Pohled z druhé strany - Liberální institu o akademicích

[Michael.Polak]

Liberální institut je organizace hlásající ekonomický liberalismus v jeho poměrně radikální až extrémní podobě. My jsme středoví liberálové, a liberalismus které hlásáme je do značné míry liberalismem spíše sociálním ("liberal" v americkém smyslu), než liberalismem čistě ekonomickým. Nicméně, za přečtení podle mě stojí i toto:

http://www.libinst.cz/komentare.php?id=567
Řekněte mi prosím jediný důvod, proč by Vaši vědeckou práci měli podporovat daňoví poplatníci?

Neříkám, že s tím beze zbytku souhlasím, nebo že s tím má souhlasit ČPS - ale měli bychom při hledání životaschopného kompromisu, který si chceme dát jako svůj volební program, zvážit i radikální, extrémní a revoluční pohledy na věc. Viz jiné téma, kde razím heslo, že "složitá řešení přece nemohou intelektuálním elitám národa uškodit". Žádejme podporu výzkumu nejen formou grantů a dotací, ale třeba i formou daňových asignací. Ať si vědci na Internetu vygooglí soukromé firmy, které by mohly mít zájem jejich výzkum podpořit a snížit daňový základ. Není to jediné řešení (radikální ekonomičtí liberálové vždy požadují jednoduchý daňový systém, a odmítají selektivní daňové úlevy) - nicméně jednoduchý a průhledný systém daňových asignací (zejména, kdyby se narouboval na level, na kterém se odvádí DPH a ne daň z příjmu - ovšem toto je účetně neprůchodné a někdo kdo ví o čem mluvím, by mě za to taky třeba mohl nechat upálit, nebo tak něco...) by skutečně mohl "odklonit" penězovod, který dnes vede přes stát - v podstatě bychom takto peníze přeroutovali jinudy - a umožnili akademickým institucím, aby v pravdě dostáli své důstojnosti a staly se nezávislejšími na státu.

[Michael.Polak]

Ještě k tomu dodám, že mě osobně postmodernismus a jeho teze celkem zajímá - ovšem zajímá mě obecně, nejen v oficiálně uznávané literatuře (existují postmoderní žánry ve sci-fi, existuje jiné postmoderní umění než jen psaný text, existuje postmoderní filosofie, a existuje v podstatě i postmoderní programování - viz např. Larry Wall a jeho esej o tom, že Perl, lehce kryptický programovací jazyk, je postmoderním programovacím jazyekm - http://www.wall.org/~larry/pm.html)

Osobně pokládám Českou Pirátskou Stranu v podstatě za politickou stranu, která se postmoderní debaty svým vlastním způsobem účastní - a stížnosti akademiků, kterým chtějí ekonomičtí liberálové odebrat dotace, jsou pro nás nepochybně podnětem k diskuzi. Nabídněme akademikům free hosting jejich webových stránek, nabídněme jim free bezdrátové připojení na Internet, pokud je provoz CESNETu příliš drahý.... ano - jsme oproti nim "socky", co se našich možností týče - hospodaříme často stěží s miliónovými rozpočty, místo s miliardovými - ale není pravda, že tržní prostředí není připravené vyjít vstříct akademikům, co se týče snižování jejich provozních nákladů, pokud nemají na výpaty...

[Ondrej.Profant]

Nemohu souhlasit.

Je třeba důsledně rozlišovat mezi primárním a aplikovaným výzkumem.

Aplikovaný výzkum přináší konkrétní objevy, které jsou zpeněžitelné. A pokud vím, tak se z většiny dělá v soukromém sektoru (občas dostává dotace, ale nikoliv od Akademie etc., ale obvykle od Ministerstva průmyslu*).

Primární výzkum je to, co bychom měli chápat jako vědu. Je to budování systému pro vědní disciplíny (případně doplňování o nové systémy). Což vyžaduje neuvěřitelnou titěrnost práce, rozsáhlou znalost a nemůže to přinášet konkrétní zisk.
Dám dva příklady:
- Moderní matematika se utvořila během posledních 120 let sjednocením poznatků asi z 3000 let. Díky tomuto sjednocení, důslednému třídění a definování pojmů jí dnes lze vybudovat na několika základních axiomech, relativně snadno s ní lze pracovat a aplikovat na další disciplíny. Jenže to není něco, co by soukromý sektor mělo zajímat (leda velmi dlouhodobě – v řádu generací).
- Darwinova Evoluční teorie by asi byla těžko živena ze soukromého sektoru a přitom je pro naše kulturně-společenské zázemí velmi důležitá.

Je možné zrušit Akademii věd ČR a převést její výzkum na VŠ, avšak v řádu let a za dobré koordinace všech.

Argument, že na AV ČR či na vědu obecně nejsou peníze je zcela směšný. 5 miliard, co to v rámci rozpočtu je? Kilometr dálnice? 10 Úplatků? 2,5 rozmarů MU? Viz. *) a viz téma https://www.ceskapiratskastrana.cz/foru ... f=62&t=928

Jsem rozhodně proti tomu, aby ČPS měla v této kapitole nějak radikální či revoluční program. Nejdřív bych vyřešit problémy (dálnice etc) a věci, které škodí (poplatky) a pak se staral o možné plýtvání na vědu či školství. Blbě sáhnout do těchto dvou kapitol by znamenalo zničit všeobecnou kulturu (složenou se vzdělanosti, výzkumu...) na dlouhá desetiletí a to snad nechceme.

*) http://www.mpo.cz/dokument50975.html

[Michael.Polak]

Neprosazoval jsem zrušení Akademie věd. Ale to jen tak na okraj. Už jinde jsem psal, že u nás není drahá AVČR, ale stavební silničářské firmy.

Ten Libinst toto postavil v obecné rovině: komu vlastně jsou akademici schopni obhájit užitečnost svého (základního) výzkumu. A tady se dostáváme k tomu, že masa občanů sice má obecné povědomí, že "se to tak dělá" a "je to k něčemu dobré" - ale žádné bezprostřední výsledky prostě nevidí a nejsou je schopni pochopit. Takže se dostáváme k měření výkonnosti pomocí citačních indexů, apod.... a toto vše je napadnutelné.

Rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem, ale v době bouřlivého tempa inovací, jako je tato, v podstatě nelze předpovědět, který dnes zdánlivě základní výzkum najde okamžitě aplikaci: příkladem může být případná rychlá aplikace kvantových počítačů a jejich důsledky pro kryptografii (kdo by na tom ovšem vydělal, a kdo prodělal ?). Stejně tak se prakticky okamžitá aplikace dá předpokládat u kvantové teleportace (např. v telekomunikacích).

Nicméně možnost takového zásadního průlomu se týká spíše technologického výzkumu. Ale jsou tu širší souvislosti... třeba to, že budou vycházet kvalitní knížky, může v jistých kruzích snížit spotřebu antidepresiv, apod.

Další argumenty jsou zhruba stejně mimo mísu, jako ty moje Faktem je, že věda se docela rozvíjela i v době, kdy ji stát vůbec nesponzoroval (nebo skoro vůbec) - bylo prostě prestižní záležitostí dělat vědu, více než utrácet peníze jiným způsobem. Věda jako koníček... a historicky to fungovalo...

Jestliže navrhuju do programu větu a) "Sociální požadavky vědců jsou oprávněné", tak jí ale musíme doplnit větou b) a ta by se týkala toho, kolik a podle jakého klíče chceme rozdělovat. Což naráží problém, že o současném stavu věcí v podstatě nic nevíme (alespoň já tedy ne).

[Ondrej.Profant]

Neprosazoval jsem zrušení Akademie věd. Ale to jen tak na okraj. Už jinde jsem psal, že u nás není drahá AVČR, ale stavební silničářské firmy.
Ten Libinst toto postavil v obecné rovině: komu vlastně jsou akademici schopni obhájit užitečnost svého (základního) výzkumu. A tady se dostáváme k tomu, že masa občanů sice má obecné povědomí, že "se to tak dělá" a "je to k něčemu dobré" - ale žádné bezprostřední výsledky prostě nevidí a nejsou je schopni pochopit. Takže se dostáváme k měření výkonnosti pomocí citačních indexů, apod.... a toto vše je napadnutelné.

Uff... těžko se bráním jistému intelektuálnímu kastování..., ale ten kdo tohle nechápe, ať se vrátí na strom. Každý kdo má kousek mozku v hlavě snad chápe, že vše, co denně používáme či o čem diskutujeme je vynález naší společnosti (včetně citů ).

Rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem, ale v době bouřlivého tempa inovací, jako je tato, v podstatě nelze předpovědět, který dnes zdánlivě základní výzkum najde okamžitě aplikaci: příkladem může být případná rychlá aplikace kvantových počítačů a jejich důsledky pro kryptografii (kdo by na tom ovšem vydělal, a kdo prodělal ?). Stejně tak se prakticky okamžitá aplikace dá předpokládat u kvantové teleportace (např. v telekomunikacích).

Ne. Lze to předpovědět - žádný. Vždycky to bude chtít ještě hodně práce k dotažení k nějakým rozumným aplikovatelným výsledkům. Proto se to dělí. Ano, nesmíme plést pojmy z dojmy. Mnohdy něco najde relativně rychle aplikaci, ale to jen proto, že je to žádáno.

Nicméně možnost takového zásadního průlomu se týká spíše technologického výzkumu. Ale jsou tu širší souvislosti... třeba to, že budou vycházet kvalitní knížky, může v jistých kruzích snížit spotřebu antidepresiv, apod.

Myslím, že si stále neuvědomuješ o čem mluvím. Takový zásadní průlom právě potřebuje desetiletí drobností předtím, což dělá primární výzkum.

Další argumenty jsou zhruba stejně mimo mísu, jako ty moje Faktem je, že věda se docela rozvíjela i v době, kdy ji stát vůbec nesponzoroval (nebo skoro vůbec) - bylo prostě prestižní záležitostí dělat vědu, více než utrácet peníze jiným způsobem. Věda jako koníček... a historicky to fungovalo...

No nevím, které přesně. Ano, rozvíjela, ale za jaké doby? Dneska je rovnoměrnější rozdělení bohatství a lidé nemají na to platit vědu. Feudál, který žije z chudoby druhých na to prostředky má - to je pravda. Tohle vůbec není přenositelné na dnešní dobu.
Navíc je vidět, kdy se něco hnulo. Objevy byly, ale pokrok dost často ne - samozřejmě to mělo širší souvislosti. Krásně je to vidět v matice, kde si kde kdo kde co zkoumal, ale vědu se někam hnula jen občas.

Jestliže navrhuju do programu větu a) "Sociální požadavky vědců jsou oprávněné", tak jí ale musíme doplnit větou b) a ta by se týkala toho, kolik a podle jakého klíče chceme rozdělovat. Což naráží problém, že o současném stavu věcí v podstatě nic nevíme (alespoň já tedy ne).

"Sociální požadavky vědců jsou oprávněné" se mi zdá jako dost nevhodná věta pro program.

O současné vědě lecos vím (doma mám tři akademiky, sám studuji matiku a informatiku - tedy vědu a obor kde je aplikovaná, právě proto i vidím rozdíl). Myslím, že ideální by bylo napsat to opravdu podobně jako já školství s tím, že bych do budoucna počítal se slučováním některých pracovišť akademie s VŠ, které je dokáží přijmout (čili NE Jihočeská univerzita či Univerzita v pardubicích).
Tvrdě bych se postavil proti metodikám produktivity ve vědě. Zde je třeba udělat kompromis, který ale bude mít jiná kriteria pro každý obor (společný metodika nefunguje).
Pak bych tam dal podporu celoevropské vědy.

Myslím si, že je to vše potřebné a nikoho to neurazí.

[Jiri.Kaderavek]

Podle mne je jediná metoda, jak základní výzkum hodnotit srovnání. Moc jako podnikatel akademické prostředí nechápu, ale počet publikací, rating publikovaných věcí dle ratingu časopisů apod. přece existují. Jinak řečeno, je zde jistý akademický ekosystém umožńující alespoň přibližně hodnotit kvalitu základního výzkumu. Tak se jej dřžme a držme se toho kolik a za kolik peněz si vydržují vědců ve vědecky vyspělých zemích (Německo, Francie, USA, Velká Británie, Švédsko aj.). Skutečně je náš rozpočet na AV tak naddimenzovaný?

[Jan.Podhajsky]

Bohuzel ono se stema ratingama clanku ukazuje, ze jsou nadhodnoceny obory, kde se muze publikovat nebo pantentovat kazdy upsouknuti. Ale treba bile plaste od reaktoru v Rezi potrebujou na publikaci opravdu hodne casu a hodne propaleneho uranu :)

[Jiri.Kaderavek]

Ovšem je otázka, zda to vyřeší outsideři.

[Jan.Podhajsky]

No, znám dosti insiderů z AV. Mimojíné i Pepika Šlerku, kterej se z pozice místopředsedy akademickýho senátu UK se do reformy opírá. Do nedávna jsem byl druhou nohou taky inside.

V civilizovanejch zemích, se financování řeší v posudkovejch komisích, který jsou mixovaný pokud možno nestranně. Mechanickej přepočet je ohromná ptákovina. Něco podobnýho jsem zvesela a zdařile torpédoval, když to chtěli vymyslet a nasadit na FF UK. Tam se mi to naštěstí danejm decision makerum podařilo rozmluvit, i když trochu záškodnicky :)

U toho Matohony, kterej orguje ty veselice s vražděnim vědy mi vadí, jak to bez skurpulí označuje za neoliberální svinstvo, ten novej systém. To je hodně na hlavu padlý, že se nedivim, že horkokrevnýmu typovi z Libninst to hnulo žluči, ale opět zcela debilně hnulo žlučí. Nicméně, takto vypadá zcela teoretická akademická přestřelka. S reálem má společnej jenom povrch, resp. čitelnej text. To co je v pozadí je opravdu proniknutelný jenom znalostí metody vědy, možnej motivů novýho systému hodnocení a tim intuitivní orientací v duších výzkumníků.

[Ondrej.Profant]

Podle mne je jediná metoda, jak základní výzkum hodnotit srovnání. Moc jako podnikatel akademické prostředí nechápu, ale počet publikací, rating publikovaných věcí dle ratingu časopisů apod. přece existují. Jinak řečeno, je zde jistý akademický ekosystém umožńující alespoň přibližně hodnotit kvalitu základního výzkumu. Tak se jej dřžme a držme se toho kolik a za kolik peněz si vydržují vědců ve vědecky vyspělých zemích (Německo, Francie, USA, Velká Británie, Švédsko aj.). Skutečně je náš rozpočet na AV tak naddimenzovaný?

Ano, takové metody +/- jsou, ale musí být rozumné. Současná navrhovaná je devastující pro lidi, co nejsou svině a nevěnují víc času nahánění bodů, než výzkumu. Sám to zažívám denně doma s maminkou, která je ve svém oboru opravdu jednou z nejlepších (archelogie ranného středověku), ale všichni do ní kopou, protože ona nechodí do těch správných hospod a na správné večírky (místo toho tu vědu dělá...).

Naddimenzovaný možná nějak je, ale vadí to? Když si to vezmeme v celostátním měřítku, tak samotní vědci rozhodně nedostávají nic zázračného, vybavení něco stojí (jistě by občas šlo zlepšit výběr a užitnost) a nevědecký personál je alespoň zaměstnán (snížení nezaměstnanosti)... Ve výsledném měřítku mi to nepřijde tak strašné...

Ovšem je otázka, zda to vyřeší outsideři.

Ano, můžeme to vyřešit. Ono stačí naslouchat. S AV ČR i s kýmkoliv jiným z těchto kruhů (tím myslím různé VŠ) se lze dohodnout - nejsou to až tak politici či managaři, kterým jde jen o peníze. Jim jde v zásadě opravdu hlavně o přežití a výzkum.