Dlouhodobý program - Finance. Návrh na úpravy

[jirimittner]

Co tady máme vyloženě dobře:

• Potřeba vyrovnaných veřejných rozpočtů: OK

• Velký a kontroverzní dopad globalizace: OK, tím se musíme zabývat. Ideální jsou myšlenky typu „daň z velikosti“ spíš než daň ze sektoru.

• Volná konkurence měn: OK

Co tady máme docela dobře:

• Omezení dluhového financování. OK, ale je třeba říct, že se tím myslí veřejný dluh. Jinak v soukromé sféře je dluhové financování základním způsobem financování většiny podnikatelských aktivit a to je v pořádku. Většina existujících současných peněz jsou nějakým dluhem. Dokud věřitelé konzumují služby dlužníků (firem) a ty tím dluh splácí, tak to není problém a systém funguje dobře.

• Zdanění finančního sektoru. Spíš bychom se měli zabývat zdaněním velkých korporací, což u nás zrovna je totéž co zdanění finančního sektoru, ale nemuselo by to být totéž. Nové malé banky by zdaněny být neměly tak jako ty velké. Finanční sektor nepotřebuje zdanění, ale konkurenci. Naopak firmy typu Google, Arcelor Mittal, apod. by měly být zdaněny více, i když nejsou bankami (některé z nich podnikají skoro ve všem, i v bankovnictví).

• Zákaz záchrany bank státem. Stanovení maximální velikosti finančních institucí. V zásadě je to správná myšlenka omezit „moral hazzard“, ale praktické uplatnění je dost problematické. V ČR jsou 3 velké banky, které pokrývají 80% trhu, dvě z nich mají tradici delší než 50 let a jsou velmi provázány s celým okolním světem (korespondenční banky, apod.), přičemž tyto vazby vznikaly desítky let. Je iluzorní si myslet, že to omezením maximální velikosti nějak „rozsekáme“ a bude to fungovat. Nebude. Měli bychom moral hazzard omezovat jiným způsobem, např. aby stát nekryl vklady do 100.000 EUR plně, ale aby nezodpovědní klienti nezodpovědných bank nesli alespoň nějaké riziko.

Co tady máme úplně špatně:

• Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám. To je úplný nesmysl, nic takového v ČR neexistuje. To je spíš relevantní pro jiné země než ČR (Francie, Německo). V ČR je tzv. „systém centrální banky stahující likviditu“, což znamená, že v bankovním systému je přebytečná likvidita a aby centrální banka dosáhla existence tržních úrokových měr, které chce kvůli nepřehřívání ekonomiky (např. nyní – konec roku 2018 – kolem 1,75% a výše), tak musí komerčním bankám umožnit jí tu přebytečnou likviditu za tuto sazby půjčit, jinak by na trhu byla úroková sazba nižší. Takže centrální banka komerčním bankám v ČR žádné peníze nepůjčuje. V jiných zemích je to většinou naopak („centrální banka dodávající likviditu“), ale ani tam to neznamená, že tím dochází k nějaké emisi peněz. Emise peněz je složitější jev, spíše se jedná o úvěrovou tvorbu peněz komerčními bankami. Každopádně tento odstavec bychom měli z programu odstranit, protože je to nesmysl.

Co máme trochu špatně, měli bychom vylepšit:

• Oddělení úspor a investic. To je samozřejmě nutnost a ta je i v praxi uplatňována. Říká se tomu „Chinese Walls“. Existuje k tomu už řada nařízení a zákony. Měli bychom říct, co konkrétně na tom stávajícím oddělení obou částí chceme měnit. Já myslím, že na tom nic měnit nemusíme, takže bych to z programu vymazal. Není to tak, že by to vůbec neexistovalo a mělo se to zavést.

• Omezení moci globálního finančního systému. Konkrétně ČR téměř žádný negativní dopad globálního finančního systému (co to vlastně je – IMF / Worldbank?) nezná. Nebo je naopak spíš pozitivní. ČR nepřímo profituje z existence EURA, které mimo jiné způsobuje abnormální ekonomický růst Německa (hlavně jeho exportu) díky podhodnocování jeho měny (kdyby si Německo ponechalo marku, bylo by dnes německé zboží dražší, než když má nyní euro, a Německá ekonomika by nebyla tak přehřátá). ČR je na Německo hospodářsky silně navázána, takže to má podobný efekt i na ČR. Dále veřejný dluh ČR je jedním z nejmenších dluhů na světě ze všech zemí, kterým je vůbec někdo ochoten půjčit (které mají „investiční rating“ – BBB nebo vyšší), takže nelze mluvit o nějakém privatizování země jejími věřiteli. Kdyby od ledna pracovali všichni Češi jen na umoření našeho veřejného dluhu, tak jsme na konci dubna zcela oddluženi. To není tak hrozné. Na nikom z titulu našeho veřejného dluhu závislí nejsme. Já myslím, že tento princip „omezení moci globálního finančního systému“ je spíš o globalizaci, než konkrétně o tom finančním systému. A tam to už smysl dává. A to je na jinou kapitolu. Navrhoval bych se v programu věnovat globalizaci a odmazat z něj „globální finanční systém“.

[Milus.Kotisova]

Co tady máme úplně špatně:

• Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám. To je úplný nesmysl, nic takového v ČR neexistuje. .

Josef Jílek, Finance v globální ekonomice, díl I, Peníze a platební styk - popisuje zcela jednoznačně, že tu máme rovněž úvěrovou emisi. (str. 52-54)
Dále radní Tomáš Holub z ČNB (poslanec Honza Pošvář má audiozáznam z jejich semináře konaného tuším 5.9. 2018). a několik článků na webu ČNB na toto téma.

O co opíráte své kategorické tvrzení, které je v rozporu s oficiálními (ozdrojovanými) výroky těchto jmenovaných? Děkuji za odpověď.

[jirimittner]

Co tady máme úplně špatně:

• Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám. To je úplný nesmysl, nic takového v ČR neexistuje. .

Josef Jílek, Finance v globální ekonomice, díl I, Peníze a platební styk - popisuje zcela jednoznačně, že tu máme rovněž úvěrovou emisi. (str. 52-54)
Dále radní Tomáš Holub z ČNB (poslanec Honza Pošvář má audiozáznam z jejich semináře konaného tuším 5.9. 2018). a několik článků na webu ČNB na toto téma.

O co opíráte své kategorické tvrzení, které je v rozporu s oficiálními (ozdrojovanými) výroky těchto jmenovaných? Děkuji za odpověď.

Aha, už vidím, v čem je asi ten rozpor a vysvětlím: správné tvrzení je "Emise peněz vzniká přes úvěry komerčních bank", tzn. úvěry, které poskytují ty komerční banky někomu jinému (přesněji: nebankovním institucím) - přesně tak, jak to popisuje Jílek v tom odkazu. Nesprávné tvrzení (které máme v douhodobém programu) je "Emise peněz vzniká přes úvěry komerčním bankám", tzn. úvěry, které poskytuje ČNB komerčním bankám (pokud pominu půjčování bank mezi sebou na mezibankovním trhu, který se nakonec vyclearuje). Taková situace v ČR neexistuje. V ČR naopak komerční banky poskytují úvěry ČNB a to ne proto, že by si třeba ČNB chtěla něco koupit, ale proto, že tím stahuje ČNB přebytečnou likviditu z komerčních bank. Tím ČNB dosahuje existence takových úrokových měr v ekonomice, které chce (například dnes - 12.01.2018 je to cca 1,75% p.a. a výše), a to zase dělá proto, aby komerční banky půjčovaly lidem a firmám akorát tolik, aby to nepřehřívalo ekonomiku a ani ji to moc nedusilo. A to zase dělá proto, aby ČNB udržela stabilní cenovou hladinu. Představa, že ČNB půjčuje komerčním bankám a tím emituje peníze, není správná. V jiných zemích je to naopak, tam často skutečně půjčuje centrální banka komerčním bankám, ale zase to není emise peněz, zase je to jen defenzivní operace zaměřená na vynucení optimálních úrokových měr.

Nicméně to ale není tak, že máme v dlouhodobém programu chybu v pár písmenkách v koncovce ("komerčních" vs "komerčním"), jenom to opravíme a je to OK. Pak to sice už bude pravdivé tvrzení, ale o něco takového nemůžeme usilovat. To není věcí politického rozhodnutí, takto prostě fungují moderní peníze. Pokud bych Vám třeba za hrnek kávy zaplatil papírkem "Jirka Vám dluží 20 Kč a proti tomuto papírku zaplatí" (říká se tomu IOU money - I owe you) a Vy byste ten papírek použila na další zaplacení a začal by tak úspěšně obíhat, tak jsem emitoval 20 Kč nových peněz a žádný stát mi v tom nezabrání (nebo jen obtížně). Komerční banky takto fungují. Skoro všechny dnešní peníze jsou úvěrem a je to výsledkem spontánního vývoje peněz v civilizaci. To nezměníme.

Tak snad jsem to nějak vysvětlil. Jinak Josef Jílek je vynikající autor. Před 10ti lety jsem u něj studoval.

[jirimittner]

Ještě jsem zapomněl odpovědět na toto:

O co opíráte své kategorické tvrzení, které je v rozporu s oficiálními (ozdrojovanými) výroky těchto jmenovaných? Děkuji za odpověď.

Jak jsem popisoval výše, moje tvrzení není v rozporu s výroky jmenovaných autorů. Skutečně tu máme úvěrovou emisi peněz, to je naprosto pravda. Je důležité tomu ale rozumět tak, že se jedná o emisi peněz komerčními bankami přes jimi poskytované úvěry. Nejedná se o emisi peněz přes úvěry komerčním bankám.

A o co opírám své tvrzení. Nejlépe je to vidět na bilanci ČNB. Tu naleznete na tomto odkaze:

http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.st ... &p_lang=CS

Kliknete buď na aktiva nebo na pasiva a pak na tlačítko výpočet, vyjede Vám bilance ČNB. Pro zjednodušení zde vypisuji položky větší než 10 mld. Kč. Bilanční suma k 30.11.2018 je 3,25 bln Kč., takže o jednotkách mld Kč nemá smysl uvažovat, zaokrouhluji na desítky miliard):

Aktiva ČNB k 30.11.2018:
Zahraniční aktiva 3,24 bln Kč
Stálá aktiva 0,01 bln Kč

Pasiva ČNB k 30.11.2018:
Oběživo 0,61 bln Kč
Vklady bank 2,46 bln Kč
Vklady vlády 0,17 bln Kč
Kapitál -0,12 bln Kč
Zahraniční pasiva 0,13 bln Kč

Co z toho lze vidět:
- ČNB žádné půjčky bankám neposkytuje. Naopak banky poskytují ČNB půjčky 2,46 bln Kč. To jsou ty repo-operace, kterými ČNB stahuje přebytečnou likviditu z bankovního systému a které jsou úročeny těmi vyhlašovanými nyní 1,75% p.a.
- Záporným kapitálem ČNB se nenechte zmást, to v případě centrální banky je možné. U normální firmy by to znamenalo, že by měla (musí ze zákona) vyhlásit bankrot. U centrálních bank je to něco jiného, ale to je komplikované a na jinou diskuzi.
- Tisk oběživa vůbec nesouvisí s množstvím peněz. Je to, jak jsem popsal výše, čistě defenzivní operace ČNB. Vytiskne jen tolik, kolik chtějí lidé mít v peněženkách na drobné útraty. Tzn. množství oběživa je funkcí počtu obyvatel a cenové hladiny. Například pohledem do tabulky, která Vám vyjede na odkaze výše - pasiva, vidíte, že k 31.12.2015 bylo oběživa vytisknuto 508 mld Kč a vkladů bank u ČNB bylo 883 mld Kč. Přibližně o 3 roky později, k 30.11.2018 pak bylo oběživa už 607 mld Kč (o 19% více) a vkladů bank u ČNB bylo 2.460 mld Kč (téměř třikrát více). To souvisí s intervencemi proti koruně 2013 - 2018 a obrovským přílivem zahraničního spekulativního kapitálu do ČR (spekuluje se na to, že koruna posílí). I přesto, že je téměř třikrát víc peněz v systému, oběživo jen mírně roste stále stejným stabilním tempem.