Co je úkolem školství

[eladar]

Výuka o politice.
Nejsem pedagog, osnovy nestanovuji. Jen si dovoluji rozporovat tvrzení citovaných ředitelů.
Chci mladé lidi připravené na politický život. Kteří budou umět rozpoznat sliby od balamutění, budou umět politiky kontrolovat a klást jim otázky. Budou vědět kdy, kde, jak a proč se občansky zapojit. A budou stát za svobodou a demokracií a budou vědět proč má cenu za ni bojovat.

A tvrzení, že tohle do školy nepatří, mi přijde pokrytecké. Jako zdůvodnění toho, že neumístí portrét prezidenta, to nefunguje. Myslím, že lze zvolit mnohem jednodušší a upřímnější důvod. Např. "do školy nepatří propagace politiků."

Výuka o politice je dneska standardní náplní vzdělávacích plánů. V teoretické rovině je součástí předmětů, které v sobě obsahují části "občanské výchovy" (v závislosti na ŠVP se to může jmenovat velmi různě).

V praktické rovině existují školní parlamenty, předměty zaměřené na rétoriku, komunikační dovednosti a pod. Zase - všechny z nich jsou už dnes nějak obsaženy ve vzdělávacích plánech.

Výhodou je to, že tento model je dost odolný proti ideologické indoktrinaci. Je pravda, že se ho různé politické neziskovky snaží nabourávat a prosazovat ve školách ten správný názor, naštěstí jsou ředitelé obvykle dost odolní a i významná část rodičů se na to podobné snahy dívá nedůvěřivě, až s odporem.

Školy musí zůstat bokem od pokusů o ideologické ovlivňování žáků/studentů. Problém je v tom, že něco jako "objektivní pohled" v případě politiky (rozuměj prosazování vlastních zájmů a ideologie) nefunguje. Malé děti a studenti jsou snadno zmanipulovatelní, protože jim chybí životní zkušenosti, na základ kterých by mohly přijmou vlastní pohled. Dobrým příkladem byly Hitlerjugend, ČSM nebo, z bližší minulosti, "školní stávky pro klima", které probíhaly i u nás.

Pokud jde o mě, pak jediné, co by mělo smysl je výslovně zakázat působení politických neziskovek na školách a podpora schopnosti komunikovat ve smyslu soutěže zaměřené na schopnost diskutovat, spolupracovat a řídit týmy a tak.

O jak tenký led jde je dobře vidět už třeba na interpretaci obsahu termínu "dezinformace". Skupiny, které zrovna nesouzní s názory mainstreamu s nadsázkou tvrdí, že rozdíl mezi dezinformací a informací je šest měsíců. Racionální jádro to má. Zkouška časem až příliš často ukáže, že pravdu měla "dezinformátorská" scéna. A že jediná správná pravda prosazovaná vládou a médii a zaštiťovaná "vědeckými kapacitami" ve zkoušce času neobstála.