Návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací (ST 170)

[Michalrada]

Tady jsme do zákona chtěli dát opravdu obsah webu, tedy jak třeba informace o programu pořadů, tak o koncesionářských poplatcích, tak třeba ale i textový obsah zpravodajství.

Ale tohle by se (vyjma konc. poplatků) přece taky mělo vztahovat i na soukromá média, ne?

No, třeba Mezinárodní úmluva o právech OZP to deklaruje jako obecné právo, které má stát zajistit, takže obecně, ANO. A upřímně, soukromá média s tím mají daleko menší fylozofické problémy, oni ale zase neplní další povinnosti, jako jsou povinné zkryté titulkování pro neslyšící, a tak. Tento zákon se má týkat pouze veřejnoprávních korporací.

[Martin.Archalous]

Ahoj, pokud jde o vloženÍ ČT a ČRo, osobně v tom velký problém nevidím. Mělo by se ale nějak předběžně zjsitit, kolik je to bude stát a co to bude všechno obnášet. Pokud by to vedlo k výdajům X desítek milionů, mohlo by se to snadno obrátit proti nám.

Pokud jde o nepřiměřenou zátěž, tady bach se naopak přimlouval, aby to tam zůstalo. Jednak je to pojistka proti nepředvídatelným situacím, jednak to plyne přímo ze směrnice, konkrétně z jejího článku 5 odstavec 1:

Členské státy zajistí, aby subjekty veřejného sektoru uplatňovaly požadavky na přístupnost stanovené v článku 4 v míře, ve které jim plnění těchto požadavků pro účely uvedeného článku nezpůsobí nepřiměřenou zátěž.

Pokud bychom ten § 7 vypustili, hrozí, že bychom se dostali do rozporu s evropským právem.

[Ondrej.Profant]

ČT a ČRo by nebyly problém, kdyby se to netýkalo jejich hlavního obsahu (TV vysílání, audio vysílání). Tedy kdyby se to týkalo webové prezentace subjektu, primárně textové věci apod. Nicméně přepis všech svých pořadů v rozhlasu nemají. Očekával bych, že v TV také ne - možná mají titulky, ale to je dost nedostatečné vzít jako náhradu.

Osobně bych § 7 spíš upravil. Nicméně dneska mi tato výjimka přijde příliš široká.

[Jan.Hamal.Dvorak]

U ČT a ČRo jde ryze o obsah internetových stránek, nikoliv o obsah vysílání ve formě mediálního obsahu, to opravdu řeší směrnice o audiovizi, už dnes jsou na to požadavky ve směrnicích.

PodleVládního návrhu zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů:

§ 5 Zajištění přístupnosti internetových stránek

(1) Má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102.

(2) Nejsou-li v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části podle odstavce 1, má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2 (2015-04). V případě postupu podle čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 se namísto evropské normy podle věty první použije evropská norma stanovená tímto postupem. CELEX 32016L2102

Nestudoval jsem, zdali byly v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části, měl jsem za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2.

Jak přesně při vyškrtnutí "(2) Povinným subjektem není Česká televize a Český rozhlas." z § 3 Vládního návrhu zákona dojde k tomu, že se EN 301 549 V1.1.2 bude aplikovat pouze na obsah internetových stránek, nikoliv na obsah vysílání ve formě archivního mediálního obsahu?

(Jinak jsem obecně pro to, aplikovat WCAG na ČRo i ČT.)

[Petr.Vileta]

§ 5 Zajištění přístupnosti internetových stránek

Jak přesně při vyškrtnutí "(2) Povinným subjektem není Česká televize a Český rozhlas." z § 3 Vládního návrhu zákona dojde k tomu, že se EN 301 549 V1.1.2 bude aplikovat pouze na obsah internetových stránek, nikoliv na obsah vysílání ve formě archivního mediálního obsahu?

Řekl bych, že je to už v nadpisu paragrafu 5. 50 let starý film s Vlastou Burianem asi nikdo nebude požadovat upravit pro slepé, hluché atd. Maximálně se upraví obsah stránky, na které to video je a tato úprava bude vycházet z nějaké obecné šablony, která všechny texty umožní číst i v brailu nebo poslechem. Já bych ČT a ČRo také nevyškrtával. Ať to platí i na ně.

[Michalrada]

Já bych to viděl tak, že by se do výjimek dalo: "Českou televizi a Český rozhlas pro mediální obsah audiovizuálního vysílání" - což znamená, že přístupné je vše ostatní - tedy jak psal Ondra defakto textový obsah webu.
Ondro, to s přepisem rozhlasových pořadů, to je taková nesmyslná chiméra, která se sem tam někde zjeví, ale není to ten problém. Krom toho, zpravodajské pořady mimochodem přepsány jsou A jsou i na webu.
Náklady: Podle mě fakt žádné, až na maličkosti dnes už splňují.

[Michalrada]

Nejde ani tak o tu samotnou nepřiměřenou zátěž, i když teda v jedenadvacátém století je to spíš prasárna se vymlouvat na to, že by to bylo moc drahý, kor když to už teď třeba u všech veřejných zakázek říká § 93, ZZVZ (nešel mi sem vložit odkaz, sorry) Hlavní problém je v tom, že absolutistický výklad říká: "Je to pro nás zátěž? Tak na to kašleme." A to je neakceptovatelné. Nemá to žádný přezkum. A ty nesmysly o využití principu petičního práva co od právníků MV zazněly při vypořádání, to je samozřejmě naprosto mimo.
Takže ANO nechat, ale s nějakým přezkumem, nebo aspoň významnou oznamovací povinností a jen pro některý obsah?

[Michalrada]

Ahoj, tak vnitro říkalo celou dobu, že konstrukce zákona, kdy se odkazuje na normu, a nebo na část jiné normy, apod (viz § 5 a 6 které jsou smrtelníkovi naprosto nesrozumitelné) je v pohodě, protože normy se dají v českém jazyce zveřejnit. No není to pravda. Normy jsou nezveřejnitelné a navíc z technických důvodů vůbec nejsou přístupné. Mluvil jsem o tom s Ondrou jako se zpravodajem a připravil jsem mu k tomu jeho dotaz na vnitro.

Nějak mi sem nejde dát příloha s tím dotazem (z iOS), tak tady aspoň ten text:


-

Zákon je koncipován poněkud neobvykle. Místo toho, aby sám stanovil obecnou povinnost přístupnosti a technické podrobnosti byly stanoveny prováděcí vyhláškou, jež by byla řádnou součástí právního řádu s nezpochybnitelnou závazností, je konstrukce zákona vystavěna pouhým okopírováním textace transponované směrnice a to tím, že technické podrobnosti budou z části stanoveny akty EU a z části technickými harmonizovanými normami. Takový postup je jistě obhajitelný u ryze specifických technických norem, jako jsou například normy v částech stavebnictví, nebo u minoritních oborů, ovšem přístupnost pro osoby se zdravotním postižením je obecnou vlastností moderní společnosti a tedy bychom se neměli právě v této oblasti uchylovat k nestandardním způsobům provádění. Připomínám, že cílem zákona je přístupnost informací pro osoby se zdravotním postižením. To je poněkud v rozporu se samotnou konstrukcí zákona, protože ta sama o o sobě není pro cílové uživatele ani srozumitelná a ani přístupná. Navíc se zde hovoří o evropských normách a ty jak jistě víte podléhají přísnému autorskému právu a jedná se o naprosto odlišný způsob normotvorného předpisu, než je zákon či vyhláška.

Ustanovení § 5 a 6 je zjevně i pro uživatele nesrozumitelné. Chápu snahu ministerstva si transpozici co nejvíce zjednodušit, nicméně zvolený způsob se mi i vzhledem k odborné materii zdá poněkud nevhodný.

Podle mých informací slíbilo Ministerstvo vnitra, které opakovaně i přes připomínky z různých míst odmítlo jít cestou standardní konstrukce zákona a vyhlášky, že příslušné dokumenty (včetně evropských norem) nechá přeložit do českého jazyka a zveřejní je volně k dispozici.

Podle informací České agentury pro standardizaci, která je v souladu s ustanovením § 5, odst. 2, Zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, Pověřena výkonem v oblasti tvorby a distribuce norem, Však takový postup není u norem možný, kupříkladu odporuje pro nás závazným pravidlům uvedeným v dokumentu "CEN CENELEC Guide - Policy on dissemination, sales and copyright of CEN/CENELEC Publications", který jasně stanovuje pravidla pro užití norem. Ministerstvo to podle ČAS ví a tedy není jasné, jak chce daný slib splnit a zajistit zveřejnění příslušných norem. Navíc není jisté, že se podaří příslušné normy v českém jazyce zpracovat a publikovat jako přístupné.

Vzhledem k tomu, že cílem legislativy musí být i obecná možnost veřejné kontroly a tedy principiálně musí být osobám se zdravotním postižením umožněno jednoduchou a srozumitelnou formou získat informace o konkrétních požadavcích na přístupnost, které mohou jako svoje základní právo vymáhat, není naprosto vhodná jak konstrukce zákona, tak především získávání informací z neveřejných norem u kterých nelze zajistit jejich otevřené zveřejnění a to navíc zcela přístupnou formou. Dostaneme se tak do absurdní situace, kdy požadavky na přístupnost nebudou k dispozici v přístupné podobě.

Chci se zeptat, jak konkrétně hodlá tuto věc ministerstvo řešit? A jak se obecně chce vypořádat s pokračujícími námytkami i samotných zdravotně postižených, ale i odborníků na přístupnost, že takový postup je krajně nevhodný?

[Martin.Archalous]

Zajímavá poznámka: Původně tento zákon webové stránky ČT a ČRo obsahoval. Výjimka měla být formulována takto:

Kód: Vybrat vše

Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek nebo mobilních aplikací, kterým jsou
a)	televizní vysílání České televize,
b)	rozhlasové vysílání Českého rozhlasu,

Tato výjimka je sice formulována legislativně-technicky špatně (televizní a rozhlasové vysílání je z definice něco, co je vysíláno televizí či rozhlasem, jakmile je na internetu, už je to zjevně něco jiného), ale záměr navrhovatele byl jasný: Přístupné měly být webové stránky, s výjimkou záznamu vysílání.

Vypuštěno to bylo na požadavek ministerstva kultury.

[Michalrada]

Jen opravím: Samo MK s naší definicí rozsahu přístupnosti nemělo problém, jenže problémy měly ČT a ČRo, při posledním hlasování na OSGA se zástupkyně MK raději zdržela, chápu, úřednické zadání. Nicméně přesto, organizace OZP na tom trvají a mají pravdu. Připravuji do pozměňováků na výbor.