Petr.Vileta píše: ↑22 lis 2023, 18:14
Obecně platí "Co je v domě, není pro mě.", ať jde o kolektiv nebo skutečný dům, činžák, panelák. Prostě to nedělá dobrotu, kazí to vztahy kolektivu, sousedské, atd. Některé kolektivy, například ozbrojené složky, mají dokonce pravidlo, že milenecké ani manželské vztahy na pracovišti nejsou přípustné. Jo, můžeš si na pracovišti najít budoucí(ho) manželku/manžela, ale po svatbě si zcela určitě budeš muset požádat o přeložení, nebo budeš přeložen nadřízeným. Případně propuštěn.
V ČR mohou manželé i sloužit spolu, žádným zákonům ani českým vojenským předpisům to neodporuje a je to časté. Tohle jste mohl vidět jedině v amerických filmech a to je přesně o čem mluvím, taháte sem cizí kulturu. Věci které jsou absurdní Vám přijdou v pořádku jenom protože máte vymytý mozek přílišným sledováním americké produkce, a tím nemyslím jen Holywoodské filmy, tím myslím jejich zpravodajství, politiku, kulturní dění, atd. Já nemám nic proti imigraci a proti cizincům, co sem přináší vlastní kulturu. Ale češi zblbnutí amerikou, kteří už ani neví, co je v naší kultuře normální, to mě jako celkem irituje.
Tady ocituji vyňatek z jedné práce, která se zabývá povoláním vojáka v ČR:
Vojenská manželství jsou u nás velmi častá a manželé mohou sloužit společně, protože to neodporuje žádným českým vojenským předpisům. Je dokonce pevnější než svazek mezi vojákem a civilním partnerem. Hlavním důvodem je především to, že nevoják může jen stěží pochopit potřeby armády a povinnosti vojáků vůči ní. Má problém smířit se s neustálou vojákovou nepřítomností, častými služebními cestami, kurzy, zahraničními misemi, službami a dalšími povinnostmi. Naproti tomu partner-voják všechny tyto okolnosti zná a zažívá také na vlastní kůži, proto se s nimi dokáže snadněji smířit, i když ví, že to znamená ještě častější odloučení, neboť se tyto povinnosti netýkají jen jednoho, ale obou partnerů. Je jen logické, že jsou vojáci za svou službu dobře zaplaceni, ale peníze nenahradí jejich přítomnost v rodině, a pokud se ještě voj ákův životní partner nedokáže s takovou situací vyrovnat a přenáší napětí v rodině na děti, je to závažná situace, která až příliš často končí i rozpadem rodiny.
Zdroj: https://is.muni.cz/th/wwsjt/Diplomova_p ... priloh.pdf
Toto je naše kultura.
Tento příklad je dokonalá demonstrace toho, co jsem zmiňoval.
Tady bych dodal, že v ČR žádné omezení není ani u státní a obecní policie, GIBS, BIS ani jiné ozbrojené složce, kterou jsem případně zapomněl.
Celkově to popisuje i rozdíl české (potažmo evropské) kultury oproti té v USA. V USA se snaží všem možným problém předcházet tím, že vše tabuizují a zakazují. Tady je ten přístup takový, že dospělý člověk se s něčím jako je střet zájmů mezi prací a rodinou musí vyrovnat.
