Ad ochrana osobních údajů v choulostivém případu údajného oznámení údajné šikany a bossingu (začnu tímto bodem, protože toto je ve skutečnosti hlavní jádro celého sporu, spolu s incidentem na úřadě 1.10.)
@nikol.marhounova
(pozn. oceňuji v Tvém případě věcný a respektující postoj vůči mně jako pochybující stěžovatelce)
@margita.brychtova
@stepan.strebl
@magdalena.valdmanova
@jakub.michalek
V jakém smyslu jste jako předsednictvo a všichni přítomní na jednání 8.10. 2019 konkrétně postarali o ochranu údajné oznamovatelky D.P., jejíž jméno figuruje v seznamu přítomných v plném znění (a její přítomnost je v rozporu s Jednacím řádem Zastupitelského klubu?)
Kdo ji tehdy pozval na jednání?
Doložte mi prosím nějaké usnesení, ať už zastupitelského klubu či MS Praha 3, jak bude nakládáno s oznámením a jaký bude další postup, a hlavně jaká opatření na její ochranu učiníte?
Jak bylo s tímto rozhodnutím a opatřeními seznámeni všichni účastníci jednání zastupitelského klubu dne 7.10. 2019 a širší členská základna MS Praha 3, když je zjevné, že ani Bohdana Holá, ani sama předsedkyně se nedrží linie, kterou teď zmiňujete, že D.P. si nepřeje činit další kroky v této věci?
Protože jí zmíněné skutečnosti přesto zmínila před 2 měsíci jako hlavní argument proti Janě Belecové předsedkyně MS Praha 3 Margita Brychtová.
Jak se vlastně o této záležitosti dozvěděla členka MS Praha 3 Bohdana Holá, která se onoho jednání nezúčastnila? (
viewtopic.php?f=1128&t=45236&p=645509&h ... na#p645509)
V jakém smyslu napllňuje ochranu osobních údajů to, že i tato členka B.H. ví o dané záležitosti, i přes údajný zájem o ochranu zmíněné osoby? V jakém smyslu je naplnění přijatých opatření (?) skutečnost, že se celá členská základna (1044 členů strany) může dozvědět její plné jméno? Děkuji za odpověď.
ad „fabulace“ stěžovatelky jako hodnocení stížnosti ze strany člena kontrolní komise
ad stěžovatelka „zaplaveluje“ spis svými dotazy na (chybějící) podrobnosti ohledně usnesení, na které původně nebylo ani ve spisu v redminu odkázáno
@adam.jaros
Na základě čeho přesně opíráš své tvrzení, že moje stížnost obsahuje „fabulace“? Uvědomuješ si alespoň trochu, že zvolený výraz má dost výraznou hodnotící a nevěcnou konotaci a je zjevným projevem podjatosti? (jako např. v případě asistenta Ústavního soudu zde, kde nejde ani o osobní vazby, ale postoj k věci jako takové:
https://www.lidovky.cz/byznys/pravo-a-j ... _pravo_ele )?
Souhlasíš se mnou, že už v samotném usnesení mělo být oznámení o tom, že a kdy komise přijme rozhodnutí a pak v samotném usnesení měla obsahovat nějaké bližší zdůvodnění své pozice a vypořádání mých doplnění (3x) – a ne jen obecný odkaz na celý paragraf 14 rozhodčího řádu? Pak bych se totiž nemusela vůbec ptát na to, na co jsem se doptávala...
Jsi si vědom svého rozdílného přístupu ke stranám (stěžovatelce, odpůrcům), kdy jsi odpůrcům dovolil už ve fázi mého podávání stížnosti, bez vyzvávní zpravodajem, zasahovat do spisu, a teprve na mou výzvu po delší době jsi je vyzval, aby s tím přestali, aby se odpůrci bez vyzvání nevypisovali do spisu, a způsobem, jak jsi okomentoval mé dotazy – opodstatněné dotazy k postupu kontrolní komise v samotném závěru, který jsi vzápětí označil za „plevelení“?
Ad výhrady, že Jana Belecová „nekonala“ na svou obhajobu včas a „nevyužila“ jí dostupné mechanismy nápravy
Pokud je mi známo, Jana Belecová věřila do poslední chvíle v rozumnou dohodu a nalezení řešení, věřila dohodě z října 2019 až do ledna 2020, nedokázala si připustit to, že ji odvoláte i přes spokojenost s výsledky, výzva k rezignaci ji překvapila a byla celým způsobem vedení jednání viditelně otřesená.
Upozorňuji na skutečnost, že zde jde o dost komplikovaný a nepřehledný (a nezvládnutý) spor poměrně viditelného funkcionáře (místostarosty) a člověka, který má za sebou silnou podporu členské základny dokonce mimo Praha 3, už jen z toho titulu, že je s ním spojován úspěch strany ve volbách v roce 2017. Jana Belecová váhala, jakým způsobem se důrazně ozvat a nepoškodit stranu. S vědomím, že většina členů z různých důvodů stojí při druhé straně, není zrovna snadné konat proti výrazné a hlasité většině.
Poznámku za sebe. Od samého začátku se při reakcích vůči mé osobě, byť nejsem členka MS Praha 3, nejsem přímou stranou ve sporu, a pouze využívám svého práva nestranně posuzovat celou situaci a cítím pochybnosti, cítím dost často jako „štvaná smečkou vlků“. Takže si umím dost dobře představit, jak se asi cítí Jana Belecová, která je v tom osobněji ponořená.
A teď k časové a případně finanční náročnosti kauzy. Jen samotné podání tohoto členského podnětu, a to ani nemluvím o předchozím shromažďování rozhodujících skutečností, mi zabralo prakticky půl dne. Je to vyčerpávající, časově náročné. A pak odpovídání, samozřejmě.
Ad podnikli jsme veškeré možné kroky ke smíru
@frantisek.dosedel
Obávám se, že Česká pirátská strana velmi tápe v tom, co vlastně je mediace a co je možné od ní čekat a jaké má náležitosti.
Tak například cituji:
http://www.advokatcernochova.cz/mediace ... hodna.html
Ne všechny konflikty jsou vhodné k mediaci, vyloučeny jsou zejména konflikty spojené s násilím, psychickými poruchami, dlouhodobými vztahovými krizemi a nerovným postavení účastníků mediace, kdy je jeden z účastníků v pozici výrazně silnější. Mediace bývá úspěšná v případech, kdy se jí účastní lidé schopní se samostatně rozhodovat, soustředit se na podstatné věci a reagovat na oprávněné potřeby druhé strany.
Odměna mediátora (cituji z výše uvedené stránky)
Odměna mediátora je smluvní a zpravidla se sjednává jako hodinová. Každý z účastníků hradí polovinu této částky, ale pokud se účastníci dohodnou, může zaplatit celou odměnu jen jeden účastník.
A mediace má obecně asi pět fází (wikipedie):
1. Zahájení mediace – Nejdříve jsou konfliktní strany obeznámeny s metodou mediace a rolí a chováním mediátora, především s jeho nestranností. V této fázi dochází k uzavření dohody o zprostředkování řešení konfliktu. Další postupy jsou vzájemně ujasněny. Cílem je získání jisté struktury celého nadcházejícího procesu a získání důvěry ze strany klientů.
2. Získávání informací – Na začátek druhé fáze představuje každá strana, jaké jsou její konfliktní body a přání tak, aby témata a konfliktní oblasti mohly být sesbírány a strukturovány pro účely dalšího zpracovávání. Cílem je zjistit v čem spočívá problém a shromáždit potřebná data.
3. Porozumění postojům a zájmům – Ve třetí fázi začíná vlastní zpracování problému tím, že se rozhodne, které z témat se bude řešit jako první. Poté dostane každá strana možnost vyjádřit svůj pohled na každý z konfliktních témat identifikovaných dříve ve druhé fázi. Důležitým je v této fázi především přechod z pozic k zájmům, které stojí za těmito postoji. Nakonec mohou být navržena řešení, která jsou pro konfliktní strany z jejich pohledu spravedlivé a smysluplné.
4. Hledání řešení (kreativní fáze) – Nejdříve jsou sesbírány možností řešení k jednotlivým konfliktním oblastem např. podle pravidel brainstormingu, tedy bez nároku na hodnocení. Teprve poté jsou jednotlivé možnosti konfliktními stranami ohodnoceny. Výsledek by měl uspokojovat všechny strany konfliktu.
5. Uzavření dohody – Na konec jsou výsledky mediace většinou písemně stvrzeny. Dohodnuté body by měly být uvedeny tak, aby bylo jasné, jak budou splněny. Forma by měla umožňovat hodnocení a měřitelnost plnění. V písemné dohodě by také měl být uveden postup v případě nesplnění. Není-li možné dojít ke společnému řešení, je na konci procesu sepsána dohoda o „nedohodě“.
Takže to za sebe shrnuji takto. Nemyslím si, že ve skutečnosti došlo k pokusu o mediaci, který by mohl (a měl) být vykládán v neprospěch Jany Belecové, jako důkaz nemožnosti se s ní domluvit, protože jinak byste se byli schopni domluvit už jen na té počáteční dohodě, co je předtmětem mediace, jak budou ošetřeny potřeby obou stran, ne jen jednostranně jedné (která mediaci platila) a pak jednostranně od toho pokusu ustoupila, když zjistila, že neprosadí jen svou potřebu. Mám dojem, že z vaší strany šlo o pokus řízeného exitu, Jana Belecová měla zájem vypořádat náležitě incident z 1.10. 2019.
Ad kontrolní komise nemá jednací řád
@georgia.hejdukova
Myslíš, že z toho automaticky plyne, že kontrolní komise jedná v naprostém vzduchoprázdnu bez jakýchkoli pravidel, na rozdíl od ostatních týmů a těles? A bez ohledu na to, už jen z vyššího principu, ale i v přímém naplňování našeho programu, který je součástí stanov, bychom měli na sebe (Piráty) a na kontrolní orgán uplatňovat ta nejvyšší možná měřítka, minimálně podle best practice strany a alespoň podle státní správy, kterou tak často kritizujeme.
Proto se tě chci zeptat na jednoduchý příklad.
