Frustrace je zcela na místě. Jen v loňském školním roce nastoupilo do škol necelých 20 tisíc dětí z Ukrajiny (podle dat MŠMT). To je tak vysoké číslo, že se nad tím jen tak mávnout rukou nedá.
Kromě toho, ta frustrace rodičů pramení ze dvou věcí:
1. Je mnohem složitější dostat dítě na dobrou školu (představa, že jsou všechny ZŠ stejně dobré se míjí s realitou). Rodiče, nebo alespoň jejich významná část - zejména ve velkých městech, se snaží dát svým dětem nejlepší možné vzdělání. A proto preferují dobré školy před těmi ne tak dobrými. A ukrajinské děti jsou pro tyto jejich snahy velkou komplikací.
2. Pokud se ukrajinské děti dostanou do běžné třídy (zejména pokud jich je víc), vede to ke snížení kvality výuky. A to se opět rodičům, kteří májí zájem o kvalitní vzdělání svých dětí nelíbí. Není nic překvapivého, že to ukrajinským dětem dají nějakou formou vědět.
Školy mají spoustu problémů, ale kapacity nejsou tím primárním. Primárním problémem je zcela nesmyslná zkouška - maturita a to, že se jí celé základní a střední školství přizpůsobuje. A pak také to, že se snažíme tvářit, že jsou všechny školy stejně kvalitní a hrozně se divíme, že na některých je přetlak a o jiné není zájem.
A bude mnohem hůř, protože díky pomateným aktivistům averze vůči uprchlíkům z Ukrajiny pomalu, ale jistě narůstá. A pokusy to zvrátit jen přilévají olej do ohně.