Rostislav.Matuska píše: ↑12 led 2021, 19:49
Čau Andy
Mou podporu máš, co děláš v Ostravě sleduji a prakticky nemám co namítnout. Rád bych se ale zeptal na něco ohledně školství, protože s tím máš přímou zkušenost. Grilování osobně/online je možná fajn (viz reakce výše), ale jsem lidumil a klidně ať mi člověk odpoví za pár dní s rozmyslem, pohoda
1. Je podle tebe člověk s praxí (např. Ing.) jako učitel na 2. stupni ZŠ problém nebo v tom vidíš možný přínos?
2. Poměrně nedávná „stávka pedagogů" byla založena na tom, že očekávali přímý nárust tarifů o X%, ale dostali část platů do tarifu a část „na odměny", což jim vadilo. Suma sumárum to ale dělalo stejně, jelikož jinam než do výplat ty peníze fakticky jít nemohou, jen má tímto krokem ředitel větší pravomoc o části platů rozhodovat (zde asi netřeba více vysvětlovat, problematice jistě rozumíš). Co je pro tebe lepší varianta? Např. za předpokladu schválení +10% .... dát +5% do tarifu a +5% na odměny?Nebo celých 10% všem do tabulkových platů nebo celých +10% na odměny? Nebo úplně jiný poměr či řešení zvyšování platu pedagogických pracovníků?
3. Nepedagogičtí pracovníci tento rok nedostali přidáno vůbec nic, přitom s tím ještě do začátku prosince 2020 tak nějak všichni počítali. Možná za to může i nedávné sjednocení tabulek (pro nepedagogické pracovníky na školách paradoxně přínos), čímž se teď ale fakticky zvýšil počet osob, kterých by se takové zvýšení platů týkalo (uklízečka na škole patří „nově" tam, kde uklázečka např. na městském úřadu). Měla by být určitá vazba na zvyšování platů jak pedagogických tak nepedagogických pracovníků, resp. platů zaměstnanců ve školství obecně?
Díky za odpovědi a ať tě problematika sportu a školství i nadále baví tak, jako doposud
Ahoj Rosťo,
i tobě díky za otázky. Avizuji, že se mé odpovědi ztotožňují s názorem strany, všechny jsme je dost komunikovali v resortním týmu školství, kde jsem členem, a zkusím na ně komplexněji odpovědět.
1. Kvalitní učitel se nepozná na základě titulu a absolvované školy. Otázka, zda-li by měli učit lidé s odborným vzděláním, avšak bez pedagogické průpravy je velmi výbušná. Zástupci učitelských oborů a pedagogických fakult, s kterými jednáme, jsou očividně razantně proti a jejich přístup jako bývalý pedagog, který připravoval budoucí učitele, chápu. Argumentují především nedostatečnou průpravou v oblasti pedagogické a také možnou degradací pedagogického vzdělání. Mají pravdu. Musíme zde ale ruku v ruce říct, že se zde roky bavíme o reformě vzdělávání pedagogů, která se až na výjimky (čest jím) neděje. Až na oborové didaktiky jsou budoucí učitelé zaplaveni teoretickými pedagogickými předměty a vyhláškami, které je nijak nepřipraví na učitelskou praxi. Velmi často VŠ pedagogové učí, jak učit, přitom sami nebylo roky na škole a neznají současnou generaci dětí a nebo jsou to mladí doktoři, kteří celou dobu fungují na VŠ a krom praxe také neučili. Fungování fakult se musí více propojit se školami a praxí, jak u pedagogů, tak u budoucích pedagogů(studentů fakult), jako je tomu například v Rakousku (fakultní škola vedle pedagogické fakulty, průchozí, studenti mají více praktických hodin, pedagogové fakulty zároveň učí na škole a jsou tedy v kontaktu s realitou. Dokud se nezmění způsob přípravy budoucích učitelům je těžko obhajitelné a vysvětlitelné, že pedagogické minimum je potřeba. Do té doby a také vzhledem k personální situaci ve školách, musíme posílit funkci ředitele a také zřizovatelů a jejich odpovědnosti, koho najímá. Jsem tedy pro to, aby v tuto chvíli učili i pedagogové bez formálního vzdělání, pokud mají dostatečnou praxi a pozitivní hodnocení stran učitele. Nehledě na to, že v konkrétních oborech(hlavně přírodovědných) se jich nedostává...Se situací je ale třeba pohnout, reformovat vzdělávání pedagogů, představit karierní řád(protože nestačí absolvovat VŠ, ale také se dále vzdělávat a zvyšovat svou odbornost i kompetence, což je součást pedagogické práce), kontinuálně zvyšovat finanční ohodnocení, aby učitel byl prestižní povolání.Pak bude možné pevně učitelskou profesi podepřít pedagogickým vzdělání bez debat.
2. Kvituji navýšení platů, ve které musíme pokračovat. Učitelé jsou jedni z nejhůře placených VŠ vzdělaní zaměstnanců. Problémem je, že MŠMT ani Plaga navýšení nekomentovali dobře, tudíž na konci roku bylo ono polovina tabulky/polovina odměny překvapení. Celkově v politice bychom měli komunikovat kroky srozumitelně, aby věci byli předvídatelné a nedocházelo k těmto nedorozuměním, které pak snižují autoritu ministra (jak vidíme nejen ve školství poslední roky, bohužel). Celkově musím říci ,že kvituji peníze na odměny, protože toto dává řediteli možnost rozlišit kvalitu práci pedagogů. Systémově je toto dobře (a nechci nyní řešit individuální případy ředitelů, kteří odměňují své oblíbence, ale pohlížím na věc systémově). Musíme rozlišit (i platově) dobré učitele od těch špatných, musíme je umět odměnit za jejich práci. (opět dodávám, že dopracování karierního řádu pro pedagogy je i zde klíčové)
3. Nepedagogičtí zaměstnanci jsou dlouhobě podfinancováni, což je veliký problém. Sama se s tím potýkám například u svého projektu reformy školních jídelen a vaření. Jak chceme motivovat kuchařky v jídelnách, když jsou dlouhodobě nezaplacené a frustrované. jak chceme kvalitní kuchaře po škole dostat do jídelen, když jim jakákoliv restaurace nabídne daleko více peněz. Při navýšení platů se musí myslet (a nezapomínat) také na nepedagogické profese. Problematické je také ohodnocení asistentů pedagoga a dalších pomáhajících profesí ve škole, kdy prakticky nemáme aprobované a vzdělané lidi, protože za takový plat funkci nikdo s odborným vzděláním vykonávat nechce a nebude(opět čest výjimkám). I toto je pirátské téma, které dlouhodobě komunikujeme a prosazujeme.
Těším se, až se školství stane jednou opravdovou prioritou a to nejenv předvolebních kampaních, ale v reálu a výši finanční alokace jak na platy pracovníků ve školství, tak potřebné reformy. Věřím, že toto Piráti dokážou.