CF 19/2023 Mimořádný přezkum rozhodnutí RK ve věci stížnosti #40967

[Blanka.Charvatova]

Vážené Celostátní fórum,

na základě podpořeného členského podnětu na mimořádný přezkum rozhodnutí RK ve věci stížnosti #40967, který byl doručen do podatelny AO a v souladu s Vyhláškou k jednání CF byl mnou doručen do podatelny RP zahajuji zrychlené jednání CF 19/2023 Mimořádný přezkum rozhodnutí RK ve věci stížnosti #40967.

Návrh usnesení:

Celostátní fórum ruší rozhodnutí RK ve věci stížnosti #40967

Jedná se o mimořádný přezkum, budeme jednat ve zrychleném jednání a jiné návrhy usnesení není přípustné po zahájení dodávat.

Harmonogram:
Doba pro navrhování: ve zrychleném jednání se vypouští
Doba na rozmyšlenou: do 31.8.2023
Rozhodující hlasování: od 1.9.2023 nejpozději od 10:00 do 4.9.2023 20:00

Do závěrečného hlasování mohou být zařazeny pouze následující možnosti:

• Pro přijetí navrženého usnesení (=Pro návrh)

• Ukončení jednání bez přijetí usnesení (=Proti návrhu)

Jednání bylo zahájeno jako neveřejné v souladu s přáním navrhovatelky. Jednání bude zveřejněno na konci měsíce září. Důvod je uveden v podání v redmine, a to je ochrana dodavatele strany, jehož se podnět týká, tedy @jiri.karsky a to konkrétně jeho práva na ochranu soukromí v průběhu projednávání věci. Jirkovi bude umožněn do vlákna přístup, aby se mohl účastnit diskuse.

Pokud by proti neveřejnosti jednání zazněl hlas proti, bude se o neveřejnosti jednání neprodleně hlasovat jako o procedurálním návrhu.

Prosím navrhovatelku @Blanka.Charvatova o dodání úvodního slova a všechny ostatní, aby se svými příspěvky vyčkali na jeho dodání.

Závěrečná slova v jednání pronese navrhovatelka (nebo navrhovatelkou určená osoba) a nejvýznamnější odpůrce, kterým je vzhledem k povaze přezkumu zástupce RK (z povahy role předsedy @Viktor.Derka, nebo jím určená osoba).

[Blanka.Charvatova]

Vážené celostátní forum,

předstupuji před vás jménem Jiřího Kárského, vedoucího kanceláře strany, který chtěl využít mimořádný opravný prostředek výroku rozhodčí komise, který shledává nedostatečný, ale nemůže, neboť naše předpisy toto dovolují pouze členům. Jiří je tedy na svých právech krácen a já bych to ráda napravila. Děkuji vám za umožnění postoupit s tímto požadavkem o další krok dál.

Zároveň bych ráda na úvod podotkla, že bych byla ráda, kdyby nikdo ze zúčastněných nebral tuto žádost o přezkum osobně, je to zkrátka možnost, kterou naše předpisy umožňují a je naprosto fér ji využít, jestliže má někdo pocit, že by mělo dojít k nápravě. Přesně v tomto duchu byl i Jirka rozhodčí komisí poučen:

Toto rozhodnutí je mimořádně přezkoumatelné postupem dle Čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov. Mimořádný přezkum může předsedovi strany navrhnout skupina členů (§5 JdŘ CF), a to do dvou týdnů od právní moci rozhodnutí. Od okamžiku doručení návrhu skupiny členů předsedovi se vykonatelnost rozhodnutí pozastavuje. O návrhu na mimořádný přezkum rozhoduje celostátní fórum, které může do dvou týdnů od pozastavení rozhodnutí zrušit. Jinak se rozhodnutí vykoná.

Zároveň oceňuji poměrně věcnou diskusi s některými členy našich kontrolních orgánů, díky kterým bylo možné si trochu ujasnit, v čem se jejich a naše názory liší a tím pádem lépe víme, jak opravit např. Prah.
Při sběru podpory se objevily otázky, co se schválením mimořádného přezkumu změní. Odpovědí je, že vlastně skoro nic. Dojde akorát k pozastavení současného rozhodnutí do doby, než bude vydané rozhodnutí nové, které já, ani nikdo z vás nemůže nijak předjímat.

Jak se ukazuje, tak nastavení našich vnitřních pravidel je nedokonalé. V praxi naší strany máme vyšší desítky (možná stovky, nepočítala jsem to) hospodářů, kteří jsou zodpovědní za svůj záměr. Když schválí fakturu v proplácení, činí tak poměrně často (ne vždycky, někteří z vás jsou precizní a díky za to) nedokonale, bez podkladů, bez schválení příslušného orgánu, a pak urgují propláceče, kterých máme slovy jeden a půl člověka. Oni musí každou tuto fakturu a žádost o proplacení projít, vrací ji k doplnění, nahání lidi, aby jim vůbec zvedli telefon a obtěžovali se s vysvětlením (a občas mají oni pocit, že jsou proplácečem obtěžováni). Já mám nyní kancelář v gesci a s Jirkou sporné případy řeším. Ovšem moje funkce je dobrovolnická, vykonávám ji vedle svého zaměstnání a není v mojí kapacitě tomu dát třeba další část úvazku. Navíc je to další byrokratická zátěž na vedení strany (ale to sem nepatří a budeme ji řešit jinde a jinak). Každopádně respektuji, že jsem nadřízený orgán a Jirka to se mnou správně řešit má. A nyní po tomto rozhodnutí RK je v právní nejistotě, kdy a za co je přesně zodpovědný a postupuje ještě opatrněji než dřív. Chápu ho, sama nevím, jesli bych za takových nejasných podmínek byla schopná vykonávat plnohodotně svoji práci, pokud bych byla v této situaci.

A proč je v takové nejistotě? V redmine u tohoto podání je doslova dopsáno vysvětlení, že

§ 16 odst. 3 PraH je jako celek demonstrativní, přičemž písm. d) je nejpříbuznější tomu, o čem je tento případ, tudíž se analogicky uplatní. Zde se jednalo o to, že hodnověrně nebyla doložena částka X+21%, neboť nebyla smluvně podložena, a tak měl propláceč shledat totožný problém, jako v případě písm. d).

Kde jsou tedy manitely a jaká je úplná šíře tohoto odstavce, jak ji máme aplikovat?
Proto, ač k mimořádnému přezkumu by měl jít výrok rozhodčí komise jako celku, tak je mířen především a zejména na body 3 a 4.

Protože se jedná o záležitost, která se týká našich vnitřních ustanovení a dodavatele, který není členem, tak žádám o projednání v neveřejném režimu. Myslím si, že bychom měli chránit práva našich dodavatelů a zaměstnanců na soukromí. Praní špinavého prádla na veřejnosti může mít vliv na jejich profesní kariéru a může odrazovat i případné budoucí zájemce o práci u nás. Už teď jsem s pár lidmi hovořila, kteří velmi přemýšleli, jestli chtějí, aby jejich profesní stopa byla takto na foru kdykoliv jakkoliv dohledatelná. Jedná se především o to, že v naší přímé demokracii může kdokoliv napsat cokoliv takřka bez ohledu na důsledky a není to občas úplně profesionální prostředí. Zároveň vás prosím, aby Jirka byl do jednání vpuštěn a pokud se tak stane, tak mu přenechávám i závěrečné slovo.

Další důvody najdete zde viewtopic.php?p=850985#p850985
a pak hlavně v tomto podání Jirky https://redmine.pirati.cz/issues/42797 , ze kterého si dovolím krátce citovat:

Porušení povinností zpravodaje KK
Dle par.3 odstavce 3) jednacího řádu Kontrolní komise „ (3) Zpravodaj zejména:
• a) komunikuje s účastníky řízení a shromažďuje jejich vyjádření a další relevantní informace a stanovuje přiměřené lhůty pro jejich dodání,
• b) zajišťuje důkazy, ”
Ve věci [[[https://redmine.pirati.cz/issues/40967]]] nic z toho vůči mojí osobě nebylo dodrženo, a proto vyvozuji, že došlo k porušení mého práva na spravedlivě vedené řízení. Nikdo z KK mě do zveřejnění návrhu výroku rozhodčího nálezu dne 20.4. ani neinformoval o tom, že jsem účastníkem řízení, resp. že jsem dokonce jedním z „obviněných“. Dle rozhovoru se členem KK Matějem Bělohoubkem se údajně jednalo o přímý pokyn Rostislava Řehy (člen KK).
II) Neumožnění podat žádost o účast na zasedání KK resp. veřejném projednání
Dle par.4 odstavce 3) jednacího řádu Kontrolní komise „ Zasedání KK jsou uzavřená, pokud je s ohledem na zájem a k návrhu některého z účastníků neurčí KK za veřejné ”.
Vzhledem k tomu, že jsem nebyl o řízení informován, nemohl jsem ani jako jeden z účastníků navrhnout veřejné projednání. Dle mého názoru se v důsledku jedná o otázku hospodaření týkající se značného počtu hospodářů strany, což mimo faktickou stránku věci potvrzuje i pozdější potřeba KK se k záležitosti netransparentně vyjádřit prostřednictvím zprávy na Pirátském fóru rozeslané na představitele krajských organizaci. Z toho vyvozuji, že můj návrh by byl odůvodněný, ale bylo mi výše uvedeným nesdělením zahájení řízení ze strany KK fakticky zabráněno jej podat.
III) Porušení zásady spravedlivého procesu
Z argumentace vedoucího RK k rozhodnutí RK vyplývá, že komise nezohlednila mnou předložený důkaz v podobě interní stranické vývojové WiKi stránky systému Piroplacení, kde je vysvětlen institut zpětného proplacení výdaje, který uvádí na pravou míru ustanovení Pravidel hospodaření v paragrafu 16, odstavce 3, písmena d) a jehož praxi jsem při jednání RK popsal a vysvětlil. Uvedený interní dokument s vysvětlením pojmu zpětné proplacení a doložení výdaje je v přímém rozporu s argumentem KK, která jej mylně považuje za relevantní k projednávanému případu a dokonce dovozuje, že došlo k jeho porušení, což dává KK za vinu proplaceči. RK předložený důkaz v rozhodnutí nijak nezmiňuje a závěr KK nerozporuje. Považuji ignorování defacto osvobozujícího důkazu pocházejícího z vnitrostranických informačních systému za porušení zásady spravedlivého procesu porušením obecných povinností člena přezkumného orgánu dle Článku 2, písmena d) Zásad spravedlivého procesu: „ Člen přezkumného orgánu je povinen svým jednáním přispívat k důvěryhodnosti přezkumných orgánů a rozhodčího řízení ve straně zejména, nikoli ovšem výhradně, tím, že e) zjišťuje skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obou stran sporu. “
V tomto případě RK zcela ignorovala klíčovou skutečnost mé obhajoby v případu, resp. si svévolně uplatnila pravidlo na odlišnou situaci, v které dané pravidlo nedává žádný faktický smysl.
IV) Porušení jednacího řádu rozhodčího řízení
V rozporu s paragrafem 7 odstavec 5) „ K žádosti kteréhokoliv účastníka musí Rozhodčí komise věc projednat na zasedání, k němuž budou přizváni všichni účastníci“ odmítli zpravodaj RK i předseda RK můj požadavek z 3.7.2023 na svolání zasedání ve věci vnitrostranického vyjádření KK ze dne 26.6. s názvem „Stanovisko KK k probíhajícímu řízení u RK (Stížnost #40967) “, z důvodu faktické úpravy argumentace KK k tomuto případu. Požadoval jsem, aby zástupce KK vyjasnil toto své stanovisko, důvod jeho rozeslání do strany a také proč stanovisko vydává jménem KK jiný člen než určený zpravodaj KK. Bez možnosti prodiskutování tohoto stanoviska na půdě RK s účastníky řízení, to považuji za možnou formu manipulace stranickou základnou a nepřípustné jednostranné informování o probíhajícím řízení jedním z účastníků, bez možnosti ostatních vyjádřit se k jeho obsahu. Zároveň některé výroky v rozeslaném stanovisku rozporují dřívější stanovisko zpravodaje KK k dané věci, což může mít za následek překvalifikování statutu některých účastníků řízení. Výše zmínění členové RK však argumentovali, že rozeslané vyjádření KK k probíhajícímu řízení u RK (Stížnost #40967) s probíhajícím řízením u RK (Stížnost #40967) nijak nesouvisí a odmítli se jím, jakkoliv zabývat, přestože dle mého názoru pro to existují dostatečně zjevné důvody."]

"
a další více viz zmiňovaný odkaz.

Vážené celostátní forum, toto podání by nemělo být o tom, s kým se kdo z nás přátelí a komu fandí, nebo naopak. Byla bych ráda, kdybyste hlasovali podle toho, jestli jste toho názoru, že by mělo dojít k revizi celého procesu, který započal v KK a na který RK navázala, nebo ne. Já osobně, jako člověk, který se profesně živí HR, trochu trpím, když vidím, jaké mají naše předpisy co se týče dodavatelů/zaměstnanců mezery. Ať už tato moje/Jirkova žádost dopadne jakkoliv, na RP a RV nyní čeká řada úkolů spojených s revizí Prahu, odpovědností dodavatelů vs členů, rolí našich revizních orgánů ve vztahů k dodavatelům a podobně, zkrátka to nebereme na lehkou váhu.

A na úplný závěr si dovolím se ohradit se proti nařčení, která se objevují jinde a to, že jsem si dovolila tento podnět založit jako členka RP. Jak zmiňuji na začátku, tak Jiří Kárský jako nečlen dostal poučení, že může podat tuto žádost, ačkoliv je nečlen a reálně to udělat nemůže. I když jsem členkou RP, navíc mající kancelář ve svojí gesci, tak jsem i členkou strany a rozhodla jsem se využít svého členského práva a pomoci Jirkovi tohoto svého práva využít a zhojit tuto nespravedlnost. Přijde mi velmi nešťastné, pokud to kdokoliv interpretuje jakkoliv jinak. Jiří nemá vazby na stranu, odvádí pro nás práci. Nemůžeme po něm chtít, aby ještě nad rámec svých pracovních povinností sháněl zpřátelené duše, které by mu byly ochotné v tomto pomoct.

Díky, že jste dočetli až sem a díky za věcnou diskusi.

[Jakub.Backa]

Bohužel odkazy na výtky vůči rozhodnutí a obsah "stížnosti" k RV prostor pro věcnou diskusi ani přes veškero dobrou vůli nedávají. Tak zde jen pro členstvo zopakuji, že v případě úspěchu přezkumu odstoupím z KK.

Úspěch přezkumu budu brát jako jasně vyjádřené přání CF a RP, aby v KK/RK nebyli odborníci nezávisle rozhodující na základě platných předpisů, nýbrž laici rozhodující podle srdíčka. A nyní už fakt odcházím na dovolenou, tak přeji pevné nervy v tomto jednání.

[MarianB]

Jakožto dosluhující předseda RK a primární odpůrce přezkumu bych shrnul argumenty, proč považuji návrh za škodlivý. Budu se postupně vyjadřovat ke stěžejním argumentům navrhovatelky. V první řadě bych ale podotkl, že není zcela jednoznačné, že by po případném zrušení rozhodnutí RK ze strany CF automaticky pokračovalo řízení. Mimořádný přezkum není zcela standardní přezkumným institutem a třeba osobně k němu spíše přistupuji jako k svého druhu milosti, po které rovněž žádné další řízení nepokračuje. Toto není zcela nové, řešilo se to již u přezkumu rozhodnutí ve věci J. Beránka, ovšem tehdy nakonec nebylo nutné tuto otázku finálně rozetnout - jen tedy upozorňuji, že dosti možná po případném zrušení ze strany CF již žádné další řízení probíhat nebude, což je významné zejména z toho důvodu, že rozhodčí nález je zpochybňován pouze ve vztahu ke dvěma odpůrcům (kterým ani žádné tresty uloženy nebyly), tj. další dva by z toho pak vyvázli i bez trestu.

1. údajná porušení účastnických práv J. Kárského

S J. Kárským bylo po celou dobu v řízení před RK zacházeno jako s účastníkem a měl možnost navrhovat další důkazy. Ve věci rovněž na začátku června bylo uspořádáno zasedání. J. Kárský se následně ještě domáhal zasedání dalšího, kde chtěl řešit údajnou úpravu argumentace KK, což ovšem není dostatečný důvod pro konání zasedání. Zasedání je pro projednání skutkových otázek a předkládání důkazů osvětlujících skutkový stav věci. J. Kárský se domáhal zasedání v úmyslu sdělení své právní interpretace argumentace KK, což nebylo nijak nutné řešit na zasedání, neboť právní posouzení věci je v v rukách RK. V lepším případě se jednalo o neznalost toho, co se má na zasedání řešit, v horším případě o účelovou snahu o obstrukci. J. Kárský mimoto své právní interpretace RK sdělil písemnou formou, tudíž jeho právům bylo učiněno zadost.

2. údajné nezohlednění důkazu

J. Kárský uvádí, že RK nezohlednila důkaz, za který považuje wiki stránku objasňující režim zpětného proplácení. Tento předpoklad je mylný, neboť uvedený dokument nemá povahu důkazu - důkazem se ozřejmují skutkové otázky, citovanou stránku ale J. Kárský uváděl jako podporu jeho právního názoru. Je to na podobné úrovni, jako když strana sporu argumentuje právní literaturou, která dle dané strany podporuje její závěr, či vyvrací závěr protistrany. A tak s uvedeným i RK nakládala. Jádro sporu ve vztahu k J. Kárskému a L. Spáčilové byl v tom, že do piroplácení doazila faktura vystavená na výši X+21%, byť ve smlouvě bylo uvedeno, že se má proplatit pouze X (tento skutkový závěr nebyl J. Kárským nijak rozporován). Závěr RK byl, že v takovém případě měl propláceč povinnost fakturu neproplatit dle § 16 odst. 3 PraH. Uvedené ustanovení je demonstrativní, tj. uvedený výčet není úplný a existují i tam výslovně neuvedené povinnosti, které musí propláceč splnit. Na tomto základě RK i KK dospěly k závěru, že proplácečovou povinností je kontrolovat formální řádnost žádosti, tj. že má dojít k úhradě smluvně určené osobě a ve smluvně určené výši (v citovaném případě v obou případech toto bylo porušeno).

Jelikož toto není výslovně uvedené v § 16 odst. 3 PraH, dovodila RK, že tato povinnost vyvstává z analogické aplikace písm. d) citovaného ustanovení, které se aplikuje na základě principu eiusdem generis, tj. že do demonstrativního výčtu spadnou i právně či skutkově obdobné okruhy otázek, jako ty, které jsou již v ustanovení uvedeny. J. Kárský považuje, že se uvedené ustanovení nemohlo aplikovat, neboť v písm. d) se hovoří o zpětném proplácení, což je ovšem z jeho strany mylná právní interpretace nezohledňující, že se ustanovení aplikuje analogicky z toho důvodu, že je celý výčet pouze demonstrativní - výše citovaná povinnost kontroly formální řádnosti je přitom značně základním požadavkem, který se nijak nevymyká z okruhu ostatních povinností explicitně uvedených v odst. 3 a neměl by být v praxi problematický ke kontrole (stačí otevřít u každé žádosti smlouvu a zkontrolovat výše uvedené základní náležitosti). Nejednalo se proto v případě zmíněné wiki stránky o žádný opomenutý důkaz, nýbrž o z jeho strany nerelevantní právní úvahu, kterou nebylo nutné uvést v rozhodčím nálezu - RK se nemůže vyjadřovat k úplně každé irelevantní argumentaci, jinak by tímto způsobem bylo možné činit obstrukce tím, že by účastník zahltil RK irelevantními připomínkami.

RK si byla vědoma, že § 16 odst. 3 PraH není zcela určitý a tento fakt byl zohledněn v tom, že u J. Kárského bylo deklarováno právní pochybení, ale nepřistoupilo se k uložení trestu. Cílem RK bylo, aby se blíže vyjasnilo, jaké jsou povinnosti propláceče při kontrole žádosti o proplacení, což ovšem vzhledem k tomuto jednání úplně reflektováno nebylo. Souhlasím ale, že věcná úprava § 16 odst. 3 PraH vedené směrem jeho vyšší jednoznačnosti je za mě vhodný postup, toto ovšem nevyžaduje zrušení citovaného rozhodčího nálezu.

3. propláceč jako "superhospodář"

J. Kárský vyjadřuje obavu, že rozhodčí nález chce po proplácečích, aby u žádostí kontrolovali první poslední a že na ně přenáší odpovědnost za hospodaření. Toto není pravda a jedná se misinterpretaci či nepochopení závěrů nálezu. Nález výslovně hovoří pouze o kontrole výše zmíněných formálních náležitostí, kdy smlouva a faktura se musí shodovat v uvedených formálních náležitostech jako je výše částky k proplacení a osoba, které se má plnit. J. Kárským tvrzený nárůst administrace je proto nedůvodnou připomínkou, protože rozhodčí nález pouze požaduje, aby propláceč otevřel smlouvu, zkontroloval v ní uvedené věci a pak proplacení schválil či odmítl.

4. právní "nutnost" proplacení

J. Kárský se hájí argumentací, že údajně musel fakturu proplatit, neboť nebyla stranou soudně napadená a tento závěr by snad měl vyplývat z občanského zákoníku. Toto je z právního hlediska nesmysl, neboť občanský zákoník žádnou reklamaci faktury nezná, případná povinnost úhrady plyne přímo ze smlouvy, nikoli z faktury. V této věci tudíž bylo zcela v jeho možnostech odmítnou splnit fakturu v částce, která převyšovala částku uvedenou ve smlouvě (tj. oněch 21 % z částky uvedené ve smlouvě) a pokud by s tímto nebyl výstavce faktury spokojen, musel by se naopak on obrátit na soud se žalobou na vydání plnění. Na soud se standardně v soukromoprávní věci obrací vždy ten, který se domáhá nějakého jednání, vydání věci, či naopak aby někdo jiný zanechal nějakého svého jednání. Každopádně J. Kárský neměl dle českých zákonů žádnou právní povinnost potvrdit úhradu v částce převyšující smlouvu a měl tuto úhradu odmítnout.

Závěr

Návrh ke zrušení vydaného nálezu RK je veden primárně nesouhlasem J. Kárského s právní interpretací RK. To by bylo v pořádku, kdyby ovšem jeho právní interpretace byly obhajitelné - naopak jeho argumentace je dílem misinterpretací rozhodčího nálezu a dílem právně nesmyslná. Napadené závěry RK a KK byly v zásadě jednomyslně odsouhlaseny několika právníky v obou orgánech a neexistoval zde žádný rozpor v tom, že se J. Kárský provinil proti § 16 odst. 3 PraH. Nevidím proto žádný důvod pro zrušení napadeného nálezu.

[MarianB]

Vážené Celostátní fórum,

odcituji zde svůj příspěvek z vlákna o členském podnětu, na kterém nadále trvám:

1. Především se ohrazuji proti tvrzení, že RK se řádně neseznámila s procesem proplácení a nevyslechla všechny aktéry. RK provedla všechny navržené důkazy a seznámila se se všemi relevantními podklady. Tady zdůrazňuji, že nikdo z odpůrců ani členů RP (kteří měli v řízení právo zvláštní účasti) výslech jakékoli další osoby nenavrhl, takže nechápu výtku, že jsme nevyslechli nějaké relevantní aktéry. Ostatně ani v tomto podnětů není uvedena žádná konkrétní osoba kterou jsme opomněli vyslechnout.

2. Ohledně povinnosti propláceče jsme konstatovali, že tento nemá nahrazovat hospodáře a řešit materiální aspekty žádosti (tj. například posuzovat jestli je výdaj potrebné vynakládat, jestli je cena pořizované věci/služby adekvátní apod.) ale má se zaměřit na kontrolu formálních náležitostí. Fakt nejde (ať už v rámci rozhodnutí nebo předpisu) taxativně vyjmenovat úplně všechny aspekty, které má kdo řešit. Ale zrovna posuzovaný případ, kde byly propláceny částky, ktere byly vyšší, než cena uvedená ve smlouvě je IMHO naprosto jasným formálním nedostatkem (a to nemluvě o tom, že jedna z faktur byla vystavena jiným subjektem, než se kterým byla uzavřena smlouva). Toto prostě propláceč neměl nechat projít.

3. Podstatou problému není proces uzavření smlouvy, ale to, že dodavatel se po uzavření první smlouvy stal plátcem DPH aniž by to bylo ve smluvním vztahu jakkoliv reflektováno. Následně dodavatel vyúčtoval dohodnutou cenu zvýšenou o 21% a tato mu takto byla proplacena. Ovšem za situace, kdy ve smlouvě nebylo o DPH nic ujednáno, jednalo se o chybný postup a dodavatel na navyšení o DPH nárok neměl. Tady je nutné říct, že toto není triviální otázka a imho ani nejde očekávat že hospodaří budou mít odpovídající vědomosti k tomu, aby takovou situaci dokázali vyhodnotit. Od toho ale máme finanční tým, který by na to měl dohlédnout a případnou chybnou žádost vrátit.

4. Tvrzení že "neproplacení nereklamované faktury je v rozporu s právními předpisy" je holý nesmysl. Pokud je faktura vystavena byť i z časti neoprávněně, tak odběratel jednoduše zaplatí pouze oprávněnou část a pokud by dodavatel trval na tom, že celá částka byla fakturována důvodně, je na něm, aby se obrátil na soud. Zákon nic jako "reklamaci faktury" nezná.

5. Pokud si kdokoliv myslí, že naše předpisy jsou ve vztahu k úpravě povinností hospodáře či propláceče nedostatečné, tak řešením je změna předpisů, nikoliv mimořádný přezkum rozhodnutí RK, která musí pracovat s předpisy, které aktuálně platí, ne s jejich ideální verzí.

Proto si dovoluji členstvo požádat, aby tento návrh nepodpořilo.

Nad rámec toho chci v reakci na argumenty Jirky Kárského důrazně odmítnout, že by v řízení před KK či RK došlo k porušení zásad spravedlivého procesu nebo jednacího řádu RK. Jiří se plete, pokud se domnívá, že jeho odpovědnost je dovozována z § 16 odst. 3 písm. d) PraH. Porušenou normou v jeho případě není žádné z příkladmo vyjmenovaných povinností (označených v § 16/3 písmeny a-e), ale obecná povinnost zkoumat "zda výdaj odpovídá pravidlům hospodaření". Z tohoto důvodu bylo zcela nadbytečné v řízení řešit výklad pojmu "zpětné proplacení výdaje".

Co se týče argumentu, že Jiřímu bylo odepřeno právo na projednání věci na zasedání, tento se nezakládá na pravdě. Zasedání se ve věci konalo dne 4.6.2023 (zápis zde) a Jirka se ho zúčastnil. Pokud následně žádal o svolání dalšího zasedání, k tomu je nutné uvést, že předpisy účastníkům garantují projednání jejich věci na ústním zasedání, což ovšem neznamená, že účastník má právo na libovolný počet zasedání a že může o jeho svolání žádat opakovaně. Žádost o svolání dalšího zasedání navíc Jiří odůvodnil pouze tím, že si chtěl s KK vyjasňovat "případné změny postojů a z toho vyplývající důsledky". Takové odůvodnění ke svolání dalšího zasedání rozhodně nepostačuje. K tomu by hypoteticky mohlo být přistoupeno například pokud by byl navrhován výslech nového svědka, který nemohl být vyslechnut na původním zasedání nebo jiný obdobný úkon, který vyžaduje konání zasedání, ale rozhodně nebyl důvod svolávat další zasedání kvůli tomu, aby si účastníci mohli vyměňovat svá stanoviska (to koneckonců mohli dělat i písemně ve spisu).

Závěrem chci říct, že dokážu pochopit, že ne každý musí souhlasit s naší interpretací povinností propláceče a že závěr RK o odpovědosti Jirky Kárského tudíž může řada lidí považovat za nesprávný. Potud považuji návrh na mimořádný přezkum rozhodčího nálezu za legitimní. Velmi mně ale mrzí ty opakované útoky na přezkumné orgány a tvrzení o údajném porušování práv JK, a to obzvlášť pokud přicházejí ze strany vedoucího kanceláře či některých členů RP. Vůbec bych se nedivil, kdyby toto jednání ovlivnilo i paralelně probíhající volbu RK, protože ačkoliv já už znovu nekandiduji, tak v případě, že bych to zvažoval, tento podnět by mě od kandidatury spolehlivě odradil.

[Martin.Kucera]

Já bych tedy poprosil @Vojtech.Pikal, aby sem umožnil přístup Jiřímu Kárskému, a ten aby následně sdělil, v čem podle něj spočívalo krácení jeho práv (nicméně aby zde již neopakoval to, co bylo předsedou RK a zpravodajem RK vyvráceno).
Edit: A též poprosím @Matej.Belohoubek, aby uvedl na pravou míru tvrzení Jiřího Kárského Nikdo z KK mě do zveřejnění návrhu výroku rozhodčího nálezu dne 20.4. ani neinformoval o tom, že jsem účastníkem řízení, resp. že jsem dokonce jedním z „obviněných“. Dle rozhovoru se členem KK Matějem Bělohoubkem se údajně jednalo o přímý pokyn Rostislava Řehy (člen KK).

[Vojtech.Pikal]

Přístup jsem před nějakou chválí umožnil. S Jirkou jsem si teď volal i v jiných záležitostech a podívá se sem zítra.

Asi nás procesně oddělte.

[Michal.Gill]

Nechci se nikoho dotknout, ale nebylo by možná na škodu otevřít toto jednání nějakou jednoduchou sumarizací, čeho že se měl Jirka vlastně dopustit, proč a jak to řešily komise a v čem si Jirka myslí, že nastala chyba. Protože po hrubém přečtení příspěvků předřečníků jsem těžce hozen do vody kauzy, o které slyším poprvé, a absolutně se v ní neorientuji. A určitě nebudu sám. CF bude nakonec hlasovat a zatím nemám nejmenší tušení, podle čeho a jak bych to dělal. Prosím ty, kdo jsou v kauze zasvěceni, aby si uvědomili, že drtivá většina členů strany nejspíš absolutně není.

[Martin.Kucera]

Základní sumarizace, kdo se čeho dopustil, je v rozhodčím nálezu viewtopic.php?p=850450#p850450

[Michal.Ketner]

Můžu se zeptat, jestli navrhovatelka PraH četla a snažila se ho pochopit, když s ním tu šermuje pořád jak je špatně? Pokud ano proč píše toto viewtopic.php?p=851121#p851121 a chce proplácet tvrdé drogy které paragraf 5 b zakazuje. A nebo jsme přešli na lidoveckou rétoriku že víno není alkohol?