Vážené Pirátky a Piráti,
za svůj život jsem měl možnost více či méně poznat celou řadu evropských měst. Zažít, jak chutná život v Londýně, Římě, Paříži, Amsterdamu a mnoha dalších a musím říct jedno – i když všechna jmenovaná města mají své kouzlo, mohou nás inspirovat a nabízí celou spoustu příkladů hodných následování, nikde jsem nezažil takovou atmosféru jako v Brně. Brno je město, kde jsem se narodil, které miluji, pro které chci pracovat a ve kterém chci žít. A byl bych moc rád, kdyby v Brně jednou chtěly žít i moje děti.
Proto Vás opět žádám o podporu v kandidatuře na lídra Pirátské kandidátky.
Před čtyřmi lety jsem Vaši důvěru dostal a jako lídr jsem Piráty dovedl k volebnímu výsledku, který znamenal trojnásobné zvýšení počtu Pirátských zastupitelů v Zastupitelstvu města Brna oproti předchozímu období a možnost zapojit se do vyjednávání o účasti na vedení města Brna. V povolebním vyjednávání jsem (doufám) prokázal své vyjednávací schopnosti, když jsem spolu se zbytkem vyjednávacího týmu dokázal pro Piráty pozici oproti volebnímu výsledku ještě posílit a získat nejen třetí post v radě města, ale především získat gesci majetku, díky čemuž Brno konečně po letech začalo o majetek pečovat hospodárně a transparentně.
Róbert kdysi v nadsázce řekl, že kdyby to jediné, co si lidi zapamatují, bylo, že pod Piráty se v majetkové oblasti nekradlo, bude to považovat za velký politický úspěch. 
Po volbách jsem byl zastupitelstvem zvolen do funkce II. náměstka primátorky s odpovědností za úsek magistrátu, který sestával z majetkového odboru, odboru kultury, odboru městské informatiky, odboru strategického rozvoje a spolupráce a odboru památkové péče. V průběhu období jsem provedl restrukturalizaci úseku, v rámci které vznikl odbor participace a referát kybernetické bezpečnosti.
Níže se pokusím shrnout nejdůležitější úspěchy, kterých se v agendě jednotlivých odborů podařilo za uplynulé tři roky dosáhnout:
Odbor strategického rozvoje a spolupráce
Řídit město bez strategie je jako snažit se z jedoucího vlaku trefit do terče na 100 metrů se zavázanýma očima.
• Provedli jsme kompletní revizi a dokončili schvalovací proces Vize rozvoje města do roku 2050 (https://brno2050.cz/vize-mesta/). Sestavili a prosadili jsme navazující plány rozvoje města do roku 2030 (https://brno2050.cz/plany-2019-2028/). V současnosti intenzivně pracujeme na navazujících akčních plánech s horizontem 2 až 4 roky a konkrétními projekty potřebnými pro jejich naplnění.
• Systematicky přistupujeme také k rozvoji celé brněnské metropolitní (spádové) oblasti. Nově jsme vymezili rozsah brněnské metropolitní oblasti, kam spadá 184 obcí a cca 700 000 obyvatel. Společně s územními partnery nyní dokončujeme práce na integrované strategii rozvoje brněnské metropolitní oblasti 21+, která nám v následujícím programovém období evropských strukturálních fondů umožní čerpat cca 6 miliard na infrastrukturní projekty (https://metropolitni.brno.cz/).
• Společně s Jihomoravským krajem a JICem jsme sestavili a prosadili také regionální inovační strategii, jejímž cílem je rozvoj ekonomické konkurenceschopnosti regionu a vytváření hodnoty díky zavádění inovací (https://www.risjmk.cz/).
• V návaznosti na RIS se spolu s Jihomoravským krajem snažíme systematicky podporovat místní špičkové firmy z oblasti elektronové mikroskopie a vesmírného průmyslu, a to jak regionálním marketingem či lákáním talentů ze zahraničí, tak třeba ukázkou toho nejlepšího v rámci expozice českého domu na světové výstavě EXPO.
• Zavedli jsme systematický přístup ke strategickým rozvojovým lokalitám ve městě Brně (https://brno2050.cz/wp-content/uploads/2021/07/Vymezen%C3%AD-rozvojov%C3%BDch-lokalit_strategick%C3%BD-dokument_FINAL_20_7.pdf).
• Uspořádali jsme v Brně první dronovou show (https://youtu.be/4-84HmICH1c) a pokud se vše podaří podle plánu, tak se v příštím roce pokusíme uspořádat soutěž dronových show (zřejmě první na světě).
• Společně s JICem jsme spustili mimořádně úspěšný dotační program Prototypuj a ověřuj(https://www.jic.cz/prototypuj-a-overuj/) na podporu vývoje prototypů produktů místních firem. Pokračujeme rovněž v úspěšném propojování inovačního a kreativního sektoru prostřednictvím tzv. kreativních voucherů (https://www.kreativnivouchery.cz/).
• Spolu s Hvězdárnou pracujeme na rekultivaci bývalého areálu wehrmachtu na Kraví hoře.
Majetkový odbor (zde je potřeba zdůraznit, že většinu běžné agendy odboru řešil Róbert Čuma jako odpovědný radní pro majetek, moje role v agendě majetkového odboru byla především u strategických úkolů)
Pečujeme o majetek města odpovědně, transparentně a jako řádní hospodáři.
• Kauza Procházka a nemovitosti Za Lužánkami – nepochybně náš největší úspěch v oblasti majetku, kdy jsme nejdříve zamezili firmám Libora Procházky vybírat parkovné na městských pozemcích a následně jsme Brno přivedli k prvoinstančnímu vítězství v soudním sporu o určení vlastnictví pozemků kolem stadionu Za Lužánkami
• Projekt rekonstrukce podchodu pod Hlavním nádražím – poté, co se Róbertovi podařilo po letech sporů a právní nejistoty s majetkovým odborem zapsat město v katastru jako vlastníka podchodu, se nám podařilo v koalici prosadit komplexní rekonstrukci podchodu do podoby, která nebude ve 21. století ostudou Brna.
• Prodej zbytného majetku formou aukce/dražby – před našim nástupem do funkce bylo zavedenou praxí prodávat zbytný majetek na základě znaleckého posudku na cenu obvyklou (porovnání v minulosti uskutečněných podobných prodejů). S Róbertem jsme ovšem přesvědčili koaliční partnery, že skutečnou tržní cenu může ukázat jen otevřený trh, a taky že ukázal -> při historicky první transparentní veřejné dražbě představovala konečná cena 453,5 % ceny odhadnuté ve znaleckém posudku.
• Majetkové vypořádání trafostanice hotelu Internacionál – nepochybně nejsložitější úkol, který s majetkovým odborem řešíme. O vypořádání město usiluje už více než 15 let a nám se podařilo dostat se v jednáních s majiteli hotelu do cílové rovinky.
• Strategie nakládání s majetkem města – město vlastní přes 60 000 pozemků, ale doposud nemělo žádnou strategii, jak s nimi v dlouhodobém horizontu nakládat. To v minulosti vedlo k situacím, kdy město prodalo pozemky, které se později ukázaly jako klíčové a město je za draho muselo vykupovat zpět. Strategie ještě není dokončená, ale pevně věřím, že ji stihneme v 1. kvartále příštího roku.
• Dojednali jsme rozsáhlou směnu nemovitostí s Masarykovou univerzitou, která byla nezbytná pro dokončení projektu šaliny na Kampus a v rámci které jsme dále od MU získali astronomickou observatoř pro brněnskou hvězdárnu.
Odbor participace (a datové oddělení)
Radnice, která s občany nekomunikuje, nemůže dobře fungovat.
• Pokračujeme v úspěšném pořádání participativního rozpočtování -> v únoru zahájíme už 6. ročník. Jelikož PaRo je navíc jedním z pilířů digitalizace, nezastavila nás ani covidová pandemie, ale naopak, v roce 2020 jsme zaznamenali rekordní zapojení více než 20 000 Brňáků.
• Úspěšně jsme dokončili 22 PaRo projektů a na dalších intenzivně pracujeme (https://damenavas.brno.cz/realizace-projektu/ a https://damenavas.brno.cz/galerie-projektu/?status=10&y=all).
• Finišujeme s přípravou navazujícího projektu Občanská radnice, který umožní občanům dávat radě města podněty a prostřednictvím sběru podpory přes elektronickou identitu (obdobně jako u PaRo) dokládat jejich důležitost. Vedení města dostane díky Občanské radnici možnost ověřovat si své domněnky u občanů prostřednictvím anket a dotazníků rovněž navázaných na elektronickou identitu.
• Spustili jsme nový datový portál města postavený na technologii ESRI, která umí pracovat i s mapovými vrstvami (https://data.brno.cz/).
• Každoročně vydáváme zprávu o stavu města, kterou veřejnosti prezentujeme také formou výstavních panelů ve veřejném prostoru (https://data.brno.cz/pages/zprava-o-stavu-mesta).
Odbor kultury (zde je potřeba zdůraznit, že většinu běžné agendy odboru řešil Marek Fišer jako odpovědný radní pro kulturu, moje role v agendě odboru kultury byla především u strategických úkolů)
Město s tradicí od dob Janáčka chce být v kultuře evropskou jedničkou.
• Za největší úspěch v kultuře považuji, že jsme dokázali brněnskou (zřizovanou i nezřizovanou) kulturu provést pandemickou krizí bez krachů.
• Navýšili jme finanční podporu nezřizované kultury i příspěvek města do filmového fondu.
• Ztransparentnili jsme proces přidělování dotací v kultuře (https://dotace.brno.cz/).
• Sestavili a prosadili jsme akční plán kultury a kreativních odvětví (https://kulturniparlament.brno.cz/akcni-plan/).
• Přivedli jsme do Brna dva letní multižánrové openair festivaly (Pop Messe a TrutnOFF-BrnoON).
• Zavedli jsme kulturní newsletter a pravidelná setkání kulturního parlamentu.
• Zahájili jsme úvodní fázi nového dotačního titulu pro významné kulturní akce, jehož cílem je maximální potlačení individuálních (neprogramových) dotací.
• Připravujeme kandidaturu města Brna do klání o titul Evropského hlavního města kultury.
Odbor městské informatiky (zde je potřeba zdůraznit, že většinu běžné agendy odboru řešil Ondra Kotas jako odpovědný zastupitel pro IT, moje role v agendě odboru městské informatiky byla především u strategických úkolů)
Naší cestou je digitalizace, propojování a zjednodušování.
• Zdigitalizovali jsme jednání volených orgánů města včetně kolaborativní přípravy materiálů a digitálního sběru stanovisek a podpisů dotčených osob a orgánů.
• Zavedli jsme možnost distanční účasti na jednáních zastupitelstva, rady, komisí a výborů.
• Vysoutěžili jsme dodavatele nového webu města Brna a související platformy pro integraci miniwebů, digitalizaci procesů a služeb (dodání hotového díla v 1. polovině roku 2022).
• Zvládli jsme udržet úřad po technické stránce v provozu i na vrcholu pandemie.
• Zajišťovali jsme technologické zázemí pro distribuční a očkovací centrum na výstavišti v rámci pandemie.
• Zahájili jsme postupnou transformaci úřednického zázemí z pevných PC stanic na notebooky.
• Pokračujeme v rozvoji BrnoiD.
Odbor památkové péče (odbor vykonává především přenesenou působnost státní správy, takže naše možnost jej ovlivňovat je značně limitována)
Aby i naše děti zažily Brno tak krásné a plné odkazů historie, jako jej známe my.
• Dotáhli jsme vymezení ochranného pásma Vily Tugendhat, k čemuž se město zavázalo už v roce 2001, kdy se vila stala památkou UNESCO.
• Prosadili jsme souhlasné stanovisko města k vymezení městské památkové zóny jakožto reakci na ztrátu památkové ochrany u 1400 objektů ve městě Brně, k čemuž došlo vlivem administrativní chyby z 80. let.
Referát kybernetické bezpečnosti
Protože hrozby digitálního věku nejsou jen pohádka.
• Ve spolupráci s Technickými sítěmi města Brna a odborem městské informatiky pracujeme na zajištění kybernetické bezpečnosti a řešení digitálních hrozeb. V budoucnu bychom rádi kybernetickou bezpečnost zajistili i pro městské části, městské příspěvkovky a městské firmy.
Strategické projekty
Mimo řízení odborů v rámci svěřeného úseku jsem jako náměstek řídil také několik strategických projektů města, jedná se o:
• Janáčkovo kulturní centrum – s týmem jsme dokončili projektovou dokumentaci včetně komplexního akustického měření na modelu 1:10, získali pravomocné stavební povolení a zahájili jsme kroky k výběru zhotovitele stavby.
• Chytrou čtvrť na Špitálce – máme zpracovaný masterplán, v řešení je dopravní napojení a příprava pro hledání strategického investora, cílem je výstavba energeticky soběstačné čtvrti s prvky cirkulační ekonomiky, v rámci které bude zachovaný industriální ráz místa, ale dostane nové využití (kulturní hub, společenské prostory, kanceláře, 300 bytů).
• Centrum řízení projektů – dnes mají projektoví manažeři veškeré informace o projektech města v lepší případě v excelu, v horším na papíře v šuplíku. Cílem centra řízení projektů je vybudování digitálního datového skladu pro (zejména finanční) řízení investičních akcí napříč úřadem s vazbou za rozpočet a závazný plán investic.
• Transformace bývalé káznice na kreativní centrum a místo paměti – projekt má hotovou dokumentaci a čeká na vydání územního souhlasu + na otevření výzvy z nového programového období strukturálních fondů, ze které je plánované jeho financování.
• Mezi strategické projekty v mé gesci dále patří nový web města a vypořádání majetkových sporů v lokalitě Za Lužánkami, o kterých jsem psal výše.
Nad rámec výše uvedeného si dovolím jako důležitý úspěch zmínit dále prosazení metodiky otevřeného zadávání veřejných zakázek pro všechny případy, kdy hodnota zakázky překročí 200 000,- Kč (zákonná povinnost je až od 2 milionů v případě dodávek a služeb, či 6 milionů v případě stavebních prací).
Za důležité považuji rovněž rozvolnění nesmyslné protialkoholní vyhlášky na centrálních náměstích a parcích.
A to nejlepší nakonec -> podařilo se mi dotáhnout nákup poloviny akcií technologického parku jakožto důležité instituce pro rozvoj inovací v regionu (poté co od záměru ustoupil Jihomoravský kraj) a v rámci covidové krize se mi podařilo přesvědčit zbytek koalice, aby upustili od myšlenky prodeje technologického parku do soukromých rukou.
Systematicky pracuji také na komunikaci a PR své práce v tradičních médiích -> od října 2019, kam sahají data v mém monitoringu, eviduji 3347 zmínek v médiích s celkovou hodnotou AVE (advertising value equivalent) činí 76 863 723 Kč - tolik bychom za obdobný dosah museli vydat, kdybychom si jej chtěli jako strana koupit jako reklamní prostor v médiích.
Za necelý rok nás čekají velmi důležité volby – důležité nejen pro Brno, ale také pro Pirátskou stranu. Sněmovní volby do jisté míry překreslily politickou mapu v Česku a je zřejmé, že se staly pevným základem pro spojení konzervativních sil pravice (ODS a TOP) a středu (KDU a STAN).
Pro nás Piráty z toho plyne především obrovská příležitost. Domnívám se totiž, že Brno jakožto studentské město bylo, je a bude vždy více liberální, progresivní a prosociální, než jaký je republikový průměr. Platí přitom, že na liberální straně politického spektra jako Piráti takřka nemáme konkurenci a představujeme pro voliče přirozenou alternativu tradičních konzervativních stran.
Je však třeba zdůraznit, že příležitost sama o sobě neznamená vítězství. Pokud máme v podzimních komunálních volbách uspět, pak musíme především ukázat, že jsme zkušený a kompetentní tým s jasno a srozumitelnou vizí, který se nebojí převzít odpovědnost. Já sám jsem připravený pro úspěch Pirátů udělat maximum a nabízím své sedmileté zkušenosti z vedení města, komplexní znalost vnitřního fungování města, své vyjednávací schopnosti, neústupnost, odhodlání a vysoké pracovní nasazení.
Dostanu-li vaši důvěru a budu-li zvolen, rád bych pokračoval v nastoleném trendu pozitivní změny, kterou jsme jako Piráti do Brna přinesli.
Mými prioritami jsou:
• Dokončení digitální transformace magistrátu, zejména centrálního řízení investic s přímou vazbou na financování v čase a dokončení digitalizace městských služeb poskytovaných občanům.
• Rozvoj participace a posilování role občanů při správě města.
• Definitivní ukončení privatizace městských bytů nájemníkům za odhadní ceny.
• Budeme-li k tomu mít dostatečně silnou pozici i na městských částech, které spravují 95 % bytového fondu, pak vytvoření transparentní a předvídatelné politiky bydlení s předem jasně stanoveným klíčem.
• Rozvoj vědeckotechnologického zázemí ve městě Brně, zejména v lokalitě Technologického parku a kampusu VUT, kampusu MUNI v Bohunicích a kampusu MENDELU při Třídě generály Píky.
• Systematická podpora kreativních odvětví v Brně, zejména videoherního a filmového průmyslu + rozvoj kreativního inkubátoru KUMST.
• Výstavba nízkonákladových městských bytů v lokalitě Západní brány (při ul. Jihlavská), v Technologickém parku, na Kaménkách, na Červeném kopci, Moravanských lánech a dalších.
• Pokračování v projektu výstavby chytré čtvrti na Špitálce formou PPP.
• Pokračování v přípravě projektu severojižního kolejového diametru.
• Transformace bývalého areálu wehrmachtu na Kraví hoře na kultivovaný veřejný prostor.
• Systematická podpora popularizace vědy.
• Vybudování otevřené digitální dílny FAB house.
Samostatnou kapitolu v mých prioritách pak tvoří doprava. Nepovažuji se za experta, ale cítím velký konflikt mezi uživateli individuální automobilové dopravy na jedné straně a všemi ostatními na straně druhé. Můj dlouhodobý názor je, že město nemá nikomu nařizovat nebo zakazovat způsob přepravy, ale má nabídnout co možná nejlepší podmínky a infrastrukturu uživatelům všech typů dopravy a motivovat občany především k udržitelnosti a toleranci vůči druhým. Jak jsem spolu s kolegy z datového oddělení před rokem demonstroval na příběhové mapě (https://storymaps.arcgis.com/stories/fbc534a7a443491888d4476c2d4dcbf1), právě v oblasti sdílení veřejného prostoru v dopravě město Brno zaostává a byl bych proto moc rád, kdyby se nám podařilo sestavit silný tým, který se nebude bát této dozajista nejsložitější výzvě ze všech městských agend postavit.
Děkuji Vám za pozornost a přeji co nejšťastnější vykročení do nového roku a hlavně zdraví.
Tomáš
