Myslivost - anketa

[Ales.Jakl]

Jak symptomatické….My nevíme, kolik té zvěře máme, ale přemnožená není.

Provést sčítání zvěře v celé ČR ani v celé honitbě není technicky možné, ale systém hospodaření je na sčítání postaven……

I vedení ČMMJ dnes přiznává, že spárkatá zvěř je přemnožená – prasata celoplošně a jeleni lokálně a musí se s tím něco dělat. Ministr-myslivec chce snížit počet prasat o 90 %.

K přesnému odhadu skutečných stavů nejběžněji lovených druhů se samozřejmě můžeme dobrat statistickými metodami, když máme k dispozici delší časové řady odlovených a uhynulých kusů v příslušné věkové a pohlavní struktuře a známe populační chování zvěře a přirozené přírůstky.

7 mil ha = lesy+ zemědělská půda

prasata (odstřel+úhyn 300 tis.ks ročně) skutečný stav 1 000 000 143 ks na 1000 ha

únosný stav je 1/10 10-20 ks na 1000 ha podle úživnosti

jeleni (odstřel+ úhyn 60 tis.ks ročně) 150 000 21 ks na 1000 ha

únosné je 1/10 1-3 ks na 1000 ha podle úživnosti, sika a daněk by měly být pouze v oborách

srnčí 300 000 43 ks na 1000 ha (tato zvěř je specifická obrovským úhynem srnčat na polích, otravami z řepky, úhynem na silnicích a i při tuhých zimách)

únosné je 10-20 ks na ha

mufloni (odstřel 10 tis) 20 000, chov ve volnosti je problematický měl by být v oborách

[Ales.Jakl]

Když chceme zjistit, co zvěř s lesem a s polem dělá uděláme následující pokus:

Na dvou podobných plochách cca 0,5 ha v lese a 50 ha na poli sledujeme rozdíl mezi plochou oplocenou a neoplocenou. Oplocení musí být nezničitelné – nejlépe beton+ocel. Běžnými oplocenkami zvěř proniká – podleze, přeskočí, protrhne pletivo atd.

Na oplocené odlesněné ploše v lese (polostín) se půda pokryje semínky všech přítomných lesních dřevin a objeví se semenáčky. Během několika let na ploše samovolně, bez přispění člověka vznikne mladý les, kde si lesní hospodář může vybrat, jaké dřeviny tam chce a ty nežádoucí při prořezávce vyřezat. Stromky nejsou poškozené okusem ani ohryzem a rostou rovně a nevětví se – jsou kvalitní a tvárně. Čistí se od větví při konkurenčním boji o přístup ke světlu.

Na neoplocené ploše je většina semenáčků spasena nebo poškozena zvěří. Vzácnější dřeviny zmizí, zůstane maximálně smrk,bříza a jeřáb. Přeživší porost je řídký, stromky jsou poškozené okusem a ohryzem, vytloukáním – jsou netvárné, větví se a rostou křivě.

Na oplocené i neoplocené ploše na poli založíte porosty všech běžně pěstovaných obilovin, okopanin, zeleniny atd a sledujete růst, vývoj a následně množství sklizené úrody.

Na neoplocené ploše některé plodiny prasata zcela zničí – rytím, konzumací kořenů, hlíz a na zbytku bude nižší úroda a nekvalitní rozdíl od 20-50%.

Systém drobných kontrolních oplocenek, který má fungovat ve všech honitbách a dávat informaci o stavech zvěře a vlivu na kultury je z velké části nefunkční - oplocenky bohužel nejsou udržovány a poctivě vyhodnocovány.

Přijatelné škody na lesních a polních kulturách jsou cca do 10-20%, pokud jsou vyšší, znamená to, že zvěř je přemnožená a existující stavy jsou dlouhodobě neudržitelné.

[avi]

Myslím, že na výše uvedeném se v zásadě shodujeme. Jen dvě poznámky:
- I když uvedená čísla zní hrozivě, úživnost naší krajiny zvládne i vyšší stavy (viz např. M. Ježek), nejde proto o přemnožení - to vyvolává obrannou reakci ekosystému (viz např. V. Hanzal). Na to nemusím znát přesné počty - stačí, že populace černé zvěře roste a má stále růstový potenciál. Obrannou reakcí v našem případě jsou ale jen zásahy člověka.
- Aby byly zásahy člověka byly efektivní, musí se změnit způsob hospodaření zemědělců.
Toť vše.

[TomasMikus]

Myslím, že na výše uvedeném se v zásadě shodujeme. Jen dvě poznámky:
- I když uvedená čísla zní hrozivě, úživnost naší krajiny zvládne i vyšší stavy (viz např. M. Ježek), nejde proto o přemnožení - to vyvolává obrannou reakci ekosystému (viz např. V. Hanzal). Na to nemusím znát přesné počty - stačí, že populace černé zvěře roste a má stále růstový potenciál. Obrannou reakcí v našem případě jsou ale jen zásahy člověka.
- Aby byly zásahy člověka byly efektivní, musí se změnit způsob hospodaření zemědělců.
Toť vše.

"musí se změnit hospodaření zemědělců toť vše" to je kouzelná a velice roztomilá věta a já s ní souhlasím tak "jednoduché " to skutečně je.

[Petr.Vileta]

Laický dotaz: co je to velká šelma? Vlk mi moc velký nepřipadá (s dospělým divočákem si neporadí ani smečka) a tygry a lvy tu zatím volně nemáme. Pokud je vlk velká šelma, co je potom malá šelma?

[Ales.Jakl]

Velká šelma - vlk, rys, medvěd
Malá šelma - liška a menší (kunovité)

[Andrej.Ramaseuski]

K těm vlkům...... na Broumovsku se objevili vlci, je jich sotva deset, a prý sežrali 200 ovci a další snad i skot, tomu se upřimně směju. Samozřejmě je chtěj střílet, chtěj kompenzace , ale co kdyby si vzali vzor z Bavorska, kde je vlků 10x vice, ale střílet nesmí, museli si pořídit psy, ovčáky a elektrické ohradniky. Njn, Čecháček, kde může tam si začne přikrádat.

jeste porovnej rozpocet bavorskeho farmare a naseho vesnicana... elektricky ohradni neni zdarmo a navic, pro vlka neni az tak neprekonatelna prekazka. porizovat si pasteveckeho psa (nechctej ani vedet kolik stoji vycvik) malochovateli se nezaplati nikdy.

kdyby takovy vlk aspon zral lisky...

[Andrej.Ramaseuski]

srnčí 300 000 43 ks na 1000 ha (tato zvěř je specifická obrovským úhynem srnčat na polích, otravami z řepky, úhynem na silnicích a i při tuhých zimách)

únosné je 10-20 ks na ha

Tahle unosnost se mi nezda. Ani v intenzivninm chovu. To jako ze 20 ks srnciho se prepocitava na 1VDJ?

[Ales.Jakl]

Srnčí 10-20 ks na 1000 ha, chyběly nuly...

[Andrej.Ramaseuski]

Srnčí 10-20 ks na 1000 ha, chyběly nuly...

Jo. uz jsem se lekl.
No, v tom pripade je to hodne malo, je to min nez minimalni stav dle 491/2002 Sb.. Mame (polni honitba jakosni trida II az III) neco mezi 40-50 na 1000ha, a zadne skody zemedelci nikdy nehlasili. Priznam se, ale, ze nejsme schopni ten stav snizit - v roce 2017 plan odstrelu se podarilo splnit na 60%. asi to bylo tema volbama. A, vubec, dnesni myslivci nemaji moc casu na vysedavani