Publikace Zemědělské sucho v ČR

[anon268]

Určitě to nebude o kondenzaci na povrchu, řekl bych, že ta bude zanedbatelná. Velká většina vody, která u nás spadne, je ve formě deště a sněhu, a ty z většiny pochází z evaporace z oceánů. I v této souvislosti mi přijde ta Alešova citace Duhy zvláštní.
Není to také můj obor, ale myslím, že snahy ovlivňovat naše počasí jako celek pomocí změn půdního pokryvu nebudou účinné. Umím si představit funkci např. tepelných ostrovů měst vytvářejících lokální tlakové výše, proti čemuž se dá známými metodami bojovat, ale myslím, že jako celek to nevytrhneme i kdybychom se rozkrájeli. Ta publikace výše linkovaná správně mluví o adaptacích - jak zmenšit škody způsobené tím, že srážkové sucho bude, nikoli se snažit, aby sucho nebylo. Např. můžeš zajistit, aby z tvého pole ta voda odtékala co nejpomaleji.

[Ales.Jakl]

První studie, která na mě vypadla..

http://www.cbks.cz/sbornikStrecno06/pri ... 4/S4-9.pdf

Závěr K formování horizontálních srážek dochází zejména nočních a ranních hodinách těsně před východem Slunce, kdy nastává největší pokles teploty vzduchu až na hodnotu rosného bodu. Vzniklé horizontální srážky, ještě než se vypaří zpět do ovzduší, tak mohou být využity pro fyziologické procesy přízemní vegetací, např. dřevinami obnovovaných porostů. Na zalesňovaných pasekách v oblasti lužních lesů jižní Moravy jsou během poměrně dlouhého bezesrážkového období horizontální srážky jediným zdrojem vláhy.

Během vegetačního období se může vytvořit více jak 40 mm horizontálních srážek. Lokalita Herdy vykazuje během vegetačního období 7 až 13 % podíl horizontálních srážek na celkovém úhrnu atmosférických srážek. Podobná dynamika horizontálních srážek se formuje i v lokalitě paseky Pohansko, kde se do vláhové bilance vegetačního období dostává až 46 mm horizontálních srážek, %, podíl na celkové sumě atmosférických srážek vegetačního období dosahuje 12 až 19 %. Podíl měsíčních sum horizontálních srážek na celkové měsíční suměatmosférických srážek dosahuje běžných hodnot 15-20 %, ojediněle 30 až 40 % a v extrémních situacích (extrémně suchý měsíc) přesahuje podíl i 70 %. Ukazuje se rovněž, že lužní les s provedenou revitalizací říční sítě vykazuje na uzavřených pasekách růst horizontálních srážek v důsledku rostoucí relativní vlhkosti ovzduší porostního mikroklimatu.

Podíl 15-20% horizontálních srážek průměrně a v extrémním suchu až 70% za měsíc mi nepřijde jako zanedbatelné...Do teplého vzduchu se vejde víc vodní páry a tím pádem se z něj v případě ochlazení a překročení rosného bodu i víc vykondenzuje.

Prováděním všech ozeleňovacích a zavodňovacích opatření + radikálním zvýšením podílu organické hmoty v půdě se spolu s obnovou malého vodního cyklu krajina ochladí a zvýší se i množství kondezované vody. Opatření, která navrhuje a provádí ministr Toman (a před ním všichni ministři Agrární komory včetně Jurečky) nejsou nijak radikální a nepřinesou rychlou změnu ve vysušování krajiny. Jedná se o chlácholení občanů a udržení dotačních pozic agrární lobby (-:

Ale vliv globálních změn klimatu a čerpání vody lidmi na pokles hladiny spodních vod, (na kterých se ale poměrem množství obyvatel i poměrem ovlivňovaného území v ČR (intenzita zemědělství, devastované plochy) slušně spolupodílíme) je určitě dominantní. Jsme ve stavu klimatické nouze a lidé to načínají cítit na konkrétních a bezprostředních negativních jevech ve svém okolí.

Samozřejmě chápu kolegy, kteří touží po jednoduchém technickém řešení problému, který se nahromadil posledních 70 let, ale to bude asi problém. Takové extrémní řešení (jen nápad): v době záplav nebo lokálního nadbytku srážek pustit (čerpat) vodu s pomocí mnoha hlubokých vrtů do spodních vod. (Což znamená jejich znečištění a nepoužitelnost jako pitné vody). Šetrnější řešením jsou zasakovací studně a vrty, kterých by ale musely být stovky tisíc po celé krajině.

Bonus:

https://pravdaovode.cz/novinky/reseni-s ... do-ciziny/

Od roku 2002 upozorňujeme vlády a politiky na to, že koncerny často díky protiprávnímu jednání politiků, ovládly správu vody a peněžní toky z vody v ČR a díky tomu každoročně z odvětví vodárenství kde schází peníze na řešení zásadních problémů odtékají miliardy do ciziny, přitom potřebujeme peníze na řešení sucha i zadržení vody v krajině atd..
Nyní na problém s vodou a na sucho upozorňuje i rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Říká: Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město.

[Dan.Lestina]

Díky za článek, mrknu na to. Na první pohled ale: článek ze sborníku z nějaké české lesnické konference, citující jen české autory... Obrázek lesnické vědy :-/ Navíc je to z lužního lesa, ten by měl mít zdroje vody stálé, ne? Světová literatura se tomu věnuje hlavně v oblastech pouští a mlžných lesů, a s tím pojmem "horizontální srážky" ani moc nepracuje...

Nápad s čerpáním vody do spodnch vod považuju za šílený, riziko jak pro seismologii, tak pro kvalitu podzemní vody samotné. Ale nemám strach, že by to bylo uskutečnitelné.
(Tyjo, fakt doufám, že to tu nebude po nás nikdo číst.)

[Ales.Jakl]

Bosák: Znamená to tedy, že náš hlavní problém není nedostatek výparu, ale zejména nedostatek kondenzace? Že když při rostoucí teplotě roste výpar, evropská krajina není schopná stáhnout dostatek vody z ovzduší zpět na zem? Pak mi vychází zalesňování jako logický krok. Jak jinak ochladit krajinu a nakopnout kondenzaci?

Otázky jsou správné včetně otázky jestli vyschnou řeky, když zadržíme více vody v krajině. Odpovědi nejsou jednoduché, jako není jednoduché popsat a pochopit celý oběh vody v krajině i pod ní . Ale myslím, že naši voliči si srozumitelné odpovědi a návrhy řešení na otázky sucha v krajině zaslouží.

Fakt, že se ve vzrostlém lese zadrží až 50% srážek v korunách stromů, vypaří se a ochladí zalesněný povrch je jasný, stejně jako fakt, že nadzemní vegetace v lese má obrovský povrch, je chladnější než v bezlesí a zachycuje velké množství horizontálních srážek (i proto je v lese stále vlhký vzduch a dobře se dýchá). Takže ta vypařená voda není ztrátová, ale posiluje malý vodní cyklus, ochlazuje krajinu a umožňuje zachycovat více rosy ze vzduchu. Lesy v době srážek zmírňují maxima odtoku a v době sucha posilují průtok ve vodních tocích.

http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka ... lem-povodi

Zásadní je pochopit, že města, zpevněné plochy a velké plochy bez vegetace (stahektarové lány zorané zemědělské půdy, velké lesní paseky po kalamitách) fungují jako tepelné ostrovy a krajinu vysušují. Vodu z krajiny aktivně odvádíme s pomocí stále funkčních meliorací zemědělské i lesní půdy, narovnáním řek a potoků atd.

[Dan.Lestina]

Tyjo Aleši, já neřikám, že to s tím významným vlivem horizontálních srážek nemůže být pravda, ale když to jen znovu zopakuješ a ocituješ publikaci z Lesnické práce, která o nich navíc mluví jen zase v horách, tak té argumentaci nepřidáš

[Ales.Jakl]

V úvahách o řízené dotaci spodních vod z povrchových vod, jinak umělé infiltraci se dospělo už od metodiky k realizaci:

http://www.suchovkrajine.cz/sites/defau ... itrace.pdf

Břehové infiltrace, vsakovací nádrže, zemní hráze podzemní hráze, polopropustné hráze. Zdroje: povrchové vodní toky nebo předčištěné odpadní vody

https://www.mzp.cz/cz/news_20200429-sit ... z-6-mld-Kc

Dále tu máme výzkumné projekty na zadržování vody v krajině pomocí umělé infiltrace. MŽP chce ve srážkově deficitní oblasti Moravy ověřit efektivitu využívání tzv. indukovaných zdrojů získaných břehovou infiltrací podél vodního toku Morava a testovat zasakování předčištěných odpadních vod do horninového prostředí. Projekt umělé infiltrace s názvem Meziboří je pilotním projektem pro malé obce s potenciálním zdrojem vody do 80 m3/den. Právě probíhá výběr zhotovitele stavby, která by měla být zahájena na podzim. V dalším výzkumném projektu se zaměřujeme na vliv revitalizace (břehové infiltrace) na dotaci podzemních vod. K výzkumu byl vybrán projekt státního podniku Povodí Labe - výstavba meandru Jordán u Týniště nad Orlicí, kde v současné době probíhá výběr zhotovitele stavby. Od druhé poloviny roku 2018 je na této lokalitě provozováno měření stavu hladiny podzemních vod ve čtyřech monitorovacích vrtech. V neposlední řadě tu jsou dva projekty z našeho Programu pro život, které mají být realizovány do roku 2023 na řízenou dotaci podzemních vod jako nástroje k omezení dopadů sucha v ČR.

Osobně by se mi nejvíc líbila cesta obnovení starých slepých ramen a meandrů řek. Je třeba na to obětovat část zemědělské půdy.

Můj oblíbený ilustrační případ zkrácení vodního toku od nás z řeky Mže u Klíčova, kde je to vidět na google mapě. V prostoru bývalých meandrů je louka i s balíkama...

https://www.google.cz/maps/@49.805162,1 ... a=!3m1!1e3

[Dan.Lestina]

Aleši, doufám, že si jsi vědom, že to je něco úplně jiného, než navrhuješ o pár příspěvků výše...

[Ales.Jakl]

Problém diskutovaného dokumentu (podobně mnoho podobných analýz, které v posledních letech vycházejí) spočívá taky v tom, že staví vedle sebe příčiny problému a možná řešení, aniž by jim dával nějakou kvalitativní i kvantitativní váhu. A politik potřebuje vědět jaká jsou rizika a příležitosti a potřebuje znát jejich vyjádření v nákladech (veřejné peníze, škody, rostoucí naštvanost voličů, kterým vysychají studny a usychá úroda).

Takže si dovolím odhadnout váhu problémů se zadržováním vody v krajině + jejich řešení a Avatar-supervizor mě kdyžtak opraví…

Dvě třetiny problému se zadržováním vody tvoří nedostatek organické hmoty v půdě, kvůli chemizaci, erozi a špatné agrotechnice (střídání plodin) v průmyslovém zemědělství. „Resortní výzkumníci odhadují, že česká pole by mohla zadržovat 8,4 miliardy krychlových metrů vody. Kvůli organickému deficitu jich ale reálně pohlcují pouze miliard pět.“

Řešení spočívá v návratu k organickému hnojení (zvířecí hnůj, komposty z odpadů, z bioplynových stanic, meziplodiny, posklizňové zbytky) a k dočasným úhorům i na orné půdě. To se dá nejjednodušeji zajistit přechodem většiny podniků na ekologický režim, k čemuž se dá dospět změnou v nastavení výše dotací a změnou příslušné legislativy. Ekologické zemědělství má nižší výnosy a nižší produktivitu. Stát se musí pokusit zablokovat dumpingové a dotované ne-eko dovozy. Peníze na to jsou, ale musí se jinak přerozdělit.

Zbývající třetina zahrnuje odvodnění půd (rušení meliorací) a zkrácení vodních toků, obnova přirozených zamokřených stanovišť a zaniklých vodních nádrží, stavba nových nádrží+řízená infiltrace povrchových vod a vyčištěných odpadních vod do podzemní vody. Velké zasakovací nádrže a obnovená slepá ramena řek by mohli zachycovat povodňovou vodu, která působí škody a o kterou zbytečně přicházíme.

Tato opatření jsou náročná na finance a měl by je zaplatit stát. Padne na to velké množství zemědělské půdy, kterou by musel stát vykoupit nebo se dohodnout s vlastníkem na změně využití a náhradě za hospodářskou újmu. Na tak velké investice stát peníze nemá a mít asi nebude, takže se asi dají realizovat jen na státní a obecní půdě a ve spolupráci se silně angažovanými a uvědomělými vlastníky.....

Obnovu zlikvidovaných mezí, remízků a stromořadí, které zpomalují odtok vody z krajiny by měli zajistit sami zemědělci pokud budou v režimu ekologického hospodaření.

Zachycování maxima srážkové vody ze střech a zpevněných povrchů do nádrží a jejich využití pro spotřebu a zavlažování je v zájmu všech obyvatel pokud chtějí ušetřit za spotřebu pitné vody. Srážky jsou zadarmo a pitná voda bude stále dražší. Nádrže na srážkovou vodu by neměli chybět už v projektech na stavbu nových domů.

V jednotkách procent je potom zastavování zemědělské půdy, které má ale obrovský negativní vliv lokálně a má velký vliv na narušování malého vodního cyklu, tvorbu tepelných ostrovů v krajině a pokles spodní vody. Stát by měl zmnohonásobit poplatky za vynětí půdy ze ZPF a zvýšit sankce za ekologické havárie a erozní události zaviněné vlastníkem půdy.

Samotné množství srážek, jejich rozdělení v roce a např. Absenci sněhové pokrývky, která zajišťuje v zimním období obnovu hladiny podzemní vody nemůžeme prakticky ovlivnit. Dá se ale předpokládat, že všechny opatření k zadržení vody v krajině, fragmentace lánů a zvýšení podílu stromů (les i neles) bude mít silný pozitivní vliv na posílení malého vodního cyklu a tím k ochlazení krajiny, snížení vysušování a zvýšení srážek (horizontální + vertikální).

[anon268]

Jak jsem psal, nechci moc fušovat do věcí, kterým nerozumím, tak sháním nějaké odbornější vyjádření, panč mě to taky zajímá a nerad bych, abychom tu dělali bájvočko-based-policy.
Dovolím si ale doplnit dvě poznámky z hlediska ochrany biodiverzity:
- Úhory by byly skvělé, kam se hrabou remízky...
- Když zpřísňujeme ochranu ZPF, oslabujeme tím ochranu všeho ostatního, a to ostatní může být ještě cennější. Názorně zde, třeba: https://www.facebook.com/dan.lestina/po ... 9755167371