Fórum Pirátské strany

Přidávám se k předřečníkům a děkuji Honzovi za výkop široké diskuse k tomuto tématu. Členský podnět si jako institut nepochybně zaslouží revizi, když ho někteří členové hnáni dobrou myšlenkou neváhají využívat bez ohledu na možné dopady ve vnějším světě a když se nezřídka stává zcela zvráceným nástrojem pro vyřizování si účtů s konkrétními lidmi, týmy či dokonce krajskými sdruženími. Třebaže nevidím důvod pro využití všech navrhovaných principů, myslím si, že jde o krok správným směrem. Pokusím se aspoň krátce okomentovat svůj pohled na jednotlivé návrhy.

Jan.Lipavsky píše: ↑10 zář 2023, 18:26

• Zneveřejnění podnětů, aby o nich novináři nevěděli dříve, než naši představitelé

Považoval bych za příliš silný zásah do svobody (vnitrostranického) projevu. Sledovaného cíle je možné dosáhnout i jinými, mírnějšími prostředky, např. nastavením notifikací pro vedení strany ohledně nových členských podnětů. Jako problematické bych toto vnímal i z toho důvodu, že bychom jen stěží hledali "vhodný" okamžik, kdy by měl být zneveřejněný podnět zveřejněn. Navíc nevím, kdo by měl být arbitrem v případě vzniklého sporu.

• Pravidlo tří Pirátů - podporujme spolupráci členů a práci na podnětu ještě před jeho výkopem.

Toto je podle mého skvělý nápad, jak uvést do praxe "no bullshit policy". Ruku na srdce: kdo z nás se nikdy nesetkal s takovým návalem frustrace, že měl chuť odkázat celou veleváženou stranu do patřičných mezí? Nemluvě o různých stavech společenské únavy, kdy napsat ostrý členský podnět se jeví jako ten nejlepší nápad, čehož ovšem dotyčný či dotyčná jen pár hodin poté budou litovat? Bral bych to současně i jako jistou formu ochrany autora podnětu, aby se vyhnul zbytečnému zostuzení za nedomyšlený podnět. A v neposlední řadě by tento nástroj mohl snad celkově pomoci otupovat hrany - vždyť i naprosto ulítlý podnět leckdo podpoří jen proto, aby pak jeho autor nezůstal osamocen, třebaže by s ním za jiných okolností nesouhlasil. Prostě stádní instinkt.

• Omezení časů, kdy je možné podněty podávat, například na běžnou pracovní dobu, aby podněty nepřicházely v době, kdy máme omezené možnosti na ně veřejně reagovat.

Nevím, toto mi podobně jako první návrh nepřijde úplně šťastné, protože politici jednak nemají začátek a konec pracovní doby a jednak každému vyhovuje pracovat v jiné hodiny. Dokážu si možná představit automatické odložení zveřejnění již založeného podnětu na nějaké denní časové rozmezí, ale samotnému by mi bylo proti srsti čekat s připraveným textem na okamžik, kdy odbije konkrétní hodina. Ale pořád si myslím, že zkrátka neexistuje dobrý či špatný čas pro řešení potenciální krizové komunikace.

• Zvýšení hranice pro svolání jednání, nebo alespoň pro zařazení návrhu na běžící jednání.

Dávalo by smysl např. podle "závažnosti" členského podnětu. Má-li celorepublikový či mediálně významný dopad, případně jsou-li s ním spojeny větší finanční prostředky či časová investice, podnět by mohl být považován za kvalifikovaný a jako takový vyžadovat vyšší hranici (pro posouzení bychom potřebovali nějaký jednoduchý a současně robustní test). Tu by mohl navrhnout i sám autor, chtěl-li by například podnětu dodat na vážnosti.

• Povinnost řešit podnět nejprve s příslušným stranickým orgánem a až potom eskalovat na celou členskou základnu. Při začátku jednání pak za stejných podmínek uvést stanovisko daného orgánu.

Velkou otázkou je, co přesně znamená ono "řešit"? V naší současné pražské koalici máme v řadách koaličních partnerů experty, kteří se neváhají pochlubit tím, jak svoje návrhy poctivě a báječně projednali, třebaže je ostatní zcela vyhlásili. Řešit něco formálně, abych si mohl odškrtnout splněnou povinnost, mi nepřijde produktivní. Na druhou stranu pokud by "řešení" obnášelo nutnost návrh detailně představit, obhájit a čelit nepříjemným otázkám, pak to smysl mít může.

• Nahrazení procedurálních návrhů nějakým automatem (výchozí variantou) či redukce případů, kdy lze návrh podávat.

Přesně tak - redukce případů, kdy lze návrh podávat, a podobně asi i spektra možných procedurálních návrhů (aka "vyber si z rozklikávacího seznamu). Myslím si, že cílem by nemělo být věci obstruovat a komplikovat, ale naopak zjednodušovat a zpřehledňovat. Protože jedině pak končíme s hlasováním, kterému mají šanci všichni porozumět. Byrokratické férovky nechť zůstanou výsadou PSP.

• Vytvořit dostatečný čas pro vychladnutí emocí, osobní projednání, ověření faktů apod.

Podstatně lépe artikulovaný cíl prvního návrhu. Hodně by záleželo na způsobu provedení (facilitace, konzultace, "časový zámek", úlevná vlákna), ale toto je za mě správná cesta.

Těším se na vaše další náměty a pohledy, jak vylepšit členský podnět, aby nám dále dobře sloužil, ale nebyl zlým pánem našeho času a pozornosti.

Dovoluji si navrhnout důsledné uplatňování známého pravidla "NK" ve tvaru imperativu. Moc by mě potěšilo, kdybych si při čtení pirátského fóra méně často připomínal okřídlená slova Míši Krausové.

Jan.Hora píše: ↑11 zář 2023, 16:40

Pro mnoho členů svatá je Některé úvahy v ní jsou každopádně platné a to platí například pro ty hrubé hranice velikosti týmů.

Ano, ale ten v hejnu fungující počet jsme dávno přesáhli. Jsme již dost početní a potřebujeme specializaci a základní hierarchii. Dokud si toto nepřipustíme, bude naše organizace pokulhávat.

Když už jsme otevřeli tuhle debatu (díky @Jan.Lipavsky - půjčím si na chvíli roli ďáblové advokáta. Co se zamyslet od základu nad brutálním zjednodušením fungování strany?

Opravdu jsme si jistý, že tento celosvětově “zcela unikátní a ojedinělý” model fungování politické strany je ten nejlepší pro stranu, která se chce aktivně podílet má řízení státu, krajů a měst? Za mne generuje obrovské množství zátěže a vede k tomu, že místo práce pro lidi pálíme desítky tisíc hodin na vnitrostranických nesmyslech.

Nemám žádný hotový recept, jen vnímám, že stávající situace je zcela neudržitelná.

Ale první krok vidím zcela jasně - navrhuji institut členského podnětu zcela zrušit. Když se děje něco špatně, máme dost možností, orgánů, jak se s tím vypořádat na všech úrovních.

Asi mne mnozí nebudou mít rádi, a pojede tady diskuse o základech, kořenech strany … sorry, ďáblův advokát

Arnost.Stepanek píše: ↑11 zář 2023, 20:15

Ale první krok vidím zcela jasně - navrhuji institut členského podnětu zcela zrušit. Když se děje něco špatně, máme dost možností, orgánů, jak se s tím vypořádat na všech úrovních.

Tak položím jednoduché otázky:

• Pokud CF někoho zvolí do funkce, má mít právo ho z té funkce odvolat?
• Pokud to právo CF má mít, jak ho může realizovat bez členského podnětu?
• Pokud to právo CF nemá mít, kdo ho tedy mít má a proč?

Ahoj,

z nějakého důvodu tady někteří tvrdí, že tohle má nějakým způsobem "zjednodušit" institut členských podnětů.
Dokázal by mi nějaký zastánce této myšlenky vysvětlit, čím by se to jako zjednodušilo, když by se nově u členských podnětů:

1) kontroloval počet lidí co na tom pracovali
2) kontroloval čas kdy byl podán
3) řešilo, s jakým orgánem je potřeba podnět konzultovat
4) kontrolovalo, jestli byl podnět konzultován (a teda hlavně co se počítá jako "konzultace")
5) shánělo (a asi čekalo na) stanovisko orgánu (vnitrostranické orgány jsou známé tím, že mají málo práce a prej potřebují nějakou navíc)
6) měřil se nějaký ten zmíněný "dostatečný čas na vychladnutí emocí" (ať už to znamená cokoli)

?

Klídně se bavme o nějakých změnách nebo omezování členského podnětu, ale myslím že je fakt divný se tvářit, že tyhle navržené změny by byly nějaké zjednodušování. (spíš naopak)

Martin.Kucera píše: ↑11 zář 2023, 20:57

• Pokud CF někoho zvolí do funkce, má mít právo ho z té funkce odvolat?
• Pokud to právo CF má mít, jak ho může realizovat bez členského podnětu?
• Pokud to právo CF nemá mít, kdo ho tedy mít má a proč?

Ano, CF má mít toto právo - kdo volí odvolává
Realizovat ho může na základě čehokoli se dohodne - je to úprava procesu - prostě svěříme právo navrhovat odvolání orgánům a institucím, které máme.

Tomas.Guth.Jarkovsky píše: ↑11 zář 2023, 21:22

Dokázal by mi nějaký zastánce této myšlenky vysvětlit, čím by se to jako zjednodušilo, když by se nově u členských podnětů:

1) kontroloval počet lidí co na tom pracovali
2) kontroloval čas kdy byl podán
3) řešilo, s jakým orgánem je potřeba podnět konzultovat
4) kontrolovalo, jestli byl podnět konzultován (a teda hlavně co se počítá jako "konzultace")
5) shánělo (a asi čekalo na) stanovisko orgánu (vnitrostranické orgány jsou známé tím, že mají málo práce a prej potřebují nějakou navíc)
6) měřil se nějaký ten zmíněný "dostatečný čas na vychladnutí emocí" (ať už to znamená cokoli)

Není to můj nápad, ale mírně se k němu přikláním. Omezilo by se hlavně plýtvání časem členské základny. Když člen podá podnět třeba na odvolání člena RP, nebo vedoucího nějakého odboru, bude mít někdo (AO?) povinnost se jednou zeptat "a řešil jsi to s RP?" a při odpovědi "Ne, jsou to pitomci" bude ten někdo mít právo podnět bez zveřejnění přesunout do složky "Zamítnuté podněty" s poznámku "autor podnětu odmítá věc řešit s příslušným orgánem". A členská základa si ušetří několik dnů intenzivní debaty o nesmrtelnosti brouka.

Prave odvolani je priklad, kdy “resit s prislusnym organem” je naprosty nesmysl.

Nebo ty si fakt dovedes predstavit, ze zajdes za RP, reknes jim “hele, odvolam ti tady mistopredsedu, co ty na to” a RP rekne “cajk, hura do toho”? To je proste blbost, uplne zbytecny krok navic.

Smysl to dava u ukolu a kvaziukolu (=doporuceni organum, kterym nema CF pravomoc ulozit ukol), a i tam je ten smysl velmi omezeny a neni univerzalni.

Tomas.Guth.Jarkovsky píše: ↑11 zář 2023, 21:22

Ahoj,

z nějakého důvodu tady někteří tvrdí, že tohle má nějakým způsobem "zjednodušit" institut členských podnětů.
Dokázal by mi nějaký zastánce této myšlenky vysvětlit, čím by se to jako zjednodušilo, když by se nově u členských podnětů:

1) kontroloval počet lidí co na tom pracovali
2) kontroloval čas kdy byl podán
3) řešilo, s jakým orgánem je potřeba podnět konzultovat
4) kontrolovalo, jestli byl podnět konzultován (a teda hlavně co se počítá jako "konzultace")
5) shánělo (a asi čekalo na) stanovisko orgánu (vnitrostranické orgány jsou známé tím, že mají málo práce a prej potřebují nějakou navíc)
6) měřil se nějaký ten zmíněný "dostatečný čas na vychladnutí emocí" (ať už to znamená cokoli)

?

Klídně se bavme o nějakých změnách nebo omezování členského podnětu, ale myslím že je fakt divný se tvářit, že tyhle navržené změny by byly nějaké zjednodušování. (spíš naopak)

Pro mě to zjednodušování podnětu je o samontném jednání - aby samotné jednání bylo jednodušší. Toho se dá dosáhnout dvěma způsoby:

1) Nastavíme pravidla trochu lépe, abychom nejednali tak často o věcech, které nemají šanci dospět do stádia projednání
2) Informace, které stejně v rámci podnětu dříve nebo později po autorovi požadujeme, budou k dispozici rovnou, hned při zahájení podnětu, takže budou k dispozici v přehledné formě a nebudeme je muset lovit z bůhvíkteré stránky diskuse

Samozřejmě je k diskusi, které z těch návrhů k těm cílům povedou a které ne (sám jsem spíš optimista, ale nikomu ten svůj názor nenutím). Každopádně ten princip, že investujeme čas autorů podnětu (případně předsedajícího atp.) do jeho kvalitní přípravy, abychom šetřili čas úplně všech členů, kteří se podnětem budou muset zabývat, považuju za správný, v celkovém součtu dojdeme k úspoře času i zvýšení kvality jednání.

Co udělat nějaké "přípravné okno podnětu"?

• podnět se založí v redmine (u AO?)
• tam se k němu vyjádří orgány a lidi, které AO pingne nebo které budou chtít a které to stihnou
• případně AO rovnou zkonzultuje, vyčistí nebo podnět odmítne jako nehlasovatelný (máme takové případy, kdy podněty chtějí věci, které prostě není možné nebo legální provést)
• pro členy začne podnět rovnou s vyjádřeními zúčastněných stran a RP/RV/MO/poslanci už o tom budou vědět v okamžiku otevření členské základně

to jestli bude podnět pokračovat veřejný nebo ne už moc důležité není, ale osobně bych považoval všechny podněty za neveřejné dokud neposbírají dost podpory, aby se rozesílaly členům.