Návštěvník píše: ↑13 kvě 2018, 15:09
Dalibor.Zahora píše: ↑12 kvě 2018, 08:06
Ta fotka byla nahrávka na smeč, bohužel se stane - že z nějakého momentu srandy se prostřednictvím socsítím a dostatečnému počtu protivníků stane kauza.
Tedy ano, bylo zcela v pořádku tam zrovna v den výročí vítězství nad nacismem jít, ale prezentace měla být jiná.
Skutečností je, že "rusofobie" jede na plné obrátky a někdy směřuje do absurdních výšin. Možná se fakt v Česku ještě dožijeme toho, že se bude s vážnou tváří tvrdit, že nás wehrmacht chránil před bolševiky. 2WW nebyla pochopitelně černobílá, ale prezentovat ji tak, že v ČR nastoupila po květnu 45 druhá totalita je falšování dějin. Český antikomunismus to rád popírá, ale komunisty si Češi zvolili dobrovolně (1946) a následně jim k moci pomohla neschopnost jiných demokratických stran. Ale samozřejmě, že je jednodušší je svádět vše na zlé Rusy.
A upřímně, po neslavném konci 1. republiky a válce, se fakt lidem nedivím, že komunisty volili.
Prostě je potřeba stále počítat s tím, že v médiích i virtuálně převažuje pravicově nastavený rámec a nabourávat jeho jednostranné pohledy bude vyžadovat zvláštní a dlouhodobé úsilí. Ale má to smysl, protože bez toho se dál nepohneme a je to i politický obsah, který má dlouhodobý potenciál.
Falšováním (či neznalostí?) dějin a jednostranností pohledu zavánějí spíše podobné názory, jako výše citovaný.
Jistěže po květnu 45 nastoupila druhá totalita. Jak jinak to chcete nazvat? Ve volbách '46 mohly kandidovat pouze strany, sdružené v tzv. Národní frontě, což byla politická koalice, v níž měla KSČ rozhodující slovo. Z dílny KSČ rovněž pocházel tzv. Košický vládní program, vytvořený komunisty kolem Gottwalda v Moskvě, určující poválečné poměry v zemi. Doporučuji k přečtení:
http://www.totalita.cz/txt/txt_kvp.pdf, zvl. pasáže poklonkující totalitnímu komunistickému SSSR a Rudé armádě, volající po co nejtěsnějším přidružení a "všestranné součinnosti" s totalitním svazem. StB jako komunistická "politická policie" vznikla již r. '45 a od počátku vyvíjela činnost namířenou proti nekomunistům. Samotné volby '46 lze tedy považovat za svobodné jen s velkým přimhouřením obou očí - do voleb vstupovala koalice vedená KSČ, proti níž nemohla kandidovat žádná opoziční strana nebo hnutí. Ale budiž, dejme tomu, že volby '46 byly svobodné. Výsledkem bylo vítězství KSČ, především v Čechách, přičemž nejvíc hlasů získala v Sudetech, odkud byli vyhnáni Němci. V zemi Moravskoslezské už měla výsledek horší. Na Slovensku naopak vyhrála Demokratická strana (tuším 60%?), nicméně do SNR byly následně rozdělovány mandáty podle celorepublikových výsledků.
Spočteno zváženo, KSČ usilovala o totální převzetí moci již od května '45 (minimálně). To se posléze uskutečnilo v roce '48. Volby '46 pro KSČ byly jen intermezzem, divadlem předstírajícím svobodnou a demokratickou soutěž politických stran, fraškou na cestě k totalitě, v níž už žádná svobodná politická soutěž neměla být možná.
Poznámka v citaci - "(komunistům) k moci pomohla neschopnost demokratických stran" - mi připadá až hnusná. Je to jako kdybyste znásilněné slečně řekl "můžete si za to sama, neměla jste s tím klukem jít sama večer na procházku do parku, měla jste se bránit, neměla jste si brát minisukni...".
K "osvobození" Rudou armádou: příslušníci RA (nejen Rusové, ale třeba i početný kontingent Rumunů) se na našem území rozhodně nechovali jako bratři osvoboditelé. Kradli, znásilňovali a vraždili. V mém rodném Slezsku se dodnes traduje dobové rčení "schovavejte kačky husy, bo k nam přišli bratři Rusi". Osobně jsem hovořil s několika pamětníky "osvobození", nebo s jejich potomky, a až snad na jedinou výjimku jsem nenašel nikoho, kdo by na RA vzpomínal v dobrém. Příslušníci NKVD kromě stíhání nacistů usilovně pátrali po emigrantech, kteří k nám uprchli po vítězství bolševiků v Rusku 1918. Řadu z nich následně odvlekli do Svazu, přestože tito lidé měli již tou dobou čs státní občanství. Tažení sovětské(tedy totalitní, stalinskými komunisty ovládané) RA na našem území lze pokládat za osvoboditelské a nikoli za dobyvatelské jen s velkými pochybnostmi nebo naivitou. Zvláště v kontextu pozdějšího vývoje, kdy se ČR pod taktovkou KSČ stala de facto protektorátem SSSR.
Na závěr dotaz: když mají někteří pirátští poslanci chuť slavit konec války na Ruské ambasádě (nic proti tomu nemám), oslavili také při té příležitosti hrdinství našich lidí? Například povstalců z květnového povstání? Oslavili osvobození Prahy, v němž hrál rozhodující roli právě místní, domácí odboj, jemuž v kritické chvíli vydatně pomohli Vlasovci? Vzdali čest gen. Kutlvašrovi, veliteli našich povstalců, za to že efektivně velel našim mnohonásobně slabším povstaleckým jednotkám a nakonec (v součinnosti s ČNR) dojednal podmínky kapitulace a odchodu jednotek wehrmachtu z Prahy do amerického zajetí, čímž zabránil další řeži a ničení v hlavním městě, a byl za to následně komunisty zavřen a degradován?