Předpoklady autorství - možný argument
Napsal: 30 čer 2009, 21:11
Dobrý den,
předně bych Vám rád vyjádřil svou podoru a popřál mnoho zdaru ve volbách i po nich a duševní vyrovnanost v případných diskusích s politickými soupeři či soukromými odpůrci. Důvodem, který mne vede k sympatiím k Vaší straně, jsou především mé již delší dobu se utvářející pochybnosti stran tzv. autorských práv. Zdá se mně totiž, že v jejich základu by se mohla nacházet jakási (zřejmě z romantismu pocházející) představa o (uměleckém) díle jakožto jedinečném výtrysku génia, stojícího osamoceně vzdor dějinným tlakům a opírajícího se pouze o vlastní a s nikým nesdílenou "intuici". To je ovšem představa dávno zpochybněná (ve 20. st. především strukturalisty - odtud například pochází i druhá extrémní pozice, totiž že autor a jeho dílo jsou pouhým průsečíkem dějinných sil bez nějaké vazby na autorovy individuální disposice - takové přísně vzato neexistují) poukazem na vždy historickou podmíněnost vzniku jakéhokoli fenoménu (samozřejmě jsou zde rozdíly stupně - že kobyla porodí hříbě je jaksi samozřejmější než například podoba módních trendů) a na zakotvenost v tradici při porozumění těmto fenoménům. Zdá se mi proto smysluplnější hájit práva na duševní dědictví, nikoli vlastnictví, a snažím se tímto upozornit na nesamozřejmost samotného konceptu autorských práv a toho, co je s nimi spjato, a doporučit k Vaší pozornosti historii tohoto konceptu a jeho předpokladů, abyste byli lépe vyzbrojeni v polemikách se zástupci OSA a jim podobnými. Zde ještě odkaz na vyjádření podpory Vaší straně od zajímavého člověka: http://fysis.cz/Proc.pdf
S přáním všeho dobrého,
Daniel Fuksa
(daniel.fuksa@gmail.com)
předně bych Vám rád vyjádřil svou podoru a popřál mnoho zdaru ve volbách i po nich a duševní vyrovnanost v případných diskusích s politickými soupeři či soukromými odpůrci. Důvodem, který mne vede k sympatiím k Vaší straně, jsou především mé již delší dobu se utvářející pochybnosti stran tzv. autorských práv. Zdá se mně totiž, že v jejich základu by se mohla nacházet jakási (zřejmě z romantismu pocházející) představa o (uměleckém) díle jakožto jedinečném výtrysku génia, stojícího osamoceně vzdor dějinným tlakům a opírajícího se pouze o vlastní a s nikým nesdílenou "intuici". To je ovšem představa dávno zpochybněná (ve 20. st. především strukturalisty - odtud například pochází i druhá extrémní pozice, totiž že autor a jeho dílo jsou pouhým průsečíkem dějinných sil bez nějaké vazby na autorovy individuální disposice - takové přísně vzato neexistují) poukazem na vždy historickou podmíněnost vzniku jakéhokoli fenoménu (samozřejmě jsou zde rozdíly stupně - že kobyla porodí hříbě je jaksi samozřejmější než například podoba módních trendů) a na zakotvenost v tradici při porozumění těmto fenoménům. Zdá se mi proto smysluplnější hájit práva na duševní dědictví, nikoli vlastnictví, a snažím se tímto upozornit na nesamozřejmost samotného konceptu autorských práv a toho, co je s nimi spjato, a doporučit k Vaší pozornosti historii tohoto konceptu a jeho předpokladů, abyste byli lépe vyzbrojeni v polemikách se zástupci OSA a jim podobnými. Zde ještě odkaz na vyjádření podpory Vaší straně od zajímavého člověka: http://fysis.cz/Proc.pdf
S přáním všeho dobrého,
Daniel Fuksa
(daniel.fuksa@gmail.com)