19/2023 - Zasedáni RV v srpnu 2023 - program

[Zdenek.Hrib]

V tom případě navrhuji bod:
Změna volebního radu. Konkrétně mi jde o větší odpovednost leaderu. 15 min bez hlasovani

Kdybys nadhodil krátký draft v textu o co ti jde a jak toho chceš dosáhnout tak třeba můžeme už předem kouknout jak se to dá udělat a mít nějaké varianty, hmm?

koukám na to, že ten program už bude dost narvaný. tak já tenhle návrh teď stáhnu, připravím si to nějak s detaily a navrhnu to někdy příště

[Jakub.Michalek]

Ahoj, po debatě s Honzou Lipavským v aktuální situaci různých množících se podnětů navrhuji ještě jeden bod, a to:

Diskuse o úpravách členského podnětu, uvede Honza Lipavský, bez usnesení, 45 minut
Navrhuji diskusi členů RV k možným úpravám členského podnětu, abychom snížili negativní mediální dopad vnitrostranické diskuse, zabránili prohlubování polarizace strany a místo toho spíše hledali cesty k vyřešení krizových situací a usmíření, aby se nám kauzy necyklily. A naopak abychom měli více prostoru prosazování liberální politiky a nebyli zaměstnáni sami sebou. To nám také zlepší šance obstát v krajských volbách a eurovolbách a pomůže to vytvořit inspirativnější prostředí. Součástí budou i podkladová data o členských podnětech.

[Martin.Kucera]

Já bych si k tomuto návrhu jen dovolil připomenout, že na jaře 2021 se IIRC snaha o předpisové omezení členských podnětů setkala s dost velkou nevolí členstva a nakonec se dospělo ke kompromisnímu řešení, jímž bylo výrazné rozšíření tohoto návodu/doporučení (na jehož obsahu se podílel i Jakub). Tak možná by jako první krok stačilo ho pořádně a opakovaně propagovat (třeba pravidelným odkazováním v newsletteru), než zase vvyvolat nějaký flame.

[David.Wagner]

Ahoj, dovolím si navrhnout bod k EP volbám

Krátký český program do eurovoleb, spolu s volebním štábem (@Pavel.Stepanek )
15 minut, bez usnesení

Máme "velký evropský" program, máme i shodu na tom, že na základě průzkumů a našich potřeb připravíme specificky české priority a tvář kampaně, pak se to dodělá se zvolenou kandidátkou. V prvních pěti minutách bych shrnul postup a co bude kdy třeba a hlavně pak Pavel by nám představil jak to vidí za štáb a jaké priority zatím identifikovali abychom pro schvalovací proces měli náskok a pak vše běželo na drátkách:)

[Jakub.Michalek]

Já bych si k tomuto návrhu jen dovolil připomenout, že na jaře 2021 se IIRC snaha o předpisové omezení členských podnětů setkala s dost velkou nevolí členstva a nakonec se dospělo ke kompromisnímu řešení, jímž bylo výrazné rozšíření tohoto návodu/doporučení (na jehož obsahu se podílel i Jakub). Tak možná by jako první krok stačilo ho pořádně a opakovaně propagovat (třeba pravidelným odkazováním v newsletteru), než zase vvyvolat nějaký flame.

Vytvoření návodu/doporučení z mého pohledu situaci nevyřešilo a ti, kterým by to nejvíce prospělo, se jím neřídí. Představa, že něco vyřešíme tím, že budeme více šířit doporučení, které je již nyní na každé stránce s členskými podněty, podle mého názoru není realistická. Problém lidí, kteří na sebe zakládají podněty není v tom, že by netušili, že jejich jednání neladí s doporučením, ale že jsou pro ně primární jiné zájmy a nezohledňují dopad na stranu jako celek. Situace se oproti jaru 2021 navíc výrazně posunula, strana je ve vládním angažmá, členská základna stagnuje a ty flame, hádky, odvolávačky a byrokratické férovky už dost lidí obtěžují a nevěnují tomu čas, je to záležitost ani ne třetiny členů, z nichž většinu to spíš řekl bych už také irituje. Navíc se za tím hromadí velké množství negativní a pomstychtivé energie a prohlubuje to polarizaci. Proto je podle mě zcela legitimní diskutovat o tom, co s tím dál dělat. Ale proberme to osobně, dopisovat si o tom nemá moc smysl.

[Jakub.Michalek]

Pro koordinaci poznamenávám, že jsem zaslal pozvánku Pavlu Štěpánkovi (volby EP), Ivoru Kolárovi a Marku Nečadovi (Institut).

[David.Wagner]

Ahoj, s Pavlem jsem se domluvil než jsem ho navrhl, tak by to mělo klapnout. Díky za oficiální pozvánku pro něj ale!

[Jiri.Hlavenka]

Diskuse ke strategii

Navrhuji si vyhradit čas na diskusi ke strategii, na základě "výkopu" od Jakuba, reakce ode mně a dalších. Myslím že toto je zásadní problematika, která si vyžaduje velké přepracování, ale hlavně úvodní diskusi (řekněme "strategii jak na strategii"), která bude spíše neformální na vyjasnění si stanovisek a pohledů na věc.
Úvod přednesu: klidně já
Časová dotace: 60 minut
Usnesení: ne nutně s usnesením, ale se zápisem a návrhem dalších kroků

[Rostislav.Reha]

Problém lidí, kteří na sebe zakládají podněty není v tom, že by netušili, že jejich jednání neladí s doporučením, ale že jsou pro ně primární jiné zájmy a nezohledňují dopad na stranu jako celek.

Otazka zni, jestli to je bug nebo vlastnost, na ktere jsme vyrostli a diky ktere snad jeste chvilku vydrzime nebyt UPLNE jako ostatni strany, na jejichz kritice Pirati vznikli.
Svoboda a demokracie proste nejsou zadarmo a nikdy nebyly.

[Zdenek.Hrib]

Diskuse ke strategii

Navrhuji si vyhradit čas na diskusi ke strategii, na základě "výkopu" od Jakuba, reakce ode mně a dalších. Myslím že toto je zásadní problematika, která si vyžaduje velké přepracování, ale hlavně úvodní diskusi (řekněme "strategii jak na strategii"), která bude spíše neformální na vyjasnění si stanovisek a pohledů na věc.
Úvod přednesu: klidně já
Časová dotace: 60 minut
Usnesení: ne nutně s usnesením, ale se zápisem a návrhem dalších kroků

Základem diskuze ke strategii do příštích parlamentních voleb by imho mohl být tento článek z plátku HROT. My bohužel to co píšou neděláme, ale ve skutečnosti přesně to bychom dělat měli. Protože já už delší dobu pozoruji vcelku trapné snahy konzervativců vysvětlit neschopnost SPOLU tím, že jim Piráti ve vlade brání v uskutečnění jejich odvaznych cílů.

Diskuzi bych raději vedl až na zasedání osobně. Přeci jen jde o strategickou věc. Posílám to sem jen jak podklad.

A přece rostou…
Datum vydání: 07.08.2023 | Datum importu: 07.08.2023 0:25
Zdroj: HROT +1 | Rubrika: Analýza | Strana 24 | Autor: Ladislav Mrklas
Téma: Česká pirátská strana | PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. | Lukáš Kolářík | Bc. Jan Lipavský | PhDr. Olga Richterová, Ph.D. | Česká pirátská strana vše | Michal Šalomoun | Zdeněk Hřib
AVE:1 116 536 Kč|Tištěný náklad:10 000|Prodaný náklad:6 150|GRP:0,22|Čtenost:19 761
Vydavatel: HROT s.r.o. | Periodicita: týdeník

PIRÁTSKÁ STRANA MÁ NAVZDORY MINIMÁLNÍMU POČTU POSLANCŮ OBROVSKÝ VLIV NA VLÁDNÍ POLITIKU. AČKOLI O NÍ NENÍ MOC SLYŠET, DAŘÍ SE JÍ NA ÚKOR OSTATNÍCH VLÁDNÍCH STRAN POSILOVAT

Poslední volební model Kantaru přisoudil Pirátům 11,5 procenta, což je více než dvojnásobek podpory z loňského dubna a o třetinu více, než měli letos v únoru. Podpora Bartošovy strany roste na úkor ostatních koaličních uskupení. Dobře to ilustruje odlišný trend křivek podpory vládních stran i značný vzájemný překryv jejich elektorátu.

Mýtus Pirátů jako obětí…

Piráti byli a jsou miláčky významné části médií. Od voleb o to více, že jsou jimi považováni za uskupení, které se de facto obětovalo v boji proti Andreji Babišovi. A které na to ve volbách jako jediné doplatilo.
Takový pohled je však mylný nebo přinejmenším hodně pokřivený.
Ano, čtyři poslanci jsou opravdu málo. Piráti drží post místopředsedkyně Sněmovny, který obsadila Olga Richterová, ale v řadě důležitých sněmovních výborů Piráti úplně chybějí. Nezapomínejme však na to, že vládní koalice má v parlamentu pohodlnou většinu, a tak to nevadí. Formování její politiky může v klidu probíhat na exekutivní úrovni.

… a realita pirátské invaze

Husarský kousek Pirátů představuje především přetavení jejich dvou procent poslanců do sedmnácti procent ministrů, a ne ledajakých. Ivan Bartoš nese jako vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj největší díl odpovědnosti za klíčový předpoklad konkurenceschopnosti české ekonomiky. V digitalizaci veřejného sektoru Česko jen přešlapuje, což poškozuje podnikatelský svět. To ostatně trefně glosoval i sám Bartoš výrokem o neschopnosti státu přetavit skvělé koncepce v realitu. Ministerstvo zahraničí vedené Janem Lipavským je v době zvýšených bezpečnostních hrozeb a hledání místa Česka na transformující se geopolitické a obchodní mapě naprosto zásadní. Šéf Legislativní rady vlády Michal Šalomoun je pro změnu odpovědný za kvalitu všech návrhů zákonů, které opouštějí vládu.
Ale to není všechno. Piráti „pokryli“ takřka všechna ministerstva svými náměstky. Ti kromě zamini a digitalizace „dozorují“ například i finance, průmysl a obchod, zemědělství, životní prostředí, práci a sociální věci či zdravotnictví. Všude tam ovlivňují výsledné výstupy, do nichž propašovávají své vize a nápady. Někdy to dělají viditelně, jindy naopak skrytě.

Proč rostou?

Výsledkem toho všeho je zvláštní stav. Část vládních voličů vcelku oprávněně získává pocit, že vláda realizuje pirátskou politiku spíše než ódéesáckou. Kvitují to s povděkem, neboť jednak není tak pravicová a jednak je zaměřena na zelená, protikorupční, lidskoprávní a jiná témata, která jsou jim blízká. Jiná část voličů zase vnímá situaci tak, že Piráti jsou moc slabí na to, aby mohli něco ovlivnit, a tudíž nemohou za špatná vládní rozhodnutí. A za to Bartošovu stranu litují. A tohle kvitování na jedné a litování na druhé straně společně vytváří podhoubí pro pirátský vzestup.
K tomu ovšem přistupují ještě dva faktory vzestupu. Prvním z nich je mistrovská povolební hra Hřibových pražských Pirátů. Ač to byli oni, kdo neustále obstruoval, měnil partnery z Prahy sobě na Spolu a zase zpátky a tím protahoval jednání o novém vedení města, psí hlavu za to dokázali nasadit ODS, respektive vítězné koalici Spolu. A jako bonus za to i v hlavním městě získali mocensky a vlivově výnosná křesla náměstků, radních, uvolněných zastupitelů i míst v dozorčích radách městských společností.

3 + 3 progresivisté

Neméně šikovně si vedou pirátští poslanci. Když si odečteme vicepremiéra Bartoše, jsou ve Sněmovně jen tři. Vědomi si toho v podstatě rezignovali na celostní parlamentní politiku. A spolu se třemi pirátskými europoslanci se profilují jen na tématech, o nichž vědí, že budou spolehlivě fungovat. Jejich průřez dobře ilustruje úvodní část pirátského webu, kde je umístěn materiál „Nejdůležitější výsledky Pirátů za první rok ve vládě“.
Po rozkliknutí se otevřou jednotlivá angažmá pirátských ministrů, poslanců a europoslanců plus náměstka Hřiba. Dočteme se o manželství pro všechny, zpřísnění zákona o střetu zájmů, usnadnění pobytu rodičů s dětmi v nemocnicích, konspiračních webech, lesních školkách a dětských skupinách, boji proti sexuálnímu násilí, ochraně veřejnoprávních médií, whistleblowingu, klimatickém zákonu, korespondenční volbě, boji proti vykořisťování kurýrů a zaměstnanců digitálních platforem, ochraně osobních údajů atd. Všechno jsou to body progresivistického programu, o kterých se dobře mluví, píše a přijímají různé deklarace a usnesení a které v reálu prakticky nikdo nikdy neviděl. Ale znějí opravdu přitažlivě.
Do podobného ranku, kdy se vlk nažere, ale koza zůstane celá, patří i pirátský boj za čistou politiku. V poslední době se zhmotnil především ve vnitrostranickém referendu o důvěře v ministra Blažka. Celé toto absurdní hlasování členů jedné strany o budoucnosti člena jiné strany nemohlo skončit jinak než blamáží. Piráti odhlasovali, že ministru spravedlnosti nevěří, nicméně jediným člověkem, který může o Blažkově osudu opravdu rozhodovat, je premiér Fiala. Přesto nelze vyloučit, že i toto divadlo pirátští voliči náležitě ocení.

Limity vzestupu

Jak je patrné, Piráti se necelé dva roky po sněmovních volbách vybarvili jako kromobyčejní technologové moci a vlivu, kteří se navíc dost důvěryhodně umějí tvářit jako ztělesněná nevinnost. Ať už je tato pirátská hra opravdu dobře režírovaná, nebo je spíš věcí intuice a shody mnoha okolností, má i své zásadní limity.
Prvním z nich je pomíjivost. Do sněmovních voleb je daleko, do evropských a krajských voleb blízko. Za tu dobu se může udát cokoli, protože koalici nejtěžší časy teprve čekají. A po nich přijde doba účtování, při níž svou roli sehrají nejen skutečné dopady vládních rozhodnutí a zásluhy jednotlivých politiků a stran, nýbrž i nejrůznější okolnosti - často personifikovaného typu. Tragikomická aféra exnáměstka Lukáše Koláříka může být pro Piráty prvním varováním.
Druhou hranicí rozpínavosti Pirátů je omezený počet voličů. Neexistuje jediný pádný důvod, proč by vládní strany měly v příštích volbách dostat více hlasů, než získaly v roce 2021. Spíše hrozí jejich odliv. Už výše konstatovaná takřka výhradní provázanost elektorátu ODS, TOP 09, STAN a Pirátů tyto čtyři strany dříve nebo později přivede k velkému souboji o omezené voličské zdroje. Piráti do něj mohou vstoupit se vztyčenou hlavou. Jak už je však naučila minulá zkušenost, optimismus nikdy není tak úplně namístě.