Je naše základní školství reformovatelné?

[Vaclav.Fortik]

BTW ohledně maturit, jaká je vlastně motivace mít lepší známku na maturitním vysvědčení? Přihlášky na VŠ se dělají před a zaměstnavatele zajímá pouze jestli je nebo není.

Ano u naší formy maturity je výsledek jedno, až budeme (jestli budeme) mít výstup ze středního článku obdobu IB nebo SAT, pak ten výsledek setsakra jedno nebude - je dost rozdíl zda máš v IB 42 bebo 35, ale poslanecký tým už prý na tom pracuje, tak se nechme překvapit.

[Pavel.Nazarsky]

Prosím @Nikezeus a @Jan.Prokop, aby respektovali, že toto vlákno je vlákno k reformovatelnosti ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ. Maturity se, tuším, řeší v jiném vlákně, nebo ho můžete založit. Děkuji.

[eladar]

Skvělé vlákno. Opravdu skvělé.
Dovolím si přidat několik poznámek, které tu už sice zazněly, ale ne tak nahlas, jak by odpovídalo jejich významu.

1.
Navrhovaný model se v některých rysech podobá anglickým systému a rozvíjí ho. Což je skvělé - anglický model je to nejlepší, s čím jsem se zatím kde setkal. Zrovna na něm je ale vidět, jak může pod jednou střechou fungovat jak svět akademických předmětů, tak manuálních, uměleckých a sportovních. A jak se jednotlivé předměty vzájemně doplňují.
Je na něm vidět i to, že obava z "předčasné specializace" není úplně na místě. Je to spíš opačně. Důvod, proč náš systém produkuje absolventy, kteří "neví, co jsou" je dán právě tím, že si děti (a studenti) nemají možnost si prakticky sáhnout na to, co který obor vlastně znamená.

2.
Prostupnost. Uvažovaný "vícerychlostní" model je skvělý v tom, že (teoreticky) umožňuje zajistit prostupnost mezi různými úrovněmi škol. Týká se to především nadaných dětí nebo těch, které jsou oborově zaměřené. Neprostupné hranice mezi jednotlivými typy škol způsobují, že místo podpory talentů je brzdíme. Částečně se to dá obejít pomocí MOOC (což vůbec není špatná volba), ale fakticky to jen dokazuje, že školský systém nedokáže zájem a talent podpořit. A horší na tom je, že školy, které tyto kurzy organizují je využívají pro lov talentů a pokud je někdo opravdu dobrý, tak si ho zaháčkují dávno před tím, než skončí střední školu a na naše VŠ pak zbyde jen to, co, hm, zbyde.
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud je ředitel ZŠ má motivaci a umí to, pak dokáže přes inkluzi vytvořit pro talentované děti skvělé podmínky (a ještě přilepšit rozpočtu školy). Ale brzy se narazí na limity ZŠ systematicky podporovat rozvoj - kvůli nepropustnosti nemůže využít potenciálu SŠ, takže zbývají MOOC a nebo projekty. A pak přijde elitní gymnázium a je konec. Jakž takž to funguje v čistě akademických směrech, ale u technických to je betonová zeď. Až tak, že jsme nakonec dali přednost anglické škole. Smutné.

3.
Cíl. A to je nejdůležitější. Tato diskuse je o cestě, která provede žáka základní školou. Fakticky tou cílovou metou jsou přijímací zkoušky na další stupeň vzdělání. Pokud se nezmění systém středních škol a s ním související způsob přijímání na SŠ, pak je prostor pro jakékoli změny v modelu ZŠ velmi limitovány. Minimálně dva roky se, místo užitečného vzdělávání, stráví přípravou na přijímací zkoušky.
SŠ jsou dnes fakticky pokračováním výuky ZŠ. Reformovat jen jeden stupeň bez toho, aby se změnil i ten druhý nemá moc šancí na úspěch. Přitom základní brzdou a žábou na prameni je maturita, která zdecimovala celý sytém SŠ a následně i ZŠ.
Ideální by bylo společně s tímto vláknem vytvořit paralelní program pro oblast SŠ, které by navazoval na navrhovaný model a fakticky ho přetransformoval do podoby anglické "college". Tím by se radikálně změnily cíle ZŠ a výrazně zjednodušila transformace - prostě proto, že by se změnila
koncová meta, ke které ZŠ směřuje.

[Pavel.Nazarsky]

Dnes je minikonference k tématu úrovňového vzdělávání
https://www.facebook.com/events/532779051422147
Prezentovat budou Maria Matějka a Pavel Nazarský
Dám sem pak odkaz na záznam.