Čau lidi,
zahajuji rozpravu ve věci https://redmine.pirati.cz/issues/41087. Rozpravu bych nechal běžet do 22.12.,20:00 a pak bych zahájil hlasování.
Otázka:
Pokud při činnosti pro stranu (naplňování Záměru) vznikne (nepředpokládaná) škoda, je součástí (navýšením) daného záměru, nebo záměrem novým? (Viz poslední věta § 10 (1) PraH).
Do jaké výše se může rozhodnout Hospodář tuto škodu nevymáhat (opomenout) např. v porovnání s případnými náklady na vymáhání? Započítává se to nějak proti sobě a snižuje tak limity pro schvalování dle § 11 PRaH? (Např. Pokud náklady na vymáhání škody 2 000,- by v práci, právním zastoupení a třeba i mediální škodě představovali cca 50 000,-.)
Co když náklady na vymáhání a náklady škody se nacházejí v jiných organizačních složkách? Který hospodář (případně nadřízený schvalující orgán) může rozhodnout o (ne)vymáhání?
Návrh odpovědi:
Vznikne-li v průběhu řešení jistého záměru České pirátské straně škoda, která je následně nahrazena, jedná se o legální disponibilní příjem strany, který ale automaticky nenavyšuje existující záměr, v jehož řešení škoda vznikla.
Platí, že hospodáři případně další straničtí funkcionáři, kteří rozhodují o nakládání se stranickými prostředky, mají povinnost péče řádného hospodáře dle § 4 odst. 3 PraH, při jejímž nedodržení se na ně vztahují sankce dle obecných předpisů soukromého práva České republiky. V obecné rovině není nutné vymáhat náhradu škody, převyšovaly-li by náklady spojené s vymáháním spáchanou škodu.
Členové každého příslušného orgánu rozhodujícím o nakládání se stranickými prostředky či hospodář nesou povinnost péče řádného hospodáře samostatně.
Odůvodnění:
Ad 1
Obsahem záměru jsou způsobilé být pouze prostředky, s jejichž nabytím či výdajem příslušný tvůrce záměru alespoň rámcově počítal. Způsobení škody a poskytnutí její náhrady proto nemá automatický následek v navýšení záměru, v jehož rámci došlo ke vzniku škody. Poskytnutá náhrada je ovšem legálním příjmem strany, se kterým strana může nakládat jako s jakýmkoli jiným příjmem. Dojde-li proto ke vzniku škody, v jejímž důsledku není možné záměr plně realizovat, neboť zbývající prostředky záměru nepostačují k pokrytí případných nutných výdajů, je nutné záměr odpovídajícím způsobem dle PraH rozšířit.
Ad 2
Je těžké obecně stanovit výši škody, jejíž vymáhání není v souladu s péčí řádného hospodáře nutné. Pojem péče řádného hospodáře lze obecně definovat jako postup v obhajitelném zájmu určité osoby, v tomto případě České pirátské strany, což neznamená, že v souladu s péčí řádného hospodáře je pouze vymáhání veškeré způsobené majetkové újmy straně. Vyloučeny jsou bezpochyby škody o bagatelní celkové výši, např. je-li při nákupu spotřebního zboží zakoupeno zboží mající totožnou jakost či rovnou totožné zboží bezdůvodně za vyšší cenu, přičemž uvedený cenový rozdíl je nízký ať už v procentuální či absolutní rovině.
Vymáhat rovněž není nutné škodu, převyšují-li náklady na její vymožení absolutní výši škody. Pojem náklady je v tomto případě nutné vnímat extenzivně, a to rovněž jako případnou nemajetkovou újmu spojenou s vymáháním, kupř. hrozilo-li by, že v důsledku vymáhání dojde k medializaci věci s negativními dopady na veřejné povědomí o České pirátské straně. Povinnost péče řádného hospodáře ovšem vyžaduje, aby případný tento závěr byl obhajitelný z pohledu strany jako celku, ne přímo určitého funkcionáře, který o vymáhání rozhoduje a pro kterého může být vymáhání pracovně či jinak nepříjemné. Uvažuje-li proto určitý funkcionář, zda straně způsobenou škodu po škůdci vymáhat či ne, je nutné aby jeho konečný postup byl opřený buďto o exaktní kalkulaci nákladů (např. náklady na právní zastoupení a soudní poplatek, odhad šance na úspěch při soudním vymáhání atp.), nebo hrozí-li straně spíše újma nemajetkového charakteru, pak o kvalifikovaný odhad dopadů uvedené nemajetkové újmy. Konkrétní orgán, na který se daný funkcionář bude moci obrátit pro nápomoc s výpočtem případných majetkových či nemajetkových rizik bude zpravidla odlišný orgán dle povahy potenciální újmy. Primárně je ale nutné, aby daný funkcionář svůj postup založil na nějakém odůvodněném a ideálně přezkoumatelném závěru, ne na pouhých domněnkách a spekulacích - platí, že v pochybnostech je nutné škodu vymáhat, ne naopak.Jelikož rozhodnutí o případném nevymáhání má v běhu času praktický následek v promlčení nároku a tím pádem zániku jeho právní vymahatelnosti, musí v případě, kdy škoda překročí prahové hodnoty dle § 11 odst. 3 PraH, mít daný hospodář či orgán souhlas příslušného orgánu analogicky k § 11 odst. 2 písm. b) a c) PraH.
Ad 3
Závěr je v obecné rovině těžké přijmout. Platí, že povinnost péče řádného hospodáře nese každý příslušný funkcionář samostatně, a to v mezích vlastní svěřené působnosti. Kupř. dojde-li ke vzniku škody, která by v souladu s péčí řádného hospodáře měla být vymáhána, a je-li funkcionář rozhodující případně o soudním vymáháním škody odlišný od funkcionáře příslušného záměru, při jehož administraci došlo ke vzniku škody, pak nelze funkcionáři, který administruje příslušný záměr, klást za vinu, odmítne-li funkcionář rozhodující o soudním vymáhání bez oprávněného důvodu uvedenou škodu vymáhat. Zkráceně tedy je každý příslušný funkcionář povinen postupovat v mezích vlastní působnosti a není-li vymáhání škody v pravomoci jistého funkcionáře, pak péči řádného hospodáře bude zpravidla učiněno zadost, obrátí-li se daný funkcionář na jiné příslušné orgány s tím, aby škodu vymáhaly - tím není dotčeno, že smluvní zajištění případného právního zastoupení v rámci soudního sporu je dle § 10 odst. 1 písm. o) Organizačního řádu náleží do působnosti republikového předsednictva.
