play3r píše:Vzhledem k tomu, že tvrdíš, že Ipad není nejlepší tak evidentně ta reklamní masáž nefunguje. Ano i kdyby vybral objektivně nejhorší variantu tak subjektivně to pro něj může být nejlepší volba.
Vzhledem k tomu, že moje odborná specializace je výpočetní technika a vývoj software, mám podstatně větší přehled o technických vlastnostech iPadu než průměrný spotřebitel, můžu relativně objektivně srovnávat jak hardware, tak software, takže logicky na mě marketingové bláboly moc dobře nefungují. Jenže ty marketingové bláboly jsou pro průměrného spotřebitele hlavní a většinou i jediný zdroj informací o tom, co iPad umí (co neumí se samozřejmě z reklamy nedozví).
Každá volba je subjektivně nejlepší.

Má smysl se bavit jen o objektivně nejlepší volbě podle racionálních subjektivních požadavků (například požadavek na konkrétní značku výrobku většinou racionální není).
Ale to nijak neomezuje platnost toho zákona.
"Žralok, který štěká, nekouše" je také tvrzení platné, ale v praxi naprosto neužitečné. Ekonomické zákony nemají předpoklady jen tak na ozdobu. Když ty předpoklady nejde v realitě splnit, tak je ten zákon k ničemu, i kdyby byl teoreticky sebekrásnější.
Potvrzuje to první část důkazu. O vztahu mezi kapitálu a práce mluvý celý "velký zákon kapitálu a práce".
Až na jednu drobnost, že "kapitálem" se v tom tvrzení myslí pouze volné úspory, a majitelé výrobních prostředků (také kapitalisté, ale ne rentiéři) v tom tvrzení patří do škatulky "práce".

Bastiatova definice kapitalisty není ekvivalentní definici, která se používá dnes.
Protipólem zvyšovaní mezd bude tlak podnikatelů na co nejniší mzdy, takže výše mezd bude směrovat do rovnovážného stavu. Inflace je politické rozhodnutí na svobodném trhu a při svobodném bankovnictvý je možná jenom deflace (za stejně peněz víc zboží), banka která by vedla inflační peníze by v konkurenci těžko obstála.
A ten tlak podnikatelů zařídí co? Když je nulová dlouhodobá nezaměstnanost a za podnikatelem přijdou jeho zaměstnanci, že chtějí přidat, jinak že dají výpověď a půjdou ke konkurenci, která jim nabídla víc, tak co má dělat? Buď jich několik propustí a zbytku přidá z toho, co platil propuštěným, nebo zdraží produkty a přidá jim z toho, nebo to může zabalit, protože nemá z čeho jim přidat, a všichni odejdou. Když jim zkusí přidat tím, že zdraží produkty, tak se bude celá situace za chvíli opakovat někde jinde a postupně to projede celým trhem. Pak se k vyšší nabídce konkurence přidá ještě zdražení zboží a celé kolečko přidávání a zdražování se projede ještě jednou. A tak pořád dokola, dokud firmy nezačnou krachovat. Celé to kolečko se zastaví až ve chvíli, kdy bude na trhu dost nezaměstnaných na to, aby podnikatel mohl svým zaměstnancům odmítnout přidat a místo nich najal někoho jiného. A do té doby bude inflace způsobená zdražováním zboží, kterou ještě navíc bude roztáčet neúměrné zvyšování mezd.
Ve frakčním rezervním systému každá půjčka od banky zvyšuje celkový objem peněz v oběhu, ať už je bankovnictví svobodné nebo ne. Banka půjčuje peníze, které fakticky nemá. Můžeme se sice vrátit ke zlatému standardu a fixovat hodnotu peněz na váhovou jednotku zlata, ale zase tím dost drasticky omezíme schopnost trhu přizpůsobit se přirozeným změnám, která je jednou z největších výhod inflačních peněz.
Prostě mě nenapadá způsob jak by v kapitalismu mohlo dojít k tomu, že 1% vlastní 99% kapitalu.
Celkem jednoduše, stačí zrušit zákoník práce, antimonopolní zákony a další regulace trhu a dostatečně dlouho počkat. Bez regulací má kapitál tendenci koncentrovat se do rukou několika málo velkopodnikatelů.
Jenže na trhu není jenom zisk ale i ztráta. Když by firmy vyráběly jenom pro sebe a dělníkům jak si napsal by vyplácely minimální mzdy tak by postupně veškerý kapitál přešel k firmě nebo firmám soustřeďující se na výrobu levného spotřebního zboží, které si ti dělníci můžou dovolit a firmy ignorující dělníky by zákonitě skrachovaly a jeji majitelé by se mohli z radostí připojit k dělníkům. A zámeček by si pořídil ten kdo výraběl to co chtějí lidé a samozřejmě ten který by to výráběl nejlevněji, nejkvalitně a pro co největší počet lidí.
A jak by se ten kapitál podle tebe přestěhoval? To by ho z účtu té firmy, která zaměstnancům platí nejmíň co může, sebral nějaký Robin Hood a rozdal ho jejím zaměstnancům? Firma, která vyrábí průmyslovou techniku, může mzdy tlačit na úplné minimum úplně bez problémů, protože koncovým spotřebitelům nic neprodává. Všichni její zákazníci jsou opět podnikatelé a jejich firmy. Zkrachují naopak firmy, které vyrábí spotřební zboží, protože po něm nebude dostatečná poptávka. Ve finále se změní struktura trhu a klesne podíl spotřební výroby. Místo toho stoupne výroba průmyslové techniky, protože v tomhle druhu zboží bude největší potenciál pro zisk.