Zápis z 8. jednání Výboru pro IT, digitalizaci a Otevřený kraj
Zastupitelstva Plzeňského kraje
Jednání proběhlo prezenčně na Krajském úřadě v Plzni. Zúčastnilo se jej 8 z 11 členů. Výbor byl usnášeníschopný.
Po úvodních formalitách jsem předal slovo prvním hostům, kterými byli zástupci odboru ekonomického KÚPK (Mgr. Martina Dismanová, Mgr. Michal Krejčí a Ing. Karel Hladký), kteří si připravili prezentaci na téma: „Bezpapírové finanční kontroly pro příspěvkové organizace zřizované Plzeňským krajem.“
Jako první se ujala slova Mgr. Dismanová, která nejprve přítomné seznámila se související legislativou, poté informovala o plánované aktualizaci zákona o archivnictví a spisové službě. Poté vysvětila pojem finanční kontrola, která bývá velmi často zaměňována se samotným účetnictvím. Paní Dismanová také seznámila členy výboru s povinnostmi ředitelů PO, mezi něž se řadí především stanovení funkcí hlavní účetní, správce rozpočtu a příkazců operací.
V další části prezentace se slova ujal Mgr. Michal Krejčí, který poreferoval o aktuálním stavu řešení finanční kontroly. Uvedl, že z celkem 105 PO disponují elektronickým systémem bezpapírové finanční kontroly pouze 2 z nich (SÚS PK a SPŠ a VOŠ elektrotechnická). PK tak začíná zaostávat za ostatními kraji. Jako důležité zmínil, že finanční kontrola musí být maximálně provázána s účetnictvím, spisovou službou a rozpočtem. Dále Mgr. Krejčí odprezentoval předpoklad pilotního projektu, kdy má OEK v plánu do konce roku předložit RPK finální verzi projektu, dále pak do konce ledna 2023 by mělo dojít k vyhlášení výzev příspěvkovým organizacím (s předpokládaným příjmem nabídek do konce března 2023). S uzavíráním smluv je počítáno do konce května 2023 a poté by mělo docházet k postupné implementaci systému (10-15 PO/čtvrtletí, tzn. finále červen 2025). Na konci své prezentace se pan Krejčí věnoval nákladům a spolufinancování projektu, přičemž uvedl, že investiční náklady (licence + implementace) by měly kraj vyjít na cca 15 mil. Kč. Tato částka by však měla dopad do 3 rozpočtů, dle postupné implementace. Mezi další náklady patří průběžné náklady na provoz, správu a aktualizace systému, HW.
Poté jsem vyzval členy k dotazům:
Pavel Šrámek: „Máte již zájemce z řad potencionálních dodavatelů o zařazení do pilotního projektu (ještě před vydáním výzvy)?
Mgr. Michal Krejčí: „Ano, v rámci analýzy jsme se již setkali se zástupci 3 klíčových společností. Obdrželi jsme již 1. nabídku na vyzkoušení systému zdarma, ale i tak chceme samozřejmě zůstat nestranní do vyhlášení výzvy.“
Pavel Šrámek: „Myslíte, že by bylo vhodné, zvýhodnit dodavatele z Plzeňského kraje?“
Mgr. Michal Krejčí: „Myslím, že toto, i s ohledem na možné financování z IROP, by nebylo v pořádku.“
Mgr. Martina Dismanová: „Nechceme objevovat nové, potřebujeme kvalitu a zkušenost. Bylo by to jednak diskriminační a také bychom se připravili o možnost širšího výběru, protože v našem kraji tolik firem není.“
Já: „Narazili jste během komunikace s PO na nějaké pochybnosti z jejich strany?“
Mgr. Martina Dismanová: „Prvním krokem byl aktualizovaný sběr informací (jaké mají účetní systémy, kolik osob u nich vykonává funkci řídící kontroly, mají-li napojení na spisovou službu apod.). Nepočítali jsme s tak velkým zájmem ze strany organizací. Finanční kontrola by měla být především zájmem ředitelů, nikoliv účetních. Často dochází k záměně finanční kontroly s účetnictvím. U formální kontroly se často setkáváme s tím, že vše je v pořádku do té doby, než nastane problém.“
Druhými hosty byli zástupci odboru informatiky, Mgr. Martin Schejbal a Mgr. Richard Hlous, kteří přišli seznámit členy výboru s problematikou „Digitálních technických map.“
Jako první se k tématu vyjádřil Mgr. Martin Schejbal, který začal krátkým úvodem do historie, kdy zmínil, že Plzeňský kraj provozuje DTM již od roku 2013 a byl tedy, spolu se Zlínským krajem, lídrem v ČR. Dále uvedl, že DTM je podrobnější mapou, než je mapa katastrální a to s přesností až na 14 cm. Informoval o tom, že funkcí DTM je sloužit jako přesný topografický podklad. Uvedl také povinnosti, které vyplývají pro obce a to např. vkládání aktuálních dat do DTM (např. nové osvětlení v obci apod.), bezplatné předávání těchto dat do systému DTM atd. Řekl, že editorem dat dopravní a technické infrastruktury bude vlastník.
Dále se slova ujal Mgr. Richard Hlous, který informoval o tom, že je nutné mít s obcí a dodavatelem písemně (papírově) podložené závazky. Dále zmínil časté problémy s podpisy smluv, kdy na spoustě obcích nedisponují elektronickým časovým razítkem a tak dochází ke zdlouhavému zasílání dokumentů poštou.
V poslední části prezentace se pánové z OIT věnovali postupu mapování. V závěru Mgr. Schejbal uvedl, že by bylo na DTM obcí potřeba ještě min. 400 mil. Kč. Také je problém se zahlceností dodavatelů, kterých není mnoho.
Členové byli opět vyzvání k dotazům:
Pavel Šrámek: „Za vložená data je zodpovědná obec?“
Mgr. Schejbal: „Ano, a bude ručit i za jejich aktualizaci. Kraj obcím vypomáhá s pořízením dat. Obec má povinnost data vložit, ale mnohdy nemají co, proto kraj pomáhá.“
Jiří Novák: „Povinnost má vlastník nebo provozovatel?“
Mgr. Schejbal: „Povinnost má vlastník, ale může ji převézt na provozovatele.“
Do další diskuse se již nikdo nepřihlásil, všem zúčastněným jsem poděkoval a jednání ukončil.