CF 22/2020 Změna Stanov – organizační novela

[Honza.Dvorak]

Registruji změny návrhu změny Stanov provedené navrhovatelem a zároveň registruji alternativní návrh navrhovatele. Původní návrh bude označen jako Návrh A a alternativní návrh bude označen jako Návrh B. Sumarizovaný přehled obou návrhů je uveden v úvodním příspěvku.

[Milan.Dadourek]

Vážení přátelé,
správně se říká, že ráno moudřejší večera. Po rozvážení jsem dospěl k potřebě některých korekcí dosavadních přijatých úprav:

1) Nejprve k hojně diskutovanému čl. 13 odst. 3 písm. (g), jímž je navrženo umožnit RK, aby zahájila řízení.
1.1)
Ohledně zmiňované kontradiktornosti – ta slouží především k vyjasnění skutkových okolností. Má soudu umožnit seznat, co se událo. Nikoliv mu zprostředkovat právní názor. Předpokládá se, že soud právo zná, a že právo je bezrozporný systém. Spor se imho nevede o právo (EDIT: myšleno objektivní - tedy law nikoliv right), ale o to, co se stalo a jak na spornou událost právo aplikovat.

1.2)
K potřebě zapojit kontrolní komisi - zamysleme se, co je její role? Má práce žalobce spočívat i v tom, že bude průběžně pochybovat o správnosti předpisů, jejichž dodržování má kontrolovat?
A zlepšuje skutečně požadavek na rušení předpisu výhradně na základě stížnosti KK nějak vyváženost brzd? Obávám se, že nikoliv. Pouze místo RK bude reálně rozhodovat KK. Ona to bude, kdo bude držet oprávnění na základě svého názoru nechat v našem právu existovat libovolný předpis – jen tím, že jednoduše nepodá stížnost. Bez potřeby zdůvodnění. Je toto pojistka právnosti? (Rosťo a další členové KK, toto opravdu není útok. Naopak. Myslím, že mi nyní lépe dochází, proč vlastně současné nastavení není funkční. Nemyslím si, že to lze připisovat KK – systém není dobře.)
A nejde jen o jakousi schovávanou? Brání nyní něco libovolnému členovi podat návrh na zrušení RŘ? V čem tedy ta pojistka spočívá? Může KK o své vůli takovou stížnost nepředat RK? Ano – pak je to velké špatné. Ne – pak se celá pojistka smrskává na to, zda se najde dostatečně odvážný a právně erudovaný člen. … A on se najde – dříve nebo později mezi některými ublíženými. Je to pojistka právnosti?

1.3)
Nechci bez kontroly pustit ze řetězu normotvorné a výkonné orgány, které zatím příliš zdrženlivosti neprojevovaly (rozuměj RV a některé odbory). (Prosím, nebrat jako výpad.) Nechci být příčinou, že se v našem právu budou hromadit předpisy, u nichž tvůrce nerespektoval stanovy, bez účinné možnosti nápravy (srov. https://redmine.pirati.cz/issues/31113 – zde je vidět, že potíže našich předpisů nejsou podle RK jen iluzorní – podotknu, že všichni současní členové RK mají formální právní vzdělání nějakého rozsahu – neříkám, že to je kritérium, ale indicie snad ano).

1.4) Jak se s podobnými riziky vyrovnává náš stát?
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v.z.p.z.d.:

Čl. 87
(1) Ústavní soud rozhoduje
a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem,
b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem,
…..

Následuje výčet rozhodování o stížnostech atd.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v.z.p.z.d.:

§ 64
Podání návrhu
(1) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat
...
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
...

Tedy české právo obsahuje systém, který navrhuji. Bude-li na úrovni stanov zavedeno oprávnění RK a na úrovni předpisu (třeba RŘ) upřesněno, že návrh může podat třeba zpravodaj nebo senát RK, přičemž rozhodovat má plénum RK, budeme naprosto konformní s českým právem. Přitom si nemůžu odpustit poznámku, že my tu netvoříme věčnou Ústavu Spojených Států – my se snažíme vytvořit funkční pravidla, která reagují na existující potíže a dále budou co nejlépe sloužit straně o 1000+ členech(, která sama ještě podléhá soudnímu dohledu a lze ji ze dne na den opustit).

1.5) Proto přistupuji k úpravě návrhu čl. 13 odst. 3 písm. (g):

g) může zahájit řízení o zásadním návrhu na zrušení předpisu nebo jeho části pro rozpor s předpisy celostátního fóra, se stanovami nebo zákonem, pokud k tomu shledá důvod při řízení o stížnosti nebo při řešení předběžné otázky. Předpis celostátního fóra nebo republikového výboru může stanovit další podmínky pro řízení dle předchozí věty, včetně jeho vyloučení pro některé předpisy. Případné zrušení předpisu nebo jeho části na základě tohoto řízení může nabýt účinnosti nejdříve šest měsíců po zveřejnění rozhodnutí.

Přijaté úpravy zvyšují kvórum nutné k přijetí rozhodnutí, aby byla posílena důvěryhodnost institutu. Dále rozšiřují ochranu stanov i o ochranu respektu vůči předpisům CF. Konečně dopřesňuje zřejmě nepochopenou úpravu možného omezení tohoto oprávnění předpisem. To odpovídá i faktu, že stejně tak RV a odbory mají stanovami daný rozsah oprávnění, který může předpis ale zúžit.

1.6)
A máme vůbec nějaký problém ohledně souladu předpisů? Má to cenu řešit?
RK má řešit spory. Ne vždy je možné je řešit smírně. Vyskytují se i výrazné případy zlého úmyslu. V každém košíku jsou nahnilá jablka. Od RK se pak čeká vyvození odpovídajících důsledků. Někdy potřeba ochránit zájmy strany musí dokonce převládnout nad úplnou nestranností (RK není soud – nemůže s vyloučením potenciálního korupčníka čekat až na nezpochybnitelné důkazy – pak bychom ji nepotřebovali a mohli vše nechat na trestním řízení). Už silné důvodné podezření z korupce je natolik ohrožující pro stranu, že RK by měla jednat. Ale musí postupovat právně. Podle našich předpisů a zdůvodněně. Pokud se ale stane, že bude muset použít předpisy, o nichž existují pochyby z hlediska zákonnosti či souladu se stanovami, otevírá se možnost soudního napadení ze strany zhrzeného bývalého člena. Chceme toto riskovat? Jak má RK účinně hájit zájmy strany v souladu s předpisy, pokud strana nemá funkční nástroje, aby předpisy byly v co nejlepším pořádku?


2) Kvůli zachování vyváženosti mocí v obou variantách ke hlasování upravuji návrh variant takto:

VAR A:
- vypuštění navrženého čl. 13 odst. 2 písm. (d)

Důvodem je ponechání současných úkolů KK, které není třeba explicitně měnit, pokud budou posíleny „soudní“ brzdy.

VAR B:
- vypuštění všech úprav čl. 9

Pokud nebude vůle posílit dohled nad „zákonností“ našich předpisů, pak nechci navrhovat ani posílení „zákonodárného“ oprávnění RV. Považuji to za nebezpečné vychýlení, které v posledku může znevážit a ponížit i roli celostátního fóra. Vše zařídí jiné orgány, možná i na úkor respektu ke stanovám a předpisům CF.

Uvedenou úpravou se imho dosáhne vyvážených variant, kdy ve variantě A doje k posílení RV, odborů i RK, aby se moci mohly vzájemně vyvažovat; ve variantě B pak nenastane nic z toho a rovnováha zůstane na současné úrovni.


3) Zpětné odmítnutí návrhu na úpravu čl. 14 odst. 3.
Omlouvám se @Jakub.Michalek i ostatním za vyvolání falešného očekávání. Důvodem není nějaká paličatost. Uvědomil jsem si, že si nejsem jistý, že navržená úprava dostojí požadavku zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a to bodům (5) a (6) v §6 odst. 2 písm. (b):

5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
...
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní jednání jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,

Pokud si Jakub je jistý souladem svého návrhu s uvedeným, může zařadit úpravu čl. 14 odst. 3 do svého alternativního návrhu, který pravděpodobně chystá. Osobně bych ale byl nerad příčinou nezákonnosti a čas už není komfortní pro dostatečné zvážení a projednání.


4) Konsolidovaný návrh ve znění všech dosud přijatých úprav:

stanovy-organizacni_novela-varB.pdf

(105.07 KiB) Staženo 78 x

(Ve var. A by byly přijaty změny nepodbarvené a zelené. Ve variantě B pak změny nepodbarvené a modré.)


5) Závěrem: Návrh oprávnění pro RK k rušení předpisů představuje kontrolní mechanismus nevybočující z praxe českého práva. Předložená novela výrazně posílí postavení orgánů moci zákonodárné (RV) i výkonné (odbory). Je proto nezbytné, aby to bylo vyváženo posílením moci soudní. Představa ovládnutí strany rozhodčí komisí pouze díky tomu, že bude moci lépe uplatňovat pravomoc rušit předpisy (kterou již mělo, ale bohužel v paralyzované podobě), je bizarní. V běžném světě jsou to především výkonné orgány, které je třeba dobře hlídat. (Vláda soudců skončila již ve starozákonní době před korunovací Saula.)

Na předložené novele je ohledně soudní moci nejnebezpečnější, poctivě řečeno, že jejím předkladatelem je člen RK, tedy soudního orgánu. To není dobrá praxe a nejsem šťastný, že jsem se k ní nechal vývojem dovést. I proto zarputile odmítám návrh rozšiřovat o věci, které nevidím, jako nezbytné pro řešení potíží, ke kterému má novela sloužit.
Tím naprosto neříkám, že budu brojit proti případným pozměňovacím návrhům, které novelu rozšíří o racionální úpravy, aniž popřou jejího ducha. Mysleme však na krátkost času do CF a zvažujme, zda takové návrhy nebude lépe ponechat na CF v květnu. Kvůli hromadění neprojednaných a nikoliv nezbytných úprav také nejsem pro prodlužování doby pro navrhování.

Díky za přečtení a zvážení


PS Omlouvám se za rozsah. Zřejmě je ale nezbytný.

[MarianB]

Hele, asi bychom si na tohle spíš mohli udělat právnický kroužek a tam si o tom povídat, protože nevím, jak to ostatní budou brát a jestli je to pro ně úplně atraktivní téma.
Ale: kontradiktornost slouží k tomu, že se spor vede formou polemiky a zaznívají různé názory, kde se hledá pravda; kromě toho, že platnost předpisu může být i otázkou skutkovou (např. chybí vyhlášení), tak kontradiktornost má nepochybně smysl i v tom, že strany musí přednést svůj argument (břemeno tvrzení). Spor se samozřejmě vede i o to, který argument je správný a vede se i o správnou interpretaci. Ostatně řada sporů u rozhodčí komise je o interpretaci a například u posledního sporu u výběrek musela být značná část aplikovaných právních norem přímo ve sporu vymyšlena, aby pak mohla být aplikována. Podstatou zásady, že soud zná právo není, že soud má pravdu v tom, co právo je (pak by nedával smysl institut dovolání), ale pouze pravidlo, že obsah právních předpisů není nutno dokazovat.

Role kontrolní komise je být mimo jiné filtrem toho, co rozhodčí komise řeší, aby nedošlo ke koncentraci moci u jednoho orgánu, což je přesně obsahem principu dělby moci. Již dnes existuje možnost podat stížnost a v rámci ní zpochybnit platnost předpisu a kontrolní komise ji může postoupit se svým návrhem rozhodčí komisi a pokud je nečinná, nastane po určité době podle rozhodčího řádu fikce, že tak učinila. Tedy již dnes existuje jednoduchá možnost, jak předpisy přezkoumávat. A to je přesně správně, jak to má být. Pokud není v celé straně nikdo, komu by něco vadilo a podal by stížnost a ani kontrolní komise to nepovažuje za smysluplné, proč by měla mít rozhodčí komise sama od sebe pravomoc rušit předpisy? Tím by přestala být rozhodčím orgánem, který má rozhodovat v nějakém sporu, ale stala by se negativním zákonodárcem. To, co mě vadí, je jednak úplná nadbytečnost a nejasnost, ale i to, že návrh je vztažen k předběžné otázce, která není vůbec regulérní formou řízení a naprosto rutinně se zneužívá k tomu, aby lidi získali vyjádření ve své věci, aniž by bylo dopřáno sluchu protistraně.

Stížnost na porušení svých práv jistě může kdokoliv podat a spojit ji s návrhem na zrušení rozhodčího řádu, ačkoliv by podle mého názoru byla neúspěšná, protože rozhodčí řád prostě upřesňuje čl. 13 stanov, takže zmocnění je tam dostatečné. Ani není třeba to schovávat pod statut, což by jistě bylo také možné, pokud vycházíme z toho, že jde o pravomoc vydat statut v materiálním smyslu, ne formálním smyslu (obdobně judikatura ÚS k pojmu volební zákon). Pokud máš opravdu intenzivní potřebu napadnout tento předpis, můžeš vyvolat dané řízení svou vlastní stížností a v rozhodování o ní se vyloučit (jest pak otázka, zda jsou splněny podmínky přijatelnosti, ale pokud jsi členem RK, který musí podle předpisu postupovat, není to vyloučeno).

Pokud jde o ústavní soud, tak ten může - jak správně cituješ - rušit zákon i po podání stížnosti, což je možné i u nás, ale již nerozhoduje o předběžných otázkách. Nemůže sám od sebe rozhodnout o zrušení právního předpisu, pokud neexistuje konkrétní stížnost a podle doktríny sebeomezení nebyl v dané věci aplikován daný právní předpis. Takže je to úplně stejné, jako to máme dnes a není potřeba nic měnit.

Pokud jde o poznámku k tomu, že ze strany soudců nehrozí zneužití moci, odkazuji na případ zkorumpované slovenské justice a mnoho dalších příkladu nedaleko našich hranic. Každá moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Mám k tomu i hezké knížky třeba o balkánské justici, můžu doporučit. Je nutné hlídat všechny orgány, které mocí disponují. Představa, že všichni politici jsou zlí a policisté a soudci jsou hodní a není potřeba je hlídat, asi nepatří do racionálního světa. Jde vždy o konkrétní případ a pravda má mnoho podob a může být na různé straně, generalizace zde nejsou možné.

Mějte se fajn!

[Milan.Dadourek]

... To, co mě vadí, je jednak úplná nadbytečnost a nejasnost, ale i to, že návrh je vztažen k předběžné otázce, která není vůbec regulérní formou řízení a naprosto rutinně se zneužívá k tomu, aby lidi získali vyjádření ve své věci, aniž by bylo dopřáno sluchu protistraně.
...
Pokud jde o ústavní soud, tak ten může - jak správně cituješ - rušit zákon i po podání stížnosti, což je možné i u nás, ale již nerozhoduje o předběžných otázkách. ...

Jako určitě. Klidně bych byl pro to zvážit zrušení povinnosti RK k odpovědi na předběžnou otázku. Není to prvek vlastní českému právu. Asi by nebylo špatné podívat se na důsledky předběžných otázek k Soudu EU, ale to už jsme daleko - u toho kroužku

Celkově myslím, že se tady v té věci holt neshodneme, protože každý přikládáme různým rizikům jinou váhu...

Trochu mě mrzí opět zkreslující parafráze, že "soudci jsou hodní a není potřeba je hlídat", protože nic takového nezastávám (což dosvědčují i úpravy návrhu), ale holt asi máme každý nějaký rétorický styl, že

[Tereza.Vovesova]

Jen krátce reakce na Jakubovu obavu, jestli je to pro ostatní atraktivní téma. Ano, diskuze ke stanovám a i vzdáleně související témata jsou pro mě atraktivní téma, pokud se na nich diskuze vyloženě nezasekne.

[Honza.Dvorak]

Registruji změnu návrhu A a návrhu B ze strany navrhovatele.

4) Konsolidovaný návrh ve znění všech dosud přijatých úprav:
stanovy-organizacni_novela-varB.pdf
(Ve var. A by byly přijaty změny nepodbarvené a zelené. Ve variantě B pak změny nepodbarvené a modré.)

[Milan.Dadourek]

Ahoj,
byl jsem požádán o závěrečnou konsolidaci a vyvěšení oddělených textů obou návrhů pro přehlednost. Tedy tak níže činím, včetně návrhu na usnesení CF.
Při konsolidaci jsem si všiml ještě nesrovnalosti v přechodných ustanoveních ve variantě B, kdy je třeba vypustit v článku 17 celý text navrženého odstavce 2 a odstavce 4, protože v této variantě postrádají smysl.

Prosím tedy o zaznamenání finálního znění obou předložených návrhů:

První návrh

Celostátní fórum schvaluje úpravu Stanov ve variantě A (delší) dle předloženého dokumentu:

stanovy-organizacni_novela-A-delsi.pdf

(143.76 KiB) Staženo 85 x

Druhý návrh

Celostátní fórum schvaluje úpravu Stanov ve variantě B (kratší) dle předloženého dokumentu:

stanovy-organizacni_novela-B-kratsi.pdf

(135.51 KiB) Staženo 55 x

[Honza.Dvorak]

Registruji změnu návrhu A i návrhu B ze strany navrhovatele.

[Honza.Dvorak]

Upozorňuji, že dnešní půlnocí končí doba na navrhování a začíná doba na rozmyšlenou, která potrvá do neděle 20.12.2020 včetně, po jejímž uplynutí bude jednání odročeno na zasedání Celostátního fóra.

[Vojtech.Pikal]

Mohl bych poprosit o nějakou srovnávací tabulku mezi A a B, abych viděl, co v B není nebo je jinak?
(Ideálně tři sloupce - A, B, současnost)