Školství

[Ondrej.Profant]

Tak něco píši, počkejte, tak dva dny

[Ondrej.Profant]

No... tak nikdo se k ničemu neměl. Zde dávám jistý pokus. (V příloze)

Uvedu zde argument pro věc, která se asi nebude líbit:
Ad platy: Státy OECD vydávají jako celek na vzdělávání 6,1 % svého souhrnného HDP (pro rok 2005, nová data zatím nejsou). Nejedná se tedy o průměr, ale o globální údaj. Nicméně i ten průměrný výdaj každého státu se pohybuje OECD se pohybuje kolem 6% HDP.
Údaje viz Education at a Glance 2008 (na http://www.skrvs.cz/index.php?aid=557 kompletní anglická a krácená česká verze), zvláště graf B1 na s. 202.

A pak je dobré mrknou i na další grafy od 202 po 224 (řekl bych, že mají největší výpovědní hodnotu). Vše přiloženo v přílohách.

[Jaroslav.Kucera]

Ondro, jestli můžu, navrhu pár změn.

program_skol.pdf:
I Úvod:
Odstavec dva, poslední věta: ...reálných výdajů ve školství a vědě.

II. Základní vzděláni:
Členění: existují i ZŠ s rozsahem 1.-5. třída

Podporu školních autobusů s legislativní garancí odpovědnosti za děti a s pedagogickým
dozorem;

Pedagogický dozor ve školním autobuse je podle mě mrhání prostředky. Sám jsem školním autobusem jezdil do vedlejšího města.

III. Střední školy
Když to řeknu otevřeně, zde jsi trochu mimo realitu.
Nejprve kritika:
Gymnázií je více než dost, co spíše chybí jsou střední průmyslové školy. Bohužel jsme v situaci, kdy žáci řady humanitních směrů, především filozofických, nemohou po skončení VŠ najít uplatnění v oboru. Příklad: můj bývalý spolubydlící z koleje dokončil postgraduál psychologie na Fakultě sociálních studií MU. Univerzita ho odmítla zaměstnat pro nadbytek pracovníků. Zjistil, že jako psycholog nemůže najít uplatnění. Začal pracovat jako obchodní zástupce s volnou pracovní dobou a šel na práva...
Na humanitních fakultách je převis poptávky již teď, ale následné uplatnění absolventů je problematické. Tito lidé sice nebudou nezaměstnaní, ale nebudou pracovat jiná fakulta/obor by je na život připravili lépe.
To, že student gymnázia přijde stát levněji než například odborný svářeč nebo klempíř je logické. Praktická výuka, která je podstatnější částí studia učňů, stojí více než vyučování ve třídě. Ona poloprázdná učiliště nevychovávají nezaměstnané(až na vyjímky, napr. kadeřnice mají často problém sehnat uplatnění). Naopak, jsme v situaci, kdy si kvalitní řemeslník vydělá více než řada vysokoškoláků...je jich na trhu nedostatek.

Hrubý nástin změny:
Je potřeba více propagovat studenty středních průmyslových škol. Tito lidé získají vysokou úroveň praktických znalostí již na střední škole. Technická odborná škola jejich znalosti dále rozšíří a naučí je analytickému myšlení. Gymnázií máme dostatek a často jsou velmi kvalitní. Neúspěšný uchazeč o vysokou školu však má velmi omezené možnosti uplatnění, protože bez vysoké školy postrádá odbornost a je tak pravděpodobné, že najde horší uplatnění, než absolvent SPŠ.

[Jan.Podhajsky]

http://www.icm.cz/postaveni-vysokoskola ... h-skol-na-

zaměstnávání studentů humanitních oborů je dáno tím na jaké universitě a na jaké fakultě získali titul - dáno prestiží titulu (ano, i v ČR a regionem, kde se daný absolvent chce nechat zaměstnat). Největší fakulta UK - Filosofická fakulta má jednu z nějnižších měr nezaměstnanosti. To, že někdo vystuduje historii, neznamená, že je zněj nějaký kripl :))

Vašeho kamárda mi je líto. Proč nešel pracovat do Prahy, kde se soutřeďuje přílušný byznys, který by pokl psychologa jedna báseň. A ještě by daný psycholog nepadl daleko od oboru. On to asi sháněl přes pracák, že? :)

V nezaměstnanosti u nás se projevuje jeden silný faktor a to, neochota se za prací stěhovat. Příklad psychologa mě navádí na jiný příměr: to je jako kdybych byl horník a plakal bych, že v Praze neseženu místo, kde můžu fárat :)

[Jan.Podhajsky]

Důležité je otevřít do široka brány vysokých škol.

Cca 30% populace má intelektové kapacity dosažení vysokoškolského diplomu, alespoň na úrovni bakalář. Úroveň bakalář by měla obsahovat právě ty praktické dovednosti, které se získávají na středních průmyslových školách.

Ono obecně platí, že čim širší má obecnější vědomostní základ, tím lépe se specializuje a specializaci je nejlépe provádět v brzské dospělosti a nikoli v nástupu do pubertálního věku. Rozhodně kolem věku 18-19 let osobnost zraje a jedinec už má alespoň hrubou představu, kam chce v dospělosti směřovat.

Otevřením vysokých škol, a tedy zafinancováním vysokých škol, bychom získali i lepší systém na "lapání" talentů. Současný stav, kdy v populaci je cca 14% vysokoškoláků je v porovnání s rozvinutým světem velmi smutný. Za to, že u nás nestuduje víc lidí na VŠ je dáno tzv. sociálními uzávěrami - kulturní kapitál rodiny (rodina chápe, co znamená vzdělání), sociálním kapitálem rodiny (někdo se širší rodiny se dostal do styku s vš vzdělanými pozicemi a nebo rovnou má vš školu) a finačním kapitálem (resp. subjektivním sebepojetím jako někoho, kdo nemá na to, vydržovat dítě na vš, většinou toto sebepodceňování je hutná píčovina).

Koukám, že se bude CPS hodit hodně expatů z hum.oborů, kteří netrpí dojmologií :)

[Jan.Podhajsky]

No... tak nikdo se k ničemu neměl. Zde dávám jistý pokus. (V příloze)

Uvedu zde argument pro věc, která se asi nebude líbit:
Ad platy: Státy OECD vydávají jako celek na vzdělávání 6,1 % svého souhrnného HDP (pro rok 2005, nová data zatím nejsou). Nejedná se tedy o průměr, ale o globální údaj. Nicméně i ten průměrný výdaj každého státu se pohybuje OECD se pohybuje kolem 6% HDP.
Údaje viz Education at a Glance 2008 (na http://www.skrvs.cz/index.php?aid=557 kompletní anglická a krácená česká verze), zvláště graf B1 na s. 202.

A pak je dobré mrknou i na další grafy od 202 po 224 (řekl bych, že mají největší výpovědní hodnotu). Vše přiloženo v přílohách.

Se mi tvuj nástin programu líbí. Chtělo by to ještě možná doplnit o to otevírání vysokého školství širšímu publiku. :) UK, že? :)

[Ondrej.Polansky]

Ahoj,

jestli se vám do toho můžu krátce namočit:

pravda je, že je málo absolventů SPŠ, ale ještě kritičtější je to s učňovskými obory.

Co bych však měl jako návrh do diskuse:

pokud jde o základní školství, problém je ten, že žák se stal v podstatě nedoknultelným. Ať udělá cokoliv špatně, nesmí se mu nic udělat, nijak jej potlačit, nesmí se nově nechat propadnout. učitel je prakticky bezradný a jeho autorita klesá. Navrhuji na první pohled šílenou věc: každou třidu vybavit web kamerou s veřejnou dostupností. Velmi rychle se ukáže kde je problém v učiteli a kde v žácích. Každý rodič si bude moct kdykoliv zkontrolovat o čem se učí a jak, jak se chová jeho ratolest a každý incident bude snadno zaznamenatelný a posouditelný.

Na jednu stranu se žáci učí memorovat a nepracovat s informacemi, na druhou je naše normy přímo podporují v nekázni. Dejme si toto do volebního programu, a myslím že získáme širokou podporu. Navíc nám to hraje do hlavních idejí: informatizace a maximální transparentnost. tohle řešení do puntíku splňuje obé. Navíc je to konkrétní nápad, ne obecné teze, kterých zde bylo mnoho před námi. Něco, na čem se dá stavět jednoduchá diskuse: proč ano a proč ne. Tohle je myslím ten pravý způsob jak dělat politiku.

Samozřejmě jsou tam nedořešená témata, tedy zda je to právně možné, popř. otázka financí, ale přesto myslím, že to stojí za to.

[Ondrej.Profant]

Jaroslav Kučera:
a) No věda tam není, protože jsem psal jen o školství. To bych když tak řešil až budeme program stavět do nějakého širšího celku a pak rovnou odkázal na kapitolu o vědě.

b) Existují, ale je to průšvih. Např. jsem osobně viděl jednání úředníka MŠMT a ředitele základní školy (malotřídky).

ř.: Vy nás chcete zrušit! Co budou naše děti dělat! Budou nevzdělané a to jen kvůli vašemu pragocentrismu. Posíláte si v Praze děti do elitních soukromých škol a nás zavřete!
u.: Ne, existence vaší školy je opodstatněná, bohužel výjimkou, čili musíte napsat dopis na náš odbor, který vám udělí výjimku.
ř.: To říkáte teď! A jakmile odjedete, tak nás zrušíte!
…

Nakonec se ukázalo, že pan ředitel neumí napsat úřední dopis s žádostí, pan úředník ho sepsal a panu řediteli dělalo problém ho odeslat (měl paranoidní představy).

Proto je lepší dát malotřídky jen pro 1. - 3. třídu, kde se nedá napáchat tolik škod a opravdu tam převažují argumenty věku žáků, nad kvalitou výuky. Navíc tím obce vyhoví občanům a přitom to pro ně ještě nebude příliš velká zátěž.
Dále už by se něco měli doopravdy učit a to malotřídka nikdy nezajistí (mám rozvádět proč?).

c) Ano i ne. Já jsem osobně proti, ale bojím se, že se najdou příklady, kdy by byl potřeba....

d) Nesouhlasím. Ono jde o kvalitu výuky. Kvalitní humanista se uživí, ale paskvily, co produkuje FHS a FSS UK se pochopitelně uplatní hůř. A z mých vlastních zkušeností (dvě kamarádky) je to tak i FS MU. Ten problém je jinde a u VŠ je zmíněn.

Ano, kvalitní řemeslník, ale toho jsem v této zemi neviděl ani nepamatuji. A když ano, tak nebyl z učňáku. Myslím si, že je třeba zrušit přebytečné prázdné učňáky, ale v těch zbylých učit opravdu kvalitně, aby tam měl někdo zájem jít.
Dneska to vypadá tak, že lidi, co jdou na učňák jsou ti, co se nedostali na gympl. Mimojiné pak nemají k tomu řemeslu vztah a to je chyba.
Gymnázia zas potřebují kvalitní učitele, aby měli smysl. Myslím tím na úrovni VŠ. Třeba učitelé ZSV jsou na tom hodně bídně a proč? Nemají zázemí. Na gymplech nejsou dostatečné knihovny etc., fyzika a chemie něco také stojí. Umím si představit skoro vše, až na to, že člověk, který kvalitně rozumí ZSV půjde učit na gympl. Stejně tak s matikou. Ani k jednomu předmětu dneska studenti nemají vztah a já se jim nedivím – učí se špatně, protože ho učí špatní lidé. A ti vhodní lidé se jinde uživí lépe.
Tohle je hodně diskutované, ale většinou to skončí na naivní představě, že to je tak jak by mělo být. Například lidé z průmyslovek dneska zaostávají v matice, oproti gymplům...
Tady se mi hodně líbí německý SŠ model, kde jsou reálky.

Jan Podhajský:
e) (širší otevření VŠ) Mně osobně se to skoro až hnusí , vidím co to s fakultami dělá. Chodí tam budižničemové, kteří potřebují titul k machrování...
Avšak dnes už jsme moc daleko. Když jsem byl na debatě O Budoucnosti českých vysokých škol pořádané Filosofickým ústavem AV ČR, tak tam hodně často padal názor otevřít bakaláře a udělat z něj stejný masokombinát jako SŠ a pak až provozovat nějaké vzdělání a studium. Avšak do programu bych to nedával, jelikož se to stejně děje a rychleji, než školy zvládají absorbovat (dost často tam (na bakaláři) učí její (VŠ) nejlepší profesoři, namísto nějakých doktorandů, kteří by to zvládli také a naučili se víc, než když profesor mrhá svým časem).

Ano, jsem na Matematicko-fyzikální fakultě a na Filosofické fakultě UK . Avšak nebudeme tu rozdmýchávat spory mezi VŠ. Zrovna FF UK je na tom s kvalitou některých oborů dosti blbě (na její potenciál).

Ondřej Polanský:
f) OU! Mně by to nevadilo osobně, avšak společensky ano (a stejně tak ČPS). Myslím si, že inteligentní rodiče se na tom mohou se školou či učitelem dohodnout. Jakkoliv bych do takových věcí a narušovaní soukromí nezasahoval centrálně. Předpokládám, že i dnes bude normálně možnost navštívit výuku (dle US modelu), i když nevyužívaná.
Problém je vždy v rodičích, protože se rozumně nestarají. Osobně jsem zažil jen zcela hysterické intervence rodičů, což je problém. Učitelé se bojí jednat s dospělými (jsou zvyklí jednat s dětmi), takže je normálně nepošlou někam (při viditelné hysterii), ale naslouchají jim... Ale učitele v tomto nezměníme dokud na ně budou řvát tito hysteričtí rodiče .

Jinak souhlasím, že žáci jsou příliš nedotknutelní, ale co s tím?

g) Není pravda. Já třeba doteď trpím tím, že mě skoro nikdo nenutil nic memorovat a neznám některá základní fakta (letopočty, vzorce) a celou střední jsem se flákal, protože pracovat s informacemi, analyticky myslet a chápat souvislosti pro mě bylo zcela samozřejmé.
O tomto tématu se kecá, ale zapomínáme na druhý protipól. Myslím, že současný stav je vyvážený, akorát medializovaný na jednu stranu („nedosahujeme nekvalit US modelu“).
Zde by spíš pomohl transparentní stát o kterém se studenti mohou učit, pracovat s údaji atd. Mohou reálně sepsat seminárku, kde si všimnou nějakých nekalostí a podobně. Ale to dnes mohou také, akorát se nedostanou k těm informacím.

h) Normy podporující v nekázni?

i) Právně možné? Pokud jde o můj program, tak je právně možný a finance nejsou problémem! Všude je dost peněz, jde jen o ochotu dát je na správnou věc. Nic víc, nic míň. Viz mnou kritizované financování dálnic, které by zaplatilo celé škosltví.

Můj názor: Ve školství bych nešokoval, ani bych nenavrhoval změny, tam kde máme možná dlouhodobě lepší řešení. Na školství stojí vše – vzdělanost, kultura, informovanost; a není to místo pro experimenty.

PS: Omluvte mě, psal jsem odpověď ve spěchu a je docela velká. Budou v ní jak gramatické chyby, tak nepodložené argumenty, neváhejte se ozvat.

PPS: Máte přístup do skupiny Rovné šance softwaru? Že tam nikdo nepíše a tady jsou hned reakce.

[Miroslav.Kminek]

Ahoj,
Ondro moje manželka 20 let učí 1-4.třídu.
Poptám se na její názor na Tvůj nápad, případné námitky.

[Miroslav.Kminek]

K bodu f)
Kamery ve škole = absolutní nesmysl.
1) školy na to nemají peníze
2) školy na to nemají síť
3) žáci by z toho měly srandu a rodiče argument, který by se jim hodil (např. moje dcera dnes nebyla vyvolána jako to?)
4) myslím že dle zákona o používání kamer je to dokonce nezákonné