Na něco jsem odkazovala výše, teď jsem zatím našla celkem zajímavou bakalářskou práci (http://is.muni.cz/th/195309/pravf_b/bc.txt), která je o půdě a vysvětluje základní pojmy, ale tohle přesně jsem v ní nenašla (jen jsem ji prolétla), ale najdu další. Minimálně o tom existuje několik článků v Živě, tak pokud bych nic nenašla on-line, tak až budu u rodičů, půjčím si to a oskenuju.Fafrin píše: Ok, beru, celkem rozumím, nějaká odkaz na nějaký dokument toto dokládající? (To umrtvení půdy a hlavně že nejde obnovit.)
Tady je něco o vodní a větrné erozi, jsou tam zmíněné právě i větrolamy a remízky a pod. http://www.bioinstitut.cz/documents/bio ... AVODAJ.pdf
Přesně tak. Výměra půdy na Zemi je limitována plochou pevniny a vzhledem k dlouhé době, potřebné ke vzniku půdy je půda v podstatě neobnovitelným zdrojem. (citace z výše uvedené BC práce)Chápu, že plocha jako taková je vyčerpatelný zdroj (není jej nekonečně mnoho a blbě se nahrazuje něčím jiným) a půda pravděpodobně bude také,
Uznávám, že příklad nebyl úplně nejlepší. Ale tím, že se o svoji půdu nebudu starat správně, mohu poškodit i ostatní - hnojiva se dostanou do spodní vody, invazivní druhy rostlin se vysemení a vítr je odnese daleko (v západních Čechách se už mnoho let bojuje s bolševníkem), pokud na velkém lánu nebudu mít větrolamy a nic, co by zachytilo přívalové deště, tak společně s mou půdou to ohrozí i půdu okolní... Takových příkladů by bylo víc.ale IMHO příklad se znečištěním vodního zdroje je zvolen chybně - poškozením vodního zdroje poškodím všechny, co z něj v minulosti čerpali (mají kolem něj pozemky). Pokud otrávím/zamořím krávami/bodláky svoje pole způsobem, kterým nepoškodím nikoho jiného, nepoškodil jsem cizí práva.
Přesně takA rozumím, že z jistého pohledu může být třeba chápat půdu jako strategickou surovinu (její uchování v produkce schopném stavu jako součást vládní agendy pro obranu (ochranu občanů) před vnějším nepřítelem).
To je otázka. V určitých případech, kdy nepéčí přímo ohrožuje další vlastníky, by to mělo být jako u památek. To se týká například likvidace invazních druhů rostlin. Můžu si do alelůja ničit bolševník na svém pozemku a bude mi to houby platné, když pár metrů od jeho hranic bude začínat sousedův bolševníkový prales. Les půdu neznehodnotí, naopak ji ochrání před erozí a má spoustu dalších dobrých funkcí, a (i když ne jednoduše a levně a v krátké době) znovu z takové půdy jde vytvořit ornou půdu. Les tudíž může být "rezervou." Podmáčená půda je pro krajinu v podstaě plus, mokřady dokáží zadržet řádově více vody než pole a lesy, ta se pak uvolňuje postupně. Díky odvodňování a melioracím vznikají povodně.Budeme člověka který své pole neobdělává (nechává jej zarůst, zalesnit, podmáčet se...) nutit je obdělávat? Nebo podobně jako u kulturních památek jej obděláme na státní náklady a pak mu to naúčtujem?
Nastuduji a dodám.Mohl bych požádat o příklady nebezpečných plodin?
Tady je pro info aspoň pěkný článek o řepce http://krkonose.krnap.cz/index.php?opti ... &Itemid=37 (doporučui pozornosti zvláště tento odstavec:
O řepkových bioproduktech probíhají již řadu let velké diskuse – skutečně se dlouhodobě jedná o zavádění ekologicky prospěšných surovin a technologií? Bionafta, bioetanol, povinné přidávání řepkového oleje do klasických paliv a k tomu příslušné normy EU vlastně odstartovaly boom v pěstování řepky. Avšak pěstovat ji nelze bez chemie, bez velkých dávek dusíkatých hnojiv. A problém je na světě. Při spalování fosilních paliv se sice uvolňuje do ovzduší mnohem větší podíl skleníkových plynů než při spalování biopaliv, avšak již při pěstování řepky na dusíkem přehnojených polích dochází k přirozenému uvolňování obrovského množství skleníkových plynů, zejména pak oxidu dusného. Ten je při tvorbě skleníkového efektu 200 až 300× horší než oxid uhličitý, nejčastěji citovaný nepřítel naší atmosféry. K tomu třeba přičíst energetické náklady během pěstování, sklizně a zpracování řepky a srovnání klasických paliv s biopalivy již pro tu druhou skupinu nevyznívá tak výhodně a perspektivně.
Ono je problematické už třeba pěstování toho samého několik let po sobě na stejném místě, půda se vyčerpává jednostranně a "nepromíchává se," je potřeba, aby se střídali plodiny kořenící mělčeji a hloběji a podobně. Ale to jsou podle mě už docela velké podrobnosti. nejsem zemědělec, o zemědělství jsem se zatím zajímala spíše okrajově, ale koukám, že si budu muset doplnit informace. Rozšiřovat si obzory je potřeba
myslím, že lidí zabývajících se např. kulturou tu bude více, takže se pokusím věnovat jiným oblastem.