Ústavní postup jmenování vlády - nutnost změny, návrh

[Jan.Hrebicek]

Stávající stav s dlouhotrvající vládou v demisi a předcházející zkušenost s Rusnokovou vládou, kdy v rozporu s Ústavou prezident ani nehledal nástupce vlády bez důvěry, je alarmující. Stávka studentů za dodržování ústavních zvyklostí byla již před měsícem, ale situace je stále stejná a ústavní činitelé a politické strany nejsou schopni nalézt jednorázové natož systémové řešení. Pojďme v rámci Pirátů alespoň diskutovat o systémovém řešení, případně mne nasměřujte, kde se o systémovém řešení diskutuje a já jsem ho nenalezl. Riziko, že budou ještě letos další volby a situace po nich bude zase stejná, je vysoké. Pirátská strana by měla alespoň předložit koncept zlepšení stávající situace.

Předkládám proto k diskusi jednoduchý návrh změny Ústavy, který by dal první dva pokusy k sestavení vlády do rukou Poslanecké sněmovny a až třetí pokus do rukou prezidenta. Kromě praktických důsledků, že by nebyl důvod blokovat volbu předsedy Poslanecké sněmovny, by tento postup lépe odrážel výsledek voleb než stávající prezidentské hrátky. Návrh Poslanecké sněmovny na osobu předsedy vlády by byl běžným usnesením, takže by jako nyní mohlo dojít k toleranci volby odchodem části poslanců ze sálu, ale následně by mohl být poslanec pro nebo proti při hlasování o důvěře vládě, až mu bude představena vláda jako celek a její programové prohlášení.

Čl. 68 Ústavy
změna odst. (2):
(2) Předsedu vlády jmenuje prezident na návrh Poslanecké sněmovny a na návrh předsedy vlády jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
změna odst. (4):
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se dle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny nebo Poslanecká sněmovna nenavrhne prezidentu republiky osobu nového předsedy vlády do čtyřiceti dnů od přijetí demise vlády, jmenuje prezident republiky předsedu vlády bez návrhu Poslanecké sněmovny dle vlastního uvážení.

Čl. 35 Ústavy
změna odst. 1 písm. a)
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže:
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován podle čl. 68 odst. 4 bez návrhu Poslanecké sněmovny.

[Pavel.Moravec]

Kdo bude za PSP navrhovat prezidentovi nového předsedu vlády? Předseda PSP? Nebo nadpoloviční většina hlasujících či všech poslanců?

Moc se mi nicméně nelíbí oklešťování poměrně malých pravomocí prezidenta jen kvůli tomu, že Zeman se rozhodl ignorovat ústavní zvyklosti a kašle na cokoliv. On by si našel kličku i v tomto (např. by otálel měsíce s jmenováním předsedy).

IMHO lepší řešení je, že dokud vláda nezíská důvěru v PSP, vládne předchozí vláda. Ta totiž měla důvěru alespoň té předchozí sněmovny. Aplikováno na dnešek: vládl by zde stále Sobotka pokud by PSP nevyslovila takové vládě nedůvěru, pak bych dal fallback na dnešní postup, a to by Babiše motivovalo sestavit funkční vládu..

[Jan.Hrebicek]

Sněmovna se usnese nadpoloviční většinou přítomných poslanců a usnesení pošle prezidentovi. Usnesení sněmovny podepisuje její předseda, ale to je jen formalita, nikoliv výkon nějaké pravomoci předsedy PSP.

Návrh ani nepovažuji za okleštění pravomocí prezidenta, ale za postup, jak bude co nejefektivněji akceptována vůle voličů a politické strany se vystaví tlaku, že se musí v rozumném termínu dohodnout. Stávající postup byl do Ústavy dán, aby měl prezident Václav Havel důstojný podíl na formování vlády. Nyní však není tento postup již delší dobu funkční, tak je potřeba jej změnit. Příliš funkční nebyl dle mého názoru už v dobách sestavování Topolánkových vlád za prezidenta Václava Klause a je zbytečné diskutovat, zda to bylo z důvodu na straně politických stran nebo prezidenta. Prostě něco není funkční, snažme se to nahradit něčím funkčnějším. Vládnutí staré vlády funkčnější není, funkčnější je časový limit, který politické strany dostanou, jinak za ně rozhodne prezident.