Stanoviskem ( http://www.ceskapiratskastrana.cz/pages ... 200966.php ) jsme podpořili AV ČR. Nyní vás všechny zvu na happening na její podporu, kde budeme mít také příležitost zviditelnit naší stranu (tričky a transparenty).
Pozvánky:
http://anilinux.org/~keddie/doc/happening%20UDU.pdf
http://anilinux.org/~keddie/doc/happening%20UDU2.pdf
Neváhejte přijít a šířit dále.
Happening AV ČR
Moderátor: PKS Praha
Pravidla fóra
- Toto je veřejné fórum. Stanoviska nevyjadřují názor Pirátů, pokud nebyla schválena příslušnými orgány. Stanoviska se publikují na krajském webu.
- V anketách mohou hlasovat i návštěvníci bez přihlášení. Ankety proto nelze v žádném případě považovat za závazná hlasování.
- Moderátorem tohoto fóra je krajské předsednictvo.
- Toto fórum je viditelné pro návštěvníky bez přihlášení. Přihlášeným uživatelům se zobrazuje pouze tehdy, pokud jsou členy krajského sdružení nebo jeho registrovanými příznivci. Fóra místních sdružení se zobrazují pouze jejich členům a jejich registrovaným příznivcům.
- Mezi registrované příznivce se můžete sami zařadit přidáním do příslušné skupiny v nabídce Obrázek Nastavit zobrazovaná fóra.
-
Ondrej.Profant
- Poslanec/poslankyně Parlamentu ČR
- Příspěvky: 7898
- Registrován: 22 dub 2009, 23:55
- Profese: Poslanec
- Bydliště: Praha 8
- Dal poděkování: 14563 poděkování
- Dostal poděkování: 8177 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
-
Ondrej.Profant
- Poslanec/poslankyně Parlamentu ČR
- Příspěvky: 7898
- Registrován: 22 dub 2009, 23:55
- Profese: Poslanec
- Bydliště: Praha 8
- Dal poděkování: 14563 poděkování
- Dostal poděkování: 8177 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Happening AV ČR
Zítra (25. 8.) opět vyrážíme podpořit naše stanovisko k AV ČR ( http://www.ceskapiratskastrana.cz/pages ... 66.php?p=9 ).
Přijďte podpořit AV ČR a také ČPS (našim prohloubením podpory).
Pozvánky: http://vedazije.cz/sites/default/files/pozvanka500.jpg
Přijďte podpořit AV ČR a také ČPS (našim prohloubením podpory).
Pozvánky: http://vedazije.cz/sites/default/files/pozvanka500.jpg
profant.eu
vedoucí resortních týmů Informatika a Místní rozvoj
-
stys
- Uživatel fóra – není člen Pirátů
- Příspěvky: 407
- Registrován: 24 dub 2009, 06:03
- Profese: profesor aplikované fyziky
- Bydliště: Vilová čtvrť 197, Nové Hrady
- Dostal poděkování: 11 poděkování
Happening AV ČR - kdo podpoří univerzitní vědu?
A kdo podporuje vysokoškolské ústavy? Co když někdo má názor - jako slavný fyzik Feymann - že bez výuky nemá věda dostatek skutečných podnětů a výzev? Detailně v mém příspěvku do univerzitního časopisu JU http://www.jcu.cz/public-relations/univ ... eriodical/, číslo 2/2009, str. 34-
Je to na delší debatu, ale podezření, že současný systém hodnocení podle bodů nějak zvýhodňuje vysoké školy proti Akademii věd, je ne nesmyslná, ale urážející. Pokud se to dá nějak účetně zhodnotit, pak vysokoškolské výzkumné instituce musely na jednu korunu podle nového hodnocení odevzdat přibližně o 1/3 více výkonů než ústavy AVČR. Navíc ve všech dosavadních meziresortních hodnoceních měla AVČR vždy nějakou výjimku a vydobyla si ji, ve výši půl miliardy a dalších příslibů, i teď.
Několik detailů z historie hodnocení institucionálního financování vědy na vysokých školách v ČR:
První výzkumné záměry (na vysokých školách) v roce 2000 byly získány na základě výpočtu podle dříve získaných výzkumných grantů. To bylo celkem fér, protože všechny započtené výkony prošly předchozím hodnocením odbornými komisemi. O činnosti těchto komisí měli mnozí různá mínění, ale těžko se dalo očekávat, že jiná česká komise výsledky zhodnotí nějak výrazně kvalitněji. V té době se institucionální financování na AVČR žádným hodnocením neřídilo, ústav dostávaly peníze na tradičním základě „po hlavičkách“.
Další záměr v roce 2004 byly hodnoceny odbornými komisemi. Na AV byly i on-site visit mezinárodních komisí. AVČR v té době prosazovala meziresortní hodnocení, bylo i v zákoně, a zároveň uspořádala své. Některé ústavy AVČR dostaly hodnocení C i v meziresortním hodnocení. Zatímco na univerzitách hodnocení C znamenalo nefinancování (např. PřF UK) a i některé ústavy hodnocené B měly významnou redukci, takto hodnocené ústavy AVČR pokračovaly dále s malými omezeními. Ústavy AVČR znaly výsledky hodnocení několik měsíců před ukončením meziresortního hodnocení, univerzitní instituce až 12. prosince 2004 (financování k 1. lednu 2005). To výrazně znevýhodňovalo univerzity v soutěži o kvalitní personál – byly nespolehlivými zaměstnavateli - ale nakonec uškodilo i AVČR samotné. Jak by dnes vypadala česká věda, kdyby špičkové ústavy AV dostaly třeba i násobné množství financí na výzkumníka.
Výsledky a události okolo záměrů v roce 2004 vedly k prosazení hodnocení podle publikací a dalších výkonů – scientometrie – které se již dlouho snažili prosadit i mnozí jeho dnešní hlasití oponenti, opět převážně původem z AVČR. Je snaha toto zhodnocení dále zpřesňovat, dříve se například body dělily jen počtem českých adres, dnes počtem všech adres. Právě proto se nedá odhadnout jak dopadne hodnocení VaV roce 2008. Systém hodnocení bude plně uplatněn na univerzitách, AVČR již dnes má příslib výjimky 500 mil. Kč. v roce 2010 a dalších výjimek do budoucna.
Ještě jeden pohled - poslaný včera do Hospodářských novin:
V první lize vědy nejsme, protože nám schází inovativní průmysl
Minulý čtvrtek jsme seděli s jedním australským profesorem, který pracuje na našem ústavu. Stejně tak u nás (a sesterském ústavu AVČR) červenec a srpen strávila profesorka z Princetonu a její studenti. Proč? Protože se u nás v Evropě dají dělat věci, které doma ne nebo obtížně. Jako Evropané máme přístup k centrálním infrastrukturám a projektům v kvalitě, která je málokde na světě dostupná. Tak proč Češi nejsou častěji v první lize (např. vědeckých publikací) a když čteme české jméno, tak k němu téměř vždy je několik cizích? Vždyť stačí mít afiliaci v naší tak šikovně položené zemí, dělat doma základní experimenty a vzniklé objekty vozit za evropské peníze na všechny ty báječné facility vzdálené pár hodin autem, vlakem nebo letadlem.
Podle mne české vědě chybí domácí konkurence průmyslového výzkumu. V zemích naší velikosti, které tak obdivujeme, třeba skandinávské země nebo Nizozemsko, existuje vedle akademické sféry ještě sféra inovativního průmyslu. Ta vytváří alternativu a zrcadlo. Je tam jiný hierarchický postup, jiné cíle - i když dnes často ne tak moc jiné, jiné platové podmínky. S tím akademické instituce přirozeně soutěží.
U nás nezbývá než soutěžit v akademické sféře sami se sebou, což úspěšně děláme až do uplného sebezničení. Každých pět let totálně změníme systém hodnocení, protože si nechceme přiznat, že zevnitř se nikdy dobře hodnotit nemůžeme a víme dobře, jaké jsou problémy takzvaných nestranných mezinárodních komisí. (Ani ty totiž nebývají nestranné, neznají prostředí a hlavně nenesou dopady svých rozhodnutí, takže výsledky bývají různé.) Skutečně konečným hodnocením je volba nohama, kde kvalitní lidé prostě odejdou na jinou instituci, která jim pro jejich inovativní práci dá podmínky. Nemusí to být nutně plat.
To v ČR, když tu mermomocí chceme žít, nefunguje, protože jakmile z vlaku získávání nových a lepších titulů a publikací vystoupíme, ocitneme se v situaci beznadějně "overskilled", převzdělaných, nadměrně zkušených. Nikdo nás nezaměstná, kdo by také zaměstnal někoho, kdo má o tři tituly víc a umí víc o čtyři jazyky? A co bychom taky dělali? Prodávali pojistky? Takže kdo chce zůstat v ČR a živit se výzkumem, drží se zuby nehty v akademické sféře. Tím se nutně dostává do kolotoče hodnocení hodnocení, kde ti, jimž momentální způsob hodnocení nenahrává, jsou smíchání s těmi skutečně špatnými, kterým by nevyhovovalo žádné hodnocení. Což beznadějně znechutí, dlouhodobě byrokraticky zaměstná a tím v mezinárodním měřítku odepíše.
Dohromady tím chci říci, že zvýšení peněz na vědu samo o sobě nepomůže. Opakovaně jsme měli ty nejlepší šance, rozhodně lepší, než okolní postkomunistické země. Pro stavění budov a různé kmenové vazby jsme tyto šance promarnili. Nevím, co by se mělo stát, aby se to změnilo. Momentálně se chystáme stavět další budovy a největší boj před nástupem finanční krize byl o to, kdo urve větší barák. Kdo v nich asi bude, když ani ve stávajících nejsou většinou ani nadprůměrní?
Dalibor Štys
Je to na delší debatu, ale podezření, že současný systém hodnocení podle bodů nějak zvýhodňuje vysoké školy proti Akademii věd, je ne nesmyslná, ale urážející. Pokud se to dá nějak účetně zhodnotit, pak vysokoškolské výzkumné instituce musely na jednu korunu podle nového hodnocení odevzdat přibližně o 1/3 více výkonů než ústavy AVČR. Navíc ve všech dosavadních meziresortních hodnoceních měla AVČR vždy nějakou výjimku a vydobyla si ji, ve výši půl miliardy a dalších příslibů, i teď.
Několik detailů z historie hodnocení institucionálního financování vědy na vysokých školách v ČR:
První výzkumné záměry (na vysokých školách) v roce 2000 byly získány na základě výpočtu podle dříve získaných výzkumných grantů. To bylo celkem fér, protože všechny započtené výkony prošly předchozím hodnocením odbornými komisemi. O činnosti těchto komisí měli mnozí různá mínění, ale těžko se dalo očekávat, že jiná česká komise výsledky zhodnotí nějak výrazně kvalitněji. V té době se institucionální financování na AVČR žádným hodnocením neřídilo, ústav dostávaly peníze na tradičním základě „po hlavičkách“.
Další záměr v roce 2004 byly hodnoceny odbornými komisemi. Na AV byly i on-site visit mezinárodních komisí. AVČR v té době prosazovala meziresortní hodnocení, bylo i v zákoně, a zároveň uspořádala své. Některé ústavy AVČR dostaly hodnocení C i v meziresortním hodnocení. Zatímco na univerzitách hodnocení C znamenalo nefinancování (např. PřF UK) a i některé ústavy hodnocené B měly významnou redukci, takto hodnocené ústavy AVČR pokračovaly dále s malými omezeními. Ústavy AVČR znaly výsledky hodnocení několik měsíců před ukončením meziresortního hodnocení, univerzitní instituce až 12. prosince 2004 (financování k 1. lednu 2005). To výrazně znevýhodňovalo univerzity v soutěži o kvalitní personál – byly nespolehlivými zaměstnavateli - ale nakonec uškodilo i AVČR samotné. Jak by dnes vypadala česká věda, kdyby špičkové ústavy AV dostaly třeba i násobné množství financí na výzkumníka.
Výsledky a události okolo záměrů v roce 2004 vedly k prosazení hodnocení podle publikací a dalších výkonů – scientometrie – které se již dlouho snažili prosadit i mnozí jeho dnešní hlasití oponenti, opět převážně původem z AVČR. Je snaha toto zhodnocení dále zpřesňovat, dříve se například body dělily jen počtem českých adres, dnes počtem všech adres. Právě proto se nedá odhadnout jak dopadne hodnocení VaV roce 2008. Systém hodnocení bude plně uplatněn na univerzitách, AVČR již dnes má příslib výjimky 500 mil. Kč. v roce 2010 a dalších výjimek do budoucna.
Ještě jeden pohled - poslaný včera do Hospodářských novin:
V první lize vědy nejsme, protože nám schází inovativní průmysl
Minulý čtvrtek jsme seděli s jedním australským profesorem, který pracuje na našem ústavu. Stejně tak u nás (a sesterském ústavu AVČR) červenec a srpen strávila profesorka z Princetonu a její studenti. Proč? Protože se u nás v Evropě dají dělat věci, které doma ne nebo obtížně. Jako Evropané máme přístup k centrálním infrastrukturám a projektům v kvalitě, která je málokde na světě dostupná. Tak proč Češi nejsou častěji v první lize (např. vědeckých publikací) a když čteme české jméno, tak k němu téměř vždy je několik cizích? Vždyť stačí mít afiliaci v naší tak šikovně položené zemí, dělat doma základní experimenty a vzniklé objekty vozit za evropské peníze na všechny ty báječné facility vzdálené pár hodin autem, vlakem nebo letadlem.
Podle mne české vědě chybí domácí konkurence průmyslového výzkumu. V zemích naší velikosti, které tak obdivujeme, třeba skandinávské země nebo Nizozemsko, existuje vedle akademické sféry ještě sféra inovativního průmyslu. Ta vytváří alternativu a zrcadlo. Je tam jiný hierarchický postup, jiné cíle - i když dnes často ne tak moc jiné, jiné platové podmínky. S tím akademické instituce přirozeně soutěží.
U nás nezbývá než soutěžit v akademické sféře sami se sebou, což úspěšně děláme až do uplného sebezničení. Každých pět let totálně změníme systém hodnocení, protože si nechceme přiznat, že zevnitř se nikdy dobře hodnotit nemůžeme a víme dobře, jaké jsou problémy takzvaných nestranných mezinárodních komisí. (Ani ty totiž nebývají nestranné, neznají prostředí a hlavně nenesou dopady svých rozhodnutí, takže výsledky bývají různé.) Skutečně konečným hodnocením je volba nohama, kde kvalitní lidé prostě odejdou na jinou instituci, která jim pro jejich inovativní práci dá podmínky. Nemusí to být nutně plat.
To v ČR, když tu mermomocí chceme žít, nefunguje, protože jakmile z vlaku získávání nových a lepších titulů a publikací vystoupíme, ocitneme se v situaci beznadějně "overskilled", převzdělaných, nadměrně zkušených. Nikdo nás nezaměstná, kdo by také zaměstnal někoho, kdo má o tři tituly víc a umí víc o čtyři jazyky? A co bychom taky dělali? Prodávali pojistky? Takže kdo chce zůstat v ČR a živit se výzkumem, drží se zuby nehty v akademické sféře. Tím se nutně dostává do kolotoče hodnocení hodnocení, kde ti, jimž momentální způsob hodnocení nenahrává, jsou smíchání s těmi skutečně špatnými, kterým by nevyhovovalo žádné hodnocení. Což beznadějně znechutí, dlouhodobě byrokraticky zaměstná a tím v mezinárodním měřítku odepíše.
Dohromady tím chci říci, že zvýšení peněz na vědu samo o sobě nepomůže. Opakovaně jsme měli ty nejlepší šance, rozhodně lepší, než okolní postkomunistické země. Pro stavění budov a různé kmenové vazby jsme tyto šance promarnili. Nevím, co by se mělo stát, aby se to změnilo. Momentálně se chystáme stavět další budovy a největší boj před nástupem finanční krize byl o to, kdo urve větší barák. Kdo v nich asi bude, když ani ve stávajících nejsou většinou ani nadprůměrní?
Dalibor Štys
Ehrgeiz is der Tod des Denken. Ludwig Wittgenstein: Vermischte Bemerkungen