikce vyplácení výsluh, jelikož nejvyšší možná výsluha bude 18.805 Kč. Zároveň předpokládám, že v Senátu se strhne nějaká širší debata i k jiným §§ zákona, takže se toho může měnit nakonec i více. Nebráním se do novely zapracovat i případné návrhy Pirátů, pokud se nebude jednat například o zrušení celého zákona

Případné chyby, po upozornění, obratem opravím.

[Lukas.Blazej]

Omlouvám se, že jsem se k tomu nevyjádřil dříve, nějak jsem to přehlédl. Především chci říct, že tohle nepíšu proto, aby byla novela smetena ze stolu, ale proto, že jde o dobrý nápad a chci, aby měl šanci projít. S úpravami rád pomůžu.

Pro začátek dvě reakce z řad sedmé třídy:

Souhlasím s tím, že "generálské" výsluhy a pochybné odměny jsou špatně i s tím, že řídícího aparátu je víc než je zdrávo. Ale stejně tak nevidím důvod proč bych měl být bit na tom, že jsem sundal uniformu (za kterou jsem se rozhodně nestyděl), de facto z donucení vystudoval VŠ a mám 7 třídu, já osobně se pořád považuji za výkonou složku, stejně tak jako spousta detektivů hlavně u republikových útvarů (8,9 platové třídy) které znám. Pisatel si zřejmě neuvědomuje, že ne všichni ve vyších třídách jsou "vedení" a hlavně, že riziko nespočívá jenom v tom, že dostanu "přes hubu" ono to riziko je i o zátěži, stresu a odpovědnosti a to nemluvím o vyložených specialistech, (občas bych radši jel na rvačku než ...)

Řeči o korupci a transparentnosti jsou v dnešní době hodně oblíbené, všechno je jinak. Společnost má jen takovou policii jakou si zaslouží. A to se netýká jen finančního ohodnocení, ale i společenské prestiže povolání. Pokud služba nemá moc co nabídnout nemá moc z čeho vybírat.

Já se v tomto směru připojuji, protože i v 7 a 8 platových třídách jsou policisté, kteří pracují v přímém výkonu služby a v tomto směru by byli jednoznačně distkriminováni. Pokud se mám konkrétně vyjádři k problematice výsluh po 15 letech, jsem přesvědčený, že by se při změně z 20 na 30 procent stala patnáctiletá hranice obecně "lákadlem a velkým zlomovým bodem" pro odchod zkušených policistů do civilu. Co s týče zkrácení zkušební doby - naprosto souhlasím, že 3 roky je celkem dlouhá doba, ovšem s ohledem na specifičnost policejní práce se mi jeví roční zkušební doba jako krátká, tzn. zlatá střední cesta jsou 2 roky. S medializací nenárokových složek mzdy (osobní ohodnocení, odměny apod.) bez námitek a souhlasím nejen u služebních funkcionářů - zajistí se tím jednak transparentnost a z druhé strany u odměn i motivovanost kolektivu k výjimečným pracovním výsledkům.

Jako potenciál pro ušetření mzdových prostředků resp. přelití těchto prostředků k výkonným složkám vidím ve vypracování auditu pracovních míst a náplní práce u občanských zaměstnanců, kterých je u police více než je zdrávo.

Jak vidíš, odpor je docela značný. Takže věcně, ať sebereme argumenty (nejen) NOS:

1) Výsluha jako kompenzace za nízký plat a ztrátu odbornosti. Vezmi si takového policistu z OKTE, například z genetiky nebo informatiky. V soukromém sektoru by měl měsíčně asi 2x - 3x více (čísla můžu sehnat), navíc svoji odbornost ztrácí už po cca pěti letech (opět - můžu udělat porovnání mezi pracovníky OKTE a ze soukromého sektoru, ale po pěti letech práce je ten rozdíl mezi výzkumem a osmi hodinami rutinní práce + administrativy docela představitelný). Při snížení výsluhy sice možná nedojde ke skokovému snížení stavů (jak píšeš, odchod bude nevýhodný), ale odborníci se k policii rozhodně nepohrnou. Už teď je podstav na všech odděleních, o kterých vím - chemie nestíhá, protože kvůli množství menšímu než malé musí posuzovat každého jointa, na informatiku je posílána hospodářská TČ atd. Navíc se musí lidi z bočního vstupu stejně učit jak zastavovat auta apod., což už samo o sobě snižuje počet uchazečů na minimum. Z komunikace s lidmi z OKTE jsem zjistil, že tam šli většinou s vidinou pohodlného „stáří“ (po 30 letech služby), ve kterém si vynahradí ušlý zisk z práce. Kdo by se hrnul na takovou pozici po snížení výsluhy?
Řešení - vyjmout z toho odborná pracoviště, nebo se s tím vypořádat v důvodové zprávě.

2) Rozpočítání výsluhy. Jak už je psáno v jedné z reakcí, 30% výměra povede k odchodu policistů po patnácti letech. Ono se to nezdá, ale i práce na ÚOOZ nebo ÚOKFK je docela náročná a pokud se tam někdo vůbec za těch patnáct let dostane, rozhodně nebude mít důvod tam zůstávat kvůli 2 % ročně. Policisté, kteří akorát dosáhli potebných zkušeností, budou odcházet do civilu.
Řešení - začít s výsluhou v desátém roce nebo (a to spíše) dát po patnácti letech méně a rozpočítat to do dalších roků - zkrátka motivovat policisty k tomu, aby zůstali. Tak jako tak by se to mělo objevit v DZ.

3) DZ je dost neformální a chybí celkové úspory a porovnání s ostatními zákony a ústavním pořádkem (zda-li hrozí ústavní stížnosti policistů atd.), ale to je detail, který určitě dáme tady na fóru dohromady.


Když už to budeme měnit, tak můžeme změnit více věcí:

1) Minimální vzdělání pro některé policisty (§7). Vezmu si jako příklad opět to OKTE. Biolog a informatik by určitě vzdělání mít měli, ale mechanoskop a trasolog je nucen zbytečně studovat vejšku mimo obor, většinou báňskou nebo něco podobného.

2) Pravomoc vedoucího. Uvedu odstrašující případ: Jsou odměňováni ti, kteří donáší. Ostatní dostávají svátky, noční a podobně, nemají přístup do svodek, dokumentačka jim nesmí sdělit, co zjistila. Dostávají přidělené nehody a nevyřešitelné případy. Vedoucí diktuje, na koho se nesmí šáhnout. Pokud neskáčeš tak, jak píská, máš 0 na osobním a nulovou šanci na kariérní postup. Na vyšší pozice se pak dostávají policisté s přesně opačnými charakterovými vlastnostmi a ti kvalitní odcházejí znechuceni jakmile dostanou výsluhu (nebo i dříve). Nenapadá mě jakou konkrétní změnu provést, aby se to nedělo. Třeba někoho něco napadne, případně se ještě poptám dalších policistů, pokud bys měl zájem tohle řešit.

3) Hodnocení za statistiku. Vedoucí dostávají odměny za vyřešené případy, ne za prevenci, takže častokrát podřízené od prevence odrazují (hlídky jezdí každý den naprosto stejnou trasu,.. - kdybys chtěl více tak SZ). Čárkování má spoustu dalších negativních důsledků - od měření na přehledném úseku deset metrů před koncem obce až po psaní nevyřešených případů na mrtvoly. Řešit by se to dalo změnou systému odměn, ale jak potom motivovat policisty, aby řešili, nevím.


Měl jsem toho původně v plánu napsat více, ale nějak to nestíhám. Snad to takhle stačí, kdyby něco nebylo jasné, dej vědět.

[Patrick.K]

Ahoj,
vzhledem k dosavadní absolutní absenci jakýchkoliv oponentur zdejšího pirátstva především velice vítám Tvůj příspěvek. Nepřijde mi ale, že by byl nějak v rozporu s dosud předloženým návrhem, natož abych v něm přímo spatřoval nějaký odpor.

Tvé podněty (z policejní komunity) bych rozdělil na dvě skupiny
A) Co lze změnit pouze zákonem
B) Co lze změnit podzákonnou normou, nebo pouhou aplikací zákona.
a k oběma se postupně vyjádřím, byť možná budu opakovat nějaké části z mého předchozího příspěvku.


A) Jak jsem předpokládal, největším „problémem“ novely budou výsluhy. Pokud jsem dobře četl Tvůj příspěvek a názory adresátů normy, kromě onoho „zkušebního“ 1 roku, už nic jiného nepovažují za příliš senzitivní. Začněme tedy:
1) „rentami“. Jak jsem dříve ukázal na příkladu hasičů, jejich bezpečnostní sbor nevykazuje žádné extrémní odchylky v platech a tedy ani ve výsluhách (čím to bude nechávám na laskavém zvážení čtenáře). Při koncepci novely je tedy třeba, aby jakákoliv změna v podstatě jenom petrifikovala stav, který v současné době panuje u hasičů, i v ostatních bezpečnostních sborech, tedy i Policii ČR. Není možné, aby se po novele projevily nějaké negativní jevy, například snížení příjmů, nebo výsluh. To není v žádném případě cílem novely, byť první cca. dva roky to bude jistě „vedlejším produktem“. Rozumím i tomu, že příslušníci z vyšších (7 a více) tarifních tříd budou prskat, protože jim se výsluha sníží, nicméně o nich napíši níže. Cílem novely je naopak ZÍSKAT a dlouhodobě UDRŽET kvalitní policisty do 1-6 tříd a přelít rozpočet „od vedení“ k „výkonu“. Ke „specialistům“ se také ještě vrátím. Současné vedení (PP atd.) ostentativně preferuje navyšování rozpočtu, ovšem beze změny současného struktury organizace. Nikdo přitom neměří, jak se navýšení rozpočtu v minulosti projevilo na výkonu. Předkládaná novela vychází z rozpočtu současného. Jelikož mám v zásobě ještě další novely (zákon o PČR) nebudu rozpočet nyní řešit – prostě nějaký je. Novela tedy zvýší příjmy příslušníkům v 1-6 třídě (kdo by to také dlouhodobě dělal za 25.000 hrubého, že) a zřejmě se to projeví ve výši osobního ohodnocení, jako trvalé složky platu. Právě u 1-6 třídy je NEJVĚTŠÍ problém s vykazováním výslednosti, ony „čárky“ a s tím spojené problémy s hodnocením, tedy že žádné nemají. 1-6 třídy jsou totiž „nesamostatné“ řízené funkce (až na výjimky dozorčí služby, „velitele“ hlídky, apod., ale to tu taky nechci řešit). Ty řízené funkce tedy plní pokyny řídících funkcí (s jistou mírou osobní dispozice), jež aby měly jak vykázat výslednost, je někam postaví na křižovatku a „chytejte bloky“ (to se pak dobře sčítá a porovnává). Cílem novely je tedy tuto praxi změnit, kdy jejich vedoucí pracovník byl NUCEN provádět precizně jejich hodnocení, nikoliv podle „čárek“. Pokud tedy peníze z omezených zdrojů nalijeme do 1-6 tříd, někde nám budou chybět. To samozřejmě způsobí nemilosrdnou vzájemnou anihilaci redudantních velitelských kádrů (i právě ve spojení s dalšími následnými novelami zákonů). Nebude jiná možnost. Dojde ke snížení počtu Krajských ředitelství, synergii přesunutých (většinou papírově) odd. (např. ono OKTE) a všechny „zbytné“ procesy budou převedeny na výkonné články. Úkolem zbylých vedoucích pracovníků bude „pouze“ precizní kontrola „výkonu“ a vyvozování závěrů (tresty, odměny). Dalším cílem novely je právě odstranění „nerovnosti“ mezi příslušníky v 1-6 a ostatními v přímém výkonu, kdy právě ti „ostatní“ jsou zvýhodněni – jsou v přímém výkonu ale dostávají vyšší tarifní plat (byť jsou tam ty rizikové příplatky, které mají ve stejné výši s 1-6 třídou). Takže ten vyšší tarifní plat (nikoliv rizikový příplatek) právě představuje „kompenzaci“ za vyšší neuropsychickou zátěž, jež je s jejich výkonem služby spojena – to jsou právě ti „specialisté“. No a v důsledku výsluha, jak je NYNÍ koncipována, není kompenzací za „ztrátu odbornosti“, ale často výsledkem řiťolezeckých praktik V POSLEDNÍM ROCE SLUŽBY. Domnívám se, že není důležité, kdo VŠ má a kdo ne – já preferuji VŠ (samozřejmě fakultativně!) i na MOP a právě proto je potřeba udělat tam platy, aby tam ti lidé dlouhodobě zůstali a nebyli nuceni někam žabákovat. Čili shrnutí – výše výsluhy v podobě „za ztrátu odbornosti“ by měla být stejná jak pro „čudlu“ ve 3 TT, kterého někam postavíte a on tam stojí, tak pro Policejního prezidenta, který také furt někde stojí (sedí), nebo co tam dělá. Náročnost práce vyšších TT je již dostatečně kompenzována právě vyšší tarifní složkou a navíc možností nadále fungovat ve svém oboru (pokud má někdo příslušnou VŠ – např. PA, VŠCHT, medicínu, atd.. Pokud si někdo vystudoval VŠ např. pedagogického směru jenom pro to, že „musel“ a ne pro to, že ho to baví, tak to mu kompenzovat nebudeme, že. Toto se navíc dělo v „přechodném“ období zavádění zák. č. 361/2003 Sb. a už je to pasé. Není třeba se obávat odlivu lidí po 15ti letech, jelikož se nejedná o 30% příjmu osobního (jednotlivce), ale 30% průměru 1-6 třídy daného bezpečnostního sboru. Ten bude konkrétně u PČR narůstat pomalu postupně právě s tím, jak se jim budou navyšovat platy. Navíc s dalšími roky se navyšuje – není to tak, že po 15ti letech dostanou stejnou výsluhu, jako po 30ti. Jinak kritizovaná 2% - vždyť je to skoro jako teď, jenom o kousek nižší. Navíc přepočteno na peníze to vyjde stejně – pokud by se „průměr“ 1-6 dostal na 28.000 hrubého, tak to máš 8.400 základní výsluhu pro všechny (i funkcionáře ), což mají i 1-6 nyní a pod co to nemá klesnout. Jako debata o těch nárůstových % je určitě možná, jenomže je potřeba vědět, že s časem se reálná částka bude zvyšovat (inflace, zvyšování tabulek vládou, odsloužená léta), tak aby pak nebyly výsluhy 20 papírů – to by se daňoví poplatníci asi potentovali. Myslím, že ideální výsluha po 30 letech je nyní tak těch 15-16.000 Kč, protože takový člověk je prostě v jiném oboru nepoužitelnej.

2) Ke zkrácení zkušební doby na 1 rok – souhlasím s tím, že vzhledem ke specifičnosti povolání (policista, hasič, celník...) trvá dlouho (uvádí se 5< let), než to někdo zmákne (někdo to nezmákne nikdy), ale zkušební doba slouží k „vyzkoušení“ obou stran – tedy ze strany sboru odpovědět na otázku: Je to schopný uchazeč? Odpověď obdrží do jednoho roku – základní odborná příprava a služební zkouška. Důležité je, že v rámci zkušební doby spadá příslušník personálně pod školské zařízení a na něm tedy je, aby posoudilo jeho odbornost a dobře ho připravilo. Do výkonu již přijde hotový příslušník, který musí vědět, co jsou jeho povinnosti, jaká jsou jeho práva a jak je vybojovat. Tyto znalosti musí mít již ze školy. Proto musí být zkušební doba právě a jenom jeden rok, jinak se pak nový uchazeč dostane do osobní závislosti.

B) Tam bych zařadil zbytek námitek – o zařazování činností do tříd (tedy kdo bude co dělat) i povinném potřebném zaměření vzdělání, rozhodují funkcionáři (tam je třeba žádat změnu interního aktu). Na druhou stranu musí to dělat oni, aby na základě rozpočtu věděli, zda si specialistu raději zaplatí na plný úvazek, nebo to outsourcnou externímu znalci. Odstrašující příklady vedoucích – podnět pro OVK, GIBS, resortního ochránce práv a pokud to nepomůže (jakože určitě nepomůže), máme tu Veřejného ochránce práv-ten vcelku funguje, ale musíte to řešit aktivně. Tebou uvedený příklad je případem nerovného zacházení a jsou za to dobré „palby“. Neberte to proto jako problém, ale jako výzvu, navíc na tom ještě vyděláte. No a ta motivace policistů – prostě se vrátit ke „starému systému“, byť s „elektronickou modifikací“. Dřív si policisté vedli poctivě papírovou hlídkovou knížku tak, že vždy, když něco udělali, napsali si od kdy do kdy, co a kde dělali. Náčelník (dozorčí) to po šichtě zkontroloval, zanesl výsledky do knihy a všichni byli spokojení. Samozřejmě současná praxe může být na různých odd. jiná a třeba to tak ještě někde funguje (a není to vůbec špatně), ale pak nemůže být problém s odměňováním, když se to dělá poctivě. „Elektronickou modifikaci“ bych tedy viděl v lepším využívání systému Matra, který umožňuje stavové kódy. Takže hlídka např. provádí kontrolu osoby, pošle kód 551 (příklad kódu, nejedná se reálný), matra k tomu do databáze zapíše třeba čas 20:14, hlídka skončí kontrolu osoby, pošle kód 559 (ukončení), matra zapíše čas 20:20, atd.. Náčelník pak může, u jakéhokoliv příslušníka (hlídky), vyjet seznam jeho kódů, provést kontrolu činnosti a provést hodnocení. Kontroly mohou být prováděny namátkově i v terénu. Pokud náčelník vyrazí na kontrolu hlídky, která naposledy nahlásila např. kód „součinnost s IZS“, podle GPS zjistí polohu, dorazí na místo a uvidí, že hlídka se nachází v zaparkovaném autě v parku a má zamlžená okna, tak asi odměny nebudou. O tom, jak kontrolní činnost probíhá v praxi, se zmiňovat nebudu. U spisových pracovníků je situace s kontrolou lepší (ETŘ), nicméně řešení případného nerovného zacházení rovněž vyžaduje funkční kontrolní systém.
Iniciativa ke změně špatných postupů v organizaci je například v kompetenci odborových organizací, jenomže ty nevytvářejí tlak a tak to nefunguje – a to máme tři odb. org. Reálná iniciativa tak opět spočívá na „těch dole“, kteří se nesmí bát (dokonce je to pro ně povinnost - § 77 zákona) a pro ty je určena i tato novela.

Zmiňuješ se i o konkrétní situaci přechodu lidí ze služ. poměru s výsluhou např. na OKTE (předpokládám na civilní místo specialisty). Zde bych to nechal na úvaze funkcionářů a jejich rozpočtové matematice. Buď se jim tento postup vyplatí, nebo nevyplatí. Pokud by nevyplatil, museli by oni pracovníci ze služ. poměru přejít skutečně do civilní sféry. V případě písmoznalců se to prý vyplácí. U jiných odborností nevím. Skutečně je to zde na debatu, lze to udělat mnoha způsoby(outsourcing, civil, služ. poměr bez rizikáče...), spíše ne přímo zákonem. Dále se zmiňuješ o bočních vstupech – ty chci také právě omezit stabilizací sboru, aby to nebyl „průchoďák“ jak někde v call centru.


Co se týče úspor, tak ty v důsledku nebudou žádné, není to cílem novely. Dojde pouze k přesměrování „penězovodů“ v rámci rozpočtu, viz. výše. Ústavně konformní by to být mělo, nevidím tam nic konkrétního (našel's něco?), co je vůči ústavě špatně. Retroaktivní to není. Pravděpodobně nebude povinnost řešit to až do hloubky např. nařízení EU viz. třeba. http://statorg.cmkos.cz/news/SP-novela2 ... navrh.html tam nic takového není.

Formálnost DZ vychází z faktu, že se jedná teprve o návrh ideálně do výboru Senátu a ne hotový zákon. Určitě tam bude strašně dalších změn i od jiných senátorů, vyjadřovat se bude MV, odbory... Musí o tom rozhodnout Senát jako celek, aby se to vůbec pohlo dál. Tohle by si pak ale měl odpracovat senátor Michálek, aby to neměl úplně zadarmo, byť mu s tím když tak pomohu. Důležitým faktem je i znění současné koaliční smlouvy, kde změny v této oblasti nejsou vyloučeny, čili by to nakonec mohlo projít i přes PS. Piráti si pak budou mít možnost reálně vyzkoušet některé málo navštěvované rubriky svého fóra a účastnit se na důležitých věcech.

[Jiri.Stuna]

Na prostudování připravované novely si udělám čas a oslovím Unii bezpečnostních složek MV (jejíž jsem členem) o jejich odborný a věcný názor.

[Patrick.K]

Tak jelikož se aktivní oponenti nakonec přeci jenom našli, tak i pro ostatní dávám ve známost prodloužený termín pro podání připomínek, nebo doplnění novely (sem do vlákna) a to do 12.2. 23:59. Jedná se o novelu pro sen. Michálka, kterou (když to projde přes RP) by měl předložit do výboru, kde by měla proběhnout diskuse, takže nejde přímo o hotový zákon ke schválení. Návrhy schvaluje Senát jako celek. Připomínky pirátstva by měly mít rovněž tvar 1) cíle 2) paragrafové znění 3) důvodová zpráva. Samozřejmě mohou být i verze, jak řešit nějaký § odlišně, ať si třeba senátoři mohou vybrat.

[Patrick.K]

To je hodin, to je hodin Nikdo se nakonec s žádným návrhem neozval a to ani v soukromé zprávě, tudíž opět předkládám RP.

[Patrick.K]

Aktuálně dne 7.4. od 16:00 bude novela představena sen. Michálkovi v Pirátském centru Řehořova 19, Praha 3, tak případně doražte v hojném počtu.

[Patrick.K]

Odložím si zde odkazy pro budoucí užití:
http://www.lidovky.cz/snizeni-odmen-sef ... _domov_jzl
http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?pr ... ad_prace=1