Projekt simulace internetového referenda

[Vojtech.Pikal]

Přijďte za 14 dní, projekt bude možné přihlásit.

[mapaf]

Zeptám se, teď je již na přihlasšování do PaRo zcela pozdě že? Já jsem mluvil ve své vsi, v Úněticích (u Prahy, cca 500 obyvatel, menší rozpočet) se starostou a on byl otevřen projektu podobné platformy pro vesnici. Bylo by zajímavé začít s takovým projektem v menší obci.

[Petr.Tkadlec]

Zeptám se, teď je již na přihlasšování do PaRo zcela pozdě že? Já jsem mluvil ve své vsi, v Úněticích (u Prahy, cca 500 obyvatel, menší rozpočet) se starostou a on byl otevřen projektu podobné platformy pro vesnici. Bylo by zajímavé začít s takovým projektem v menší obci.

Teď je PaRo uzavřené, ale bude letos ještě jedno, tak si je třeba hlídat maily.

[V__]

Je teda letos počítám spíše s dvěma koly.
1. v březnu a 2. někdy v listopadu.

Ale uvidíme.

[osicka]

Jak prosím tahle aktivita dopadla? Určitě to jde postavit lépe než tendenční Parlamentní listy.
I když nejsem člen, rád bych to nějak podpořil. O moci sociálních sítí a vlivu virtuálních bublin toho bylo napsáno dost. V souvislosti s veřejnými rozhodnutími si dovolím malé zamyšlení.
Nejdříve o anonymitě. Kdokoliv si na sociální síti může založit účet s jakýmkoli jménem. Známe termíny falešná identita i dezinformace. Pokud si účet neověříme, tak nikdy nemáme jistotu o tom, kdo je skutečně na druhé straně. Ruku na srdce, víte o někom, kdo důsledně ověřuje spřátelené účty?
Teď něco o emocích. Facebook je založen na emocích a emoticons. Tlačítko “potvrzuji pravdivost” či nepravdivost tady nenajdete. Na LinkedIn můžete hodnotit znalosti a dovednosti jiných osob, ale samotná tvrzení v komentářích tady hodnotíme zase jen pomocí emocí. Emoce jsou nedílnou součástí našich životů, které nám statisíce let pomáhají přežít. Spousta povolání je bez nich nemyslitelná, ať už se jedná o umění nebo práce s dětmi. Denně děláme emocionální rozhodnutí, nejsme stroje, ale nemůžu se ubránit názoru, že v dnešním světě je výhodnější stát řídit spíše racionálními rozhodnutími postavených na lidském intelektu než na emocích. I na solidaritu, která je motorem sociálního státu, se můžeme dívat racionálně s konstatováním, že se společnosti vyplatí nemít hladové chudáky, kteří dělají zoufalé věci.
A teď něco o účelu sociálních sítí. Jsou postaveny pro zábavu či vyhledání osob s podobnými zájmy. Nejsou stavěny na věcné diskuze rozdílných skupin. Stromečková struktura diskuze je přehledná jen do určitého počtu diskutérů, pak se v diskuzi ztrácíte. Těžko tady najdete stěžejní názory a jejich rozumnou oponenturu.
Sečteno, podtrženo - sociální sítě nejsou postaveny pro politiku a veřejná rozhodování. Přesto tady jsou miliony příspěvků na téma, co by stát měl nebo neměl dělat. Přiznejme si, kdo z uživatelů sociálních síti na podobný příspěvek za poslední měsíc nenarazil? Zájem o spoluúčast na rozhodnutích státu můžeme tedy považovat za reálný. Existují aplikace pro kolektivní tvorbu dokumentů, dále loomio, basecamp nebo jiné z rodiny kolaborativního software, nicméně ještě jsem nenašel aplikaci, která má snahu systematicky pracovat s komentáři pro přípravu rozhodnutí, které se týkají milionů obyvatel.
Obávám se, že do toho bude muset vstoupit sám stát. Důvodem nejsou ani tak sociální sítě samotné a jejich anonymní šťavení emocí. Ty jen pod kotlem přihazují další polínka. Hlavní důvod vidím v nespokojenosti se způsobem, jakým stát vyrábí rozhodnutí. Vztah mezi dodavatelem veřejných služeb a odběratelem vyžaduje spoustu profesionálních vykladačů veřejného zájmu. Dáte někomu něco kolem 40 % svých příjmů a pošlete jej nakupovat produkty, které on sám uzná za vhodné. Vaše hlavní kontrola je možnost jednou za 4 či 6 let změnit partu nákupčích. To nemůže dobře fungovat. Můžete sice osobně tlačit na nákupčí, psát do novin nebo na web, sepisovat petice, mávat papíry po náměstích a kdovíco ještě, ale vaše šance cokoliv ovlivnit je dost malá. Na druhou stranu všechny tyhle pokusy nehledají argumenty oponentů a ti, co rozhodují, jsou pod obrovským tlakem. Technicky vzato je komunikace mezi mocnými a zbytkem obyvatel v době voleb i mimo ni zdlouhavá, nákladná, nepřehledná.
Teď si to porovnejte s tím, jak vynakládáte zbylých 60 %, kdy denně přehodnocujete každou korunu a obchodníci od vás stále sondují zpětnou vazbu. Hlavně díky pocitu, že mezi volbami o vás nikdo moc nestojí, se pomalu vytrácí pocit sounáležitosti s rozhodnutími zastupitelů a v konečném důsledku i sounáležitost se státem a právem vůbec. Piráti i jiné strany mají diskuzní aplikaci. Nicméně je tam předpoklad č. 1 – vaše důvěra příslušné straně. Těžko tam budou psát nezávislí analytici a novináři. Myslím si, že pro stát by bylo výhodné nespoléhat se jen na stranickou přetlačovanou, ale i postavit aplikaci, kde by s veřejností byly systematicky probírány základní obrysy navrhovaných změn. Stát rozhoduje o velmi důležitých věcech. Speciální software na spoluúčast obyvatel a různých specialistů na rozhodnutích by měl přispět k hledání těch nejlepších řešení. Rozhodování je jen práce s informacemi. Předkladatelé návrhů by měli jednodušší způsob při oslovování veřejnosti, prakticky by zmizel argument oponentů “s námi to nebylo probráno”. Tradiční volby by byly hlavně o lidech, aplikace o obsahu. Nečekám, že by tuto aplikaci používaly miliony lidí. Určitě by byla vhodná minimálně pro ten pocit, že stát o vaše názory stojí a když se chcete účastnit rozhodnutí, tak nemusíte vybírat stranu či hnutí a chodit na schůze.
Určitě by bylo vhodné vtáhnout veřejnost do rozhodování dříve, než začnou fungovat celostátní referenda a neinformovaní budou s hlavou plnou strachu, nenávisti či jiných pudů zamítat pracně připravovaná racionální rozhodnutí, jako se to stalo například u brexitu. Nevýhody dnes nezatajíte, má je převážná většina rozhodnutí. Tato aplikace by měla pomoci nalézt taková řešení, kde by výhody opravdu převažovaly. Měla by ambici centralizovat argumenty pro a proti konkrétnímu rozhodnutí. Jak si to konkrétně představuji? Diskuze k jednomu návrhu by byla rozdělena do rozpravy výhody a rozpravy nevýhody. Bylo by to o chlup jednodušší a doufám i přehlednější než klasické svotky. Pro to, aby příspěvky byly kvalitní a držely se tématu, byly by ostatními uživateli hodnoceny nejen pomocí toho, jak se jim výrok líbí. Třeba také potvrzením jeho pravdivosti nebo nepravdivosti. Anebo tlačítkem, zda se příspěvek drží tématu. Aby tlačítek nebylo moc, tak přidám jen hodnocení pochopitelnosti příspěvku. V jednotlivých rozpravách (výhody / nevýhody) by pak příspěvky byly řazeny právě podle těchto hodnocení. Na prvních místech byste tedy našli nejlépe hodnocené komentáře. Převážná většina dnešních diskuzních portálů je stavěna chronologicky, vždy jsou na prvních místech nejstarší nebo naopak nejnovější příspěvky. Láká vás prohrabávat se desítkami záložek se všemi příspěvky? Mě ne. Někoho doufám ano a kvalitní příspěvky ostatním čtenářům ohodnotí a pomůže setřídit.
Dovolte mi ještě chvíli fantazírovat. Další sekce vztažená ke konkrétnímu návrhu by byly otázky a odpovědi. Byly by také postavené na hodnocení ostatními uživateli. Předpokládám, že předkladatelé návrhu by chtěli odpovídat hlavně na otázky, které by byly nejlépe ohodnocené. Nicméně nic by jim nebránilo odpovědět na vše. V každém případě by mělo být dotazů méně a měly by být cílenější než při dosavadních formách komunikace. I odpovědi by mohly být hodnocené, především zda skutečně odpovídají na otázku nebo jak jsou pochopitelné. A na konci by byly alternativní návrhy, což by byly ohodnocené elektronické petice. Ty nejlépe ohodnocené by administrátor diskuze mohl zanést mezi oficiální návrhy s propracovanými rozpravami: výhody, nevýhody a otázky s odpověďmi.
Zkuste si nestraně udělat názor na nějaký zákon, který poslanci schvalují v parlamentu. Zorientovat se v paragrafovém znění návrhů, pozměňovacích návrhů a v zápisech z jednání a pak dohledávat konkrétní tvrzení profesních spolků či jiných organizací, na které se poslanci odvolávají. Je to pracné a obávám se, že to příliš nedělají ani sami poslanci mimo příslušný výbor. Je to pochopitelné, nestíhají. Tahle aplikace by to měla zjednodušit a zpřehlednit právě díky pevně dané struktuře a hodnocení ostatními uživateli.
Na začátku jsem zmínil problém anonymity. Podle mne je nutné, aby bylo někým ověřeno jméno a příjmení uživatele a to, co chce mít napsáno ve svém profilu. Velmi závisí na osobě, která výrok pronáší. Je rozdíl, když o vlivu pasivního kouření mluví senátor – vášnivý kuřák nebo primář z plicního. Identitu uživatelů by mohl ověřovat státní úředník, ideální by bylo využít identity z Datových schránek.
Pokud by aplikace byla zavedena včas, tak by stát mohl postavit její architekturu a algoritmus pro vyhodnocování příspěvků podle svého uvážení. Nejlépe dříve, než do toho vstoupí nějaký mecenáš, nadnárodní korporace nebo neseriózní politici, postaví si vlastní aplikaci a nastaví vyhodnocování příspěvků podle svých zájmů. Dovedu si představit i situaci, že až by došlo na celostátní referenda, tak by byla povolena pouze jejich elektronická forma právě v této aplikaci a uživatel by musel alespoň proklikat příslušné rozpravy, než by byl připuštěn k samotnému hlasování. Je to sice trochu extrémní názor, ale podle mne tento postup povede ke kvalitním a stabilním rozhodnutím. V dlouhodobějším výhledu by tímto systematickým vtáhnutím veřejnosti do rozhodování mohly být řešeny i nepopulární opatření, která jsou dnes často odkládána nebo po změně složení parlamentu dokonce zrušena. Aplikace by byla postavena na názorové toleranci i kritickém myšlení. Pomohla by i lépe využít opendata, kterými se může kdokoli prohrabat a výsledky nabídnout jako podklad pro rozhodnutí. Aplikace by ve veřejném prostoru podpořila principy znalostní ekonomiky i agility, na které dnes přecházejí například banky. Mohla by i redukovat pnutí mezi Prahou a regiony a do rozhodování více zapojit místní pracovníky veřejné správy, kteří většinou reálně nesou důsledky legislativních změn, a to bez zkreslení třetími osobami. Pokud by to skutečně fungovalo a podařilo se najít model, který by udržel věcnou rovinu diskuze a neubral na zajímavosti, tak by se mohlo postupně zredukovat poměrně složité legislativní kolečko a zjednodušit fungování státu. A sociálním sítím trochu ubrat síly při ovládání našich mozků.

[mapaf]

Vzásadě všechny výhody a funkce o kterých píšete jsem již také zvažoval. V tomto konkrétním návrhu jsem pouze nastínil něco, co mi přišlo celkem lehce a rychle proveditelné, co se ale týče komplexní vize tu máme vzásadě velmi podobnou. Myslím že jsem ji na tomto serveru sdílel jakožto pluralitní referendum. Přesně jak píšete, centrální je dobře nastavená diskuse a přehledný způsob prezentace a přidávání návrhů. Pokud by pak systém měl mít možnost vytvářet legislativu, řídil by se přsně tak, že poslanci nebo občané na základě podpory ostatních uživatelů přidávají návrhy zákonů a případně alternativní návrhy k návrhům již existujícím. Jednou z vždy zahrnutých možností každého hlasování je zanechat status quo. Občané posléze vybírajím vhodným preferenčním hlasování z nabízených možností. Vše by se dělo v pevně stanivených časových rámcích.