Vážená posádko,
Verze TLDR: Děkuji Filipovi za navržení nominace, kterou bych rád přijal, tedy vás tímto z formálního hlediska pokorně žádám o nominaci do republikového předsednictva.
Dlouhá verze:
Tři přiznání
Mnoho z vás mě kontaktovalo a vyzvalo k tomu, abych opět kandidoval do republikového předsednictva. Musím se přiznat, že jsem to původně neměl v plánu.
Čistě z toho důvodu, že bych moc rád měl pro výkon funkce člena předsednictva více času, a nerad dělám věci jinak než naplno. Ze stejného důvodu nemám ani nijak zvlášť dobrý pocit z druhé poloviny prvního poločasu. To také přiznávám.
A mé třetí přiznání je, že věci většinou podrobuji velmi kritickému zkoumání (někdy až příliš), včetně svých vlastních výkonů. Proto jsem se snažil v posledních týdnech o více nadhledu a došel jsem k pocitu, že po velkou většinu času jsem do funkce člena předsednictva vložil maximum možného a mám z toho dobrý pocit, což mě spolu s četnými výzvami k opětovné kandidatuře přesvědčilo o tom, že má smysl se pokusit v této roli pokračovat. I o toto zhodnocení se budu snažit v následujících řádcích, ale je samozřejmě na každém z vás, k jakému závěru dospějete vy.
Co mě motivovalo kandidovat do předsednictva po sněmovních volbách 2021?
Pokud si pamatujete moji kandidátskou řeč před dvěma lety, víte, že jsem se soustředil hlavně na politiku strany směrem ven. Ve své kandidátské řeči jsem tehdy napsal:
"Náš koráb narazil ve sněmovních volbách na útes. [...] Máme před sebou plno práce: spravit díru do lodi a vyplout opět na moře. [...] Dovolte mi tedy představit mou vizi. Její základ tvoří politika, kterou mají Piráti prosazovat. [...] V širším kontextu Piráti prosazují sociálně-liberální politiku, která myslí na budoucnost a nenechá lidi na pospas ani zvůli státu, ani zájmům nadnárodních korporací. Pokud chceme v dlouhodobém horizontu uspět, musíme být schopni tuto politiku nabídnout a důsledně prosazovat."
Jak se to povedlo?
Soudě podle průzkumů jsme ještě tak 3 měsíce spravovali díru v lodi a pak jsme vypluli:
Dozimetr ukázal, které vody jsou radioaktivní. Plavba to je ale stále poněkud neklidná. Navigace korábu plujícího bok po boku konzervativních aktérů, na které tu a tam vyplave nějaká ta korupční kauza, pravomocné soudní rozhodnutí o porušení zákona nebo alespoň velmi podezřelé praktiky, není jednoduchá. Přesto si myslím, že se nám plavba v posledních dvou letech daří. Shodou okolností dnes vyšel i článek, který analyzuje situaci Pirátské strany, a myslím si, že závěry jsou spíše pozitivní:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ka ... 010500_jgr
A jak k tomu přispěl zrovna Kolaja?
Logicky si nyní asi pokládáte tuto otázku. Jako 1. místopředseda strany jsem hlavně v rámci MO a vedení strany usiloval o změnu negativního narativu, který vůči Pirátské straně na začátku roku 2022 panoval, a o to stejné jsem se snažil při reprezentaci strany v médiích. Vzhledem k našemu angažmá ve vládě, kterou kromě nás tvoří konzervativní strany, je to úkol náročný a myslím si, že se nám velmi dobře podařilo tento narativ otočit. Nicméně zdůrazňuji, že všichni jsme na stejné lodi a všechno bude vždy výsledkem úsilí celé posádky.
Kam plujeme dál?
Příští republikové předsednictvo čekají sněmovní volby. Ale už v roce 2024 na nás číhají dvě velké zkoušky: Nejdříve volby do Evropského parlamentu, které hned nasměrují do dalších voleb, a to do krajských zastupitelstev. Tentokrát to nebude žádná brnkačka, ale také nám ostatní strany vytváří poměrně zajímavý prostor pro kreativní kampaň. Není žádným tajemstvím, že třeba ODS prosazuje v Evropském parlamentu úplné konzervativní nesmysly a otevřeně spolupracuje s krajní pravicí. Nadto tři vládní strany opět složily předvolební koalici SPOLU, která je do Evropských voleb skutečným kočkopsem. Další konkurencí pak tvoří kandidátka s pracovním názvem "Dozimetr Fulbright bez názoru".
Nelze však přehlédnout, že nejen v Česku, ale v celé Evropě dochází k normalizaci krajní pravice. O to důležitější je držet se našich sociálně liberálních hodnot a nenechat se strhnout stále více hnědnoucím spodním proudem politického mainstreamu. I proto si myslím, že by v republikovém předsednictvu měl zasednout někdo z europoslaneckého klubu bez ohledu na to, kdo z nás to bude.
Takové volby jsme ještě nezažili, a proto jakkoli jsem přesvědčen, že se končícímu republikovému předsednictvu podařilo v rámci možností navigovat náš koráb relativně úspěšně, vypůjčím si závěr ze své kandidátské řeči před dvěma lety, který považuji i vzhledem k turbulenci, jíž jsme letos propluli, paradoxně za stále aktuální:
Příští republikové předsednictvo se bude muset vyrovnat s řadou nástrah, jež na nás čekají v situaci, která je pro nás úplně nová. Nejdůležitější úkol z mého pohledu je nalezení nejen podpory, ale také konsenzu ve straně. V minulosti jsem se v drtivé většině případů snažil najít na problém řešení takové, které nesleví z našich základních hodnot, ale současně nebude vytvářet příkopy ve společnosti. A tak bych chtěl přispět i k hledání konsenzu uvnitř Pirátské strany.
Úplným závěrem bych chtěl poděkovat svým kolegyním a kolegům v současném předsednictvu: Ivanovi, Hance, Blance a Martinovi. Jsou to neskuteční dříči a jakkoli jsme vzájemně neměli na všechno stejné názory, vždy jsme se dokázali konstruktivně dohodnout. Předsednictvo, které toto umí bych Pirátské straně přál i po další dva roky.
Těším se na vaše otázky a budu moc rád za vaši podporu.
