Martin.Stanek píše: ↑28 kvě 2021, 00:34Zdravím Ondro,
rád bych znal tvůj názor ohledně trasy pražského okruhu - zejména v jeho severní a východní části.
Měl by se dle tebe dostavět v té z minulosti setrvačné variantě, nebo by se mělo uvažovat o zvětšení poloměru okruhu?
Ahoj, ta otázka má více rovin, ale měl-li bych odpovědět krátce a jasně, tak obojí.
Ať tak či tak, z čeho v takovém názoru vycházíš?
Bylo by ti případně blízké zaujmout postoj "je potřeba udělat srovnávací rozbor pro a proti několika výrazně odlišných variant a pak z něho vycházet pro rozhodnutí"? Dovedeš si představit, že bys z pozice šéfa resortu zpunktoval uskutečnění takového rozboru odborníky, které by česká odborná veřejnost převážně respektovala? Kde a jak bys je hledal?
Jeden fakt je, že současná koncepce dálniční sítě je dle mého názoru překonaná (podotýkám že slovo názor je zde důležité, protože by se slušelo se jej podpořit nějakou studií či modelem, než na jeho základě začneme něco podnikat). Dva příklady jsem zmínil ve své řeči výše, ale našlo by se jich více. Proč tomu tak je. Současná koncepce dálniční sítě pochází ze 70. let 20. století a sama je postavena na daleko starším modelu z let třicátých. Prošla sice ještě faceliftem v letech devadesátých v reakci na rozpad ČSFR (například se rozhodlo o tom, že dálnice D1 nepovede z Vyškova dále na Púchov a Bratislavu, ale stočí se na sever na ostravsko, a další takové hacky), ale celek je stále designován pro úplně jinou republiku za úplně jiné geopolitické situace.
A proto tady máme třeba právě onu plánovanou předimenzovanou dálnici D49 - ta totiž představuje původní stopu dálnice D1 před onou změnou v severní variantu z roku 1996. Proč to sem píšu v tomhle detailu: kdyby českou dálniční síť měl někdo příčetný namalovat na zelené louce pro dnešní ČR, nikdy by s tímhle designem nepřišel. Jinými slovy revize plánované dopravní sítě je potřebný a prospěšný krok, politici by se měli shodnout na tom, co od ní očekávají, a odborníci mají přijít s řešením. Chceme tuhle diskuzi iniciovat, ostatně souvisí úzce s dlouhodobým rámcem výstavby infrastruktury, který jsem zmínil výše. Jenže.
Je tady ale i ten druhý fakt, sice skutečnost, že nebudujeme infrastrukturu na zelené louce, jede se sice setrvačností podle zastaralé, ale platné koncepce. Předchozí řádky rozhodně nelze číst tak, že začneme revolucí ve stylu Víta Bárty, všechno se zastaví, sedneme si za stůl, a začneme vymýšlet novou síť. Dokončení infrastruktury, do které jsme již vložili tolik úsilí i financí je logický krok. A nemyslím zdaleka jen pražský okruh: krásný příklad je dokončení dálnice D1 v úseku Říkovice - Přerov. Kdyby ta dálnice nekončila na dohled od města na obou koncích, mohli bychom stále vést debatu, zda neinvestovat spíše do urychleného rozšíření D46 (která se od D1 u Vyškova odděluje, aby se s ní zase spojila o 60 km dál u Lipníka v podobě pokračující D35) z nevhodné kategorie R 22,5/100 na kategorii vyšší, doopravdy dálniční, což by (opět v kombinaci s ostatními plánovanými investicemi např. do rychlé železnice) mohlo (názor) být řešení dostatečné, levnější a více ekofriendly než co tam je dnes a co tam má být zítra.
Situace tak ale nestojí, a na chybějící úsek D1 teď musíme nahlížet jako na chybějící obchvat města, do kterého jsme z obou stran celkem nepřirozeně připojili dálnici. Analogicky D3 u Českých Budějovic. Poslední zmínka o Přerovu: situace zde krásně ukazuje to, co je vidět i na situaci kolem pražského okruhu: na nově postaveném úseku D1 Přerov - Lipník nad Bečvou chybí (zhruba) 12 km z 65, to je necelých 20 %. Nikdo ale nemůže tvrdit, že zbývajících existujících 80 % znamená 80% efektivitu stavby - podle mého odhadu je to spíše obráceně.
Zpět k Praze. Velký aglomerační okruh za mne bezesporu ano. Myslím, že výhody polycentrického uspořádání převažují nad stahováním všeho do Prahy na současný (navíc nedokončený) okruh. Ale nedokončit jej by kromě zahozené hromady úsilí a peněz znamenalo také to, že spousta lidí zůstane v režimu současného Přerova natrvalo a že efektivita současného torza okruhu zůstane na současné neuspokojivé úrovni. Za mě tedy, jak jsem již napsal výše, přehodnocení sítě dopravních cest je logický krok, tedy studii určitě ano, to by ale nemělo znamenat přehodnocení staveb, které jsou již tak pevně svázány s existujícím konceptem v takové míře, jako je současný okruh. Úplně jiná věc je úprava projektu tak, aby se do něj promítlo maximum možného z hlediska komfortu starousedlíků (v případě severní varianty by např. šlo uvažovat o zahloubení těch ulic, které se po stavbě okruhu stanou de facto přivaděči).
A jak najít odborníky, kteří by takovou změnu koncepce dopravní sítě zpracovali? Úplně nevím, kam ten dotaz míří, taková studie přece není nic výjimečného, dělají se obdobných desítky, klíč je přece ve správném zadání a prací s jejími výsledky. Jak jsem již říkal - základním krokem je, že se politická reprezentace shodne na tom, jak má doprava v této i následující generaci vypadat z uživatelského hlediska. Říct, jaké metriky bude u cestování (či přepravě nákladu) sledovat a jaké jsou akceptovatelné hodnoty těchto metrik. Oproti tomu Česko dnes: to, že se hejtman rozhodne, že si za humny postaví jako svůj pomník několikamiliardové obecní mezinárodní letiště, jako se stalo v jihočeském kraji, je esencí těch nejhorších praktik.
Na dalších odpovědích postupně pracuji, děkuji za pochopení.
