Fórum Pirátské strany

Jak účinně ochránit klima? Sázet nové lesy, nic lepšího není, tvrdí vědci
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kl ... 47ab5f122/

Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
...
Podle vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.
Jde především o dříve nedotčené, ale dnes poničené ekosystémy, píšou vědci pod vedením Jeana-Françoise Bastina. Zvlášť velké množství ploch vhodných k zalesňování má Rusko následované s odstupem Spojenými státy, Kanadou, Austrálií, Brazílií a Čínou.
Nové lesy, až vyrostou, by mohly pojmout až 205 miliard tun oxidu uhličitého. To jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.

Je sice pravda že např. vlády v Číně a Indii halasně vyhlašují obrovské zalesňovací projekty, ale výsledky jsou zatím dost skromné. Ono je to totiž bez vody, bez přístupových cest, bez potřebného lesnického personálu a znalostí dřevin a jejich směsí, vhodných pro pěstování v daných podmínkách takřka nemožné. Změnit les v poušť je snadné, ale opačně to jde ztuha....v Číně zkoušeli zalesňovat z letadel, na velkou čínskou zelenou zeď používají monokultury eukalyptů a rychlo-topolů......V reálu je v Číně i Indii velká pestrost stanovišť i mnohonásobně větší spektrum možných dřevin než u nás.

Dokud nevystavíme stopku fosilním palivům a nenahradíme beton a cihly v domech dřevem , tak chybí ten hlavní ekonomický motor pro zakládání lesních porostů na odlesněné půdě. Dřevo je skutečně univerzální surovina použitelná na všechny možné účely.

Realita ČR 2019: v našich lesích zůstávají stát stovky tisíc nevytěžených kůrovcových souší, které likvidují tesaříci a houby. Hloupý ekonomický systém a hloupá státní administrativa není schopna navýšit těžební a zpracovatelskou kapacitu (a řezivo uskladnit) ani vyvézt přebytečné dříví na hladový globální trh (Asie). Přitom do Číny se od nás vrací statisíce prázdných kontejnerů od zboží, které z Číny dovážime my...Místo toho stát chystá miliardové dotace pro vlastníky lesů, kteří nechali svůj les uschnout....

Změny klimatu lze považovat zejména za důsledek superexternality ekonomického rozvoj a blahobytu. Lesy její dopady zmírňují. Je zde pak ještě další bonus, že lesy podporují další biodiverzitu - v lesích žijí další rosliny a živočichové.

Proč by si z ryze krátkodobé ekonomické perspektivy země jako Brazílie či Indonésie měly nechávat lesy, namísto těžby dřeva a zakládání pastvin či plantáží, což je dobré pro jejich hospodářství a blahobyt?

Řešením, o kterém nějakou dobu přemýšlím, je monetizace udržování či zachovávání lesů a pralesů, které jsou jakousi formou pozitivní externality s nulovým hospodářským přínosem. Je to hodně idealistické, ale ekonomicky a globálně IMHO systémové.

Země s nízkou mírou zalesnění (definovalo by se přesně podle typu, objemu biomasy atd., aby to dávalo smysl a bylo fér) by platily do "zeleného fondu", ze kterého by dostávaly prostředky země s vysokou mírou zalesnění. Tímto by byly tyto země motivovány k udržování lesů pro blaho celé planety. Jsou to obvykle země rozvojové a chudé, takže by to mohlo fungovat. Naopak plátci by byli z řad rozvinutých zemí, které povětšinou s bojem s klimatickou změnou neměli problém.

Výpočet by mohl pracovat i s parametry jako je plocha státu, počet obyvatel, HDP na hlavu atd., tak. aby to primárně směřovalo od těch bohatších s větší uhlíkovou stopou) k chudším. Smyslem tohoto transferu je monetizovat pozitivní externalitu v podobě lesů/zelené biomasy. Výhodou je, že tady by plátci byly hlavně ty bohaté země, které se v Kjótu apod. chovali zodpovědně. Naopak rozvojové země by na tom spíše vydělaly.

Antonino píše: ↑05 črc 2019, 16:28 Řešením, o kterém nějakou dobu přemýšlím, je monetizace udržování či zachovávání lesů a pralesů, které jsou jakousi formou pozitivní externality s nulovým hospodářským přínosem. Je to hodně idealistické, ale ekonomicky a globálně IMHO systémové.

Země s nízkou mírou zalesnění (definovalo by se přesně podle typu, objemu biomasy atd., aby to dávalo smysl a bylo fér) by platily do "zeleného fondu", ze kterého by dostávaly prostředky země s vysokou mírou zalesnění. Tímto by byly tyto země motivovány k udržování lesů pro blaho celé planety. Jsou to obvykle země rozvojové a chudé, takže by to mohlo fungovat. Naopak plátci by byli z řad rozvinutých zemí, které povětšinou s bojem s klimatickou změnou neměli problém.

Výpočet by mohl pracovat i s parametry jako je plocha státu, počet obyvatel, HDP na hlavu atd., tak. aby to primárně směřovalo od těch bohatších s větší uhlíkovou stopou) k chudším. Smyslem tohoto transferu je monetizovat pozitivní externalitu v podobě lesů/zelené biomasy. Výhodou je, že tady by plátci byly hlavně ty bohaté země, které se v Kjótu apod. chovali zodpovědně. Naopak rozvojové země by na tom spíše vydělaly.

Nad tímhle taky přemýšlím, jen bych nebyl takový optimista, abych věřil v šanci na zavedení ve světovém měřítku. Ale ono by to udělalo hodně dobrého i kdybysme to zavedli na úrovni ČR, protože aktuálně to docela funguje tak, že "zalesněná oblast" = "z nouze ctnost, protože tu nejde nic pěstovat a nikdo tu nechce bydlet"

Zatím jen úvaha - dvě cesty:
1) jít cestou kyslíkové rovnováhy - co víme:
- víme kolik kyslíku spotřebuje průměrný člověk
- víme kolik lidí žije v krajích
- víme zhruba jaké území je pokryto jakým lesem (předpokládám - víme? aspoň druhovou skladbu a zhruba stáří?)
- víme kolik kyslíku vyrobí jednotlivé druhy stromů

Tedy dokážeme docela jednoduše spočítat jaká je kyslíková bilance celé republiky i jaký je souhrnný přesun kyslíku mezi kraji/okresy ČR. Když si z prstu vycucáme cenu tuny O2, tak bysme byli schopní přeúčtovat "výrobu kyslíku" např. mezi Prahou a Jeseníky. Pomohlo by to ekonomicky chudým regionům, které nám přitom zachraňují prdel (resp. plíce) a zároveň by je to motivovalo nevykácet při první ekonomicky vhodné šanci půlku lesů.

Pokud není ČR kyslíkové soběstačná, tak je to super příležitost pro dlouhodobý zelený cíl. A když ověříme jak to funguje a zjistíme kde jsou nejjednodušší místa jak fixlovat a nějak je zalepíme, tak to pak můžemě šířit do globálnějších měřítek.

2) přerozdělovat zisky Lesů ČR (nebo aspoň víc z nich) podle toho na jakém území byly získány. Je na hlavu, aby těžba lesů v zapadákovech, kde nic jiného být nemůže, krmila ekonomicky přepálenou Prahu zatímco zalesněné sudety hladoví.

Další článek ke stejnému tématu:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2863 ... UTFShKbZQs

Vit.Jurasek píše: ↑08 črc 2019, 10:27 Zatím jen úvaha - dvě cesty:
1) jít cestou kyslíkové rovnováhy

Jen dovysvětlení - proč kyslíková rovnováha a ne CO2 rovnováha - jen proto, že O2 bytostně potřebujeme a tím se diskuze vede na téma "kde brát dost zdrojů", zatímco otázka CO2 je otázka "co s odpadem, který k ničemu přímo nepotřebujeme"
Navíc to má další výhodu - CO2 není jediný problém, taky je problém Metan, ropa apod., což by se muselo řešit zvlášť, ale spalování patří do O2 rovnováhy zcela přirozeně (ať už se pálí cokoliv)

Vit.Jurasek píše: ↑08 črc 2019, 10:27 ...
Zatím jen úvaha - dvě cesty:
1) jít cestou kyslíkové rovnováhy - co víme:
- víme kolik kyslíku spotřebuje průměrný člověk
- víme kolik lidí žije v krajích
- víme zhruba jaké území je pokryto jakým lesem (předpokládám - víme? aspoň druhovou skladbu a zhruba stáří?)
- víme kolik kyslíku vyrobí jednotlivé druhy stromů

Tedy dokážeme docela jednoduše spočítat jaká je kyslíková bilance celé republiky i jaký je souhrnný přesun kyslíku mezi kraji/okresy ČR. Když si z prstu vycucáme cenu tuny O2, tak bysme byli schopní přeúčtovat "výrobu kyslíku" např. mezi Prahou a Jeseníky. Pomohlo by to ekonomicky chudým regionům, které nám přitom zachraňují prdel (resp. plíce) a zároveň by je to motivovalo nevykácet při první ekonomicky vhodné šanci půlku lesů.

Pokud není ČR kyslíkové soběstačná, tak je to super příležitost pro dlouhodobý zelený cíl. A když ověříme jak to funguje a zjistíme kde jsou nejjednodušší místa jak fixlovat a nějak je zalepíme, tak to pak můžemě šířit do globálnějších měřítek.

2) přerozdělovat zisky Lesů ČR (nebo aspoň víc z nich) podle toho na jakém území byly získány. Je na hlavu, aby těžba lesů v zapadákovech, kde nic jiného být nemůže, krmila ekonomicky přepálenou Prahu zatímco zalesněné sudety hladoví.

Ad 1) Asi je zbytečné to takto lokalizovat. Je to globální problém. Čím víc, tím lépe; čím dříve, tím lépe.
Ad 2) Opět, spíše bych sledoval celkové poslání a cíl, potenciál, možnosti. Není třeba to lokalizovat. Ostatně by Lesy potenciál zisku měly spíše investovat zpět do ekosystému.

Antonino píše: ↑12 črc 2019, 09:53

Vit.Jurasek píše: ↑08 črc 2019, 10:27 ...

Ad 1) Asi je zbytečné to takto lokalizovat. Je to globální problém. Čím víc, tím lépe; čím dříve, tím lépe.

Souhlasím s tím, že čím dřív, tím líp. Ale tlačit to shora (OSN nebo EU) dá výrazně víc práce než to to zavést na nádozní úrovni, tím spíš když to bude mít sociálně pozitivní dopady na ekonomicky upadající regiony. To je prostě o tom, že nevěřím, že to půjde/projde rovnou shora.

Vit.Jurasek píše: ↑12 črc 2019, 10:06

Antonino píše: ↑12 črc 2019, 09:53

Vit.Jurasek píše: ↑08 črc 2019, 10:27 ...

Ad 1) Asi je zbytečné to takto lokalizovat. Je to globální problém. Čím víc, tím lépe; čím dříve, tím lépe.

Souhlasím s tím, že čím dřív, tím líp. Ale tlačit to shora (OSN nebo EU) dá výrazně víc práce než to to zavést na nádozní úrovni, tím spíš když to bude mít sociálně pozitivní dopady na ekonomicky upadající regiony. To je prostě o tom, že nevěřím, že to půjde/projde rovnou shora.

No a já o myslel tak, že můžeme začít sázet bez čekání na OSN, EU, etc. Čím víc, tím lépe; čím dříve, tím lépe.

Byla by chyba si myslet, že výsadba lesů je univerzální samospásné řešení. Mnohdy nová výsadba přírodě spíš škodí- zalesňování zemědělské půdy, zejména luk a pastvin, je jednou z příčin snižování druhové rozmanitosti české krajiny. Hezky je to popsáno v tomto článku:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... 3_lF-N1XHw