Moderátor: Predsedajici
Na celostátním fóru se vyjadřujte slušně a k věci. Nepřístojnosti budou vykázány do samostatného vlákna.
Než napíšete nový příspěvek, zamyslete se, zda má takovou hodnotu, aby ho musely číst stovky lidí.
Martin.Kucera píše: ↑11 lis 2021, 22:16Ohledně toho srovnávání ministr-poslanec s radní-zastupitel bych doporučoval se též podívat, kolik času zabere v průměru měsíčně zasedání sněmovny, a kolik hodin měsíčně zasedá zastupitelstvo. Dtto práce ve výborech.
Ministr chodí na výbory sněmovny dávat vyjádření k relevantním tiskům a před ostatní poslance obhajovat relevantní vládní tisky či diskutovat opoziční návrhy či na interpelace. Ergo kladívko, v tý sněmovně má být, když tam má být.
Martin.Kucera píše: ↑11 lis 2021, 22:16Ohledně toho srovnávání ministr-poslanec s radní-zastupitel bych doporučoval se též podívat, kolik času zabere v průměru měsíčně zasedání sněmovny, a kolik hodin měsíčně zasedá zastupitelstvo. Dtto práce ve výborech.
Sněmovna zasedá 4 roky v kuse nepřetržitě a své jednání dělí do jednotlivých schůzí. Měřit to takhle na čas se moc nedá. Sice třeba jedná Sněmovna celý den, ale kolik ho reálně poslanec stráví uvnitř? 20 minut když se hlasuje? Popravdě, nejvíc práce jsem udělal právě při jednání Sněmovny. Schůzky, telefony, kreativní práce v kanceláři, mediální výstupy, týmové meetingy, odborná diskuze s kolegy v kuloárech nebo kantýně. Pokud se neprojednává tvoje téma nebo tisk, kde jsi zpravodaj, prakticky nemá cenu ( krom hlasování ) být v sále - byla by to ztráta času.
Zdravím vás, přemilé bytosti Celostátního fóra!
Trošku se ve mně pralo, jestli sem vůbec přispívat, protože již mnohé zaznělo a nerada bych byla aktérem v nechvalně známém cvičení "už bylo řečeno vše, ale ještě to neřekli všichni". Nakonec jsem se ale rozhodla, že přecejen svůj postoj na půdě CF zjevím, jelikož chci uvést skládačku střípků, které k rozhodnutí dovedly mě. Ačkoliv jsem ve svých postojích většinou celkem otevřená, bohužel byla spousta důležitých věcí v průběhu posledního roku řečena v rámci uzavřených jednání, kam neměla většina členů přístup - toto je tedy moje snaha o dohnání informačního restu z mojí strany v kontextu tohoto jednání. Budu se nicméně snažit být stručná a vás spíše odkazuji k důkladnému samostudiu dotčených jednání stranických orgánů/týmů (RV, RP, RK, PK, KR) a dalších doplňkových dokumentů (zhodnocení programů RT, plusy mínusy, závěrečná zpráva referenční skupiny apod.), pokud vám to vaše časoprostorové možnosti jen trochu umožňují.
Nejdříve bych se chtěla krátce vyjádřit k jednomu fenoménu, který se tady opakovaně objevuje. Fráze jako "lidé kolem mě říkají", "u mě na profilu je názor jasný", či dokonce "udělal jsem si mezi známými takový malý průzkum", které mají sloužit jako argumenty, mě upřímně děsí. Ano, jsme všichni lidé a naše rozhodnutí ovlivňují i faktory vycházející z naší sociální bubliny. Ale toto jsou věci, proti kterým bychom měli jako členové evidence-based policy strany aktivně vystupovat, ne se jimi zaštiťovat jako faktickými argumenty v diskusi nad takto důležitým rozhodnutím. Osobní anekdotická evidence je jedním z nejvíce pokřivených zdrojů informací, které na tomto světě známe. Prosím, chovejme se podle toho a buďme v usuzování na základě ní opatrní. 
Zároveň bychom se měli konečně oprostit od mechaniky "lidé si žádají". To, že jsme evidence-based policy strana, znamená, že svá politická rozhodnutí podkládáme pokud možno hard daty (peer reviewed studie, meta analýzy apod.) ne námi zadanými průzkumy veřejného mínění. Nejsme populisti (alespoň ne v novodobém významu toho slova), měli bychom se držet svých ideových východisek, jelikož toto nám může dlouhodobě pouze pomoci. Zde žádná hard-data nemáme. Pokud vám někdo tvrdí, že ano, nevěřte mu to. Prosím vás tedy, abyste si prostudovali pokud možno co nejvíce zdrojů, které jsou k dispozici, pak zkonzultovali i své vnitřní hodnotové nastavení (aka srdíčko) a nakonec volili dle nejlepšího vědomí a svědomí! Nic lepšího tady totiž poradit nelze.
Teď už bych se tedy vyjádřila, proč jsem se v současnosti rozhodla hlasovat PROTI vstupu do vlády. Na úvod však chci poděkovat vyjednavačům, resortním týmům, republikovému předsednictvu, referenční skupině, republikovému výboru a vůbec všem dotčeným za jejich obrovské nasazení v posledních týdnech. Byla to nebývalá fuška 
a věřím, že všichni dělali, co mohli, aby byl výsledek dle jejich pohledu co nejlepší. A teď už tedy k věci:
Nejdříve se vyjádřím k našemu "jakože závazku" povolební strategií ke vstupu do vlády.
Zde si dovolím naši povolební strategii ocitovat:
Pokud budeme mít na základě výsledků voleb odpovídající mandát, jsme připraveni jednat o účasti ve vládě s cílem prosadit maximum našeho programu.
Naše účast ve vládě může nastat i v případě jiného volebního výsledku než vítězství ve volbách. Do vlády rozhodně nebudeme vstupovat z pozice slabého hráče s minimální možností korigovat rozhodnutí silnějších členů vlády.
Jasně se tam hovoří o situaci, kdy do vlády rozhodně nebudeme vstupovat z pozice slabého hráče, který bude mít minimální možnosti prosazovat náš program a zároveň korigovat rozhodnutí ostatních vládních stran. Vzhledem k tomu, že naši "koaliční partneři" mají většinu ve Sněmovně i bez nás, si vlastně ani moc nedokážu představit, jak by mohla být podmínka slabý hráč naplněna více. Někdo by mohl namítat, že společně se STAN slabým hráčem nejsme, ale myslím, že už jsme dávno za bodem, kdy bychom STAN považovali za loajálního koaličního partnera - uvědomujme si, že jsme v tomto sami.
Dalším kouskem skládačky je pro mě deklarovaně nevyhnutelná kumulace funkcí ministerkých a poslaneckých ze strany ne jednoho, ale dokonce dvou našich poslanců. Zde bych si, v rozporu s tím, co tvrdí Jakub Michálek, dovolila tvrdit, že Kodex zastupitele, Koaliční smlouva a dokonce i náš dlouhodobý program principiálně zamezují takovéto kumulaci (a za mě z dobrých důvodů). Tento názor již potvrdila i Rozhodčí komise v odpovědi na předběžnou otázku.
Zde tedy uvádím dotčené pasáže zmíněných dokumentů:
Tento kodex je určen všem kandidátům na kandidátní listině Pirátů pro všechny volby do veřejných funkcí. Orgán, který schvaluje program pro dané volby, může pro tyto volby schválit další, vlastní kodex, který však s tímto nesmí být v rozporu.
V případě zvolení za Piráty se zavazuji současně vykonávat jen jednu uvolněnou volenou veřejnou funkci (poslanec, senátor, člen vlády, prezident, uvolněný zastupitel apod.) a vyhradit si na výkon veřejné funkce potřebný čas.
5.2. Kandidát koalice se zavazuje, že v případě zvolení:
5.2.5. bude brát práci poslance, případně člena vlády jako prioritu, a zařídí si své ostatní aktivity (práce v samosprávě, studium, podnikání, výuka atd.) tak, aby výkonu funkce mohl věnovat dostatek času; z funkcí zastupitelů na obci či kraji je přijatelný souběh s nejvýše jednou neuvolněnou funkcí,
Prosazujeme důslednou dělbu moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní moc a několik málo zvláštních nezávislých orgánů (Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad apod.). Pirátská strana prosazuje důslednou dělbu moci ve státě, územních a profesních samosprávách, politických stranách i na vysokých školách. Dělba moci znesnadňuje systematickou korupci a privatizaci veřejné moci.
V kontextu programu není z mého pohledu také úplně co slavit. Jednak se nám na mnoha místech podařilo pirátská témata neprosadit vůbec, nebo prosadit naprosto obecné a gumové formulace, které bude velmi jednoduché obcházet nebo neplnit, a jednak se nám nepodařilo z programového prohlášení odstranit celkem jasná extrémně konzervativní či až rasistická podprahová sdělení (tzv. dog whistles) typu
Prosazují úctu k lidskému životu
"důsledná kontrola nárokových slev a sociálních dávek", aby "nedocházelo ke zneužívání systému"
Obojí to dle mě svědčí o síle naší pozice v rámci případné vládní koalice, která je téměř nulová. Prostě a jednoduše jsme apendixem na konzervativní pravicové vládě a je to cítit. To není dobrá pozice pro prosazení našich témat ani pro zabránění špatnostem a nemyslím si, že z účasti na tomto projektu pro nás plyne ta tolik potřebná pozitivní mediální pozornost, kterou si zde ve vlákně mnozí slibují.
Dalším aspektem, který je možná pro některé nedůležitý, ale pro mě je důležitý ze všeho nejvíc, je dlouhodobá udržitelnost strany. My nejsme strana s programem "Konec Babiše v Čechách". Naše dlouhodobé programové cíle jsou věci na mnoho desítek (v některých bodech až stovek) let, a tak bychom měli kormidlovat právě v kontextu dlouhodobé záchovy - budování jádra, dlouhodobá konzistence, lpění na principech, kultivace strany i osobností -, ne z hlediska momentálního maximálního zisku politické moci.
Jako poslední zmíním další důležitý aspekt. Vstupem do vlády rozhodně nepomůžeme už tak špatnému stavu uvnitř strany (odtržení stranických špiček, kulturní i organizační resty, názorové štěpení, demotivace nezanedbatelné části dobrovolníků), spíše naopak. V rámci působení v opozici bychom se mohli zasoustředit na několik klíčových témat (a také se zaměřit na prodávání naší práce na ostatních úrovních - EP, kraje, komunál), konstruktivně kritizovat vládu a nabízet alternativní řešení, ale zároveň se moci věnovat vnitrostranické obrodě a návratu k ideovým kořenům, což je aktivita, která se možná zdá akutně neproduktivní, ale může obrovským dílem přispět právě k dlouhodobé udržitelnosti našeho společného snažení.
Toliko tedy k pochodům, které vedly k mému rozhodnutí. No, stručnost mi úplně nevyšla, takže doplním i tl;dr
Díky moc všem za pozornost a přeji šťastnou ruku ve volbě! 
tl;dr: Budu hlasovat PROTI vstupu Pirátské strany do vládní koalice se STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Myslím si, že to není dobré rozhodnutí v kontextu dlouhodobé záchovy brandu a potažmo i idejí Pirátské strany v ČR.
Martin.Valasek píše: ↑11 lis 2021, 21:00Jo a nemůžu se zbavit dojmu, že část z nás do té vlády nechtěla jít už od začátku a teď má k tomu záminku.
Také se mi zdá, že některým z nás by vyhovovalo být tak trochu anarchistickou, ale zcela určitě nesystémovou stranou, ať už ten systém znamená cokoliv. 
Mít svých 5% ve volbách, nějaký ten státní příspěveček na provoz PiCe, všechno kritizovat, navrhovat odlišná řešení, ale jenom hubou a nikdy hlavně nezískat moc je prosazovat, protože by se mohlo ukázat, že je něco od začátku blbý nápad.
Jan.Prokop píše: ↑11 lis 2021, 21:49Petr.Vyhnal píše: ↑11 lis 2021, 21:24Člen zastupitelstva města může být zároveň radním, člen zastupitelstva kraje taktéž.
[/list]Jde o kumulace 2 "uvolněných" pozic, neviděl jsem snad nikde v praxi v žádném městě, že by byl někdo uvolněný zastupitel a zároveň uvolněný radní
Radní dokonce musí být zastupitelem Martin chtěl upozornit na to, že na komunální úrovni zastupitel=poslanec a radní=ministr.
Král je nahý.
Už ze složení ministerstev je vidět, že po volebním debaklu nešlo určité části vyjednávacího týmu o co nejvhodnější složení z hlediska prosazování pirátského programu, ale prostě a jednoduše o místa ve vládě a na ministerstvech pro ně samé a jejich nejvěrnější. Že rozhodujícím faktorem byly ani ne tak programové priority a ideové principy k prosazování, nýbrž osobní ambice a vztahy.* Ale prakticky zcela se to potvrdilo tím, že Ivan s Jakubem tu vcelku nepokrytě přiznávají, že chtějí v rozporu s kodexem veřejného zastupitele kumulovat funkce poslance a člena vlády, ačkoliv nekumulace by se naprosto elegantně dala vyřešit obsazením všech vládních míst neposlanci – kvalitní lidi na to strana má a šlo by pro stranu vcelku jasně o nejvýhodnější řešení.
Jenže vzhledem k tomu, že přinejmenším Jakubovo místo ve vládě mu bylo jako úlitba ušito osobně na míru, holt by bylo takové trapné, kdyby ho nakonec dostal někdo úplně jiný... a tak se tu dočítáme zdí textu plných zoufalých pokusů o ospravedlnění kumulace funkcí, ale v nich uvedené „argumenty“ jsou tak chabé, že mohou přesvědčit jen ty, jimž o nějakou věcnou argumentaci vůbec nejde. Protože je to zkrátka pouhé mlžení, kličkování a obhajování neobhajitelného.
Domnívám se, že za zatajováním a zdržováním informací před členskou základnou – kdy jsme se věci neustále dozvídali z médií nebo dokonce z webu ODS dřív než officiálně od členů vyjednávacího týmu – bylo i právě to, aby tahle „strategie“ (kdy jde primárně o umístění konkrétních osob, a o prosazování programu až sekundárně) nebyla příliš zjevná.
Podotýkám, že jako řadový člen dosud nevím (ať žije transparence!), kdo má co slíbeno za náměstkovská křesla na ministerstvech a podobně – podle toho je taky potřeba přistupovat k některým hlasům pro vstup do vlády zde.
Myslím že i to, že 6 z 9 Pirátů, jež v Parlamentu ČR a Evropském parlamentu máme (Marcel Kolaja, Klára Kocmanová, Lukáš Wagenknecht, Adéla Šípová, Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová, tj. všichni ti, co nemají těsné osobní vazby na zbývající trojku, neplynou jim z toho „kariérní výhody“ a tudíž to mohou posuzovat alespoň trochu s odstupem) se staví k vládnímu angažmá ve Fialově vládě záporně, je dost vypovídající. Část strany už se z koaličního snu probudila, což je dobře. Probuďme se všichni.
Kolektivní zaslepenost, naivita a neschopnost naslouchat zoufalým, ale pravdivým a upřímným kritickým hlasům nás jako stranu dovedla do nevýhodné koalice a v jejím rámci k mizerně vedené kampani, na jejímž konci přišla ztráta 18 poslaneckých mandátů.
Přestaňme být naivní, ale stůjme za svými zásadami a programovými východisky. Mlžení a kličkování ve snaze zavděčit se všem vedlo k tomu, že se pro jádrové voliče stala strana nečitelnou, a ti ostatní dali přednost jiným. Ve vládě Petra Fialy za daných okolností nemáme příliš mnoho šancí cokoliv zásadnějšího prosadit či získat (kromě zabezpečení některých konkrétních lidí), ale máme mnoho co ztratit. Vždyť nemáme ani strategii případného odchodu, až to začne hodně skřípat – jakože je jasné, že s danými koaličními partnery to skřípat bude!
Teď je čas zaříznout ztráty a nehonit se zbrkle za dalšími; olízat rány, vyhořelým představitelům dát čas na sebereflexi (a ne je proti všem principům i vnitřním předpisům nechat kumulovat funkce!), dát dohromady funkční strategii a odborné zázemí pro další působení a nachystat se mj. na komunál tak, abychom konsolidovaně a věrohodně prosazovali program tam, kde se nám podaří získat relevantní počty křesel.
Na závěr bych chtěl všechny poprosit, aby si před hlasováním přečetli následující:
(*)
P.S.: Výše uvedené obsahuje mou interpretaci událostí, zakládající se na informacích, které se ke mně dostaly. Má-li někdo pocit, že něco z toho není pravda, něco si domýšlím či někomu nějak křivdím, existuje na to účinný a osvědčený lék: transparence a upřímnost směrem k členské základně. Spousta podstatných parametrů – ať už již dojednaných či v jednání – ovšem i v tuto chvíli, několik hodin před zahájením hlasování, stále zůstává před členy utajena.
Dovolím si teď vystoupit jako člen a zkusit uvést na pravou míru některé argumenty, které tu zaznívají.
Pokud by jste si prostudovali koaliční smlouvu a PirSTAN doložku k ní, tak víte, že pokud budeme ve vládě, tak podle dohod máme blokační menšinu, a to takto:
KROK 1. Projednává se věc, která se nám nelíbí, nebo ji považujeme za důležitou -> V souladu s doložkou oslovujme STAN, že za PirSTAN má dojít k označení věci za něco, kde má být celovládní dohoda.
Doložka říká, že se to stane.
KROK 2. Na úrovní vlání koalice probíhá označení věci za něco, kde je potřeba koaliční dohoda.
KROK 3. Probíhá vyjednávání, věc se řeší a dohaduje.
KROK 4. Nikdo z našich ve vládě není pro, tedy v souladu s Doložkou věc nemůže být podpořena STAN.
KROK 5. Tím pádem není většinově podpořena oběma koalicemi a nemůže jít dále, jelikož se nepodařilo dosáhnout koaliční dohody.
V tomto průběhu mohou nastat dvě skutečnosti:
a) STAN nedodrží koaliční Doložku, zcela jasně a mi můžeme vyvolávat smírčí řízení a hrdě odcházet jako ti, co dodržují na rozdíl od někoho dohody.
b) Ostatní vládní strany to prohlasují v rozporu se vládní smlouvou ve sněmovně, třeba i s podporou ANO. Jedná se o absolutní překročení základního principu koaličně dojednané věci, naši poslanci nejsou vázání být pro a můžeme opět vyvolávat smírčí jednání a odcházet jako ti, co neporušují smlouvy.
Samozřejmě to musí být u věcí, které lze hájit věcně a jsou pro nás důležití a pro veřejnost srozumitelné.
Pokud chceme dělat opozici konzervativně-pravicové vládě, bude se nám lépe dělat zevnitř vlády.
A nyní bych se volně přehoupnul k argumentům, proč jít rovnou do opozice je za mě špatná volba(a zde podotknu, že na počátku této rozpravy jsem ještě neměl jasno.)
Samozřejmě, pokud do vlády půjdeme, musíme tam jít s výhledem, že je to na čas, že nás nepotřebují a že to může prostě rupnout.
Protože si myslím, že jít do opozice rovnou je cesta k opovržení a neviditelnosti, mám za to že byly vyjednány dobré koaliční mechanismy a program je pro mě přijatelný (jsou tam prostě věci pozitivní, které múžem udělat a které by tam bez nás nebyly nebo se určitě nestanou), nebudu hlasovat pro zamítnutí.
Objevují se tu výhrady, že skončíme jako Zelení nebo ČSSD, což si nemyslím. Z předchozí zkušenosti vím, že jsme měli nejstabilnější klub, a věřím, že tuhle atmosféru se povede udržet. A nejsme na tom tak, že jedna malá strana jde do vlády s jednou velkou stranou. SPOLU (a vlastně ani STAN) nejsou žádný jednolitý monolit. Jsou to různé entity, které mají r různých věcech různé hodnoty. A s tím je třeba pracovat.
Ale zejména bych chtěl říct, že už to chci mít konečně za sebou, takže všechny zásadně prosím aby nehlasovali pro odročení.
Bylo by to mimochodem porušení povolební strategie, která praví:
Koaliční strany vynaloží veškeré nezbytné úsilí, aby jejich příslušné orgány projednaly výsledky vyjednávání či jiné potřebné záležitosti neprodleně.
Bez ohledu na to jak to dopadne, děkuji všem, co se zapojili od vyjednávání a přípravy a diskuze konstruktivně a nechali v tom něco slz, potu a vrásek. Pak se můžeme konstruktivně sejít nad rozpočtem, nebo potřebou lepší diskuzní platformy.
We can dance!, like Jellyfish
člen týmu RP, AO, ZO, FT; vedoucí MRT Demokracie
Profil|fb| Tel: 776635258
„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“[1]
Myslím, že řečeno už bylo mnohé, tak přidám jen v krátkosti soupis z mého pohledu důležitých faktů, se kterými jsem se při nejrůznějších diskuzích setkala.
Pro mě osobně asi to nejdůležitější a nejzásadnější pro nadcházejícího hlasování je, že ho absolvujeme bez jakéhokoli vnějšího tlaku. Vláda vznikne i bez naší účasti a jediné o čem budeme rozhodovat je, jestli do vlády za daných podmínek chceme vstoupit nebo vstoupit nechceme.
Co se jednotlivých alternativ týče, tak ať už fandíme jedné nebo druhé, myslím, že je určitě na místě poděkovat všem těm, kteří se na vyjednávání podmínek a znění koaliční smlouvy podíleli ať už ve vyjednávacím týmu, resortních týmech, referenční skupině nebo dalších orgánech, za jejich odvedenou práci.
Vstup do vlády nám momentálně nabízí pozitiva jako možnost aktivně prosazovat náš program a podílet se v rámci koalice na politickém vedení státu, prostor v médiích, širší aparát, možnost věci pevně uchopit a s plným nasazením díky naší pracovitosti s nimi pohnout.
Zároveň je dobré uvážit, že při vstupu do vlády se stejně jako všichni ostatní na začátku nevyhneme chybám, které případně budeme muset vysvětlovat veřejnosti. Je tady také možnost, že dlouholetí politici na nás skrze účast ve vládě budou znovu zkoušet "politické zákulisní triky". Jejich dopad ať už bude podložen fakty nebo ne může mít vliv na náš výsledek i v dalších nejen celostátních volbách.
Odchodem do opozice se postavíme do pozice, kdy nebudeme přímo zodpovědní za kroky převážně pravicové vlády a nebudeme se na ní podílet. Budeme mít prostor na přípravu na další volby, která při 4 poslancích nebude snadná. Zároveň nás rozhodnutí odejít hned na začátku minimálně krátkodobě v očích veřejnosti postaví do role těch, co se vzdali odpovědnosti.
Není to snadná volba, ale je pro nás důležitá, proto prosím, rozhodněme se každý sám za sebe, kterou cestou chcete, aby se Pirátská strana vydala a rozhodněte se informovaně. Rozhodněte se tak proto, abychom si až půjde do "tuhého" nevyčítali, že jsme se nechali ovlivnit. Předem díky moc.
Vojtech.Pikal píše: ↑11 lis 2021, 23:23Samozřejmě, pokud do vlády půjdeme, musíme tam jít s výhledem, že je to na čas, že nás nepotřebují a že to může prostě rupnout. (Což se daleko hůř dělá těm ministrům, kteří se pak nemají kam vrátit. )
Jako kam se nemají vrátit? Odvolaní ministři jdou někam do pekla? Celá léta vnucujeme voličím, jak jsme odborně zdatní, schopní, samostatní a najednou je to o tom, že bez státního platu se naši lídři neuživí?
I koaliční smlouva se STANEM měla své mechanismy, ale někteří se raději rozhodli s vidinou svojí vládní účasti ignorovat zřejmé signály. Proč bychom měli věřit tomu, že to teď bude jinak? Povolební chování a přístup ke členům při vyjednávání mne tedy k žádné důvěře nepřesvědčil, spíš naopak.
Vojtech.Pikal píše: ↑11 lis 2021, 23:23Objevují se tu výhrady, že skončíme jako Zelení nebo ČSSD, což si nemyslím.
Vojto, ja si to naopak jak pozoruju diskuzi myslim cim dal tim vic.
Nechci byt spatnym prorokem, ale imho se behem nekolika mesicu dostaneme do pozice, kdy se prekroci jedna z nasich "cervenych linii" a my si budeme moci vybrat jen dve moznosti - bud praskneme ve vlade dvermi, nebo uhnem. Zeleni uhli, CSSD uhla a my z nejvetsi pravdepodobnosti uhneme taky, bohuzel, tak lidska prirozenost funguje, uz budeme moc zahackovani a realnou silu nemame zadnou. A pak uhneme znova a znova, kdyz uz jsme to udelali jednou. Mezitim se nam strana rozstepi vedvi a budeme se tu rezat hlava nehlava, mnoha lidem pujde o zivobyti. Nechci tenhle scenar, byla imho sance mu pri vyjednavani zabranit, ale ted uz na stole proste neni.
Vážení členové a členky Pirátské strany,
vyšla na mě úloha „největšího odpůrce“ v jednání. Proto vám zde předkládám přehled informací a argumentů, které vám pomohou rozhodnout se, zda-li do této vlády jít nebo nejít. Názory našich voličů na účast v této konkrétní vládě jsou nerozhodné a mediální odbor je dobře připraven na oba možné výsledky hlasování. Můžete se díky tomu rozhodnout a hlasovat zcela svobodně.
Naši zkušení vrcholní politici jsou většinově PROTI a varují nás před vstupem do této vlády. Přečtěte si jejich střízlivá vyjádření:
Referenční skupina k vyjednávání:
Koaliční smlouva obsahuje pojistky proti Pirátům:
Poprvé porušujeme vlastní povolební strategii, a to v následujících bodech (zdroj):
Program vlády je gumový kompromis kompromisů:
Kumulace funkcí poslance a ministra:
Ukázali jsme slabost a nepoučili jsme se:
Ve vyjednávání o předvolební koalici jsme se projevili jako nezkušený hráč, čehož STAN využil. Architekti koalice, tedy zejména kvartet Ivan Bartoš, Olga Richterová, Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík, nás přesvědčili, že je to dobrý nápad. Nedbali jsme varovných signálů a trochu zaslepeně věřili, že jsou všichni dobrosrdeční, jako my.
Po volbách přišlo krátké vystřízlivění, kdy alespoň Ivan a Olga projevili sebereflexi. Omlouvali se konstruktivním kritikům různých momentů koaliční spolupráce, například Jance Michailidu, že málo poslouchali Piráty, kterým na dobrém osudu Pirátů záleží. A místo toho podlehli Vítu Rakušanovi a spol. kteří jim měsíce líbivě mazali med kolem pusy.
Vyjednavací tým ale brzy narazil na realitu jednání o vládě, kde už se nám nikdo nesnažil zalíbit a vyhovět. Bohužel nebyl čas se v umění vyjednávání dovzdělat a pokračovali jsme v zajetých kolejích. A i když do vyjednavacího týmu nastoupil Lukáš Wagenknecht, tak to nestačilo. Jedna vlaštovka nedělá jaro.
Výsledkem jednání je to, že jsme ustoupili z podmínek koaliční smlouvy PirSTAN ohledně poměru ministerstev a nechali jsme STAN většinu. A to i přesto, že to mohla být adekvátní nefinanční kompenzace, na kterou po výsledku voleb máme nárok. Neprosadili jsme žádné mechanismy, které by nám umožnily korigovat silnější hráče. Stěží prosadíme cokoliv z pirátského programu. Výsledných 2,5 ministerstva působí jako řešení „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. A pokud do vlády nepůjdeme, nebo z ní odejdeme, nebudou komplikace s jejich přerozdělením.
Vyjednavací tým nebyl schopen či ochoten radit se ani s referenční skupinou. Žene nás kupředu ego a sebevědomí, a přitom chybí pokora a nadhled. STAN a posléze i SPOLU nám ukázali, že na to ještě nemáme. Ještě musíme vyzrát. Lidé ve vedení musí přestat hájit především své osobní zájmy a začít pracovat na společných cílech a úspěchu. Pokud takto nepřipraveni skočíme do vlády a budeme opakovat to, co předvádíme celý poslední rok, roznesou nás na kopytech a může to být konec Pirátů.
Riskneme to? Nebo pokorně přijmeme porážku a budeme pracovat na tom, abychom se za čtyři roky mohli vrátit silnější?
Děkuji za pozornost, volte uvážlivě!
)
