Pozornosti hodné články

Pravidla fóra
Toto je veřejné fórum, které nesděluje politická stanoviska či názory Pirátské strany. Dodržujte prosím jeho pravidla.
Do vnitrostranické diskuse se mohou naši příznivci zapojit, pokud vstoupí do příslušné skupiny registrovaní příznivci.

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) ;) :( :weep: :o :shock: :? 8-) :lol: :x :P :oops: :evil: :twisted: :roll: :!: :?: :idea: :arrow: :| :mrgreen: :geek: :ugeek: :fet:

BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Pozornosti hodné články

Re: Pozornosti hodné články

od davkol » 17 úno 2020, 15:54

EU chce podpořit plynové a ropné sítě. Ekologové mluví o klimatickém pokrytectví

Europarlament se postavil za možnost spolufinancování plynové infrastruktury z evropských peněz. Plán má prý posílit energetickou stabilitu Unie, kritici jej ovšem označují za neslučitelný se záměrem dosáhnout uhlíkové neutrality.

Jan Kašpárek
17. února 2020
Deník Referendum

Re: Pozornosti hodné články

od klivan » 15 úno 2020, 17:27

Demokracie cení zuby, možná se i rozkouše ? Estonsko zakročilo proti redakci Sputniku, Litva omezuje ruské pořady

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3042 ... va-omezuje

Re: Pozornosti hodné články

od Petr.Vileta » 15 úno 2020, 17:15

Dalibor.Zahora píše:
15 úno 2020, 16:20
Historický úspěch irské levice: nerozhodoval brexit, ale krize bydlení
http://denikreferendum.cz/clanek/30760- ... ze-bydleni
No levice, politická reprezentace teroristické organizace IRA ;)

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 15 úno 2020, 16:20

Historický úspěch irské levice: nerozhodoval brexit, ale krize bydlení
http://denikreferendum.cz/clanek/30760- ... ze-bydleni

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 14 úno 2020, 07:29

14 Feb 2020 Lidové noviny TOMÁŠ TOŽIČKA teolog

Sdílená svoboda a odpovědnost

Erazim Kohák byl prorok sociálně a environmentálně udržitelné společnosti

Viděl i jistou specifičnost evropské a české demokratické tradice, která spočívá v soužití ve svobodě, spravedlnosti a solidaritě, což je Kohákův překlad égalité, fraternité, liberté

Minulý víkend zemřel Erazim Kohák, filozof, humanista, demokratický socialista, protestant v tom nejryzejším smyslu slova. Mohli bychom kupit další přívlastky, tak jak jsme se s nimi setkali v desítkách nekrologů a vzpomínkových textů. Ale nebyly to jen pozitivní reakce, což se dalo čekat. Vše vystihující bylo označení Koháka za ekomarxistu. Zdvojená negativní nadávka, jíž se může v českém prostředí dočkat každý, kdo veřejně kritizuje stávající pořádky a poukazuje na potřebná řešení ležící mimo stávající postklausovskou ideologii. Nicméně Erazim Kohák bral podobné útoky už za svého života s nadhledem filozofa a zásadového člověka, za nějž mluví jeho dílo a život.

FOTO ČTK
Svoboda podle Koháka začíná tam, kde odkládáme své „zbraně“a začínáme si beze strachu důvěřovat, připomíná autor

Proroctví

Erazima Koháka šlo těžko pominout, a tak byl často pod palbou zastánců neoliberalismu, jehož byl velkým kritikem. Již před deseti lety upozorňoval na rostoucí moc oligarchů, kteří omezují naše svobody, přístup k informacím i demokratické instituce. „Největší hrozbou občanské svobodě už není moc politická, nýbrž ekonomická. Kartel, který má pod kontrolou všechny sdělovací prostředky, může manipulovat veřejné mínění. Nesmírná moc jiného kartelu si může vynutit válku o ropné zdroje. Ostatně víme, jak potravinářské řetězce ovládly naši výživu – a neuvědomujeme si, do jaké míry soustředění sdělovacích prostředků ztvárňuje naše názory,“psal Kohák ve své eseji Proč se hlásím k sociální demokracii.

Kohák vždy upozorňoval na to, že soužití ve svobodě vyžaduje odpovědnost a bezpečí. V nezodpovědném boji všech proti všem není realizovatelné ani jedno. A tím nemyslel jen boj fyzický, ale především ten finanční a mocenský. Svoboda není připravenost k souboji a trénink k „rychlejší střelbě“. Svoboda podle Koháka začíná tam, kde odkládáme své „zbraně“a začínáme si beze strachu důvěřovat.

Ale strach může mít i podobu nezaměstnanosti, nesplacené hypotéky, exekuce či nečekaných výdajů. I tyto strachy činí každého jednotlivce, potažmo celou společnost nesvobodnými. A strach může pramenit i z obavy vyjádřit nový, kritický, a tedy nepopulární názor. Před lety mnozí pochybovali, že by se nás to mohlo týkat, dnes v tom žijeme.

Otázky

Erazim Kohák byl vyznavačem sociálního státu. Sociální stát však není čistě konceptem sociálnědemokratickým, ale spojuje etatistickou levici s konzervativní pravicí ve snaze zachovat stávající pořádky. Thomas Humphrey Marshall popisuje sociální stát jako kombinaci demokracie, sociální péče a kapitalismu, který má umožnit ekonomický rozvoj i důstojné životní podmínky pro všechny. Ale už od konce devatenáctého století je také spojen se silnými a centralistickými státními institucemi. Jednotlivci i společenství se ztrácejí v expertních plánech a klesá schopnost lidí řešit společně své problémy dle vlastních potřeb.

Další otázkou, kterou si nad jeho dílem musíme položit, je Kohákův negativní poměr k růstu populace. Ačkoli se růst populace zastavil, dorůstající silné ročníky budou nadále zvyšovat počet obyvatel planety, který by se měl zastavit na devíti až jedenácti miliardách obyvatel. Podle expertiz OSN jsme schopni tuto populaci uživit, a to i udržitelnými technikami. Největším problémem nadále zůstává distribuce potravin a plýtvání – od produkce až po konzumenty. Volání po omezení růstu populace může být nebezpečné svou eugenickou historií, jak ji známe třeba od ekologa Garretta Hardina. Zkušenosti ukazují, že nejlepším řešením populačního růstu je zvyšování životní úrovně a podpora vzdělání a rovnoprávnosti žen. Ale v tom jsme s Kohákem zajedno.

Poselství

I přes jistou Kohákovu důvěru v osvícený stát a jeho instituce je v jeho díle jasné volání po soužití s přírodou, od níž se stále snažíme objektivisticky oddělit, ale zůstáváme její neoddělitelnou součástí. K tomu patří i silný důraz na spolupráci mezi lidmi. Dokonce viděl jistou specifičnost evropské a české demokratické tradice, která spočívá v soužití ve svobodě, spravedlnosti a solidaritě, což je Kohákův překlad égalité, fraternité, liberté. A k tomu patří také diskuse – společné hledání společně přijatelných řešení, ve vzájemné úctě a dobré vůli.

Tady Kohák překračuje tradiční sociální demokracii a zdůrazňuje odpovědnostní roli individua, jehož naplnění netkví v materiálním množení statků. Sebenaplnění spočívá v přesahu, se kterým se člověk vztahuje k přírodě – fauně, flóře, půdě i nerostům – a také k člověčenstvu, které ho obklopuje. Jen v této sdílené svobodě a odpovědnosti jsme totiž schopni přežít.

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 13 úno 2020, 16:44

TLDR:Za zvolení Křečka může nejednotná opozice (ODS s vlastním kandidátem) i kontraproduktivní nátlak Milionu chvilek

David Klimeš: Když se utká prezident s amatéry, výsledkem je Stanislav Křeček
https://plus.rozhlas.cz/david-klimes-kd ... ek-8147836
Radek Bartoníček @R_Bartonicek

Jedna věta na adresu těch, kteří tvrdí, že spolek Milion chvilek neměl vliv na volbu ombudsmana. Při vší úctě k Milionu chvilek a se zkušeností parl. zpravodaje ve sněmovně: Hrozba Milionu chvilek bezpochyby napomohla tomu, že někteří poslanci hlasovali pro S. Křečka

Re: Pozornosti hodné články

od Vaclav.Vcelica » 13 úno 2020, 13:25

Češi jsou k ekologii skeptičtí, protože slyší Klause a Brabce. Nepotřebujeme ale ani uhlí, ani jádro, říká Moldan
Podle doyena českých ekologů Bedřicha Moldana se domácí ekonomika do budoucna obejde jak bez uhlí, tak bez jaderné energie. Spalování uhlí podle něj zpochybňuje celý boj s klimatickou změnou a jaderná energie − jejímž je celoživotním odpůrcem − je příliš drahá. Budoucnost první polistopadový ministr životního prostředí vidí ve slunečních a větrných elektrárnách nejen u nás, ale i v Severním moři či na Sahaře. Půjde také o chytré energetické sítě a bateriová úložiště a o nástup elektromobility a v letectví o výrobu syntetických paliv z vodíku.

Počítat s novými trendy by měl průmysl, banky i zemědělci a stát by se v zájmu ochrany životního prostředí včetně zachování bohatosti přírody neměl bát ani regulací a dalších zásahů do ekonomiky. Což Moldan říká navzdory tomu, že se považuje za konzervativce a byl zakládajícím členem ODS a později vstoupil do TOP 09.

Re: Pozornosti hodné články

od davkol » 10 úno 2020, 16:52

Němečtí zemědělci bojují proti levným potravinám. Problém řeší už i Merkelová

Maso stojí v Německu stále méně. Zatímco pro zákazníky to je dobrá zpráva, zemědělci a ochránci životního prostředí naopak proti nízkým cenám brojí. Na začátku tohoto týdne se na setkání s obchodníky a ochránci spotřebitelů věcí musela zabývat dokonce i kancléřka Angela Merkelová.



Pondělní jednání za přítomnosti Merkelové se zabývalo otázkou, jak v Německu docílit přiměřené ceny za kvalitní potraviny. V jádru celého problému je podle Deutsche Welle fakt, že 85 procent německého trhu ovládají čtyři velké obchodní řetězce.

A například u masa tvoří více než dvě třetiny jejich nabídky zboží označené jako „zlevněné“, což tlak na cenu dál zesiluje. Samotní Němci každopádně mají o levné maso zájem.

Tržby německých zpracovatelů masa tak v roce 2018 dosáhly výše necelých 27 miliard eur. Výsledkem jsou ale na druhé straně nejen nízké platy zaměstnanců jatek a chovatelských stanic, ale třeba také neutěšené podmínky, ve kterých jsou zvířata chována a porážena.



Kancléřka Merkelová na pondělním setkání s obchodníky a potravináři odmítla myšlenku na stanovení minimálních cen některých produktů. Jak Deutsche Welle informuje, zasedání se zúčastnila také ministryně zemědělství Klöcknerová a ministr hospodářství Peter Altmaier.

Jak Merkelová, tak i Klöcknerová se shodly na tom, že obchodní řetězce při cenotvorbě nesou velkou odpovědnost. V souvislosti s „cenovou válkou“ v mnohých supermarketech kancléřka vyzvala obchodníky, aby zemědělcům vytvářely férové podmínky. „Máme společný zájem na tom, aby německé obchody byly zásobované regionálními produkty,“ prohlásila Merkelová.

Upozornila také na rostoucí citlivost společnosti vůči kvalitě a ochraně životního prostředí. Regulace v těchto oblastech jsou podle ní správné a smysluplné, ale samozřejmě také něco stojí. Otázkou nicméně zůstává, jestli výrobci potravin pod tíhou těchto opatření mohou přežít.

Merkelová také zdůraznila, že novou evropskou směrnici o nekalých obchodních praktikách Německo implementuje nejpozději letos, a nikoliv až v roce 2021, jak se původně uvažovalo. Nová pravidla mají pomocí finančních postihů zabránit praxi, kdy obchodníci vytvářely na ceny od dodavatelů nepřiměřený tlak.



Jakub Rerich
9. února 2020
iRozhlas

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 10 úno 2020, 15:14

10 Feb 2020 MF DNES Josef Brož konzultant Institute of European Democrats

Macronova výmarská klička

Na mapě Evropy vzniká po brexitu nová evropská strategie. Mohla by mít obrys tzv. výmarského trianglu, staré vize spojenectví Francie, Německa a Polska. Jaké štěstí hledá liberál Macron v konzervativním Polsku?
Polsko je nyní pátou největší evropskou zemí počtem obyvatel a šestou domácím produktem.

Zatímco polovina Spojeného království slavila hořkosladký odchod z EU, francouzský prezident Emmanuel Macron dlouho neváhal. Kdo by od něho čekal nastavovanou sladkobolnou lítost nad brexitem, nedočkal se. Macron se poněkud překvapivě vydal hned v prvních dnech měsíce února na východ, do Varšavy.

To, co v prosinci předvedl v ozvěně Macronova evropského projevu ze Sorbonny v Praze jeho ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, vysekl on sám osobně v novém hávu v Krakově. Neučinil tak na Karlově univerzitě, nýbrž na Jagellonské. Co se to stalo?

Uzly na polském kapesníku

Ačkoliv galskému kohoutu jistě příliš nevoní zatuchlá polská zelňačka, jeho rádci dobře vědí, že Polsko zůstává pro Francii v Evropě strategickým uzlem. Polsko je nyní po brexitu pátou největší evropskou zemí počtem obyvatel a šestou domácím produktem. Na řadě je proto hned po vzletné rétorice pragmatická akce.

Na Macronově polském kapesníku, který mu během dvoudenního pobytu čouhal z kapsy, byly vidět další dva nemalé a zapeklité uzlíky. Domácí uzlík s evropskými hodnotami se jmenuje polská justice, uzlík geopolitický je přímo gordický zamotanec jménem Rusko.

Sám Macron ještě před evropskými volbami loňského roku mluvil o „illiberální demokracii“ a nárůstu „nacionalistické lepry“na Východě. Na adresu polské vlády dokonce vzkázal, že si Poláci zaslouží lepší. Nyní působil smířlivěji. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem nedávno tři hodiny poobědval, nyní zajel na oběd k prezidentu Andrzeji Dudovi. Justici odložil ad acta, do složky EU se jménem komisařky, která to má za úkol. Proč tím zatěžovat bilaterální vztahy, že?

Rusko ale obejít nemohl. „Nejsem ani proruský, ani protiruský, jsem proevropský,“řekl se školáckým úsměvem na tváři. V Polsku se na jeho koketerii s Ruskem, od okamžiku, kdy na jaře 2017 symbolicky pozval do Versailles prezidenta Vladimira Putina na pozadí 300. výročí návštěvy Petra Velikého, dívali se směsicí nechuti a pohrdání. Když Macron vyhlásil Rusko letos v létě za nového partnera, polský pohled se přímo zakalil hněvem.

Pod obrazem prince Jozefa Poniatowského, maršála Napoleonovy armády, se ale zdálo, že byly zapomenuty i historické a mentální různice. Máme taky společné zájmy? Nebyl to nakonec Macron, kdo jako první kritizoval rozmisťování ruských střel Iskander na západní hranici? Co vlastně dělat, když Trumpova Amerika již není ta krásná země rodiny Bushů, pro kterou jsme i my byli ta nová Evropa?

Princ Macron, který by chtěl být králem Evropy, se ve Varšavě tvářil, že zapomněl na odmítnutí nákupu francouzského balíčku helikoptér polskou vládou – byl to přece problém jeho předchůdce. Kurtoazní Duda zase s pochopením poslouchal, že by se mohlo Polsko podílet třeba na vývoji nového evropského tanku. Když mu Macron neodmítl ani pomoc s transformací zemědělství a energetiky, vypadalo to již slibně.

Evropská armáda ovšem, navzdory proklamacím, je stále velkou chimérou. Slovní ekvilibristika, že zůstane stále jako evropský pilíř NATO, zní trochu podezřele. Zejména, když Macron mluví o evropské vojenské nezávislosti na USA. Chce snad velet z francouzské Válečné školy celému NATO?

Macronova Republika na pochodu (LREM) získala odchodem Velké Británie jako klíčová síla tlačítko k atomové zbrani – jediná v EU. Zda to změní mocenskou mapu v Evropě ve vztahu k jeho mocným partnerům – USA, Číně a Rusku – zůstává stále otázkou. Snaha tu je… na zemi, na moři, ve vzduchu. Ale transformace evropských sil v evropskou armádu bude trvat aspoň dalších 25 let. A rodina Dassaultů, jež chystá novou stíhačku, to nevytrhne.

Výmarská z nouze ctnost

Ale, jak patrno, Macronův protějšek Duda, přes obvyklou dvorskou etiketu na zámku Koniecpolski, stejně přijal zákon, jejž razí Kaczynského Právo a spravedlnost (PiS). Nasadit faktický kozelec nezávislé justici, hned po truchlivé manifestaci válečného bolestínství ve sporu s Ruskem – takový je nynější polský styl. Duda tak učinil krátce poté, co byla na „kritické misi“ ve Varšavě komisařka Věra Jourová, a doslova ve chvíli, kdy se Macron vznášel ještě na obláčku v letadle zpátky do Paříže.

Varšava by ráda byla pro Francii ve střední Evropě partnerem číslo jedna. Svou dosavadní příchylností k Americe (i té Trumpově), svou ultra konzervativní orientací je pro Paříž možná lákavým soustem. Ráda by k tomu účelu chtěla oživit projekt, na který už všichni zapomněli – výmarský triangl. Tedy užší spojenectví mezi Německem, Francií a Polskem, zahájené v roce 1991, které ale postupně vyšumělo do ztracena.

Vyzvednutí Polska není ovšem invencí Macrona, snažil se o to – i když poněkud neobratně, právě kvůli zbraním – už předchozí prezident François Hollande, jemuž se mladý Macron dlouho vyhříval na prsou. Východní exit z brexitu do Varšavy budí v Paříži rozruch. Není to jen další odbočka? Nebo klička? Po 30 letech od pádu komunismu je polská reakce zatím opatrná. Je v ní cítit hořkost a ztracené iluze. Nejlépe o tom svědčí fakt, že faktický vládce země Jaroslav Kaczynski si na Macrona ani neudělal čas.

Re: Pozornosti hodné články

od Jakub.Nepejchal » 09 úno 2020, 22:30

Úřad ombudsmana vydal sborník k svobodnému přístupu k informacím

https://www.helpnet.cz/aktualne/svobodn ... informacim

Nahoru