politikxxx píše:Dále by mě zajímalo co přesně znamená tento bod?
* školství učící především schopnosti kriticky hodnotit nabyté informace
No k tomu se dá poznamenat... Protože předpokládám, že jsi byl také jako my zasažen českým školstvím a utrpěl jsi nějaké vzdělání, tak zkus třeba porovnat množství informací, které jsi musek vstřebat, našprtat, následně nějak prezentovat buď ústně nebo písemně, abys je téměř vzápětí mohl úspěšně zapomenout.
A tady se dostáváme ke spojení "kriticky hodnotit". Kolikrát kdy po tobě někdo chtěl, abys polemizoval nad nějakým tématem, třeba se spolužáky, jestli daný poznatek je úplně v pořádku. Učil tě někdo třeba polemizovat s vysloveným názorem? Učil ses někdy, jak vést diskuzi, vznášet argumenty,... Kolik tvých spolužáků umí hovořit na dané téma (ne našrotit se něco slovo od slova)???
A takových věcí je povícero. Naše školství se příliš nezměnilo od doby Marie Terezie, kdy se požadovaly encyklopedické znalosti. Jenže slovo od slova se něco učit, aniž bys tomu rozuměl, asi v dnešní době není to pravé ořechové.
Další věc, která by se měla změnit, jsou hodiny dějepisu. Příliš mnoho je věnováno dávné historii, kdy se sice naučíš vyjmovat jednotlivá období a jaké národy kde žili, ale například moderní dějiny 20. století se učí až v deváté třídě, a ještě velice záleží na vzdělání a politické orientaci kantora, jak je vyloží. Není něco špatně? Jako paní kandidátka za KSČ do voleb v Praze, která chválí Stalina a Gottwalda? Hrozím se toho, co učí děti na své škole!!!!!
Učitel je vázán osnovami, které sice může redukovat o 30%, ale směr výuky držet musí.
Taky je otázka, jestli v dnešní technické době je nutné, aby se brala matika do takové hloubky jako dnes. Místo ní by mohly přidat výuku jazyků. která je na většině základních škol tristní. Kolik dětí se dokáže domluvit jazykem, který se učí 6 let? Šprtá se gramatika, doplňují se cvičebnice bez pochopení smyslu textu.
A mohl bych pokračovat...
Když se za M-T dalo obsáhnout většinu oborů, tak dnes je to nesmysl a přežitek, základní vzdělání by mělo být spíš o všeobecném rozhledu, práci s informacemi, které se na nás valí ze všech stran. Škola by měla rozvíjet, co je v dětech dobrého, co umí a pro co mají vlohy, a ne dávat všem univerzání znalosti a vědomosti, z kterých si příliš nepamatujeme. Specializace je věcí středích a vysokých škol, ale použitelnost získaných poznatků v praxi je mnohdy záležistí několika málo procent.
Také výuka češtiny je zaměřena příliš na to, kdy se který literát narodil, než na třeba přečtení byť jen jedné knihy. Jak potřebnější by bylo učit od mladých let třeba rétoriku? Vždyť většina života se odehrává až na pár jedinců v oblasti slova mluveného, a my spolu nedokážeme komunikavat.
Toliko k základnímu a někdy i bohužel ke střednímu školství, za mých mladších let to platilo i o vysokém. Chceme zavést diskuzi o směřování českého školství. Máme sice reformu, ale většinou jen na papíru...
ale to už patří někam jinam, že
