Ochuzený uran - přílišná podpora ČR

[Petr.Kubik]

Taky už dlouho nezazněla žádná fakta ode mne - našel jsem tuhle zajímavou studii o karcinogenním vlivu tungstenových pelet na : https://web.archive.org/web/20090119211 ... /7791.html

Je nutno to brát s rezervou, pelety byly vzhledem k tělu myší poměrně velké, takže jediné co jde s rozumnou mírou jistoty tvrdit, že tungsten taky nebude nic zdravého.

Našel jste zajímavou studii, bohužel to nic nedokazuje.

Cancer. Kalinich et al. (2005) recently assessed the potential health consequences of intramuscularly
implanted weapons-grade tungsten alloy pellets in male F344 rats. Within 4–5 months, all of the tungsten
alloy-implanted (n=92) rats developed extremely aggressive localized tumors (high-grade pleomorphic
rhabdomyosarcomas) that rapidly metastasized to the lungs, necessitating euthanasia. No tumors were
found in a group of 46 rats implanted with an inert control metal (tantalum), even up to 12 months
postimplantation. The tungsten alloy pellets consisted of 91.1% tungsten, 6% nickel, and 2.9% cobalt.
Kalinich et al. (2005) also embedded 36 rats with nickel pellets to serve as positive controls for the
tungsten-alloy embedded rats since intramuscularly-injected nickel has previously been demonstrated to
cause injection-site tumors (Heath and Daniel 1964). All of the nickel-embedded rats developed tumors
similar to those observed in the tungsten alloy-embedded rats (Kalinich et al. 2005). Previous
experiments with intramuscularly-injected cobalt have also demonstrated a carcinogenic effect (Heath
1954, 1956). Since both nickel and cobalt, components of the tungsten-alloy pellets used by Kalinich et
al. (2005), are known to be carcinogenic when injected intramuscularly, the potential role of tungsten in
the carcinogenic effect of the tungsten alloy pellets used by Kalinich et al. (2005) could not be
determined.
https://www.atsdr.cdc.gov/ToxProfiles/tp186.pdf

[Jan.Zavadil]

...
Děkuji za pochopení a nepokračujme tímto způsobem.

Tohle už byl spíše věcný post a v tomto duchu už se můžeme bavit rozumněji. To po čem volám, je nepřijímat konkrétní rozhodnutí bez důkladného posouzení dopadů. Ta studie, co jsem sdílel nic nedokazuje (ostatně jsem psal, že je nutno brát ji s rezervou), pouze indikuje potřebu vliv tungstenu na organismus dále zkoumat, těch informací prostě není dost. A nejen jeho - pokud země dospějí k nahrazení ochuzeného uranu jinou látkou, je potřeba vědět, jaké budou její dopady (velcí hráči budou i v budoucnu používat velké množství munice, takže je vhodné se nejprve ujistit, jestli nevyháníme čerta ďáblem a dobře vědět, co máme očekávat za dopady). Negativní dopady ochuzeného uranu jsou dobře zdokumentovány, ale zatím jsem nedokázal najít studii, co udělá s organismem vdechování tungstenového prachu nebo konzumace tungstenových fragmentů, které se dostanou do těl zvířat či do ovoce a zeleniny. Mám obavu, že nakonec se ukáže problematický i ten tungsten, až bude jednou masově nasazen v podobném rozsahu, jako zbraně s OU (což reálně udělají asi jen Spojené státy, až se rozhodnou OU zbavit).

Také jsem uváděl i měď, olovo a fosfor, jsou to spojená témata a změna v přístupu k ochuzenému uranu ovlivní i četnost použití jiných typů munice - není to jen debata o uranu a tungstenu. (rozhodně bych nechtěl, aby došlo například k posunu "když ten pancíř nemáme čím prorazit, tak ho prostě propálíme chemicky" - např. bílý fosfor zabíjí sice rychle, ale obzvlášť trýznivým způsobem, jiným případem je masové užití napalmu před jeho zákazem - změna doktríny už v minulosti několikrát vedla k velkému utrpení civilního obyvatelstva). Podle mne je potřeba to pojmout holisticky a nedržet se jen jednoho podtématu.

Osobně bych preferoval konvenci, která definuje celé skupiny dopadů na organismus člověka i biosféru (toxicita, radioaktivita, působení trýznivých zranění, atd.) a označí za neetické použití všech zbraní, které je působí a mají adekvátní náhradu. Pak už by nešlo o prázdný výkřik a nevymahatelné gesto, ale o dobrovolnou iniciativu jednotlivých států, které nejsou do ničeho tlačeny a mohou se přihlásit k idei etického vedení války (trochu protimluv, ale lepší spojení jsem nevymyslel). Rezulace sama nic nezmění, pokud ji některý stát nebude chtít respektovat, považuji za lepší otevřít dveře k tomu, aby tento názor nebyl vnímán jako tlak zvenku, protože pak může uvnitř jednotlivých států vyrůst podpora dobrovolně OU opustit (což se , zdá se, začíná dít). Navíc nám nic nebrání to se spojenci řešit interně a zkoušet je přesvědčovat mimo záři reflektorů. Nedělám si iluze o úspěšnosti, ale přijde mi to jako výrazně smysluplnější gesto, než podepsání deklarace, kterou velcí hráči prostě ignorují. Je těžké k něčemu donutit druhé, ale můžete je přesvědčovat, že mají jít příkladem (nejlepší je jít příkladem jako první, ale my půjdeme příkladem těžko, když nic z toho nepoužíváme).

Samozřejmě si nedělám iluze o Rusku, zaměřuji se na státy, které si zakládají na své demokratičnosti a etice konání (ať už ji dodržují nebo o ní jen mluví). Ale reálně toho stejně nejvíc reálně použije USA (viz ta čísla z Bosny a z Iráku), takže pokud se doberou vyřazení OU z výzbroje, tak je to jednoznačně posun, nicméně její náhrada či změna ve vojenské doktríně může přinést další menší či větší problémy, které dnes nedokážeme předvídat a proto bychom neměli na konkrétní řešení rovnou ukazovat.

Tedy nejsme ani tak v rozporu obsahovém, spíš se neshodneme na formě. Já osobně bych preferoval tohle nechat konkrétní typy munice v odborné rovině a vnitrostranickou diskusi držet v rovině obecné (co je a co není zbytečně způsobené utrpení).

[Petr.Kubik]

...
Děkuji za pochopení a nepokračujme tímto způsobem.

Tohle už byl spíše věcný post a v tomto duchu už se můžeme bavit rozumněji.

Děkuji a beru to. Mám jen technickou poznámku. Držme se českého označení wolfram, toto označení najdeme v české literatuře (ang. Tungsten).

Wolfram se v průbojných projektilech používá už od 2. světové války. Byl již tedy použit ve všech hlavních konfliktech s nasazením obrněné techniky od té doby. Naproti tomu nasazení ochuzeného uranu je až záležitostí posledních několika dekád (vyvíjen od 1977, poprvé použit 1991 v Iráku). Důvodem jsou ony lepší bojové vlastnosti a dostupnost. V USA (a ve všech zemích s vojenským jaderným programem) se do té doby jednalo de-facto pouze o nebezpečný odpad. Wolfram už tedy za sebou má poměrně dlouhou historii a najdeme ho čistý ve vláknech klasických žárovek.

Výše několikrát odkazovaná studie testovala přímo wolframové pelety použité v munici (weapon-grade alloy). Nicméně odkazované toxikologické informace poukazují na problematické spojení ve slitině s niklem a kobaltem, u kterých je toxicita prokázána.

"Etické vedení války", pokud tedy už je nezbytně nutné vést válku, zní zajímavě.

[Petr.Kubik]

Tomuto tvrzení nemám co vytknout (včetně opravy - sklouzávám k používání anglických výrazů, protože mnou nalezené materály jsou anglicky, ale samozřejmě tungsten a wolfram jsou tentýž prvek, jen se liší český a anglický název).

U té studie mi i vadí, že ty pelety jsou sice z reálně použité slitiny, ale poměrně velké, když do těla myši narveme nesmyslně vysoké množství libovolné alespoň trochu reaktivní látky, tak to skoro pokaždé skončí nějakým negativním důsledkem v podobě karcinomu (nebo jiné choroby či vady). Bohužel sledování dopadů různých typů munice je relativně moderních záležitostí, kterou komplikuje i fakt, že moderní bojiště, kde byla ve velkém použita průbojná munice z wolframu, jsou tatáž kde byla použita munice s OU. A z těch starých druhoválečných už mnoho nezjistíme, už je pozdě studovat dopady na přeživší populaci, protože už není koho studovat. Obávám se že rozumnou a přesvědčivou studii dopadu wolframových vojenských slitin na organismus asi hned tak neuvidíme.

Osobně považuju celý koncept války jako prosazování svých zájmů za něco, co potřebujeme překonat a odhodit. Reálné to není, rozhodně ne v dohledné době. Rozšířit nauku o válčení o další úroveň etiky by proto neškodilo. Slušné zacházení se zajatci je považováno za normální, porušení tohoto pravidla vyvolává vždy pozdvižení (např. nechvalně známé Guantanámo). Usilovat o dosažení podobného přístupu v oblasti dlouhodobých dopadů některých typů munice mi přijde jako reálný cíl. Nelze participanty válečného konfliktu donutit, aby se toho přístupu držely, ale status nechutného vyvrhele bez morálních zásad u vlastních občanů je pro mnohé státníky dobrým motivátorem. Ironický pohled na tuhle novou etiketu by mohl být "můžeme si pozabíjet navzájem vojáky a zničit věci a budovy, ale až to skončí, musí po nás zůstat uklizené hřiště".

[Adam.Jaros]

Já vám tady do té polemiky o tom, čím střílet, vložím základní axiom toxikologie:
Každá látka je jedem. Záleží pouze na množství.

Pointa: Volání po studiích dopadů je bezpředmětné. Dopady budou. Každý kovový prach bude člověku ubližovat při vdechování, nejen chemicky, ale i fyzikálně. Každý kov schopný koordinace bude interagovat s množstvím ligandů a proteinů, které v těle prostě jsou a bude omezovat jejich funkci. Každý kov, který organismus nedokáže účinně filtrovat se někde uloží a bude tam dělat bordel.

Pointa 2: Mám za sebou roky intenzivního studia chemie a některé vaše závěry na základě 5 přečtených článků bych si nedovolil jen tak plácnout ani po hodinách pečlivé rešerše.

Pointa 3: Jsem pacifista a mám pocit, že je vážně jedno, jestli někomu ustřelíte hlavu pařezem, kusem olova nebo koulí plazmy. Především byste se měli vyrovnat s tím, že jste někomu ustřelili hlavu, ne, že potom možná bude mít nádoreček, protože střílíte sračkama.

[Petr.Kubik]

Pointa 3: Jsem pacifista a mám pocit, že je vážně jedno, jestli někomu ustřelíte hlavu pařezem, kusem olova nebo koulí plazmy. Především byste se měli vyrovnat s tím, že jste někomu ustřelili hlavu, ne, že potom možná bude mít nádoreček, protože střílíte sračkama.

Pokud berete v úvahu pouze probíhající konflikt, tak to platí.

Již klasickým a pro uchopení problematiky jednodušším příkladem proč se snažit zakazovat některé druhy zbraní jsou protipěchotní miny, a to konkrétně miny s minimem kovových částí. Tyto miny jsou zpravidla nedetekovatelné detektory kovů a kvůli použitým materiálům mají dlouhou trvanlivost (nereznou). V Německu jsou dokonce uzavřené oblasti se skleněnými minami ještě z 2. světové války. Miny novější provenience pak nalezneme v oblastech proběhnuvších konfliktů po celém světě.

Snaha o zákaz zbraní zabíjejících a ohrožujících zdraví ještě dlouho po skončení konfliktu má smysl. Nerad bych musel k dovysvětlení postoje používat emocionální nátlak, kolik už bylo kvůli třeba minám zmrzačeno nebo zabito nevinných lidí, včetně dětí považujících nález za hračku.

https://en.wikipedia.org/wiki/Glasmine_43
https://en.wikipedia.org/wiki/Eifel_Nat ... eld_danger

https://en.wikipedia.org/wiki/Ottawa_Treaty
https://en.wikipedia.org/wiki/Minimum_metal_mine

[Martin.Polak]

K tématu se chce vyjádřit i Vladimír Oršulík který nemá účet na fóru. Částečně shrnuje a opakuje již napsané a dodává nové podněty a na závěr má nějaké dotazy spíše ale na europoslance

---

Zdravotní rizika související s ochuzeným uranem

Možnými zdravotními následky používání střel s ochuzeným uranem se zabývá studie UNEP nazvaná "Potenciální vlivy na lidské zdraví a životní prostředí vyplývající z možného použití ochuzeného uranu během konfliktu v Kosovu v roce 1999 - předběžné zhodnocení". Autoři studie, datované říjnem 1999, mohli vycházet pouze z různých předpokladů o množství a způsobu použití munice s DU protože NATO se v té době oficiálně nevyjádřilo k tomu, zda a v jakém množství tuto munici v konfliktu použilo. Studie tak vychází mj. z předpokladu, že na jednu lokalitu dopadlo 10 kg DU, zatímco, jak jsme vypočetli výše, z oficiálních tvrzení NATO vyplývá množství 81 kg. Studie nepočítá s tím, že střely obsahovaly plutonium a uran 236.

Ochuzený uran může poškodit lidské zdraví jednak radiací, jednak chemickým působením. Podle zmíněné studie UNEP může být působení radiace potenciálně nebezpečné při nošení úlomků DU na těle (např. v kapse), při vniknutí DU do otevřených ran, při vdechování prachu obsahujícího DU bezprostředně poté, co střela zasáhne cíl, a při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit. Chemické působení uranu (ohroženy jsou zejména ledviny) je nebezpečné při požití kontaminované zeminy (např. dětmi), při konzumaci neomyté listové zeleniny, při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit, při zasažení otevřených ran a při pití vody z kontaminovaných studní.

Italská nezisková organizace zkoumá následky bombardování Srbska v roce 1999 a dopad ochuzeného uranu na civilní obyvatelstvo. Vyšetřovatelé Allessandro di Meo a Samantha Mengarelli se zaměřili na výpovědi srbských vládních představitelů, svědků a obětí bombardování.

Severoatlantická aliance přiznala, že během bombardování Srbska použila ochuzený uran. Italská media zveřejnila, že na 45 italských příslušníků mezinárodních sil v Kosovu (KFOR) zemřelo po bombardování a dalších 515 bylo nakaženo rakovinou. Vyšetřovatelé chtějí poukázat na počet civilních obětí a znovu poukázat na fakt, že NATO použitím ochuzeného uranu porušilo mezinárodní konvence.

Srbské zdroje uvádějí, že onemocnění rakovinou se v oblastech, které byly nejvíce postiženy bombardováním, zvýšilo o 200 %. Bývalý srbský ministr pro ekologii uvedl, že se v Kosovu nachází na 113 kontaminovaných oblastí, do kterých již srbské úřady po vyhlášení nezávislosti nemají přístup.
ZDROJ: www.ekolist.cz, natoaktual.cz, upraveno, kráceno

Předmět: Používání ochuzeného uranu k vojenským účelům
Ochuzený uran (DU) je chemicky toxický a radioaktivní vedlejší produkt procesu obohacování uranu, jehož radioaktivita s časem vzrůstá. Je používán řadou států v průbojné munici pro použití v tancích, obrněných vozidlech a v letectví. O šesti státech je známo, že tyto zbraně vyrábějí a na 20 států by je mělo mít v současnosti ve své výzbroji. Munice z ochuzeného uranu při svém hoření vytváří dým tvořený částicemi oxidu uranu, jenž představuje při vdechování riziko pro civilisty i vojenský personál. Náboje, jež minou cíl, mohou kontaminovat půdu i podzemní vody. Značná množství munice z ochuzeného uranu použily v Iráku a na Balkáně Spojené státy a Velká Británie. V současnosti panuje znepokojení nad jejím možným použitím v Afghánistánu. Nosiče kontaminované ochuzeným uranem představují značné riziko pro sběrače použitých kovů a děti, které si s nimi často hrají. K rozšíření munice z ochuzeného uranu došlo bez ohledu na podstatný nedostatek informací o chování ochuzeného uranu v životním prostředí, o chemických a radiačních rizikách s ním spojených, o úrovni kontaminace, k níž by pravděpodobně došlo při různých scénářích, a především o rozsahu, v němž by mohlo být vystaveno ochuzenému uranu civilní obyvatelstvo. Parlament se již po více než deset let konzistentně dotazuje na používání munice z ochuzeného uranu a staví se proti tomuto používání. Znepokojení nad používáním munice z ochuzeného uranu vzrostlo na zasedání Valného shromáždění OSN, kde bylo v říjnu 2014 na toto téma přijato pět rezolucí. V některých oblastech Iráku exponenciálně vzrostly rakovina u dětí a vážné vrozené vady dětí, až do té míry, že ženy nadále nechtějí mít děti. Mohla by Komise s ohledem na výše uvedené uvést:

DOTAZY:

1. jaké kroky byly podniknuty na podporu omezení a zákazu používání munice z ochuzeného uranu ve členských státech a aby Komise projevila v této oblasti na mezinárodní úrovni vedoucí úlohu?

2. jaké snahy byly podniknuty s cílem vypracovat společný postoj EU směřující k zákazu používání munice z ochuzeného uranu?

3. jak může EU pomoci irácké vládě lépe zvládat následky používání munice z ochuzeného uranu v této zemi v minulosti?

4. Ochuzený uran je pouze jednou z mnoha nebezpečných látek používaných v konvenční munici, která má potenciální dopady na zdraví civilních osob.

S ohledem na vedoucí postavení EU v oblasti regulace chemických látek, podpoří Komise výzkum o dopadech těchto toxických pozůstatků na civilní obyvatelstvo?

https://www.europarl.europa.eu/doceo/do ... 45_CS.html

[Petr.Vileta]

K tématu se chce vyjádřit i Vladimír Oršulík který nemá účet na fóru.

A pan Oršulík je kdo? Člen nějaké jiné strany, neziskovky, zvídavý občan, náhodný kolemjdoucí, tvoje alter ego?

U některých otázek je vhodné vědět kdo se ptá a proč se ptá.

[Petr.Kubik]

Řečnická vsuvka: Aby to náhodou nebyla nějaká viletovina, že?

Technická: V Iráku bylo použito DU asi desetkrát více.

[Petr.Vileta]

Řečnická vsuvka: Aby to náhodou nebyla nějaká viletovina, že?