V RT Finance se rozeběhla diskuze na téma, jak řešit ceny energií, i když to patří spíš sem. Hned od počátku se trochu utrhla, protože úvodní idea směřovala ke zestátnění ČEZu. Tomu jsem oponoval, že to má dost negativních dlouhodobých dopadů a že mnohem lepší by bylo dotovat ceny plynu pro výrobu elektřiny, nikoliv tvrdě zastropovat (celý příspěvek zde viewtopic.php?p=817940#p817940 podstatná část směřující k řešení níže).
V médiích se mezi tím objevily informace o tom, že je to vlastně obdoba Iberijského modelu, který vedl ke zvýšené spotřebě plynu, o možnostech zastropování cen el. ať obecně, či podle jejich výroby - tyto věci diskutuji dále.
====================================== část původního příspěvku ========================================
Mějme hlavně na paměti, že obrovský podíl na průseru, ve kterém jsme, má socialisticky plánovaná energetika v EU - tedy zásahy politiků a obrovská regulace (např. v podobě extrémní energiewende), která vedla mj. k tomu, že i přesto, že by to bylo žádoucí a logické, tak se dnes (už několik let) jadernou elektrárnu nikdo neodváží postavit bez státních záruk, protože si nemůže být jistý, jestli se mu právě kvůli politickým zásahům za dobu životnosti zaplatí. A tak místo ještě větších zásahů, které by nevyhnutně časem opět vedly k energetické krizi, se snažme jen po přechodnou dobu omezit dopad některých chybných rozhodnutí, která nás dovedla tam, kde jsme.
To konkrétní chybné rozhodnutí, krom pěstování si surovinové závislosti na Rusku, byla energiewende - tedy přechod velké části německé energetiky na plyn, která znamená, že plyn se pálí nejen v době vrcholící špičky, jak by bylo logické, ale i v době nejmenší spotřeby nebo kdy jsme ještě před pár lety nevěděli co s přebytky OZE, které se prodávaly za zápornou cenu. Vzhledem k tomu, že cenu elektřiny na trhu určuje tzv. závěrná elektrárna vede to k přímému provázání ceny elektřiny (nejen špičkové) na plyn - k tomu není žádný jiný důvod než německá energiewende. Ideální řešení je vznik jiných spolehlivých zdrojů, jenže to nejde ani dost rychle a v Německu k tomu ani není vůle. Ten <písk> Habeck tváří tvář tomu, že v Německu nejen že nebude v zimě čím topit, ale že kvůli nedostatku plynu může padnout část průmyslu, není ochoten ani odložit vypnutí zbývajících jaderných bloků o výkonu 4GW, které v roce 2021 vyrobily kolem 32,5 TWh/r, jejichž výrobu sice teoreticky částečně nahradí uhelné elektrárny (BTW jaká výhra v boji s globálním oteplováním), ale na konci řetězce pak nevyhnutně hlavně plynové elektrárny, které na to spotřebují dalších cca 6-7 mld m3/r plynu, což je zhruba 12-15% německé spotřeby. To se nedá označit za nic jiného než za sebevraždu.
Co ovšem můžeme udělat a udělat to rychle, tak je zpřetrhat vazbu mezi cenou elektřiny, která má dopad skutečně na vše, a cenou plynu. Jak? Je možné zavést tzv. cenový strop - přesněji řečeno dotaci na plyn použitý k výrobě elektřiny, tím se sníží cena el. ze závěrné elektrárny a tím pádem i cena veškeré zobchodované el. Má to mnoho výhod oproti všem ostatním řešením -
1) nevede to k takovému "pnutí" s vlastníky en. firem jako windfall tax,
2) přitom se z en. firem neodčerpá jen polovina tzv. neočekávaného zisku, ale potenciálně většina (i když není to tak horké, ale k tomu co se týče ceny dále),
3) odstraní se problémy a v době vysokých úroků z úvěrů obrovské náklady spojené s financováním depozit na burze, které dále navyšují ceny el.,
4) nejsou s tím spojená negativa jako se vážou ke ztrátě veřejné kontroly při vyvlastnění ČEZ,
5) vyjde to řádově levněji, než vyvlastnění ČEZ,
6) bude to mít mnohem větší dopad na spotřebitele, než jakákoliv přímá podpora,
7) přitom to vyjde levněji než podpora spotřebitelů,
8) vyžere si to hlavně ten, kdo za závislost může nejvíc - Německo, protože u něj může výroba el. z plynu v příštím roce přesáhnout 100TWh (předchozí roční výroba 51-57TWh, odstavené jad. bloky 65TWh, něco vyrobí nové OZE a uhelné el., úspory).
U nás byla minulý rok výroba el. z plynu 7 TWh z toho za 1-7/21 5 TWh, letos došlo ve stejném období k poklesu na 3,35TWh, čili roční výroba může být kolem 5TWh. Na to je potřeba něco málo víc, než dvojnásobek plynu - 10 TWh. Nepředpokládám, že by byl všechen plyn nakoupen za spotové ceny, řekněme že průměrná nákupní cena bude někde na 1/2 až 2/3. Pak pokud budeme chtít, aby cena el. byla někde na přijatelných 150E/MWh, pak by při současné spotové ceně plynu 300E/MWh a předpokládané průměrné nákupní 150-200E/MWh by činily dotace max. 100-150E/MWh. To je asi 1-1,5mld/Eur/rok a 24-37mld Kč/rok. To je méně než je určeno na pomoc domácnostem, přitom to pomůže úplně všem vč. podniků a v nesrovnatelné míře.
Zásadní otázkou je, kam cílovat cenu el. energie. Smyslem opatření je omezit negativní dopady skutečně extrémního a prakticky nesmyslného výkyvu cen, ale nesmíme podlehnout pocitu socialistického poručíme větru dešti a odbourat signální funkci cen na trhu tzn. elektřina nesmí být ani levná, jinak by to vedlo ke kolapsu. El. z plynu musí zůstat nejdražší - dražší než z uhlí po započtení povolenek, aby byly plynové el. skutečně využívané jen jako závěrné a nespotřebovával se plyn, který není nutný, už jen z důvodu hrozícího nedostatku. Cena el. nesmí být levná i z dalších důvodů - musí stále motivovat k výraznějším úsporám a rozhodně nesmí nastat stav, že ve srovnání s vytápěním plynem by se vyplatilo zapnout si přímotop - bariéry pro takové chování jsou malé a vedlo by to ke kolapsu. Pro tu výše uvedenou cenu 150E/MWh nemám nějaké exaktní vyjádření, je to spíš nějaký intuitivní odhad, že kolem 100E/MWh se pohybujeme na hraně moc levné a u 200E/MWh na hraně příliš drahé na to, aby ještě bylo absorbovatelné.
Dotace by neměla krýt 100% rozdílu mezi nákupní cenou a cenou potřebnou k dosažení cílové prodejní ceny el., ale 80-90% tak, aby nabídková cena zdrojů na burze byla seřazená od těch s nejmenší dotací po ty s největší dotací a dotace pro výrobu se tak využívali co nejefektivněji. A také proto, aby zůstala zachována motivace výrobcům nakupovat plyn v levnějších forwardových obchodech, místo v klidu za spotové ceny, jen proto že by celou částku nad strop uhradila vláda...
Jak vyplývá z výše uvedeného, opatření by mělo být ideálně celoevropské - resp. v celé síti, kde platí volný trh. Pokud by na to třeba Němci nechtěli přistoupit, že je dotace vyjdou příliš draho, tak je možné opatření zavést jen v ČR a licencovat vývoz. Licencovaná kapacita by byla předmětem aukce, přitom minimální cena by byla odvozená od rozdílu mezi spotovou cenou a mezi cílovou cenou el. energie. Postup je samozřejmě možný dohodnout i společně v rámci skupiny států, ale společné řešení pro celý trh by bylo nejlepší. Chce to předjednat s ostatními státy ještě před jednáním en. ministrů.
Taky by chtělo Habeckovi pohrozit omezování dodávek, jestli si to nerozmyslí s těmi jaderkami, protože to v současné situaci hrozícího nedostatku plynu nemůže myslet vážně (ideálně by měl obnovit jaderky o podobném výkonu, co vypnul na konci min. roku, ale tak naivní nejsem)...
============================= k aktuálním info v médiích =====================================
1) Objevilo se, že to co jsem popsal a navrhoval MP Síkela, má být v podstatě obdoba tzv. Iberijského modelu, který na zasedání MP/E bude navrhovat Španělsko a Portugalsko. Objevila se jeho kritika, že u v těchto státech vzrostla spotřeba plynu na výrobu el. o 86%.
Už jsem sice upozorňoval na to, že el. z plynu musí zůstat dost drahá, aby byla nejdražší a tedy až závěrná. Ale tady je zjevně jiný problém - protože z plynu se vyrábí o 106 i v době, kdy je tamní spotová cena o dost nižší než náklady na výrobu z plynu. Tím že je Španělsko propojeno s Francii linkami s kapacitou jen 6GW, což je 6% výkonu Španělských zdrojů a tedy výrazně méně než požadavek EK na 15%, tak se považují za skoro ostrovní provoz, proto taky dostaly tu lokální výjimku. Ale on to není zcela ostrovní provoz. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku jsou ceny 80-160E/MWh a ve Franci 380-630E/MWh (posledních 24h), tak je logické, že vše, co bude možné exportovat, půjde na export, až budou dráty žhnout, což se projeví na výrobě ze závěrných zdrojů... A také ano - v plynu je ve Španělsku vidět pokles z 8-9GW (průměrný výkon za měsíc) v zimě na 5-6GW na jaře a od půlky června skok na 11-12GW, což zhruba odpovídá těm cca 6GW propojení. Reálně to ale neznamená spotřebu plynu navíc, protože někde ve Francii, Německu atd. se vyrobí o to méně v jejich závěrných tedy nedotovaných plynových el.
Samozřejmě toto by zcela odpadlo ve chvíli, kdyby bylo přijaté celoevropské řešení. I kdyby nebylo společné řešení, tak jsem na to pamatoval i u národního řešení/řešení omezeného na několik států aukcí na přeshraniční kapacity. Aukce samozřejmě nezamezí maximalizaci exportu, ale výsledná cena v aukci by měla zhruba odpovídat rozdílu spotových cen a když půjde přímo na dotace plynu, tak na vyvezenou el. nebudeme doplácet. Ba naopak v době nízké spotřeby, kdy plynové el. neobsadí celou přeshraniční kapacitu, na tom stát bude dokonce ještě profitovat.
Trochu pomůže i dotace jen 80-90% rozdílu ceny, takže plynové el. co nakoupí plyn draho by byly v boji více znevýhodněné, což snižuje i tlak na přeshraniční kapacitu...
2) Objevily se informace o zastropování cen veškeré el nebo jen některých typů výroby. Před tím bych důrazně varoval.
Obecný price cap znamená dotaci rozdílu ceny vyrobené el. a cenového stropu a pokud se bavíme o veškeré el. tak jde zhruba o 2 mld./rok na 1EUR ceny. Pokud bychom chtěli dotovat veškerou vyrobenou el. ze současných spotových cen kolem 500E/MWh na 200E/MWh, tak je to 600mld. - to je fiskální sebevražda...
A nemyslete, že současné spotové ceny jsou nějaké extrémní ceny, protože jsou spotové. Oni ani futures, kde se zobchoduje většina el. nejsou v současnosti lepší - base load následující 2 měsíce 400E/MWh, peak 450E/MWh, na leden a únor (celý měsíc vč. weekendů) je base 770E a peak 1100E/MWh. To se na spotovém trhu můžeme dočkat cen i přes 1500E/MWh. I kdybychom se bavili jen o 20% ještě nezobchodované energie na období 3 měsíce za ceny 500-800E a 3 měsíce za 1000-1500E, tak se bavíme o minimálně 6 mld. EUR a tedy 150mld. na půl roku... V příštím roce sice bude cena klesat, ale bude vyšší podíl dotované energie, takže závěrečný účet by zřejmě byl 200-300 mld. To jsme jen u dotace plynu k výrobě skoro o řád níž...
3) Pokud jde o zastropování cen těch druhů výroby el., které mají nižší náklady... Zní to pěkně, ale v prvé řadě to nijak neřeší, že výrobce má nárok na kompenzaci ušlého zisku bez ohledu na velikost nákladů, takže velikost dotace/odškodnění to v principu neovlivní. A hlavně zkusil se někdo zamyslet nad tím, proč se el. na burze odjakživa neobchoduje za nabídkovou cenu, ale za cenu nejdražší el.?
Problém je hlavně v tom, jak jinak tu el. spravedlivě zobchodovat. Pokud bude část el. za nižší cenu, tak jí budou chtít všichni. Někdo by mohl navrhnout poměrně jí rozdělit mezi objednávky. To by šlo udělat spravedlivě jen ve chvíli, kdy jsou najednou "na stole" všechny objednávky a v konečné výši... Jenže el. se obchoduje ve futures s velkým předstihem a pokud budu mít dost kapitálu, tak můžu skoupit veškerou levnou nabídku, pokud budou objednávky uspokojené poměrně, tak mi nic nebrání udělat třeba dvojnásobnou objednávku a když dostanu o něco víc, krátce před termínem nebo na spotovém trhu odprodat přebytek... Já budu mít veškerou el. levnou a ostatní budou moct jen paběrkovat, a pak nakoupit dražší. Navíc on vlastně nikdo dlouho předem neví, kolik přesně bude potřebovat, protože mezi tím mu mohou přijít a odejít zákazníci, spotřeba závisí na počasí a z nabídkové stránky o výrobě z OZE ani nemluvě.
Takže jediné možné řešení spravedlivého rozdělení je sbírat objednávky fakt až do poslední chvíle (den před dnem uskutečnění) a pak vše zobchodovat. Ale to by znamenalo úplně překopat trh s el. Jenže, co uděláme s již proběhlými obchody? Taky až do poslední chvíle nikdo nebude tušit za kolik vlastně nakoupí (ev. i jestli nakoupil vše), takže bude problematické garantovat koncovým zákazníkům konkrétní ceny, i když nějaká hladina samozřejmě bude daná cenovou regulací, ale nikdo si nemůže být jistý poměrem složek...
Taky když všichni nakoupí za stejnou cenu, to už tady pomalu může zůstat jeden státní obchodník. Ne přeháním, to stále nevylučuje možnost nákupu v přímých obchodech mimo burzu, které mohou obchodníky rozlišit...
Fakt by mě zajímalo, jak by to mělo fungovat, aby byl trh s energií funkční a také aby to nezruinovalo rozpočet... rád si to nechám vysvětlit...
4) Objevil se i dobrovolný prodej za nižší ceny. Ten už se probíral - je fajn z pohledu rozpočtu, u jiných firem než ČEZ v pohodě, vlastníci se svobodně rozhodnou, ale u ČEZ zůstává problém s minoritními akcionáři a jejich odškodnění...
Samozřejmě stát může odrbat vlastní občany zákonem, ale bylo by myslím zajímavé využít nějakou zahraniční společnost, což není až tak velký problém, a pokud by došlo k omezení práv akcionářů, o čemž se mluví, tak zahájit proti ČR arbitráž, že neochránila investice. Otázkou ale je, kdo by měl chuť/vůli jít do něčeho takového a jak velký podíl by měl, nicméně by mi to přes jakkoli bohulibé cíle v každém případě od státu přišlo jako svinstvo...
A samozřejmě i přes jistou volnost pro výrobce stanovit si (vzhledem k podílu na trhu rovné) podmínky prodeje, bude tu zase problém, jak spravedlivě rozdělit to nedostatečné množství levnější energie. Tady vidím jako schůdný ještě tak přímý nákup za zvýhodněné ceny prostřednictvím státního obchodníka pro složky státu, samosprávu apod., ale dál to vidím opět poněkud skepticky.
