Stránka 2 z 6

Re: Výstup

Napsal: 18 črc 2009, 21:59
od Ondrej.Profant
Míra: ad f) 1) a 2) to není faktický problém, to zbylé už ano. (Jak jsem řekl, nesouhlasím s tím)

Re: Výstup

Napsal: 18 črc 2009, 22:10
od Michael.Polak
Podporu školních autobusů s legislativní garancí odpovědnosti za děti a s pedagogickým dozorem;

:?:

Tedy, toto mi fakt přijde jako naprosto individuální záležitost, která by podle mě měla být v kompetenci obce - aby obec rozhodla, jestli chce financovat toto, nebo jestli chce třeba opravit silnici, nebo třeba radši pro ty děti vyznačit cyklostezku.

Proboha.. dost toho bolševického "demokratického centralismu", kdy centrum bude o všem shora rozhodovat, co se bude financovat a co ne ! Ponechme některé věci (třeba zrovna základní školství) trochu více v působnosti obce - stát max. může hlídat nějakou základní úroveň (pravidla týkající se šikany, rasové segregace, základních práv rodičů a dětí a povinností učitelů) - ale nějaké svážení dětí do škol autobusy, to by fakt měla rozhodovat spíš ta která obec a ta která škola.

Z finančního hlediska je toto jasná podpora hypotékového bydlení na předměstích (já nemám nic proti Anežce, která bydlí ve Velkých Přílepech, ale to její bydliště je TYPICKÁ ukázka tohohle trendu). Protože ti lidé se nastěhují někam, kde MHD buď není, nebo jede 2x za den a trvá to 2h se kamkoliv dostat. (ok, ve větších obcích třeba ZŠ jsou - ale na západ od Prahy jsou občas vyslovené "hypotékové slumy" - shluky rodinných domů zcela mimo MHD a větší "střediskové" obce).

Lidé, co se do těchto domků stěhují, si často neuvědomují, že se bez auta vůbec nikam nedostanou - ani děti do školy nedostanou. To pak obnáší třeba pořídit si 2 auta do rodiny, apod. Takže zdánlivá výhoda toho, že si vzali půjčku od banky a bydlí "ve vlastním", místo aby "platily nájem", je značně relativizována tím, že se jim nedostává komfortu velkoměstského života - kterým je např. snadná dopravní obslužnost pomocí MHD (pomocí které často jezdí i děti do školy) - a nebo prostě větší hustota infrastruktury služeb.

Svým způsobem - pro banky je to sice business, a stačí jim trochu reklamy, aby lidi do tohoto životního stylu nalákaly - ale banky si neuvědomují, že tím vytvářejí určitý typ neekologického, energeticky a na dopravní obslužnost relativně náročného životního stylu - a že těm lidem prodali spíše než reálně fungující model jakýsi sen (americký, ne evropský sen, když jsme u toho) - a zde se projevím trochu anarchisticky/levicově - jde podle mě o příklad "privatizace zisků a socializace nákladů": zisky, které banky na hypotékách dosáhnou, jsou jistě jejich privátní - ovšem náklady (negativní externality), které dodatečně vzniknou v důsledku tohoto životního stylu - jako je třeba nutnost svážet pomocí autobusů děti do škol - se pak socializují: tzn. čeká se, až nějaká dostatečně hloupá (obvykle sociálně/demokraticky citlivá "levicová" strana) bude ochotná s tímto něco dělat, a tyto dodatečně vzniklé náklady uhradit.

Institut školních autobusů je typicky americký, a souvisí se specifickým stylem urbanizace venkova a existence nekonečných předměstských čtvrtí. Opravdu nevím - bez ohledu na to, jestli jsem pirát nebo ne - proč bychom měli na celostátní úrovni - a my jsme stran s celostátním tématem, stěží si dovedu představit "pirátskou obecní politiku" - nějak řešit zavádění víceméně typicky amerického fenoménu školních autobusů, který i když třeba může být potřeba, tak je podle mě OBECNÍM tématem - a ano ,obce by měly dostat více peněz ze státního rozpočtu, třeba i na úkor velkých měst jako je Praha - a řešit si tyto svoje specifické problémy typu "školní autobusy" individuálně, na základě samosprávného, decentralizovaného rozhodnutí obvyatel obce.

Povzbuzujme občany obcí k větší samosprávě, autonomii, nezávislosti, vnitřní demokracii: uveďme školní autobusy jako příklad záležitosti, o které by si měla rozhodovat sama obec - a které by se neměly řešit nějak centralizovaně a neměly by být v kompetenci celostátních ministerstev.

Určitě nebojuju proti hamižným nadnárodně-korporátním mediálním konglomerátům jen proto, abych na druhém konci posiloval vliv nějakého byrokratického molocha, který bude z ministerstva v Praze rozhodovat o každém dílčím s prominutím "uprdnutí" v jednotlivých obcích: podle mě není důležité budovat silnou "národní identitu" tím, že základní školství bude úplně všude stejné.. ať si rodiče samy odhlasují, zda pro děti chtějí autobus, a ať se o tom pohádají v rámci jednotlivých obcí sami... demokracie je diskuze...

Sorry, že jsem se do toho takhle vložil, ale nemohl jsem jinak. Varoval jsem vás, že v rámci strany se pravděpodobně stanu "problematickým radikálem". Tento můj názor je pochopitelně čistě osobní, a já členem této pracovní sekce ostatně ani nejsem. Nicméně: jestliže jsem před lety nevstoupil do SZ, tak je to proto, že jsem tam pozoroval trendy podobného "všeobsažného étatismu", kdy oni "zelení strécové" vlastně především chtěli mít názor úplně na všechno: nicméně, já fakt věřím, že součástí liberalismu je říct ano, toto je důležité téma - a je to přesně příklad tématu, které by si měli občané ošetřit sami: v rámci obce, v rámci firmy, v rámci dvoustranných smluvních vztahů zaměstnanec-zaměstnavatel, v rámci vztahu zákazník - firma.

Samozřejmě: na obecní úrovni se často dostávají k moci různé lokální zájmové skupiny a lobby, kterým je takovéto téma obvykle ukradené. Samozřejmě tím riskujeme, že v nějaké obci se prostě starosta na nějaké školní autobusy vykašle - přesto, že by je občané chtěli. Toto je smutné: ale nežijeme ve středověku, občané nejsou nevolníci, a mají právo se svobodně přestěhovat právě do takové obce, jejíž individuální styl v podobných záležitostech jim bude vyhovovat !

Podle mě skutečně součástí instinktu občana s ambicemi stát se demokratickým politikem by mělo být správně rozpoznat, které otázky se mají řešit na obecní/městské úrovni, které na okresní či krajské, a které na celostátní. A podle mě na úrovni celostátního programu politické strany by mělo být právě správné rozpoznání a vypíchnutí toho, na který level společenské organizace to které dílčí téma vlastně patří: asi se tady projevuje, že jsem programátor, a uvažuju poměrně analyticky - ale je to tak.

Jestliže se občané v jedné obci dohodnou, že chtějí pro děti žlutý školní autobus jako v Americe - a v druhé obci se naopak dohodnou, že radši zaplatí obchvat obce, aby mohli děti poslat do školy pěšky nebo na kole, beze strachu, že je zajede tranzitní doprava která dosud projížděla obcí - tak naší povinností je říct: to je super, že v jedné obci se rozhodli tak a v druhé tak! to je výborné, že nejsme všichni stejní !

Re: Výstup

Napsal: 21 črc 2009, 16:51
od Michal.Rusek
Jan Podhajsky píše:Cca 30% populace má intelektové kapacity dosažení vysokoškolského diplomu, alespoň na úrovni bakalář. Úroveň bakalář by měla obsahovat právě ty praktické dovednosti, které se získávají na středních průmyslových školách.
Faktická poznámka k té dojmologii: Populační ročníky z let cca 1996-2000 se pohybují do 100.000 ročně (lidí). Maturitu má jen část (pokud se nepletu, tak 70 %) populace. Tedy max. cca 70.000 může jít na vysokou školu. Asi před dvěma lety byl celkový počet přijatých VŠ školáků (tedy i včetně dálkařů) snad 74.000. Tak vlastně ani já nechápu, kde se tolik lidí bere, když se píše, že by to mohlo být alespoň 30 %... Zvláštní, že? To má tolik lidí 2 nebo 3 VŠ?

Re: Výstup

Napsal: 21 črc 2009, 18:02
od Ondrej.Profant
Michal Rusek: Mnoho lidí studuje dvě nebo více škol součastně, ale třeba jen jednu reálně. Třeba já jsem teď také na dvouch školách (res. fakultách), ale asi z obě nedokončím. Mnoho také nedokončí ani jednu (znám dost).

A pak jsou tu lidé, kteří si VŠ dodělávají, protože jí prostě nemají a jejich obor to vyžaduje, či bude vyžadovat. A mezi těmi je dost lidí, kteří vyzkouší třeba tři a jdou na nejlehčí, protože profesi umí a opravdu to dělají čistě pro titul.

Také máme zahraniční studenty. Moji spolužáci jsou tak z 35% Slováci a máme i exotičtější cizinu :).

Mimochodem na vyšší stupně studia se také dělají příjímačky, čili nevím zda to tam není započítáno.

Trendy proti sobě: více přijatých X slabší populace

Napsal: 21 črc 2009, 23:08
od Michal.Rusek
V každém případě upozorňuju na fakt, že vlna extrémně nízké populace je teď právě kdesi na konci ZŠ a na SŠ. Až přijde na VŠ, tak se asi bude počet přijatých na VŠ snižovat, pokud tedy nebude trend mít 3 nebo 4 VŠ. Což jde proti trendu, kdy počet přijatých na VŠ stále roste. Sledoval jsem to před pár lety a postupně to rostlo asi od 50.000 (snad okolo roku 2000) až právě po mnou uvedených asi 74.000 nekdy před dvěma či třemi roky. Čili trend je přijímat více a více, student = peníze, zatímco dětí je málo a přijde propad. Velký propad.

Co tím chci říct - že tu zrovna přijde za rok dva krize (patrně) a ještě se do toho budou propouštět učitelé na VŠ. Asi... Je dobré znát trendy.

Re: Výstup

Napsal: 23 črc 2009, 12:26
od Ondrej.Profant
Blíží se sjezd RV na kterém by měla být dodělána finální verze.

Proto prosím připomínkujte raději teď, než později.

Konflikty:
- Vyškrtneme autobusy
- Průmyslové školy - zde je nás názor rozpolcený. Argumenty byly předneseny. Je zde nějaký kompromisní návrh? Či nějaká strana ochotna ustoupit?

Re: Výstup

Napsal: 23 črc 2009, 13:24
od Michael.Polak
Myslím, že pronikání kamer úplně všude příliš nejde zabránit, ve střednědobém horizontu. Ale můžeme alespoň důsledně vést lidi k tomu, že pokud je veřejnou institucí (škola takovou institucí je) monitorován veřejný prostor, pak záznamy MUSÍ pak být také veřejně k dispozici... a kamera musí být veřejně viditelně označena. To je podle mě naprosté minimum, pod které nelze jít... jakkoliv jsem také proti nadměrnému monitoringu (kde k tomu není dobrý důvod - např. technologický).

Re: Výstup

Napsal: 23 črc 2009, 17:11
od Jan.Podhajsky
Ondrej Profant píše: Ano, jsem na Matematicko-fyzikální fakultě a na Filosofické fakultě UK :). Avšak nebudeme tu rozdmýchávat spory mezi VŠ. Zrovna FF UK je na tom s kvalitou některých oborů dosti blbě (na její potenciál).
Ale kdepak. Já být spřízněn. Také z FFUcK. Moloch absolutní. Neviditelná fakulta. Pro tuto fakultu platí jenom jeden lék: rozrvat jí na kusy. Nebo ještě lépe: vyhodit do povětří a na zelený louce postavit novou. :)

Re: Výstup

Napsal: 23 črc 2009, 18:09
od Jan.Podhajsky
Michal Rusek píše:
Jan Podhajsky píše:Cca 30% populace má intelektové kapacity dosažení vysokoškolského diplomu, alespoň na úrovni bakalář. Úroveň bakalář by měla obsahovat právě ty praktické dovednosti, které se získávají na středních průmyslových školách.
Faktická poznámka k té dojmologii: Populační ročníky z let cca 1996-2000 se pohybují do 100.000 ročně (lidí). Maturitu má jen část (pokud se nepletu, tak 70 %) populace. Tedy max. cca 70.000 může jít na vysokou školu. Asi před dvěma lety byl celkový počet přijatých VŠ školáků (tedy i včetně dálkařů) snad 74.000. Tak vlastně ani já nechápu, kde se tolik lidí bere, když se píše, že by to mohlo být alespoň 30 %... Zvláštní, že? To má tolik lidí 2 nebo 3 VŠ?
údaj 30% se týká populace, nikoli konkrétních kohort. v populaci 15+ je cca 31% sš s maturitou, 10% VŠ. Vzdělanostní struktura odráží také propustnost mobilitních kanálů. Ať už se to týká inter- nebo intra-generační mobility. Výčet mobilitních barier je poměrně rozsáhlý, nicméně rozhodující je právě inter-generační předávání kulturního a symbolického kapitálu.

Potenciál se málokdy týká realizovaného :)

Jo a těch 74.000 přijatejch před dvěma rokama přece nemusí bejt z těch počtů absolventů v danym školnim roce. Vytas se s číslem, kolik bylo uchazečů. Výpočet z báze absolventů v danym školnim roce je lehce jeblej :)

Trefná je taky Ondřejova poznámka o tom, že v přijatejch na VŠ jsou i započtení pravděpodobně i cizinci.

Re: Výstup

Napsal: 23 črc 2009, 18:32
od Michael.Polak
Jan Podhajsky píše: Vzdělanostní struktura odráží také propustnost mobilitních kanálů. Ať už se to týká inter- nebo intra-generační mobility. Výčet mobilitních barier je poměrně rozsáhlý, nicméně rozhodující je právě inter-generační předávání kulturního a symbolického kapitálu.
Tý brďo, tak to já docela koukám, že je možné říct takovouhle hezkou větu :-) Kloubouk dolů.. už o ČPS nemám takový strach...