PORADA - předběžná otázka #33317

[Ondrej.Rucka]

Zdar, viděl bych to možná takto:

Ad 1)
Článek 13. stanov ČPS ve svém znění stanoví, že:

(1) Pokud není uvedeno jinak, fungují kontrolní komise i rozhodčí komise podle čl. 11. Přezkumné orgány jednají podle právních principů běžných v demokratickém soudnictví, zejména dbají na to, aby nikomu nestranily. Ostatní orgány jsou při přezkumu povinny poskytnout součinnost.

Dále jsou pak pravomoci KK rozvedeny v čl. 13 odst. 2 stanov a § 1 odst. (7) jednacího řádu KK.

Jednací řád KK stanoví, že řízení může být Kontrolní komisí zahájeno na základě oznámení (§5) a stížnosti (§6).
Z hlediska textu obsaženého v čl. 13, odst. 1 je nutné zdůraznit zejména fakt, že Kontrolní komise i Rozhodčí komise jednají podle právních principů a zásad běžných v demokratickém soudnictví, tzn. jsou zavázány i obecnými právními principy a zásadami. V souvislosti s činností přezkumnou v této situaci lze zdůraznit aplikaci zásady řádného zákonného procesu a zásadu legality, přičemž zároveň platí, že přezkumný orgán nemůže činit ničeho, k čemu není výslovně předpisy zmocněn.
Z dikce ustanovení čl. 13, odst. 2 dle názoru Rozhodčí komise vyplývá, že Kontrolní komise může uplatnit své pravomoci výhradně v řízení zahájeném na základě obdrženého oznámení nebo podané stížnosti, nemá tedy pravomoc k činění jakýchkoliv jednání před obdržením oznámení nebo stížnosti, resp. nemůže jednat bez jasného a přímého podnětu.
Kontrolní komise tedy nemůže jednat před podáním stížnosti, pokud zároveň nejedná na základě obdrženého oznámení. Jestliže tedy jedná na základě oznámení obdrženého v souladu s §5 jednacího řádu KK, pak může provádět úkony ještě před podáním stížnosti.

Ad 2)
Rozhodčí komise soudí, že pod pojmem „osoba, které se řízení týká“ je míněna osoba, o jejíž právech a povinnostech je v řízení rozhodováno, tzn. účastník řízení. Účastník může v řízení aktivně vystupovat, vyjadřovat své názory, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod. Účastníci (případně jejich zástupci) jsou tedy mj. oprávnění účastnit se veškerého jednání v rámci probíhajícího řízení, vč. výslechu, přičemž jsou oprávnění klást přiměřené otázky k věci. Účastníkem řízení se osoba může stát teprve v okamžiku, kdy je podána stížnost.
Řízení před podáním stížnosti má charakter analogický k přípravnému trestnímu řízení a případné výslechy svědků jsou analogické k podání vysvětlení v trestním řízení, v rámci takovéhoto šetření tedy ještě fakticky tedy ještě nejsou účastníci řízení, kteří by se mohli v dané věci vyjadřovat.

Ad 3)
Je nutné vyhotovit protokol o každém provedeném úkonu.
Ad 4)
Výslech jiný důkaz provedený v řízení zahájeném na základě oznámení, ale ještě před podáním stížnosti musí být v rámci řízení po podání stížnosti, tzn. již se známými účastníky proveden opětovně, aby tito měli možnost se k takovýmto důkazům vyjádřit. Toto neplatí pouze v případě, kdy by takovýto důkaz nebylo možné získat znovu, či jen za výjimečně složitých okolností (zesnulý, či těžce nemocný svědek, svědek nedostupný v zahraničí apod.)
Ad 5)
Důkazy ve věci by měl být účastníkům přístupny v průběhu celého průběhu řízení po podání stížnosti.
Ad 6)
Před podáním stížnosti není Kontrolní komise při svém šetření na základě přijatého oznámení omezena lhůtami.
Ad 7)
Kontrolní komise musí jakoukoliv vyslýchanou osobu přiměřeně poučit, tzn. v jakém řízení je vyslýchána a dále adekvátně dle procesní pozice vyslýchaného, např. účastník musí být detailně poučen o předmětu řízení a o možnosti odmítnou vypovídat, svědek by měl být poučen, že je povinen vypovídat pravdivě.

[Viktor.Derka]

Ahoj,

téma jsem přesunul do vlákna RK, předběžné otázky jsme zatím řešili veřejně.
Zároveň dodávám pro přehlednost odkaz na redmine: https://redmine.pirati.cz/issues/33317

[Viktor.Derka]

No u té jedničky úplně nevím. V čl. 13 odst. 2 stanov máš řečeno, že KK dohlíží na dodržování hospodaření a předpisů - pokud vezmeme analogii se správním dozorem, tak ten by byl dost neúčinný, pokud by mohly orgány jednat pouze na základě podnětu a ne z vlastního podnětu. Nadto je mezi tímto ustanovením stanov a § 10 odst. 2 RŘ jistá diskrepance, protože ten mluví o tom, že stížnost může podat samotná KK - stanovy mluví o vyšetřování stížností, ne prošetřování podnětů, ale imho se neformální podněty od členstva i z vlastní činnosti skryjí pod to dozorčí oprávnění.

Bod 2 je problematický v tom, že nějaká práva by nejspíš měla existovat ještě před okamžikem samotného podání stížnosti, pokud běží vyšetřování. Toto ale spíše bude úkol pro lepší úpravu v novém RŘ.

Počkej počkej, protokol potřebuješ pouze ohledně důkazů, které nemají elektronickou podobu - viz § 17 odst. 1 RŘ.

Ad 4 - souhlasím se závěrem, ale ze samotných předpisů toto spíš nevyčteš.

Ad 6 - lhůty tam sice pevné nejsou, ale nelze pominout, že vedení vyšetřování má jisté reputační dopady na takto prošetřované. Kdyby se stal extrémní případ, kdy KK někoho vyšetřuje jen z důvodu, aby byl vyšetřován, tak by to asi košer nebylo.

Ad 7 - odmítnutí vypovídat taky úplně z předpisů nevyčteš, naopak má dle § 2 RŘ každý poskytnout součinnost. To je asi trochu extrémní, protože musí zde určitě platit právo se neobviňovat, ale to bude pouze k jednání sebe samého - nějaké plošné právo odmítnout vypovídat imho nemáme.

[MarianB]

Za mě k tomu bodu 1) asi takto:

KK může šetřit porušení předpisů buď z vlastní iniciativy na základě čl. 13/2 Stanov anebo na základě přijatého oznámení podle § 2 RŔ (každý právo oznámit kontrolní komisi porušení předpisů, jakož i na svou odpovědnost podat na jiného stížnost).

K prověření podezření na porušení předpisů KK může opatřovat důkazy, včetně písemných vyjádření či osobních výpovědí svědků (opačný výklad by KK znemožňoval vykonávat její kontrolní činnost). Pokud KK porušení předpisů zjistí (ať už z vlastní iniciativy nebo na základě přijatého oznámení) může podat stížnost ve veřejném zájmu. Důkazy, které KK opatřila v rámci prověřování mají být následně provedeny v řízení před RK.

Vedle toho KK přijímá stížnosti, které svým jménem podávají jiné osoby. V takovém případě (neshledá-li důvod do řízení přistoupit ve veřejném zájmu) KK žádné prošetřování neprovádí a tudíž ani neopatřuje žádné důkazy. Pouze stěžovateli pomůže odstranit případné vady stížnosti, zajistí vyjdáření ostatních účastníků a stížnost předá RK.

Ve zbytku v podstatě souhlasím s tím co už bylo napsáno výše. Ale je tedy pravda, že tady do určité míry dotváříme předpisy, které většinu těch otázek výslovně neřeší.

[MarianB]

Ahoj,
dodám, že podle mne otázky 2 a 4-7 směřují spíše k tomu, abychom dotvořili právo, nikoliv k jeho výkladu, což bych odmítl. Je věcí RV případně upřesnit RŘ, je-li třeba. Také pokud se tazatel snaží mířit na obecný výklad neurčitého právního pojmu "právních principů běžných v demokratickém soudnictví", je to myslím na odložení, protože náplň neurčitého právního pojmu se hledá v konkrétní situaci, nikoliv obecně (argumentuje tak i NSS).

Podobným směrem už se ubíraly některé dřívější předběžné otázky a byli jsme celkem striktní:
https://redmine.pirati.cz/issues/25780 - Odpověď na otázky 2) - 6) Rozhodčí komise odkládá, protože se nejedná o otázky směřující k výkladu ustanovení předpisu, ale jde o příliš konkretizované případové studie.
https://redmine.pirati.cz/issues/25782 - Předběžná otázka se odkládá ... Položené otázky nesměřují k vyjasnění výkladu stanov či vnitřních předpisů, nýbrž spíše k vyvození nových norem na základě abstraktních formulací existujících předpisů. ... Ve vztahu k položeným otázkám musí RK pamatovat také na vzájemnou nezávislost KK a RK. Případné excesivní jednání členů KK by bylo řešeno na základě stížnosti nebo v rámci běžícího řízení o stížnosti.

[Ondrej.Rucka]

Ad 1)
Pravomoci Kontrolní komise jsou definovány ve stanovách v čl. 13 odst. 2, kdy lze usoudit, že Kontrolní komise v rámci své pravomoci dohledu nad hospodařením a dohledu nad dodržováním obecně závazných předpisů může konat i z vlastní iniciativy a vést přípravné řízení, tzn., může provádět šetření a vyžadovat od různých subjektů vysvětlení i před podáním stížnosti.

Ad 2)
Rozhodčí komise není oprávněna svým výkladem předběžné otázky dotvářet právní rámec, který není přímo specifikován relevantními předpisy, což opakovaně konstatovala už ve svých přechozích odpovědích na jiné předběžné otázky.

Ad 3)
Písemný protokol je nutné vyhotovit o každém provedeném úkonu, který není zachycen elektronickou formou, viz ustanovení § 17 odst. 1 Rozhodčího řádu.

Ad 4)
Rozhodčí komise není oprávněna svým výkladem předběžné otázky dotvářet právní rámec, který není přímo specifikován relevantními předpisy, což opakovaně konstatovala už ve svých přechozích odpovědích na jiné předběžné otázky.

Ad 5)
Rozhodčí komise není oprávněna svým výkladem předběžné otázky dotvářet právní rámec, který není přímo specifikován relevantními předpisy, což opakovaně konstatovala už ve svých přechozích odpovědích na jiné předběžné otázky.

Ad 6)
Rozhodčí komise není oprávněna svým výkladem předběžné otázky dotvářet právní rámec, který není přímo specifikován relevantními předpisy, což opakovaně konstatovala už ve svých přechozích odpovědích na jiné předběžné otázky.

Ad 7)
Rozhodčí komise není oprávněna svým výkladem předběžné otázky dotvářet právní rámec, který není přímo specifikován relevantními předpisy, což opakovaně konstatovala už ve svých přechozích odpovědích na jiné předběžné otázky.
rozhodčím řízení součinnost k vedení rozhodčího řízení, viz ustanovení §2 Rozhodčího řádu. Platí však zákaz sebeobviňování, účastník řízení tedy není povinen vypovídat k tíží své, či k tíži osoby blízké.

[MarianB]

Za mě asi bez připomínek.

Jen ten poslední odstavec mi tam nějak nesedí. Nepatří někam jinam? Nebos ho možná zapomněl smazat?

[Ondrej.Rucka]

jo no

[Viktor.Derka]

Jestliže dle mailu už hlasujeme, tak pro.

[MarianB]

Jestliže dle mailu už hlasujeme, tak pro.

Pojďme hlasovat do hlasovacího vlákna: viewtopic.php?p=753857#p753857

(link z mailu sice vede sem, ale přišlo by mi to přehlednější)