Budoucnost státních financí aneb predikce vývoje faktorů ovlivňujících finanční zdroje státu

[MirekS]

Tak výsledná vládní podoba ozdravného plánu veřejných financí je zde. Mrzení z toho je, neboť vždy se někdo najde, kdo opatření názorově nepřijme... Mě by docela zajímalo nastavení interních procesů Pirátů před vznikem této finální podoby. Nikde jsem nezaznamenal (a možná je to moje chyba) aktivitu Pirátů, která představila jejich návrhy a postoje k tomuto plánu, nehledíc na to, kdo za nimi stál (užší okruh lidí kolem @Ivan.Bartos? Členové RT Finance? A co na to RV či CF?). Vypadá to, jakoby dřívější pirátská otevřenost vzala za své.

[MirekS]

Neříkám, že mít vize (promítnuté do dlouhodobého programu (jakékoliv) strany) není správná věc. Říkám, že vize, zejména v čase (spolu)vládnutí mají mít jasné kontury a být realizovány ve stylu co, jak, kdy. Je nabíledni, že v mnohém směru je na pomyslném začátku tohoto procesu úprava právního rámce. Představil-li tedy předseda současné vlády střednědobé vize směřování ČR (s horizontem 10 let; viz. zde) na konferenci "Česko na křižovatce - Vize a strategie pro dalších 30 let", nezbývá tedy než se ptát, jak je na to právní rámec připravený.

1. Sebevědomá země
Na první pohled leckoho napadne, jak tento aspekt s právním rámcem souvisí? Při globálním pohledu, jak procesy úpravy právního rámce probíhají, vás dozajista napadne, že kvalita současné praxe (koaličně-opozičních půtek, využívajících současný stav právního rámce jednání v Poslanecké sněmovně) je dost vzdálená představě o ideálním fungování demokratické instituce, jakou PS je. Řekl bych, že v tom je základ, proč nejsme (dostatečně) sebevědomou zemí. Stojí za zamyšlení, proč takový stav je.

2. Efektivní stát
Mám za to, že efektivní stát nespočívá jen ve snižování byrokracie a zkostnatělosti, ale i ve (relativním) snižování provozních nákladů ve vztahu k výkonnosti státního aparátu a časové odezvě vyřizovaných úkonů. Opět se můžeme ptát, jak se právní rámec změnil/mění, aby toho bylo postupně dosahováno.

3. Smysluplné vzdělávání
Ze vzdáleného pohledu to vypadá, že hlavním prvkem smysluplného vzdělávání je platové ohodnocení pedagogických pracovníků. Neříkám, že to není podmínka nutná, je však smysluplné vzdělávání založené jen na této podmínce? Dovolím si tvrdit, že není. Mám za to, že hlavní podmínkou je schopnost učit se, naučit se získávat relevantní informace. Je nabíledni, že to v dnešní době informačního boomu není procházka "růžovým sadem". Další podmínkou je vytvoření systému společenské motivace/demotivace vzdělávání v jednotlivých oborech dle společenských potřeb. V tomto ohledu lze říci, že současný právní rámec totálně selhává, přestože již existuje dokument státní koncepce či lépe Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

4. Strategické investice
Dobudování základní dopravní a přepravní infrastruktury je vize historicky poměrně často posouvaná směrem do budoucnosti, zejména díky vlivu stavební praxe, ovlivněné kvalitou zákonů, dotýkajících se této oblasti, ale i jejího financování, resp. vlivu hospodářského cyklu. V této souvislosti jsem zaznamenal, že se teprve vytváří koncepce jak veřejné dopravy, tak nová verze té energetické, což řešení těchto problematik komplikuje. Taktéž lze v případě výroby energie hodnotit postup vlády doposud jako váhavý či nejasný (viz. úprava právního rámce ve formě Lex ČEZ). Parametr času je rozhodný i pro vše ostatní uvažované vize (lithium, čipy, UI) a dá se říci, že ve všech směrech nám ujíždí vlak.

Závěrem je dobré porovnat výše zmiňovaný materiál s programovým prohlášením vlády. A nezanedbatelným aspektem je způsob financování těchto záměrů a jejich ekonomická efektivnost. Bohužel, o tomto ve výše zmiňovaném materiálu není ani pověstná čárka.

[MirekS]

Nebudu zde omílat, že zrušení superhrubé mzdy v souvislostech, v jakých bylo provedeno (zintenzivnění nerovnováhy státních rozpočtů od té doby), bylo kardinální chybou. Pozastavuji se nad tím, jak neúčinné, a tím pádem slabé a nedostatečné jsou kritika s návrhy nápravy výše uvedeného kroku i ze strany Pirátů, kteří mají ve svém dlouhodobém programu

Naším cílem je vyrovnání veřejných rozpočtů a odstranění dluhu ...

Když to vezmeme kolem a kolem, zatím se neodehrálo nic podstatného ve směru zalátání díry ve státních rozpočtech po výše zmíněném rozhodnutí, natož snaha po odstranění dluhu způsobeného výše uvedeným rozhodnutím. Ach ano, konsolidační balíček ... Ten je ale stále ještě spíše v procesu zrodu, nikoliv realizace. Tři až čtyři roky trvá, než se podstatná část Poslanecké sněmovny rozhoupe a zprocesuje legislativní rámec zalátání této "boty" a uvede je v účinnost. Nabízí však komplexní řešení? Nenabízí, neboť už teď víme, že se jedná pouze o nastoupení cesty snižování dluhu a nikoliv cestu jeho odstraňování.

A co na to Národní rozpočtová rada, jež 21.9.2023 publikovala Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (ke stažení zde)? Ta se vyjadřuje diplomaticky opatrně:

Jestliže v minulém roce Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti hovořila o významné nerovnováze veřejných rozpočtů a nutné potřebě konsolidovat veřejné finance, letos se nacházíme v situaci mírně odlišné, neboť se objevují první seriózní pokusy o změnu nepříznivých trendů (tzv. konsolidační balíček a návrhy na úpravy penzijního systému). V době zpracování této Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti ještě není zcela jisté, v jaké konečné podobě budou všechny tyto návrhy schváleny, ale NRR již v průběhu roku 2023 samotné jejich předložení a vážnou snahu o jejich politické prosazení ocenila a návrhy vcelku (i přes možné námitky k jednotlivým dílčím opatřením) podporuje.

[MirekS]

Mýlí se ten, kdo si myslí, že krocení inflace je věcí (čistě jenom) centrální banky (předseda Národní rozpočtové rady, Mojmír Hampl - OVM, část 1., dne 15.10.2023). Je to i věcí vlády v případě tom, kdy vláda (byť minulá, na změně personálního obsazení nesejde) má tak říkajíc prsty ve spuštění inflačních tlaků. Je-li tomu tak, je to opět vláda, která musí své finanční chování poupravit, aby nedošlo k prodlužování inflační agónie z její viny. A to bez ohledu na to, že hlídačem inflace je a má být centrální banka. V tomto ohledu tahá vláda za kratší konec provazu. Poněvadž neučiní-li tak, donutí tak konat ve zvýšené míře centrální banku v podobě zvyšování úrokových sazeb (či držení vysokých úrokových sazeb po delší dobu), což se vládě vrátí jako bumerang nejen v podobě zvýšené (vysoké) obsluhy státního dluhu na úkor jiných potřeb, ale i v podobě škrcení celé ekonomiky mající za důsledek snížení daňových příjmů. Je tedy nanejvýše nutná koordinace vlády a centrální banky, aby ke zkrocení inflace došlo v co nejkratším čase.

Jaké mohou být příčiny prodlužování inflační agónie ze strany vlády? Spotřeba či dotace na dluh. Nerentabilní investování na dluh.

Poznámka na okraj: inventarizací majetku státu bylo doposud zjištěno, že stát spravuje cca 29000 nemovitostí bez účelného využití... (zdroj: MF ČR). Za rok 2022 vzrostl celkový počet zaměstnanců státu o 5853. Průměrný měsíční plat za tentýž rok vzrostl o 701 Kč na 42081 Kč, když stát loni vyplácel 477178 lidí... (zdroj: Forbes, ČTK).

[MirekS]

Konsolidace veřejných financí aneb co se skrývá pod tímto dnes tak užívaným termínem
Když už, tak by se mělo hovořit o konsolidaci státních financí! Proč? Protože problém se zadlužováním mají de facto jen a právě tyto finance. Ostatní vrstvy veřejných financí jsou v souhrnu z hlediska financování v relativním pořádku. Takže by jeden řekl, že jestliže deficit státního rozpočtu prudce vzrostl (pro příčiny, které už známe - covid - a v důsledcích, které už taky známe - podtržení daňových příjmů u DzPFO bez adekvátní kompenzace v jiných částech struktury daňových příjmů či adekvátního omezování státních výdajů). Tragická (pravda vnějšími vlivy znepříjemňovaná) a v konečném důsledku pomalá a ne nejzdařilejší vládní reakce na tuto situaci způsobuje celkem zbytečné zadlužení této země o dalších cca 1,2 bilionu Kč (v průběhu pouhých čtyř let), což je nevídaná suma a tempo zadlužování. V principu s tím ani tzv. konsolidační balíček moc nenadělá, neb zadlužování země pokračuje v dosud nevídaném tempu.

Vládní politici sice poměrně často hovoří o státně-finanční odpovědnosti vůči dětem (myšleno budoucím generacím), reálně jim však nastavují zhoršené podmínky státního financování, viz. výše dluhu, kterou zdědí, a jeho každoroční obsluha, která s přibývajícím časem stále více ukrajuje z prostředků, jež by mohly být použity na financování státních potřeb.

[MirekS]

Státní rozpočet za rok 2023 skončil v deficitu 288,5 mld. Kč, což je o 6,5 mld. Kč méně, než předpokládal jeho plán (deficit ve výši 295 mld. Kč). Meziročně tak deficit klesl o 71,9 mld. Kč. I když je nastoupený trend snižování deficitu chvályhodný, je dostatečný? Troufnu si tvrdit, že není. Stále totiž nedošlo ke kompenzaci podtržení daňových příjmů z titulu zrušení superhrubé mzdy (min. -100 mld. Kč)! Stále ani investice ze státního rozpočtu ve výši 211 mld. Kč nepokrývají deficit státního rozpočtu, z čehož nám vyplývá, že 77,5 mld. Kč "prožíráme" výdaji, mající charakter spotřeby, a to je nezdravý trend.

[Danamin]

Souhlasím s vámi, že je nezbytné zrychlit a zkvalitnit digitalizaci státní správy. Je frustrující, že se i přes rostoucí výdaje na ICT stále nedaří dosáhnout očekávaných výsledků.